|
|
Kardiovaskulární komplikace u pacientů s chronickým renálním onemocněním.
Valeriánová, Anna ; Malík, Jan (vedoucí práce) ; Zemánek, David (oponent) ; Piťha, Jan (oponent)
Kardiovaskulární komplikace jsou u pacientů s terminálním renálním selháním časté. Podílí se na nich mnoho různých faktorů: hyperkinetická cirkulace daná anémií, retencí tekutin i samotnou přítomností dialyzačního zkratu, metabolické změny vedoucí k akceleraci aterosklerotických změn a zvýšení tuhosti cév i kolísání tlaku a orgánové perfuze během dialýzy, kdy dochází k opakované tkáňové hypoxii. Naše studie byly prováděny u pacientů v chronickém hemodialyzačním programu. Studie zabývající se dlouhodobou průchodností dialyzačních zkratů ukázala, že přežívání zkratů je negativně ovlivněno přítomností ischemické choroby srdeční a sníženou plazmatickou koncentrací cholesterolu. Ve studiích o tkáňové hypoxii jsme prokázali, že u dialyzovaných pacientů je přítomna jak tkáňová hypoxie mozkové tkáně, tak ruky se zkratem, a že tato hypoxie se dále prohlubuje v průběhu dialýzy. Faktory, které souvisejí se vznikem mozkové hypoxie, jsou: přítomnost srdečního selhání, zvýšení hladiny BNP a vyšší distribuční šíře erytrocytů. Závažným důsledkem mozkové tkáňové hypoxie je vznik kognitivního deficitu. Mezi závažné dopady hemodialýzy na srdce lze zařadit dysfunkci levé síně, jež je dána její dlouhodobou remodelací a není ovlivnitelná snížením preloadu a odstraněním tekutinové nálože, a také diastolickou dysfunkci...
|
|
|
Úloha vybraných vazoaktivních systémů v rozvoji chronického onemocnění ledvin
Drábková, Natálie ; Vaněčková, Ivana (vedoucí práce) ; Vaňourková, Zdeňka (oponent)
Chronické onemocnění ledvin (CKD) je život ohrožující choroba, která vzniká jako častý důsledek diabetu a hypertenze. Protože zpravidla probíhá utajeně, často končí úplným selháním ledvin. Zvládnutí chronického selhání ledvin se tak stává díky stále více stárnoucí populaci závažným zdravotním problémem. Cílem této práce bylo zjistit podíl vybraných vazoaktivních systémů na výši krevního tlaku v rozvojové a udržovací fázi CKD. K tomu byly použity dva modely CKD: 5/6 nefrektomie u Ren-2 transgenních potkanů (TGR) a stenóza renální artérie (2K1C) u kmene Wistar. U obou modelů CKD se ukázalo, že renin- angiotenzinový systém nehraje tak významnou roli na udržování krevního tlaku, naopak větší význam má sympatický nervový systém. Při rozvoji a udržování CKD převládají vazokonstrikční systémy nad vazodilatačně působícím systémem NO-syntázy. Úloha tohoto vazodilatačního systému je u TGR potkanů s 5/6 nefrektomií postupně oslabována, zatímco u Wistar potkanů s 2K1C hypertenzí je v rozvojové i udržovací fázi CKD udržována na stejné úrovni.
|
|
|
Biomarkery časného poškození ledvin
Fořtová, Magdaléna ; Průša, Richard (vedoucí práce) ; Kalousová, Marta (oponent) ; Ryšavá, Romana (oponent)
Cíle: Dizertační práce se věnuje biomarkerům časného poškození ledvin, a to především albuminurii a neutrofilnímu s gelatinázou asociovanému lipokalinu (NGAL). V případě albuminurie bylo naším cílem zavést HPLC metodu, porovnat ji s metodou imunoturbidimetrickou (IT) a sledovat vztah k diagnóze diabetes mellitus. Cílem vyšetření močového NGAL (a event. dalších markerů) bylo především ověřit jeho spolehlivost v predikci akutního poškození ledvin (AKI). Metodika: Albuminurii jsme vyšetřovali ve vzorcích čerstvé moči v souboru 636 diabetiků a 456 nediabetiků zavedenou HPLC metodou (Agilent 1200, Agilent Technologies, USA) a imunoturbidimetricky (Cobas Integra 400, Roche Diagnostics); zjišťovali jsme korelační vztahy mezi albuminurií a glykovaným hemoglobinem HbA1c. Močový NGAL jsme vyšetřovali chemiluminiscenční mikročásticovou imunoanalýzou (Architect i4000, Abbott) v souborech dětí: 1) po transplantaci ledvin (N=15), 2) s akutním nebo s chronickým onemocněním ledvin (N=28); a v souborech dospělých pacientů: 1) po kardiochirurgických výkonech (N=10) a 2) po angiografii (N=41). Výsledky: Albuminurie stanovená HPLC byla statisticky významně vyšší než stanovená IT. Vyloučili jsme nespecifičnost HPLC metody, výsledky naopak nasvědčují tomu, že hlavní příčinou diferencí mezi metodami je přítomnost...
|
|
|
Vliv kombinované blokády endotelinového a renin-angiotenzinového systému na krevní tlak a regresi chronického onemocnění ledvin u modelu angiotensin II - dependentní formy hypertenze
Sedláková, Lenka ; Kopkan, Libor (vedoucí práce) ; Bürgelová, Marcela (oponent)
a klíčová slova Nepřiměřená aktivita renin-angiotenzinového systému (RAS) a endotelinového systému (ES) hraje významnou patofyziologickou úlohu v rozvoji hypertenze a progresi chronického onemocnění ledvin (CKD). V této studii bylo cílem ověřit, zda kombinovaná inhibice RAS a selektivní inhibice ETA receptoru pro endotelin 1 (ET-1) bude vykazovat aditivní účinky v protekci ledvin u experimentálního modelu CKD. Tento léčebný postup byl testován na transgenních potkanech s myším reninovým genem (TGR), kterým byla provedena ablační nefrektomie (5/6 NX) ve věku 6 týdnů. Za dalších 6 týdnů byla podána příslušná terapie v pitné vodě: duální RAS blokáda (trandolapril 6mg/l + losartan 100mg/l) nebo kombinace duální RAS blokády + ETA receptorového inhibitoru (atrasentan 25mg/l). Výsledky první série ukázaly 100 % mortalitu neléčených 5/6 NX TGR do 30. týdne od provedení 5/6 NX. Oba typy léčby shodně zvýšily přežití 5/6 NX TGR na 30 % po 50. týdnu experimentu. V druhé sérii byl monitorován vliv léčebných postupů na krevní tlak (TK) 5/6 NX TGR, u kterých systolický TK dosahuje přes 210 mmHg. Oba léčebné přístupy vedly k poklesu TK, a to až na úroveň normotenzních potkanů a zmírnily srdeční hypertrofii. Ve třetí sérii bylo prokázáno, že léčba výrazně snižuje renální hladiny angiotenzinu II (ANG II) a výrazně...
|
|
|
Úloha endotelinového systému v léčbě chronického ledvinného selhání
Drábková, Natálie ; Vaněčková, Ivana (vedoucí práce) ; Vebr, Pavel (oponent)
Chronické onemocnění ledvin je život ohrožující choroba, která vzniká jako častý důsledek diabetu a hypertenze. Protože zpravidla probíhá utajeně, často končí úplným selháním ledvin. Zvládnutí chronického selhání ledvin se tak stává díky stále více stárnoucí populaci závažným zdravotním problémem. Kromě zlatého standardu používaného při této léčbě - terapii pomocí blokátorů renin-angiotenzinového systému, které vykazují nejen antihypertenzní, ale zejména renoprotektivní účinky - je snaha o zařazení dalších skupin léčiv při léčbě tohoto onemocnění. Zde se jeví jako velmi nadějné inhibitory endotelinového systému.
|
|
|
Oxidační a karbonylový stres u onemocnění ledvin
Kratochvílová, Markéta ; Tesař, Vladimír (vedoucí práce) ; Průša, Richard (oponent) ; Zadražil, Josef (oponent)
Cíle: 1. Stanovení AGEs (Advanced Glycation End products) u pacientů s různými typy nefropatií. 2. Vztah AGEs s nutričními parametry a anémií. 3. Vliv renálních funkcí na hladiny sRAGE (soluble form of Receptor for Advanced Glycation End products). 4. Technika kultivace podocytů. 5. Stanovování podocytů v moči. Metodika: Fluoreskující AGEs jsme stanovovali spektrofluorimetricky, sRAGE nekompetitivní sendvičovou ELISA metodou. Podocyty jsme dále pasážovali a identifikovali imunocytochemicky. Podocyty v moči jsme stanovovali průtokovou cytometrií. Výsledky: 1. Nenalezli jsme signifikantní rozdíly v sérových hladinách AGEs mezi jednotlivými typy nefropatií, ač mají rozdílnou patogenezi. 2. Hladiny albuminu a prealbuminu korelují pozitivně a hladiny hemoglobinu negativně s hladinami AGEs u pacientů s CKD ve stádiu 1-5, bez bez nutnosti náhrady funkce ledvin. 3. Hladiny sRAGE se zvyšují u pacientů se sníženou renální funkcí nezávisle na příčině renálního onemocnění. 4. Osvojení postupů a technik kultivace podocytů. 5. Sledování citlivosti podocyturie ve vztahu k aktivitě onemocnění. Závěr: Potvrdili jsme, že hladiny AGEs závisí více na renální funkci než na typu nefropatie a jsou ovlivněny nutričními parametry a hemoglobinem. Jako první jsme prokázali, že koncentrace sRAGE úzce koreluje s renální...
|
|
|
Novel biomarkers in patients with renal disease
Zakiyanov, Oskar ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Chronické onemocnění ledvin a akutní poškození ledvin patří mezi významné zdravotní problémy v populaci. Je důležité, abychom byli schopni rozpoznat osoby s vysokým rizikem nepříznivého vývoje zdravotního stavu, progresí onemocnění a přidružených kardiovaskulárních komplikací. Cílem disertační práce bylo studium nových perspektivních biomarkerů, jejich vztah k renální funkci, chronickému zánětu, případně zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku. Studovány byly: placentární růstový faktor (PlGF), s těhotenstvím asociovaný protein A (PAPP-A), matrixová metalloproteináza 2 (MMP-2), matrixová metalloproteináza 9 (MMP-9), solubilní receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (sRAGE), protein vázající vápník S100A12 - nově identifikovaný extracelulární protein vázající se na receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (EN-RAGE) a amfoterin (HMGB-1) u pacientů se sníženou funkcí ledvin včetně pacientů s chronickým renálním onemocněním, hemodialyzovaných, pacientů s akutním poškozením ledvin a zdravých kontrol pro srovnání. První studie odhalila, že hladina PlGF je zvýšená u pacientů se sníženou funkcí ledvin. Druhá studie zjistila spojitost hladin MMP-2 a PAPP-A s proteinurií u pacientů s chronickým renálním onemocněním. Sérové hladiny MMP-2, MMP-9 a PAPP-A se výrazně lišily u pacientů s různými nefropatiemi....
|
host ::
RSS.