|
|
Vliv impregnace dřeva hovězí krví na jeho odolnost proti dřevokazným houbám
Remešová, Hana
V minulosti se dřevo ve stavbách natíralo hovězí krví. Tato práce zkoumá účinnost takového ošetření dřeva proti dřevokazným houbám. Cílem teoretické části bylo shrnout a uspořádat dosažitelné informace o impregnaci dřeva hovězí krví. Prakticky testovány byly tři různé receptury na bázi hovězí krve proti houbám hnědého (Poria placenta) a bílého (Trametes versicolor) tlení. Ochrana dřeva proti dřevokazným houbám byla vyhodnocena podle normy ČSN EN 839 jako neúčinná. Účel natírání dřeva krví a možné využití v současnosti je třeba dále hledat.
|
|
|
Biodiverzita dřevních hub v urbanizovaném prostředí České republiky
Böhm, Šimon
Práce pojednává o dřevokazných houbách, zejména v urbanizovaném prostředí. V rámci terénních prací byly zaznamenávány různé druhy dřevokazných hub. Cílem tohoto moni-toringu bylo zjistit, nebo ověřit jejich četnost, nejčastější hostitelské dřeviny, vliv infekce na vitalitu, zdravotní stav a stabilitu stromu. Dále tato práce srovnává rozdíly v diverzitě druhů dřevokazných hub v prostředí ovlivněném člověkem a druhy vyskytující se v lesních porostech a přírodních rezervacích, přičemž nejčastější druhy jsou podrobně popsány. V neposlední řadě jsou v práci uvedeny získané případy selhání stromů v městském prostředí vlivem dřevokazných hub. Bylo zjištěno, že nejčastějšími druhy hub ve městech jsou Fomes fomentarius, Phellinus igniarius, Phellinus robustus, Ustuli-na deusta, Inonotus hispidus. Byly nalezeny výrazné rozdíly v biodiverzitě hub mezi městem a lesním prostředím zejména z důvodu podílu jehličnatých a listnatých dřevin. Z nalezených případů selhání dřevin vyplývá, že nejčastější příčinou infekce jsou Fomes fomentarius a Ustulina deusta.
|
|
|
Zhodnocení zdravotního stavu a biologického potenciálu dřevin v lokalitě Černovírský hřbitov
Svozil, Jiří
Práce se zabývá průzkumem lokality, dendrometrickými údaji, zhodnocením zdravotního stavu a vitality a také provozní bezpečností dřevin na vojenském hřbitově v Olomouci-Černovíře. Součástí bakalářské práce je také průzkum výskytu na dřeviny vázané entomofauny a dřevokazných hub, dále navržení arboristické péče s ohledem na udržení nebo zvýšení biologického potenciálu při zachování provozní bezpečnosti. Výsledek práce je zaznamenán v přehledných tabulkách, zpracovaných podle standardu hodnocení stavu stromů SPPK A01 001:2015 a doplněn rozsáhlou fotodokumentací., která je přiložena na DVD.
|
|
|
Monitoring zdravotního stavu stromové aleje na Hoře Matky Boží Králíky (okr. Ústí nad Orlicí)
Vojtíšek, Daniel
V aleji byl proveden dendrologický průzkum se zaměřením na dřevokazné houby a jejich hniloby. Celkem bylo inventarizováno 211 dřevin Acer pseudoplatanus, A. platanoides, Tilia cordata, Fraxinus excelsior a Aesculus hippocastanum. Na monitorované lokalitě bylo determinováno celkem 25 druhů dřevních hub. Nejčastěji vyskytující byla hlíva ústříčná (Pleurotus ostreatus), dřevomor kořenový (Kretszchmaria deusta) a šupinovka kostrbatá (Pholliota squarrosa). Následně byly navrženy vhodné návrhy zásahů. U devatenácti dřevin je navrženo kácení z důvodu zachování provozní bezpečnosti. U některých problematických dřevin jsou navrženy pouze stabilizační zásahy z důvodu zachování biodiverzity aleje.
|
|
|
Porovnání účinnosti metod extrakce tropických dřev na základě analýzy získaného extraktu a jeho vlivu na dřevokazné houby
Přibylová, Zdeňka
Diplomová práce se zabývá porovnáním účinnosti dvou metod extrakce: extrakční aparaturou FexIKA – extraktorem a ultrazvukem. Pro porovnání metody byly vytvořeny extrakty ze dřeva merbau (Intsia bijuga O.Ktze.) a jatoba (Hymenaea courbaril L.). Tato tropická dřeva byla rozemleta pro účely extrakce, extrahována a z extraktů byly vytvořeny tři koncentrace ochranného prostředku. Pro porovnání extrakčních metod byly ochranné prostředky testovány na obsah extraktivních látek a na obsah polyfenolických látek. Získané ochranné prostředky byly impregnovány do dřeva buku (Fagus sylvatica L.) a borovice (Pinus sylvestris L.). Impregnované bukové a borovicové tělesa byla podrobena rychlému testu ochranných prostředků proti houbám při působení outkovkou pestrou (Trametes versicolor L.) a popraškou sklepní (Coniophora puteana P. Karst.). Z dat získaných z testu byla posuzována ztráta hmotnosti těles buku a borovice. Výsledky ukázaly, že pouze tělesa impregnovaná ochranným prostředkem o koncentraci 3 vykazují dostatečnou ochranu dřeva. Analýza ochranných prostředků ukázala u dřeva merbau vyšší výtěž přístrojem FexIKA – extraktorem, u dřeva jatoba byla výtěž mírně vyšší u extrakce ultrazvukem. Obecně však tělesa impregnovaná ochrannými prostředky získanými aparaturou FexIKA – extraktorem měla nižší hmotnostní úbytky než tělesa impregnovaná ochrannými prostředky získanými ultrazvukem.
|
|
|
Vliv jednotlivých fázi výrobního procesu Lignamonu a jejich vzájemných interakcí na výslednou odolnost vůči dřevokazným houbám
Nevrlý, Ondřej
V této práci je pojednáváno o materiálu Lignamon, který se v bývalém Československu průmyslově vyráběl již od 70. let. Výroba tohoto materiálu z převážně bukového dřeva v sobě pojí plastifikaci pomocí plynného amoniaku, densifikaci materiálu pomocí hydraulického lisu a tepelnou stabilizaci při 180 °C. Cílem této práce je určit vliv těchto procesů výslednou odolnost vůči dřevokazným houbám. Lignamon má velmi vysokou odolnost vůči dřevokazným houbám a řadí se do první třídy trvanlivosti dle ČSN EN 350-1. Pro jednotlivé fáze výrobního procesu Lignamonu byly vyrobeny vzorky, které měly co nejlépe vystihnout změny, které během dané fáze ve dřevě probíhají. Konkrétně byly posuzovány sady vzorků upravené plynným čpavkem, densifikované vzorky, tepelně modifikované vzorky a vzorky na kterých byla provedena kombinace impregnace plynným čpavkem a tepelné modifikace. Všechny sady byly vystaveny zkoušce odolnosti vůči dřevokazným houbám dle ČSN EN 113 a to včetně sady vzorků z Lignamonu. Výsledky této zkoušky byly statisticky vyhodnoceny a bylo zjištěno, že největší vliv na trvanlivosti Lignamonu má amoniak, dále teplená úprava a v menší měřítku i densifikace. Samostatně však žádná ze zmíněných úprav nezpůsobuje u dřeva takovou odolnost vůči dřevokazným houbám, jako jejich kombinace ve výrobním procesu Lignamonu.
|
|
|
Srovnání přirozené trvanlivosti dřeva modřínu opadavého a sibiřského
Nepožitek, Tomáš
Cílemtéto práce byloověřitpřirozenou trvanlivostjádrového dřevamodřínu opadavého (Larix decidua) a modřínu sibiřského (Larix sibirica).Vedlejším úkolembylostanovit závislosti hmotnostních úbytků na hustotě dřeva, šířce letokruhů a podílu letního dřeva. Ověření trvanlivosti proběhlopodle laboratorní zkouškyvycházející z normy ČSN EN 113.Pro zkoušku trvanlivosti bylyzvoleny dřevokazné houby hnědého tlení dřevomorkadomácí (Serpula lacrymans) a pórnatka placentová(Poria placenta). Výsledky zkoušky bylyvyhodnoceny podle normy ČSN EN 350.Modřín opadavý (Larix decidua) i modřín sibiřský (Larix sibirica)bylypodle výsledků zařazeny do třídy trvanlivosti 4 a 5 (málo trvanlivé a netrvanlivé). Degradační účinekdřevokazné houby byl prokázán pouze vzávislosti na hustotě dřeva.
|
|
|
Studium produkce a imobilizace ligninolytických enzymů u dřevokazných hub
Vršanská, Martina
Tato disertační práci se zabývá produkcí a imobilizací ligninolytických enzymů produkovaných dřevokaznými houbami. Část výsledků byla uveřejněna v recenzovaných zahraničních časopisech s impakt faktorem a na konferencích. Z obecného hlediska přispěla tato práce k rozvoji znalostí v oblasti imobilizace lakázy, konkrétně CLEA imobilizace a využití takto imobilizovaného enzymu na degradaci organopolutantů a toxických syntetických barviv, které se běžně vyskytují jako odpadní produkty textilního průmyslu. První tematický okruh se zabývá screeningem degradačně vhodných kmenů hub bílé hniloby. V rámci práce bylo otestováno 25 kmenů hub bílé hniloby. Byly použity různé koncentrace mědi jakožto induktorů aktivity lakázy a dva rozdílné substráty (ABTS, syringaldazin). Kmeny Trametes versicolor a Fomes fomentarius byly vyhodnoceny jako nejslibnější kmeny pro produkci enzymů v tekutých médiích a dalším testováním prokázaly dobrou degradační účinnost vůči syntetickým barvivům a znečištěným odpadním vodám. Druhý tematický okruh je věnován purifikaci enzymů (lakázy) u těchto dvou kmenů (Trametes versicolor, Fomes fomentarius). Nejprve byla lakáza vysrážena síranem amonným (75 hm%), poté byl preparát zesítěn pomocí glutaraldehydu za vzniku zesítěných enzymových agregátů CLEA. Třetí tematický okruh se týká optimalizace precipitace a přípravy CLEA imobilizované lakázy a následného použití volné a imobilizované CLEA lakázy v praxi na dekolorizaci syntetických barviv.
|
|
|
Dřevokazné houby a jejich význam z pohledu údržby okrasných dřevin
Horáková, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou rozšíření dřevokazných hub. Byla popsána teoretická část této problematiky, základní složení dřeva, způsoby výživy, popis rozmnožování, šíření infekce a všeobecná ochrana. Dřevokazné houby jsou činitelé, kteří napadají dřeviny živé, poškozené i mrtvé. Způsobují různé změny dřeva a následně jeho dekompozici. Dále byla vybraná lokalita, proběhlo zmapování poškozených dřevin a určení nalezených druhů dřevokazných hub. Následné vyznačení do vlastní mapy. Také byla ke každému druhu popsána péče o dřeviny a možnost předejití vzniku nákazy.
|
|
|
Odbourávání vybraných xenobiotik na komunálních čistírnách odpadních vod.
Žižlavská, Adéla ; Rusník,, Igor (oponent) ; Bodík,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Rozvoj chemického a farmaceutického průmyslu a masivní užívání syntetických látek v různých odvětvích se pro naši společnost stalo nepostradatelným. Společně však s komfortem, jaký nám tento pokrok přinesl, jsme vytvořili zcela nový druh znečištění. Jedná se o skupinu látek, jež pro své účinky na živé organismy představuje daleko větší nebezpečí než „běžné“ organické znečištění. Vzhledem k jejich cizorodému původu vůči sloučeninám přirozeně se vyskytující v životní prostředí jsou označována názvem „Xenobiotika“. Jedná se o skupinu zahrnující velké množství různorodých substancí, s nestejnými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi jako jsou například farmaka, pesticidy, detergenty, barvy, laky, plastové obaly, potravinářská aditiva, kosmetické produkty a mnohé další. Ačkoli se tyto látky do vodního cyklu začali dostávat již od 30 let 20 století jejich koncentrace se často pohybuje, až na samé hranici detekčního limitu, proto začala být jejich přítomnost ve vodách zkoumána podrobněji až v letech 80. a to v návaznosti na rozvoj analytických technologii chemického složení vod. Hlavní nebezpečí těchto látek spočívá v tom ,že primárně neznehodnocují životní podmínky organismů (tj. nesnižují kvalitu vody) ,ale ovlivňují přímo samotné organismy a to buď matením endokrinního systému nebo přímo poškozováním RNA či DNA, což vyvolává mutagenní změny, rakovinotvorné bujení, vrozené vady, metabolické poruchy, změny pohlaví, degeneraci reprodukčních schopnosti celých populací či vymizení pudu sebezáchovy. Zdrojem xenobiotik ve vodním cyklu potažmo v celém životním prostředí jsou prokazatelně převážně odpadní vody, přičemž ke kontaminaci dochází skrze čistírny odpadních vod, jež nejsou konstruovány na odbourávání tohoto typu znečištění. Dizertační práce se věnuje problematice xenobiotik v odpadních vodách, přičemž je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část podrobně shrnuje současný stav poznání problematiky xenobiotik v odpadních vodách od jejic
|
host ::
RSS.