|
|
Role of brassinosteroids in plant response to drought stress
Trubanová, Nina ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Urban, Milan (oponent)
Brassinosteroidy sú steroidné fytohormóny so širokým spektrom účinkov. Pri vystavení rastlín stresu suchom zlepšujú ich prežitie a zvyšujú odolnosť, a tým aj výnos. Odpoveď rastlín regulujú priamo (syntézou metabolitov) a/alebo nepriamo (indukciou antioxidačných zlúčenín a enzýmov), často v interakcii s inými fytohormónami. Experimenty študujúce vplyv brassinosteroidov na reakciu rastlín stresovaných vodným deficitom sa líšia v rôznych parametroch. Ich správna interpretácia je preto zložitá.
|
|
|
Reakce různých genotypů Zea mays L. a Vicia faba L. ošetřených brassinosteroidy na působení vodního deficitu
Kuklíková, Radka ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
V této práci jsem sledovala reakce rostlin na stres suchem a následnou obnovu zálivky při ošetření roztokem syntetického brassinosteroidu (5-fluor-3α,17β-dihydroxy-5α-pregnan-6- on). Zabývala jsem se reakcemi dvou rostlinných druhů s odlišným typem fotosyntézy při šestidenním přerušení zálivky a následné šestidenní periodě obnovení optimální zálivky. Pokusným materiálem byl bob obecný (Vicia faba L.) jako zástupce C3 rostlin a kukuřice setá (Zea mays L.) jako zástupci C4 rostlin. U každého druhu byly použity tři genotypy/odrůdy. Sledovány byly fotosyntetické, morfologické a vývojové charakteristiky. Ošetření brassinosteroidem ovlivnilo především morfologické charakteristiky, méně pak fotosyntetické. Větší vliv mělo na obsah pigmentů než na charakteristiky fluorescence chlorofylu a. Vnitrodruhová variabilita byla pozorována především u charakteristik morfologických, kdy na ošetření nejvíce reagovala odrůda/genotyp citlivá vůči suchu. Během stresové periody i během periody obnovy zvýšilo ošetření u obou rostlinných druhů hmotnost sušiny listů a kořenů, výšku nasazení listů, výšku rostliny a její přírůstek. Obsah pigmentů byl za stresu suchem ovlivněn pouze u kukuřice, po obnovení zálivky došlo ke zvýšení obsahu pigmentů přepočtených na jednotku sušiny i listové plochy u obou druhů. Fluorescenci...
|
|
|
Potenciál využití brassinosteroidů v lesním semenářství se zřetelem na druhy využitelné k produkci vánočních stromků
Jílek, Jan ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Olga, Olga (oponent)
Cílem práce bylo posoudit vliv brassinosteroidů na klíčení borovice lesní (Pinus sylvestris L.). V práci byly hodnoceny účinky synteticky připraveného analogu 24-epibrassinolidu ve třech různých koncentracích a v kontrole (0 % účinné látky) na klíčení semen borovice lesní (Pinus sylvestris L.). Semena byla v roztocích o příslušné koncentraci použitého brassinosteroidu máčena 48 hodin před započetím pokusu. U kontroly máčení proběhlo v destilované vodě. Semena byla dále rozdělena do dvou teplotních režimů, stresovaného a nestresovaného. Ve stresovaném teplotním režimu byla semena vystavena přechodně teplotám až 42 °C. V nestresovaném režimu probíhalo klíčení po celou dobu pokusu při teplotách definovaných normou ČSN 48 1211. Na každou kombinaci koncentrační varianty a kultivačního režimu bylo použito 500 kusů semen. Semena byla vyseta po sto kusech do klíčních nádob na vodou zavlažený filtrační papír. Nádoby byly umístěny do růstové komory. Plně naklíčená semena (klíček je 4x delší než samotné semeno) byla počítána a byla měřena konkrétní délka klíčku každého naklíčeného semene. Nejlepší výsledek ukázala koncentrace H-nejvyšší (0,4 mg. l-1), a to v obou režimech, ve stresovaném i optimálním. Vysoká koncentrace zvýšila klíčivost v nestresovaném režimu o 16,8 % a při stresu dokonce o 31 % ve srovnání s klíčivostí semen v kontrolní variantě.
|
|
|
&-lt;i&-gt;Potenciál využití brassinosteroidů v lesním semenářství, školkařství a při zakládání lesa&-lt;/i&-gt;
Bach, Petr ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Švec, Otakar (oponent)
Brassinosteroidy (BRs) jsou rostlinné steroidní hormony, které mohou mít za určitých podmínek pozitivní vliv na růst a vývoj rostlin a byly označeny jako v pořadí již šestá skupina rostlinných hormonů. Přírodní brassinolid byl poprvé izolován z pylu řepky olejky (Brassica napus L.). V současné době se vyrábějí především synteticky a jsou účinné při velmi malých koncentracích. V několika studiích byl prokázán jejich pozitivní vliv na růst, kvetení, klíčení a překonávání stresových podmínek u různých druhů rostlin. Dosavadní vědecké studie, zabývající se vlivem brassinosteroidů na rostliny byly aplikovány především na zemědělské plodiny. Výzkum v oblasti lesního semenářství a školkařství donedávna téměř zcela chyběl. V České republice se využitím brassinosteroidů v lesnictví začala v nedávné době zabývat i Katedra pěstování lesů Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Cílem této diplomové práce je vypracování literární rešerše na téma brassinosteroidy a shrnout dosavadní výzkum jejich vlivu na rostliny. Další část je věnována vlivu brassinosteroidů na klíčení semen borovice lesní (Pinus sylvestris) v běžných podmínkách av podmínkách stresových. Výsledky praktické studie ukazují, že brassinosteroidy mají kladný vliv na klíčení semen borovice v běžných podmínkách, kdy semena ošetřená v BRs roztoku vykazují mnohem vyšší klíčivost, než semena v kontrolních vzorcích. Pozitivní vliv se u semen borovice lesní neprojevil při stresu způsobeném zvýšenou teplotou prostředí. V oblasti lesního školkařství ve středoevropských podmínkách nebyl v dosavadních výzkumech zjištěn prokazatelně pozitivní vliv BRs na sadební materiál.
|
|
|
Fytoestrogeny v potravinářství
Došková, Markéta
Fytoestrogeny jsou biologicky aktivní látky, které jsou přirozeně obsaženy v rostlinných materiálech. Tvoří je skupina převážně polyfenolických látek, které se vyznačují strukturní podobností s ženským hormonem 17-beta-estradiolem. Rostliny fytoestrogeny produkují jako své sekundární metabolity, především v důsledku reakce na různé stresové faktory. Látky s estrogenním účinkem obsažené v potravinách přinášejí na jedné straně velmi pozitivní vliv na naše zdraví. Naproti tomu některé estrogenní látky v závislosti na koncentraci a komplexním stavu konzumenta zdraví škodí, stejně tak jako mykoestrogeny, xenoestrogeny a antiestrogeny. I z tohoto důvodu je nezbytné umět je detekovat a kvantifikovat ve vzorku potravy. Hlavním problémem, s kterým se setkáváme při studiu jejich efektu, je velké množství dalších rozmanitých látek v biologickém materiálu, a tak i vzhledem k jejich složité struktuře bylo třeba stanovit spolehlivou metodu, která byla použita také v rámci praktické části této práce. Jedná se o metodu UPLC-MS/MS, tedy kombinaci vysokoúčinné kapalinové chromatografie a hmotnostního spektrometru, kterému předchází náročnější příprava vzorku včetně přečištění přes SPE kolonky ("solid phase extraction"), čili extrakce pevným sorbentem.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.