|
|
Analýza vybraných měsíčních teplotních časových řad v Evropě
Janoutová, Eva ; Helman, Karel (vedoucí práce) ; Bašta, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou časových řad průměrných měsíčních teplot a měsíčních maximálních teplot osmi meteorologických stanic v letech 1949 až 2013. Data jsou převzata z databáze European Climate Assessment & Data. Stanice jsou rozděleny do dvou skupin podle Köppenovy klasifikace podnebí. Cílem této bakalářské práce je sledovat a porovnat vývoje jednotlivých časových řad v obou skupinách pomocí základních charakteristik a metod vycházejících z dekompozice časových řad a ověřit, zda sledovaná stanice je zařazena do správného klimatického pásma. Dalším cílem je ověřit, zda se ve vybraných stanicích ve sledovaném období zvýšila průměrná měsíční teplota a měsíční maximální teplota.
|
|
|
Attribution of European temperature variability during 1882–2010: A statistical perspective
Mikšovský, Jiří ; Pišoft, P.
Gridded monthly temperature data (GISTEMP and Berkeley Earth) covering the European region were investigated for the presence of components attributable to climate forcings, both anthropogenic and natural, and to major modes of internal climate variability. Effects of individual predictors were separated by multiple linear regression applied to time series over 1882–2010. It was shown that the presence of a warming trend correlated with greenhouse gases concentration was generally strong in European temperatures and typically combined with mild cooling ascribable to anthropogenic aerosols. Components attributable to variations in solar activity were rather weak and not statistically significant in most locations, as were the imprints of large volcanic eruptions. A strong association between North Atlantic Oscillation phase and temperature was confirmed for much of Europe, while temperature oscillations synchronized with the El Niño Southern Oscillation were quite limited in magnitude and displayed low levels of statistical significance. The influence of the Atlantic Multidecadal Oscillation was noticeable particularly in the western-most parts of Europe, whereas the Pacific Decadal Oscillation’s significant impact extended to Scandinavia.
|
|
|
Vliv JE Temelín na klima blízkého okolí
BARÁTOVÁ, Michaela
BARÁTOVÁ, M. (2012): Vliv JE Temelín na klima blízkého okolí. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, katedra geografie. 128 str. Jaderná elektrárna Temelín, dominanta tvořící siluetu Českobudějovické pánve. Stavba čelící a odolávají kritice ze strany ekologických organizací. Přínos či hrozba pro Jihočeský kraj? Bezesporu oblast sporů mezi Českou republikou a Rakouskem. Tato bakalářská práce hodnotí především klimatické dopady Jaderné elektrárny Temelín. Teoreticko ? metodologická základna je zaměřena především na diskusi literatury a to jak v obecné, tak v konkrétní rovině zkoumaného tématu a s tím spojené hypotézy. Obecná část následně popisuje základní fyzicko ? geografické charakteristiky vybrané oblasti, zvláštní důraz je kladen na klimatografii. Nedílnou součástí obecné části je stručný popis fungování nejmladší evropské elektrárny. Analytická část je věnována sledování klimatu blízkého okolí ETE za pomocí dat, která byla zaznamenána Observatoří Českého hydrometeorologického úřadu v Temelíně a výsledky porovnány s daty, jeţ byly zaznamenány ve stejném období v Českých Budějovicích. Sledování klimatu blízkého okolí Jaderné elektrárny Temelín je posuzováno ze dvou perspektiv. První pohled nahlíží na klima před spuštěním jaderné elektrárny do provozu, tedy od roku 1989 do roku 2001; druhý pohled po spuštění jaderné elektrárny v roce 2002. Analytická část zachycuje možné změny vybraných klimatických charakteristik, které mohly být vyvolány vlečkou chladících věží.
|
|
|
Atlas podnebí České republiky a regionalizace výstupů modelů všeobecné cirkulace atmosféry pro potřeby území České republiky: Atlas podnebí ČR
Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Národní klimatický program České republiky ; Voženílek, V. ; Křivancová, S. ; Vráblík, T. ; Nekovář, J. ; Valter, J. ; Richterová, D. ; Míková, Taťána ; Vaníček, K. ; Němec, Luboš ; Brázdil, R. ; Květoň, Vít ; Valeriánová, Anna
Cílem dílčího projektu 01 je kompletně zpracovat Atlasu podnebí České republiky pro všechny hlavní klimatické charakteristiky. Po prověření reálného stavu dat a možností jejich zpracování bylo navrženo doplnění průvodních osmi částí Atlasu (teplotní charakteristiky, srážkové charakteristiky, charakteristiky sněhové pokrývky, vlhkost vzduchu, sluneční záření, sluneční svit a oblačnost, tlak vzduchu a vítr, nebezpečné atmosférické jevy, fenologické charakteristiky) o samostatné kapitoly teplota půdy, dynamická klimatologie a klasifikace podnebí. v roce 2004 byly řešeny tyto úkoly: Dokončení inventarizace dat pro jednotlivé prvky; Vyhodnocení a výběr vhodné sítě stanic; Rekonstrukce chybějících údajů (pro vlhkost vzduchu, oblačnost, sluneční svit a záření, fenologické charakteristiky a nebezpečné atmosférické jevy a Vypracování metodiky zpracování jednotlivých charakteristik. Studie obsahuje návrh obsahu Atlasu podnebí ČR.
|
|
|
Atlas podnebí České republiky a regionalizace výstupů modelů všeobecné cirkulace atmosféry pro potřeby území České republiky: Atlas podnebí ČR
Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Národní klimatický program České republiky ; Valeriánová, Anna
Cílem dílčího projektu 01 je kompletně zpracovat Atlasu podnebí České republiky pro všechny hlavní klimatické charakteristiky. Název publikace bude upraven na "Atlas podnebí Česka". Byly zkompletovány mapové a nemapové podklady pro vydání publikace. Obsah publikace: Úvodní kapitoly (Úvodní slovo ředitele ČHMÚ Ing. I. Obrusníka, DrSc., Historie měření, Fyzickogeografická charakteristika České republiky, Metody GIS použité k tvorbě Atlasu podnebí, Atlas – jak vznikl a jak se čte), Oddíl 1: Teplota vzduchu (Úvod, Průměrná teplota vzduchu, Charakteristické teploty podle denního průměru, Teplota vzduchu podle maximálního a minimálního teploměru, Charakteristické dny podle maximálního a minimálního teploměru, Klimatické zajištění maximálních a minimálních teplot, Shrnutí), Oddíl 2: Srážky (Úvod, Průměrný úhrn srážek, Průměrný roční počet srážkových dnů, Maximální úhrny srážek, Intenzity srážek, Srážkové indexy a sucho, Shrnutí), Oddíl 3: Sníh (Úvod, Sněžení, Sněhová pokrývka, Shrnutí), Oddíl 4: Vlhkost vzduchu a výpar (Úvod, Relativní vlhkost vzduchu, Tlak vodní páry, Sytostní doplněk, Výpar, Shrnutí), Oddíl 5: Sluneční záření, sluneční svit a oblačnost (Úvod, Sluneční záření, Sluneční svit a oblačnost, Dlouhodobé změny slunečního záření, Shrnutí), Oddíl 6: Tlak vzduchu a vítr (Úvod, Tlak vzduchu, Vítr, Shrnutí), Oddíl 7: Nebezpečné atmosférické jevy (Úvod, Bouřky, Kroupy, Mlha, Nebezpečné srážky, Shrnutí), Oddíl 8: Fenologické charakteristiky (Úvod, Počátek kvetení třešně ptačí, Vybrané fenofáze ječmene jarního, Vybrané fenofáze pšenice ozimé, Shrnutí), Oddíl 9: Teplota půdy (Úvod, Průběh teploty půdy na vybraných stanicích, Shrnutí), Oddíl 10: Dynamika klimatu (Typické povětrnostní situace, Srážky, Nový sníh, Teplota vzduchu, Vítr, Tlak vzduchu, Shrnutí), Oddíl 11: Klimatické klasifikace (Úvod, Köppenova klasifikace, Quittova klasifikace, Klasifikace Atlasu podnebí 1958, Shrnutí), Přílohy (Tabulky stanic, Rejstřík). Byly vytvořeny webové stránky http://atlaspodnebi.chmi.cz/.
|
|
|
Analýza klimatologických časových řad pro vybraná místa v Evropě v letech 1961-2010
Míka, Tomáš ; Helman, Karel (vedoucí práce) ; Bašta, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou klimatologických časových řad naměřených na sedmi vybraných meteorologických stanicích rozmístěných po celém evropském kontinentu. Podkladové údaje pro tento rozbor byly získány z veřejně dostupné evropské databáze ECA&D. Analýza je zaměřena zejména na výpočet základních charakteristik a dekompozici časových řad. Cílem této práce je zkoumat vývoj časových řad průměrných měsíčních teplot a srážkových úhrnů v období 1961 - 2010 na jednotlivých meteorologických stanicích, tato analyzovaná data dále porovnat mezi sebou a prozkoumat tak podobnost či rozdílnost teplot a srážek z jednotlivých stanic nejen z hlediska času, ale i z hlediska prostoru. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a jsou v ní obecně popsány použité statistické metody. Stěžejní druhá (praktická) část je věnována zpracování dat a samotné analýze časových řad.
|
|
|
Hodnocení hydrologické a klimatické funkce porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití
Weger, J. ; Šír, Miloslav
Mikroklimatické změny v porostech rychle rostoucích dřevin (RRD) oproti travním porostům spočívají ve snižování maximálních denních teplot přízemního vzduchu ve slunečných a teplých dnech až o 4 až 5 ºC, je-li k dispozici voda v půdě pro transpiraci. Minimální teploty přízemního vzduchu jsou ovlivněny méně významně, zpravidla jsou vyšší pod porosty RRD. Denní vlhkost vzduchu v horkých dnech je zpravidla větší v porostech RRD. Teploty půdy jsou ve vegetační sezóně soustavně nižší pod porosty RRD než pod travním porostem. Snížení denních maxim teploty vzduchu a soustavné snížení teploty půdy pod porosty RRD je dáno převážně chladícím efektem transpirace. Stínící efekt vysoké vegetace není dominantní příčinou snížení teplot. Velkoplošné výsadby plantáží RRD na místě dřívějších travních porostů nebudou mít pozorovatelný vliv na teplotu krajiny ani na hydrologický koloběh. Nebudou způsobovat vznik půdního sucha a redukci odtoku vody z krajiny.
|
|
|
Analýza teplotních časových řad ze stanic Praha - Ruzyně a Brno - Tuřany v letech 1999 - 2008
Vraná, Lenka ; Helman, Karel (vedoucí práce) ; Bašta, Milan (oponent)
Práce se zabývá analýzou časových řad průměrných měsíčních teplot vzduchu naměřených v 7, 14 a 21 hodin klimatologickými stanicemi Brno - Tuřany a Praha - Ruzyně. Cílem této práce je uplatnit základní postupy analýzy časových řad a blíže se seznámit s prací se statistickým softwarem, konkrétně programy SPSS Statistics 17.0 a Statgraphics Centurion XVI. Je zaměřena hlavně na výpočet základních charakteristik, dekompozici časových řad (klasický model) a na popis jejich trendové a sezónní složky. Práce zjišťuje, zda existuje podobnost ve vývoji řad, které byly naměřeny stejnou stanicí v různém čase, nebo ve stejnou hodinu na různých stanicích. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou popsány metody analýzy časových řad teoreticky, samotná analýza je pak obsahem druhé části.
|
host ::
RSS.