|
|
Verbonominální kompozita v italštině a portugalštině
Čižinská, Klára ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Verbonominální kompozita v italštině a v portugalštině jsou ze synchronního hlediska velmi produktivním slovotvorným prostředkem. Výzkum v korpusech La Repubblica a CETEMPúblico ukázal, že podle počtu vytvořených lemmat je v obou jazycích nejproduktivnějším typem porta+N. V italštině následují typy salva+N, mangia+N, acchiappa+N a ammazza+N, v portugalštině caça+N, guarda+N a papa+N. Kompozitum V- N je klasifikováno jako subordinančí a exocentrické. Subjekt, k němuž italské a portugalské kompozitum V-N referuje, je nejčastěji instrument. V portugalštině je též hojně zastoupena referenční kategorie rostlin a živočichů. Složky kompozita jsou v italštině zpravidla amalgamované, naproti tomu v portugalštině převládá pravopis s hyfenem. Výstupní kategorií formace V-N je substantivum, které je většinou nepříznakové a v plurálu invariabilní. V syntaxi může kompozitum zastávat jak funkci substantiva, tak funkci adjektiva. Kompozita ve funkci modifikátoru jsou nejvíce zastoupeny u vysoce produktivních typů.
|
|
|
Kompozita typu N + N v současné francouzštině
NEUMANNOVÁ, Iveta
Předmětem bakalářské práce je charakteristika francouzských kompozit typu N+N. Práce je rozdělena na dvě části. První část vymezuje pojmy kompozice a kompozitum a v následujících kapitolách pojednává přímo o kompozitech typu N+N. Popisuje grafické a morfologické vlastnosti těchto jednotek, jejich strukturu a stanovuje syntaktická a sémantická kritéria, která slouží k odlišení kompozit od volných syntagmat. Poslední kapitola je věnována kompozici v češtině. Druhá část práce je zaměřena na překlad tohoto typu kompozit. Hodnotí, jakým způsobem jsou překládána do češtiny. Pro jednotky, které slovníky nezmiňují, jsou navrhnuty vlastní překlady.
|
|
|
Složená adjektiva v dílech obrozenských autorů
ŽIŠKOVÁ, Dana
Téma diplomové práce patří do oboru nauka o tvoření slov (slovotvorba). Práce pojednává o slovotvorné tvořivosti autorů druhé obrozenské generace, konkrétně o složených adjektivech. Pramenem pro excerpci složených adjektiv jsou sbírky poezie vybraných autorů druhé obrozenské generace (F. L. Čelakovský, J. K. Chmelenský, J. V. Kamarýt a M. M. Z. Polák). Metodickým zdrojem je monografie Dušana Šlosara Česká kompozita diachronně (1999). Pracujeme s termíny: adjektivní kompozita, kompozice, derivační kompozice, konekt, první a druhý člen kompozita. Cílem práce je roztřídění adjektivních kompozit, zhodnocení významu a využití kompozit v textu, posouzení jejich sdělné hodnoty a sledování frekvence kompozit v textech autorů.
|
host ::
RSS.