|
|
Study of microstructure evolution during intermediate stage of sintering of advanced ceramic materials
Jemelka, Marek ; Pouchlý, Václav (oponent) ; Maca, Karel (vedoucí práce)
The primary goal of this master’s thesis was the description of the dependence of a critical density (i. e. the density when tubular pores completely turn to isolated closed pores) and average grain size at this density on different heating rates of intermediate stage sintering process. The obtained results are highly important, e. g. for producing of transparent ceramic armors, high-performance cutting tools or dense bone and joint implants, because they provide information for selection of the most suitable sintering approach in order to obtain pre-sintered samples with critical density and minimal average grain size for subsequent capsule-free post-HIP process. It has been found that for all studied oxide materials (alumina, tetragonal zirconia and cubic zirconia) the critical density is not significantly dependent on heating rate in the range of 2°C/min to 200°C/min and the average values of critical densities are 96.3 %, 92.4 % and 93.0 % for alumina, t-zirconia and c-zirconia, respectively. Previous literature results showed that the critical density is also not dependent on the green body microstructure, therefore, we can conclude that the critical density seems to be a material constant depending on the dihedral angle of the material. The sintering trajectories (the dependence of the average grain size on relative density) were evaluated for all three heating rates (2, 10 and 200°C/min followed by 5min dwell time) as well as for so-called long-dwell sintering (5-10 hours at low sintering temperatures). The results did not explore any new approach leading to decrease of the grain size at the critical density, so the widely used conventional presintering (10°C/min, 5 min dwell time) remains the appropriate method to reach the optimal microstructure prior to post-HIP process.
|
|
|
Bydlení v centru města: anketní šetření na příkladu města Brna
Zadražilová, Miroslava
Sociologické šetření vzniklo na základě zpracovávání disertační práce zabývající se bydlením v intenzivní městské struktuře, kdy byly vysloveny názory, že podobné formy bydlení jsou dnes utopií. Úspěšné realizace ze zahraničí jsou dokladem, že tomu tak vždy není, ale toto tvrzení bylo vhodné doplnit o další argument, kterým jsou výsledky tohoto šetření. S představou trvale udržitelného rozvoje sídel je mimo jiné spojeno zahušťování, polyfunkčnost a s tím související omezení individuální dopravy. V praxi jsme svědky spíše opačných tendencí. Následující výzkum zatím ponechává otázky praktických aplikací zásad udržitelného rozvoje otevřené. Přistupuje k problému "zespoda". Tedy hlavním předmětem zájmu jsou samotní obyvatelé měst. Cílem bylo zjistit, zda existuje vůle obyvatel města bydlet v jeho centrální poloze, nebo zda je tendence k opouštění města nezadržitelná.
|
|
|
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
|
|
|
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Starý, Ondřej ; Urbášková,, Hana (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh městského domu v lokalitě blízké centrální části Brna jako alternativy ke stávajícím monofunkčním zónám a vytypování vhodných funkcí pro zadané území. Koncept je založen na kompaktním městském bloku, který komunikuje v parteru s děním v ulici a propojuje ho s děním v domě prostřednictvím vnitřního atria. V rámci intenzivní struktury se návrh zaměřuje složku bydlení, která ze středů měst mizí. Předpokladem pro vytvoření kvalitního obytného prostředí bylo vyzdvižení této vrstvy na třípodlažní platformu, která integruje komerci, kulturu a administrativu. Střecha platformy současně slouží jako zelená střešní terasa s vegetací, která je bariérou proti hluku a znečištění. Nabízí tak bezpečný a klidný prostor pro rekreaci a hry dětí v rušné části města. Důležitým hlediskem, na které byl kladen velký důraz, bylo propojení jednotlivých provozů nejen v rámci domu, ale i v rámci města. Funkce domu a prostor ulice jsou vzájemně propojeny prostřednictvím ústředního veřejného atria, jež se stává místem lidských kontaktů. Obytný celek je se zbytkem domu propojen velkým střešním světlíkem propouštějícím sluneční paprsky skrz vegetaci zelené střešní terasy. Dům tak svůj provoz neskrývá, ale naopak „žije společně s městem“.
|
host ::
RSS.