Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  předchozí11 - 13  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv pastvy na vegetaci luk na území KRNAP
Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra pícninářství a trávníkářství, Praha ; Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha-Ruzyně, Výzkumná stanice travních ekosystémů, Liberec ; Hejcman, Michal ; Pavlů, Vilém
Cílem projektu je porovnání vlivu pastvy, kosení a ponechání ladem na 3 lokalitách v KRNAP s různými ekologickými podmínkami. Rozsah výsledků je krátký, většina výsledků je podrobně zhodnocena v přiložených publikacích. Za období 2003-2005 nebyl na sledovaných stanovištích průkazný rozdíl ve složení vegetace mezi pasenými a kosenými variantami. Publikovaná literatura zahrnuje jak vědecké tak odborné články. V současné době je zpracovávána také metodika pro pastvu v chráněných územích. Jedná se o společný výstup tohoto projektu a projektu "Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v CHKO" (VaV 620/11/03).
Sledování biogeochemických cyklů ekologicky významných prvků v malých povodích NP Šumava
Česká geologická služba, Praha ; Oulehle, Filip ; Hofmeister, Jeňýk ; Hruška, Jakub
Úkolem projektu byla kvantifikace toků daných prvků v lesních ekosystémech ve třech výrazně odlišných situacích. Projekt byl realizován ve třech povodích v oblasti centrální Šumavy (Kout, Doupě a Stolec).
Analýza rizik využití potenciálu lesních těžebních zbytků pro energetiku vyplývající z dopadů na půdu a koloběh živin
Česká geologická služba, Praha ; Oulehle, Filip ; Hruška, Jakub
V pěstovaných monokulturách rychle rostoucích dřevin (smrků) se těžbou a odvozem dřeva z lesa porušuje biogeochemický koloběh prvků tím, že bazické kationty fixované ve dřevě se nemohou po odumření stromu vrátit zpět do půdy tak, jak tomu bylo v původních pralesích. V takovém lese v krizových okamžicích (kyselé deště) mohou výrazně chybět bazické kationty, jejichž biogeochemický cyklus byl intenzivní těžbou rozpojen. Výrazně tak klesá přirozená neutralizační kapacita celého ekosystému. Model MAGIC, jehož detailní popis je v příloze č. 1, byl použit pro modelování vývoje koncentrací bazických kationtů v půdě a jejich změny podle tří scénářů vývoje těžeb - žádná biomasa nebude odnímána, budou odnímány pouze kmeny s kůrou nebo bude odnímána veškerá biomasa včetně biomasy lesních těžebních zbytků v různých intenzitách - v povodích systému GEOMON. Je diskutována využitelnost modelu MAGIC pro založení manažerské praxe a pro vytváření politiky rozhodovacích procesů ve sféře kontroly emisí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   předchozí11 - 13  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.