|
|
Analýza látek s negativními účinky na zdraví člověka vyskytujících se v rtěnkách
Horáková, Kristýna ; Kučerová, Simona (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu rizikových prvků a parabenů v rtěnkách a posouzením případných negativních vlivů na zdraví člověka spojených s používáním rtěnek. Parabeny byly analyzovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí na diodovém poli (HPLC-DAD). Hliník, kadmium a olovo byly analyzovány na hmotnostním spektrometru s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Obsah rtuti byl stanoven pomocí atomového absorpčního spektrometru s UV detektorem (AAS-UV). Pro analýzu bylo vybráno celkem 36 vzorků rtěnek od 22 kosmetických značek, s pořizovací cenou v rozmezí 50 – 1500 Kč. Na základě naměřených koncentrací kovů byly vypočteny hazardní kvocienty (HQ) pro jednotlivé kovy a také celkový hazardní index (HI) pro sumu všech kovů. Koncentrace kovů ve rtěnkách byly dále zpracovány pomocí Kruskall-Wallisovy Anovy pro rozdělení vzorků dle cenových kategorií. Souvislost mezi obsahem jednotlivých kovů a pořizovací cenou nebyla prokázána. Dále byl na těchto datech proveden Kolmogorův-Smirnovův test pro porovnání skupin s veganským a ne veganským složením. Jako statisticky významný se pro toto rozdělení projevil obsah hliníku, který byl ve veganské kosmetice cca 2,5x nižší. Parabeny byly detekovány v minimálním počtu zkoumaných rtěnek, v některých případech však informace o obsahu parabenů chyběla na obalu výrobku.
|
|
|
Sorpce směsí kovových iontů na přírodním lignitu
Doskočil, Leoš ; Taraba, Boleslav (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Na jihomoravském lignitu byla prováděna sorpce čtveřice iontů kovů (Pb2+, Cu2+, Cd2+ a Zn2+). Z experimentů byla provedena sorpční kinetika, závislost sorpce na pH, závislost sorpce na počáteční koncentraci, závislost na teplotě, vliv přítomnosti elektrolytů (KNO3 a NaCl) a desorpce v deionizované vodě. Pro srovnání vlivu počáteční koncentrace na průběh sorpce kovů ze směsi byla provedena i sorpce kovů z roztoků obsahující pouze jeden sorbující se kov. Všechny experimenty byly provedeny vsázkovým způsobem. Doba sorpce byla 24 h, třebaže po dvou hodinách byla již koncentrace iontů blízko rovnováhy. Za optimální pH bylo zvoleno pH 5. Sorpcí kovů z jednosložkových roztoků bylo získáno pořadí jejich afinity k lignitu Pb >> Cd > Zn > Cu a v případě sorpce ze směsi Pb > Cu > Zn > Cd. Maximální adsorpční kapacita z jednosložkových roztoků byla pro Pb 97,82 mg/g, Cd 60,34 mg/g, Zn 49,88 mg/g a Cu 30,28 mg/g a v případě sorpce ze směsi byla pro Pb 39,03 mg/g, Cu 25,94 mg/g, Zn 15,21 mg/g a Cd 5,18 mg/g. Experimentální data byla proložena Langmuirovou a Freundlichovou izotermou. Byly vypočítány termodynamické veličiny H°, S° a G°. Desorpčním testem se ukázalo, že desorpční účinnost kovů je 0–3 %. Z elektrolytů vykazoval největší vliv na sorpci NaCl. Na základě získaných výsledků se zdá, že kovy jsou na lignitu vázány především chemickými interakcemi. Lignit je vhodným sorpčním materiálem pro ionty kovů, zvláště v oblasti nízkých koncentrací.
|
|
|
Biosenzory na bázi modifikovaných nanočástic
Mihajlović, Ana ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Hubálek, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá bio senzory na bázi modifikovaných polovodičových kvantových teček (AIIBIII). Tato práce je rozdělena do tří hlavních časti. V první se pojednává o teorii nutné k použití QDs v bioaplikacích, jsou popsané metody syntézy, biokonjugace a aplikace QDs. V praktické časti, byly připraveny CdTe-GSH, CdTe-MPA a CdTe-TGA kvantové tečky přímou syntézou koloidních QDs. Tyto kvantové tečky byly pak modifikované pomoci EDC s cílem zvyšení afinity vůči BSA (hovězí sérum albumin). Pro analýzu vzorků byly použité přistroje Infinite M200 Pro, Tecan a FluoroLog HORIBA Jobin Yvon s detektorem Quanta . Třetí část je závěr kde jsou shrnutí výsledky práce a dosažené cíle.
|
|
|
Studium bioakumulace vybraných kovů vodním mechorostem Fontinalis antipyretica
Jaskowiecová, Lenka ; Hekera,, Petr (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje stanovení biodostupných forem kadmia v přírodních vodách. Práce je rozdělena do dvou částí, které tvoří laboratorní experimenty v modelovém roztoku a experimenty v reálném systému přírodních vod. Během laboratorních experimentů byly stanoveny konstanty akumulace a detoxikace kadmia mechorostem Fontinalis antipyretica. V experimentu prováděném na řece Moravě byl následně tento vodní mech použit ke stanovení biodostupných forem kadmia a technika mechu v perforovaných vacích byla porovnávána s ostatními metodami pro stanovení fytotoxických forem kovů.
|
|
|
Aplikace voltametrie pro simultánní stanovení vybraných mikroelementů
Bruštík, David ; Komendová, Renata (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na optimalizaci podmínek pro voltametrické stanovení vybraných mikroelementů, a to konkrétně zinku, mědi, kadmia a olova. V teoretické části jsou popsány jednotlivé vlastnosti zvolených prvků a jejich toxicita, výskyt či důležité hodnoty koncentrací. Dále jsou shrnuty možné metody vhodné pro stanovení těchto mikroelementů a detailně popsána voltametrická analýza. Experimentální část se zabývá optimalizací podmínek rozpouštěcí voltametrie, popisem použité metody a analýzou vybraných reálných vzorků.
|
|
|
Kontaminace vybraných částí města Brna těžkými kovy
Debnárová, Andrea ; Adamec, Vladimír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na míru kontaminace půdy těžkými kovy na území města Brna. Odběry vzorků byly prováděny ve třech etapách, od října 2009 do března 2010 a to tak, aby reprezentovaly různá roční období a byl zohledněn jejich vliv na koncentraci těžkých kovů v půdě. Bylo vybráno 10 lokalit s různým stupněm zatížení, počínaje od území s vysokým výskytem dopravních prostředků až po místa v okolí sídlišť, či parků. V každém z odebraných vzorků byly stanoveny koncentrace 4 prvků: Cu, Cd, Hg a Pb. Měď a olovo byly analyzovány atomovou absorpční spektrofotometrii s atomizací v plameni (F-AAS) a kadmium pomoci atomové absorpční spektrofotometrii s elektrotermickou atomizací (ET-AAS). Pro stanovení rtuti byl použit analyzátor rtuti (AMA).
|
|
|
Zhodnocení zátěže půd a sedimentů v oblasti řeky Jihlavy těžkými kovy
Marek, Milan ; Adamec, Vladimír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá půdou a sedimenty z pohledu životního prostředí. Pro vybrané rizikové prvky – měď, kadmium, olovo a rtuť, které jsou blíže specifikovány, jsou uvedeny limitní koncentrace a metody stanovení v půdě a sedimentech. Studovanou lokalitou pro zhodnocení znečištění půd a sedimentů bylo vybráno město Jihlava a jeho okolí. V rámci této práce byly odebrány vzorky půd a sedimentů řeky Jihlavy, ve kterých byly stanoveny obsahy kadmia, mědi, olova a rtuti s využitím atomové absorpční spektrometrie (F-AAS, ET-AAS, AMA 254). Z naměřených výsledků bylo vyhodnoceno zatížení půd a sedimentů řeky Jihlavy vybranými rizikovými prvky.
|
|
|
Determination of heavy metals in waste energetic materials with using sequential extraction
Kořínková, Alena ; Sommer, Lumír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
This diploma thesis deals about determination of metal in energetic waste, such as fly ash, scoria, dross, loge ash and product of desulphurization, etc., coming from four Moravian heating plants. Extraction of metals was performed according to Tessier. As extraction agents were used magnesium chloride (MgCl2), sodium acetate (CH3COONa), hydroxylamin hydrochloride in acetic acid (NH2OH.HCl in CH3COOH), hydrogen peroxide in nitric acid (H2O2 in HNO3) and hydrofluoric acid (HF). Extraction proceeded at temperatures 25°C and 40°C. Lead, copper and cadmium were determined on atomic absorption spectrometer (F AAS and ET AAS) and mercury was determined on AMA 254 in all fractions.
|
|
|
Analýza signálů z transportních a stochastických charakteristik detektorů záření
Míšek, David ; Tofel, Pavel (oponent) ; Andreev, Alexey (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlastnostmi CdTe detektorů. Tento materiál patří do skupiny opticky citlivých materiálů. Práci lze tématicky rozdělit na dvě základní části. První část popisuje vlastnosti obou prvků a také celé sloučeniny. Z vybraných vlastností lze vyčíst přednosti tohoto materiálu, které jej předurčují do optické oblasti použití. Závěr této části tvoří popis kontaktu kov-polovodič. Tato problematika je důležitá pro pochopení podstaty okontaktování popisovaného materiálu. V druhé částí práce byla provedena řada měření. Pro přesnější porovnání byla měření nejprve provedena bez osvětlení a teprve poté s osvětlením. Během měření byla měněna vlnová délka záření a teplota vzorku. Klíčovými závislostmi byly Volt-Ampérová charakteristika a sledování odporu s různou teplotou vzorku a různou vlnovou délkou záření dopadajícího na vzorek. Pro vyšší přesnost byla měření několikrát opakována. Všechna data z měření byla zpracována na PC programem Easyplot.
|
|
|
Analýza biotických matric metodou Spektroskopie laserem buzeného plazmatu
Střítežská, Sára ; Karel,, Novotný (oponent) ; Modlitbová, Pavlína (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možností využití metody spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS), v oblasti biologických aplikací. Metodou LIBS byla stanovena prostorová distribuce vybraného prvku, kadmia, ve zvoleném modelovém organismu, hořčici seté (Sinapis Alba L.). Expozice rostlin probíhala v hydroponických podmínkách po dobu 72 hodin, jednalo se tedy o akutní test toxicity. Testovány byly tři různé zdroje kadmia, kvantové tečky stabilizované kyselinou merkaptopropionovou (CdTe QDs), silanizované kvantové tečky, tedy s vnějším obalem oxidu křemičitého (CdTe/SiO2 QDs), a jako pozitivní kontrola byl použit chlorid kademnatý. Po ukončení expozice rostlin a před samotným stanovením prostorové distribuce kadmia v rostlinách, byla velká část práce věnována optimalizaci vybraných parametrů LIBS měření (např. energie laseru a čas měření po laserovém pulzu). Následně bylo stanoveno prostorové rozložení kadmia a získané výsledky byly diskutovány s ohledem na testovanou látku, její stabilitu či tendenci k agregaci/aglomeraci ve vodném médiu při kontaktu s testovacím organismem v průběhu expozice. Závěrem práce byla také zhodnocena vhodnost metody LIBS pro stanovení prostorové distribuce vybraných kontaminantů v rostlinách.
|
host ::
RSS.