|
|
Palynologie vybraných uhelných slojí a doprovodných sedimentů laziských a libiazských vrstev (moskov) v polské části hornoslezské pánve
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Diplomová práce prezentuje palynologickou a paleoekologickou charakteristiku střední části krakovské pískovcové série rozdělené na łaziské (bolsov) a libiązské vrstvy (astur). Zkoumané vzorky byly odebrány z vrtu G5 Dab nedaleko Jaworzna a z obou vrstevních jednotek byly zkoumány jak uhelné, tak neuhelné vzorky. Palynologická analýza potvrdila existenci hiátu mezi łaziskými a libiązskými vrstvami na základě náhlého vymizení následujících devíti rodů spor (Torispora, Converrucosisporites, Schulzospora, Gillespieisporites, Schopfites, Convolutispora, Cristatisporites, Tripartites, Cingulizonates) na bázi libiązských vrstev. Pro uhelné a neuhelné vzorky byly potvrzeny různé ekologické podmínky prostředí. Při sedimentaci uhelných slojí łaziských vrstev docházelo k charakteristickému střídání lykosporové a densosporové fáze, které je interpretováno jako střídání ekologicky kontrastních rostlinných společenstev s převahou stromovitých plavuní rodu Lepidodendron a Lepidophloios s plavuněmi rodu Omphalophloios dorůstajícími výšky jen několik metrů. Stromovité plavuně preferovaly relativně vlhká planární rašeliniště s vodní hladinou převážně v úrovni či mírně nad povrchem rašeliniště. Společenstva s převahou plavuní rodu Omphalophloios naopak kolonizoval relativně suchá rašeliniště s hladinou vody...
|
|
|
Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...
|
|
|
Revize druhů Lepidodendron lycopodioides a L. selaginoides z českého karbonu
Rychnovský, Vojtěch ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Cílem práce je revize typové kolekce dvou blízkých druhů stromovitých karbonských plavuní Lepidodendron lycopodioides a Lepidodendron selaginoides. Oba druhy jsou v literatuře často zaměňovány vzhledem k jejich nejasné definici. Oba druhy byly studovány morfometricky, což umožnilo jejich redefinici na základě morfologických znaků. Součástí revize obou druhů je nová diagnóza. V souladu s Mezinárodním botanickým kódem bylo řešeno použití stávajících jmen obou druhů. Pomocí morfometrické analýzy byly podrobně popsány změny různých parametrů v průběhu ontogenetického vývoje druhů L. lycopodioides a L. selaginoides a oba druhy byly znovu nadefinovány. Klíčová slova: Lepidodendron lycopodioides, Lepidodendron selaginoides, pennsylvan, vnitrosudetská pánev, radnická pánev, morfometrická analýza.
|
|
|
Leptosporangiátní kapradiny z karbonských pánví Čech, vybrané taxony
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent)
Diplomová práce reviduje deset vybraných druhů sphenopteridních kapradin z karbonu a permu uložených ve sbírkách Národního muzea v Praze, Západočeského muzea v Plzni a British Geological Survey v Keyworth. Byly studovány sphenopteridní typy kapradin na základě reprodukčních orgánů získané metodou macerace rostlinných otisků. Sporangia a jejich annulus jsou důležitými diagnostickými znaky pro jednotlivé rody a druhy sphenopteridních kapradin a u vybraných druhů nebyly dosud popsány. Byly studovány následující druhy Boweria schatzlarensis, Myriotheca anglica, Renaultia crépini, Sturia amoena, Discopteris sp., Zeilleria hymenophylloides, Zeilleria avoldensis, Scolecopteris elegans, Waldenburgia corynepteroides a Oligocarpia gutbiery. S výjimkou druhu Waldenburgia corynepteroides, Scolecopteris elegans, Zeilleria hymenophylloides a Zeilleria avoldensis byl studován typový materiál. U druhu Boweria schatzlarensis macerace ukázala laterální annulus, zatímco u Myriotheca anglica je annulus buď laterální a nebo spíše speciální typ umístěný po stranách sporangia. Určení typu annulu (laterální annulus) u Renaultia crépini rovněž umožnilo zařadit tento druh k rodu Tenchovia (nová kombinace Tenchovia crépini). U druhu Sturia amoena macerace ukázala prstencový annulus. Dále byl studován druh Discopteris sp.,...
|
|
|
Karbonské tropické ekosystémy euramerické provincie
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tropických terestrických ekosystémech v období mladšího karbonu (pennsylvanu), především se zaměřuje na popis tropického pralesa a jeho složek. Úvodní části této práce se zabývají všeobecnou charakteristikou karbonu, včetně fauny a flóry, rozložení kontinentů a charakteristikou klimatu. Následuje popis jednotlivých složek karbonského tropického lesa, tj. hlavních skupin a rodů rostlin a jejich ekologických nároků. Charakterizována je jak flóra tropických karbonských nížin, tak z výše položených mimo pánevních oblastí, která se obvykle vzácně zachovává ve fosilním záznamu. V další části pojednávám o vývoji karbonského tropického lesa a o příčinách, které vedly ke změnám v jeho složení a případně k vymírání některých jeho složek. Mezi možnými příčinami je největší pozornost věnována klimatickým změnám, které měly velký vliv na vegetaci. V samostatné kapitole popisuji vymírání stromovitých plavuní. Klíčová slova: ekosystém, tropický les, nížiny, klimatické změny
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Nové ichnofosilie z fluviálních svrchnokarbonských sedimentů vnitrosudetské pánve
Turek, V. ; Mikuláš, Radek ; Libertín, M.
V sedimentologicky specifické sekvenci prachovců a jemnozrnných pískovců, ukončené lavicovitými polohami slepenců (celkem zhruba 6 m, bylo zjištěno bohaté ichnospolečenstvo s dominantním ichnoroddem Cochlichnus. Zvláštností této polohy je, že obsahuje in situ velmi dobře zachovalé vertikálně stojící kmeny stromových plavuní Lepidodendron a kmínků stromovitých přesliček Calamites. Jejich zachování dokazuje zcela jednoznačně vysokou rychlost usazení sekvence s ichnofosiliemi odhadovanou nanejvýš na časový úsek několika let. Vrstevní sled v nadloží sloje je interpretován jako sedimentární výplň občasných koryt zaplavovaných při vysoké hladině vody.
|
host ::
RSS.