|
|
Diverzita kryptosporidií volně žijících psovitých a medvědovitých šelem
KELLNEROVÁ, Klára
Tato práce je zaměřena na výskyt a prevalenci kryptosporidií u volně žijících psovitých a medvědovitých šelem na území České republiky, Slovenské republiky, Polska a Rumunska. Celkem bylo shromážděno 359 vzorků trusu od 179 lišek obecných (Vulpes vulpes), 83 vlků obecných (Canis lupus), 63 medvědů hnědých (Ursus arctos) a 34 šakalů obecných (Canis aureus). Vzorky byly mikroskopicky vyšetřeny na přítomnost oocyst kryptosporidií pomocí specifického barvení anilincarbol- methyl violetí a pomocí molekulárních metod amplifikujících malou ribozomální podjednotku rRNA, aktin a 60kDa glykoprotein. Molekulárními metodami byla prokázána přítomnost specifické DNA C. tyzzeri, C. andersoni u lišek obecných, C. canis a C. ubiquitum u vlků obecných a C. galli u medvěda hnědého a lišky obecné. Subtypizace izolátů C. tyzzeri a C. ubiquitum na gp60 genu prokázala, že izolát C. tyzzeri patří do subtypu IXaA8 a izolát C. ubiquitum do XIId. Detekce kryptosporidií hostitelsky nespecifických pro psovité a medvědovité šelmy, vyjma C. canis a C. ubiquitum, ukazuje spíše na potravní preference vyšetřovaných zvířat než na aktivní probíhající infekci.
|
|
|
Ztráty mitochondrií a plastidů v evoluci eukaryot
Trokšiar, David ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hadariová, Lucia (oponent)
- 4 - Abstrakt: Mitochondrie i plastidy byly získány endosymbiotickou událostí, při které došlo k pohlcení prokaryotického organismu předky dnešních eukaryot. V evoluci plastidů je známo více endosymbiotických událostí. Při primární endosymbióze došlo k pohlcení sinice heterotrofním eukaryotickým organismem. Při následujících sekundárních, terciérních a kvartérních endosymbiótických událostech, došlo k pohlcení eukaryotické buňky jiným eukaryotem. Mitochondrie vznikla pohlcením α-proteobakterie. V evoluci eukaryot došlo u mnohých druhů k redukcím mitochondrie, které umožnili život v anaerobním prostředí. Nejméně redukovanou formou jsou anaerobní mitochondrie, které si společně s aerobní mitochondrií a vodík produkující mitochondrií zachovaly genom. Hydrogenosomy a nejvíce redukované mitosomy si genom nezachovaly. Opakované redukce plastidů v mnohých liniích vedly ke ztrátě schopnosti fotosyntetizovat. V posledních letech přibývá dokladů o organismech, které semiautonomní organelu zcela ztratily. Ke ztrátě plastidu došlo minimálně u dvou parazitických zástupců alveolát, Cryptosporidium parvum a Hematodinium sp., a ke ztrátě mitochondrie u endobioticky žijící oxymonády Monocercomonoides sp.. Semiautonomní organely se staly u těchto druhů postradatelné, jelikož tyto organizmy dokázaly jejich metabolismus...
|
|
|
Přítomnost specifické DNA a koproantigenu kryptosporidií jako indikátor probíhající infekce
TOMANOVÁ, Vendula
Zástupci rodu Cryptosporidium jsou celosvětově rozšíření jednobuněční epicelulární paraziti patřící do kmene Apicomplexa, způsobující vodnaté průjmy lidí a zvířat. Celý vývojový cyklus probíhá v jednom hostiteli, kde kryptosporidie napadají epiteliální buňky gastrointestinálního traktu, u ptáků mohou způsobit onemocnění i dýchacího nebo urogenitálního aparátu. Průběh onemocnění závisí na imunitním stavu hostitele a pro jedince s oslabenou imunitou jsou kryptosporidie velmi nebezpečné. Jedním z problémů, zejména v rozvojových zemích, je včasná a správná diagnostika, i s ohledem na fakt, že v současné době neexistuje žádná účinná léčba. Cílem této práce bylo porovnat účinnost imunochromatografických testů u různě uchovaných vzorků trusu. Dále porovnat senzitivitu těchto testů s molekulárními a mikroskopickými metodami a určit jejich specifitu pro různé druhy a genotypy kryptosporidií. Dále se tato práce zabývá vhodností imunochromatografických testů pro rozpoznání aktivní infekce v průběhu prepatentní periody. Teoretická část zahrnuje obecné informace o kryptosporidiích jako je například taxonomie, vývojový cyklus nebo přenos a průběh onemocnění. Zabývá se také způsoby jejich detekce pomocí imunochromatografických testů. V této práci nebyl zjištěn rozdíl v senzitivitě použitých imunochromatografických testů a detekční limit pro většinu testů byl 200 oocyst ve vzorku. Přítomnost koproantigenu je vázána na přítomnost oocyst ve vzorku trusu/stolice. V této studii bylo zjištěno, že falešně negativní výsledky imunochromatografických testů jsou způsobeny i) nízkou koncentrací oocyst ve vzorku (senzitivita) nebo ii) protilátky použité v testu nereagují s antigenem příslušné kryptosporidie (specifita). Výsledky této práce ukazují, že imunochromatografické testy je vhodné kombinovat s dalšími metodami. V průběhu prepatentní periody nelze detekovat specifickou DNA, antigen nebo oocysty kryptosporidií. Použití imunochromatografických testů neodliší aktivní infekci od pasáže oocyst ani při použití v kombinaci s PCR.
|
|
|
Průkaz kryptosporidiových nákaz u lidí a zvířat
BLÁHOVEC, Ondřej
Reprezentanti rodu Cryptosporidium jsou jedním z původců gastrointestinálního onemocnění traktu člověka i zvířat. U zvířat se může stát hostitelem i respiratorní aparát. Onemocnění je nazvané kryptosproridióza.V majoritním počtu případů se toto infekční napadení obejde bez závažných problémů, avšak u imunosuprimovaných jedinců mohou znamenat závažné zdravotní problémy. Vývojový cyklus kryptosporidií je monoxenní, což v podstatě znamená, že celý vývojový cyklus probíhá v jednom hostiteli. Exogenní stadium je reprezentováno oocystami, které jsou při gastrointestinálním onemocnění vylučovány výkaly. Při respiratorním onemocnění odchází oocysty do vnějšího prostředí respiračními či nasálními sekrety. Tím dochází ke kontaminaci prostředí nebo vody. V obecné rovině se předpokládá, že izoláty kryptosporidií, které jsou přítomny u jedné třídy obratlovců, nejsou infekční pro nespecifické hostitele z dalších tříd. Zároveň se předpokládá, že kryptosporidie mají nízkou hostitelskou specifitu. To však nevylučuje to, že některé druhy svou specifitu postupně rozšířily i na více druhů. Dále je patrné, že se kryptosporidové infekce vyskytují běžně u zvířat ve vnějším prostředí, je tedy touto zoonózou ohrožený i člověk, ačkoliv výskyt v České republice je nízký. Důvodem však může být to, že se parazitologické vyšetření neprovádí tak často, tudíž předpokládaný výskyt v lidské populaci je zřejmě mnohem vyšší. Proto by bylo vhodné pro odhalení původce tohoto onemocnění, kdyby se při prvním výskytu potíží u osob, které jsou ve styku se zvířaty, uvažovalo o provedení parazitologického vyšetření, a tím byla vyloučena nebo prokázána kryptosporidiová infekce.
|
|
|
Diverzita kryptosporidií vybraných druhů letounů (Chiroptera)
HOŘICKÁ, Anna
Vzorky pro parazitologické vyšetření byly odebrány na 27 lokalitách po celé České republice. Byl sledován výskyt a prevalence kryptosporidií infikujících letouny. Celkem bylo odebráno a pomocí molekulárních metod vyšetřeno 262 vzorků. Byl vyhodnocen zoonotický potenciál nalezených druhů a genotypů. Molekulární metody prokázaly přítomnost specifické DNA kryptosporidií u třech netopýrů hvízdavých (Pipistrellus pipistrellus). V jednom případě bylo detekováno C. parvum, ve dvou případech pak nový genotyp nazvaný Cryptosporidium bat genotype III.
|
|
|
Prevalence a diverzita kryptosporidií infikujících kožešinová zvířata
KELLNEROVÁ, Klára
Cílem této práce bylo vyhodnotit výskyt a prevalenci kryptosporidií přirozeně infikujících kožešinová zvířata, konkrétně u norka amerického, lišky stříbrné a činčily vlnaté. Celkem bylo vyšetřeno 370 vzorků trusu pocházejících od 340 norků amerických, 18 lišek stříbrných a 12 činčil vlnatých. Zatímco mikroskopické vyšetření všech vzorků trusu neprokázalo přítomnost oocyst kryptosporidií, pomocí molekulárních metod amplifikujících malou ribozomální podjednotku rRNA a 60kDa glykoprotein kryptosporidií byly detekovány 3 pozitivní norci. Následné fylogenetické analýzy prokázaly přítomnost C. ubiquitum XIIa1 subtypu, který byl u masožravců popsán vůbec poprvé. Nebyla zjištěna korelace mezi kryptosporidiovými infekcemi a průjmovým onemocněním.
|
|
|
Prevalence a diverzita kryptosporidií infikujících veverky (Sciuridae)
BARVÍŘ, Pavel
V období mezi lety 2010 až 2013 bylo odebráno 399 vzorků trusu od třech druhů veverek čeledi Sciuridae (Sciurus vulgaris, Sciurus carolinensis a Callosciurus finlaysonii), odchycených na severu Itálie. Všechny tyto vzorky byly následně vyšetřeny na přítomnost kryptosporidií, která byla pomocí molekulárního vyšetření prokázána u 18 vzorků (4,5%). Sekvenční analýzou bylo zjištěno, že z 18 pozitivních vzorků, bylo 12 vzorků pozitivních na Cryptosporidium ferret genotype, 3 na Cryptosporidium skunk genotype, 1 na Cryptosporidium chipmunk genotype I a 2 vzorky na Cryptosporidium ubiquitum. Více než 90 % vyšetřených jedinců bylo adultních. Bylo prokázáno, že juvenilní jedinci veverek čeledi Sciuridae jsou častěji infikováni kryptosporidiemi než adultní jedinci. V rámci druhů nebyl pozorován vliv věku a pohlaví na výskyt kryptosporidií.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce ježků
HUCLOVÁ, Kristýna
Tato studie zahrnuje morfologickou, biologickou a molekulární chrakteristiku Cryptosporidium spp. u ježků. V této práci byl sledován průběh infekce u 405 vzorků od 15 jedinců, po dobu několika měsíců. Celkem 69 (17.01%) vzorků od 11 ježků bylo morfologicky pozitivních a 81 (19.9%) vzorků vykazovalo pozitivitu podle molekulární detekce. Pouze 4 jedinci zůstali negativní. Kumulativní pozorovaná prevalence z celkového počtu jedinců činila 73.3 %. Oocysty zkoumaných ježků měřily v nativu 4.94.7 m (průměr = 4.8 m) × 4.0-3.8 m (průměr = 3.9 m) s indexem tvaru 1.22 (1.261.20) (n = 50). Morfologicky nebylo možné identifikovat oocysty jako C. erinacei nebo C. parvum. Molekulární analýzy prováděné na základě SSU rRNA, 60 kDa glycoprotein a Cryptosporidium oocyst wall protein určily přítomnost kryptosporidií C. parvum a C. erinacei. Druh Cryptosporidium parvum IIdA18G1 byl detekován u 11 ježků. Smíšená infekce druhu C. parvum s C. erinacei byla prokázána u 3 ježků. Genotyp C. parvum IIdA18G1 nebyl nikdy dříve u ježků popsán. Tento subtyp patří do IId zoonotické subtypové rodiny a často napadá kozy a ovce. Genotyp C. parvum IIdA18G1 byl nalezen u jehňat z Velké Británie a Španělska, a taktéž u dětí z Kuwaitu. Cryptosporidium erinacei je druh kryptosporidií adaptovaný na ježky, a není jisté zda ježkům způsobuje klinické příznaky. Všichni infikovaní jedinci byli juvenilní a volně žijící ježci.
|
|
|
Diverzita kryptosporidií infikujících hlodavce podčeledi Arvicolinae v České republice
HÁJKOVÁ, Ivana
Souhrn V roce 2012 byl sledován výskyt Cryptosporidium v České republice u podčeledi Arvicolinae, za účelem zjištění prevalence a porozumění úlohy divokých hlodavců v souvislosti s přenosem tohoto parazita - na lidi a hospodářská zvířata. Celkově bylo odebráno 152 vzorků trusu, 129 od hrabošů polních (Microtus arvalis) a 23 od norníků rudých (Clethrionomys glareolus) z 9 různých lokalit. Všechny vzorky byly vyšetřeny na přítomnost Cryptosporidium sp. pomocí specifického barvení anilin-carbol-methyl violetí a pomocí molekulárních metod. Při odběru vzorků byl zjišťován věk a pohlaví zvířat, rovněž i konzistence trusu. Mikroskopické vyšetření odhalilo přítomnost oocyst Cryptosporidium sp. u 2 vzorků hraboše polního a 2 vzorků norníka rudého. Molekulární genotypizace byla provedena na základě PCR amplifikace genů kódující malou ribozomální podjednotku (SSU rRNA) a aktin. Specifická DNA kryptosporidií byla detekována v deseti vzorcích, z toho 4 z hraboše polního a 6 z norníka rudého, včetně těch mikroskopicky pozitivních. U žádného pozitivního zvířete nebyly pozorovány klinické příznaky kryptosporidiózy. Sekvenční a následné fylogenetické analýzy prokázaly přítomnost 2 nových genotypů Cryptosporidium izolovaných z norníka rudého a 2 genotypů izolovaných z hraboše polního, fylogeneticky odlišných od dosud známých druhů a genotypů. V budoucnu je třeba prověřit hostitelskou specifitu pomocí experimentálních infekcí.
|
|
|
Vnímavost prasat k různým druhům a genotypům kryptosporidií
KESTŘÁNOVÁ, Michaela
Prasata ve věku 3-4 a 8 týdnů věku (tři zvířata v každé skupině) byla per orálně infikována Cryptosporidium muris, C. tyzerri, C. suis a Cryptosporidium pig genotype II dávkou 1 × 107 oocyst / zvíře. Prasata inokulovaná druhem C. tyzerri nebo C. muris nevykazovala žádné klinické příznaky onemocnění a v průběhu 30 dní po infekci nebyla zjištěna žádná infekce zmíněnými druhy. Během pitvy nebyly zjištěny žádné makroskopické změny na vnitřních orgánech. Vývojová stádia kryptosporidí nebyla v gastrointestinálním traktu detekována ani histologickými a PCR metodami. Infektivita těchto izolátů byla ověřena na SCID myších, které začaly vylučovat oocysty od 4 do 8 DPI. Experimentální infekce prokázaly vnímavost obou věkových kategorií prasat k druhu C. suis. Zatímco parazitologické, molekulárně genetické a histologické vyšetření prokázalo vnímavost 8 týdenních prasat k infekci Cryptosporidium pig genotype II, 4 týdenní selata nebyla k této infekci vnímavá. Vývojová stádia obou kryptosporidií, C. suis Cryptosporidium pig genotype II, byla detekována jak v tenkém, tak i tlustém střevě. Na základě našich zjištění můžeme konstatovat, že prasata nejsou vnímavá k infekci C. tyzerri a C. muris, druh C. suis není věkově specifický a Cryptosporidium pig genotype II není infekční pro selata před odstavem.
|
host ::
RSS.