Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  předchozí11 - 12  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVI
Sedláčková, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVI Tématem této diplomové práce je ovlivňování produkce sekundárních metabolitů explantátové kultury Silybum marianum, (L.) Gaertn. metodou elicitace. Účelem bylo zjistit, zda zadaný abiotický elicitor 5-terc-butyl-N-(4- chlorbenzyl)pyrazin-2-karboxamid zvýší produkci flavonolignanů explantátové kultury. Experiment byl prováděn in vitro na kalusových a suspenzních kulturách léčivé rostliny Silybum marianum za použití živného média Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l α-naftyloctové. Elicitor se přidával ve formě roztoku o třech různých koncentracích (C1 = 3, 292.10-3 mol/l, C2 = 3, 292.10-4 mol/l a C3 = 3, 292. 10-5 mol/l) a působil po dobu 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah flavonolignanů byl zjišťován pomocí HPLC. Maximální produkce flavonolignanů (0, 280 mg.g-1 DW) v kalusové kultuře nastala po 24 hodinách působení elicitoru o koncentraci C2 = 3, 292.10-4 mol/l, kdy byl zjištěn zároveň nejvyšší obsah silychristinu. Druhé nejvýznamnější zvýšení obsahu flavonolignanů (0, 271 mg.g-1 DW) v kalusové kultuře nastalo po 12 hodinách působení elicitoru o koncentraci C3 = 3, 292.10-5 mol/l, kdy došlo také k nejvyššímu nárůstu obsahu silydianinu a silybinu B. Maximální obsah flavonolignanů (1, 871 mg.g-1 DW) v suspenzní kultuře byl zjištěn po 48 hodinách elicitace roztokem...
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVII
Cinková, Lucie ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Ostropestřec mariánský, Silybum marianum L. Gaertn., je zdrojem flavonoidu taxifolinu a flavonolignanů - silymarinového komplexu (silybin, silydianin, silycristin a isosilybin). Pro získávání těchto sekundárních metabolitů je ostropestřec mariánský pěstován na polích. Alternativním způsobem k polní produkci může být pěstování rostlinných kultur in vitro. Oproti intaktní rostlině, však tyto in vitro kultury jeví velmi nízké produkce účinných látek. Jedním ze způsobů, jak produkci sekundárních metabolitů zvýšit, je využití metody elicitace. V této studii byl použit jako elicitor ethephon, v koncentracích 500 µmol/l, 400 µmol/l, 200 µmol/l, 100 µmol/l a 50 µmol/l. Výsledky jeho působení byly porovnávány s působením inhibitoru ethephonu (AgNO3), v koncentraci 120 µmol/l. Analýza vzorků probíhala pomocí HPLC metody. Vzorky byly odebírány po 24, 48, 72, 96 a 168 hodinách působení. U suspenzních kultur byly odebírány rovněž vzorky média, aby se zjistilo, zda dochází k uvolňování látek do živného média. Nejvyšší obsah flavonoidu taxifolinu byl nalezen v médiu suspenzní kultury po 48 hodinách působení ethephonu o koncentraci 400 µmol/l (1,97 mg/100 ml, 197krát více než u kontrolního vzorku). Statisticky významná produkce taxifolinu kalusovou kulturou nastala po 96 hodinách působení ethephonu o koncentraci...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   předchozí11 - 12  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.