|
|
Analýza přístupů ke stanovování havarijních zón
Kusova, Yana ; Tabas, Marek (oponent) ; Kotek, Luboš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou přístupů ke stanovování havarijních zón v Rusku a v Česku. Cílem řešení této úlohy je provést literární rešerši v oblasti dané problematiky a popsat přístupy ke stanovování havarijních zón. Praktická část obsahuje vypočet havarijních zón v případě úniku nebezpečných chemických látek, které bývají nejčastěji příčinou průmyslových havarií.
|
|
|
Průzkum informovanosti studentů v oblasti ochrany obyvatelstva provedený ve vybraných středních odborných školách a gymnáziích vně a uvnitř zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany
KOLÁŘOVÁ, Helena
Spektrum typů hrozeb a jejich vzájemných kombinací je velmi široké. Podstata některých zůstala po tisíciletí nezměněna, jiné během vývoje lidstva zanikly nebo změnily svou podobu, další se stále objevují. Efektivní zvládání mimořádných situací však kromě příslušných odborníků, organizací, systémů a právních předpisů vyžaduje také připravené a informované obyvatelstvo. Hlavní část znalostí a dovedností z oblasti ochrany obyvatelstva a chování při mimořádných situacích získají děti na základním a poté středním stupni vzdělávání. Předmětná tematika je do obsahu vzdělávání základních a středních škol zařazena na základě Pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, č. j. 13 586/03-22, a s ním souvisejícího dodatku k učebním dokumentům "Ochrana člověka za mimořádných událostí", č. j. 13 586/03-22, ze dne 4. března 2003. Výuka probíhá v rozsahu nejméně šesti vyučovacích hodin ročně v každém ročníku, nejčastěji průřezově v rámci vybraných předmětů. Významnou úlohu ve vzdělávání obyvatel má také Hasičský záchranný sbor České republiky. Tato diplomová práce má jako jeden ze svých cílů provedení průzkumu znalostí a názorů vybrané části populace ve věku 15 až 20 let týkajícího se chování v případě mimořádné události a základních vědomostí o integrovaném záchranném systému. Dalším cílem je zhodnocení, zda na výsledky průzkumu má vliv skutečnost, že škola a trvalé bydliště studenta leží uvnitř nebo vně zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany (ZHP EDU). Teoretická část práce je zaměřena především na vývoj vzdělávání dětí a mládeže v oblasti ochrany obyvatelstva po roce 1991 a na současný systém vzdělávání v problematice ochrany člověka za mimořádných událostí na středních odborných školách a gymnáziích. Ve výzkumné části práce byly stanoveny dvě hypotézy. Podle hypotézy H1 mělo mít alespoň 75 % studentů více než polovinu odpovědí správných. Hypotéza H2 byla rozdělena do dvou dílčích hypotéz, které předpokládaly, že mezi informovaností studentů gymnázií trvale bydlících a studujících v ZHP EDU a mimo ZHP EDU, stejně jako mezi informovaností studentů středních odborných škol trvale bydlících a studujících v ZHP EDU a mimo ZHP EDU, není statisticky významný rozdíl. Na základě naměřených dat bylo nutno zamítnout hypotézu H1, neboť požadovaného výsledku, tedy nadpolovičního počtu správných odpovědí v dotazníku, dosáhlo pouze 21,5 % studentů. Průměrná úspěšnost v dotazníku byla 41,3 % správných odpovědí. Při testování parametrických hypotéz bylo komparací výběrových statistických souborů prokázáno, že informovanost studentů obou zkoumaných středních odborných škol je na stejné úrovni a že ani mezi informovaností studentů gymnázií vně a uvnitř ZHP EDU není statisticky významný rozdíl. Hypotéza H2 byla tedy potvrzena. Z výsledků průzkumu vyplývá, že informovanost studentů v oblasti ochrany obyvatelstva není na dostatečně vysoké úrovni. Jako vhodné řešení tohoto problému se jeví výuka dané problematiky v rámci samostatného předmětu zaměřeného na ochranu člověka.
|
|
|
Porovnání připravenosti obyvatel zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany a zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice v oblasti ochrany obyvatelstva s přihlédnutím k diferenciaci populace
KOLÁŘ, Jiří
Dobrá připravenost obyvatel na mimořádnou událost způsobenou radiační havárií je důležitým předpokladem pro zvládnutí této situace, pro bezproblémový průběh opatření souvisejících s ochranou obyvatelstva a samozřejmě je důležitým předpokladem pro ochranu života a zdraví každého jedince. Lidé by si měli rizika mimořádných událostí uvědomovat, v rámci svých možností na ně být připraveni tak, aby byli schopni pomoci sobě i svým blízkým. Cílem této diplomové práce bylo provést průzkum připravenosti obyvatel zón havarijního plánování jaderných elektráren v České republice (Jaderná elektrárna Dukovany) a na Slovensku (Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice) na mimořádnou událost a posoudit, zda se tato připravenost v obou státech liší. Elektrárny v Dukovanech a Jaslovských Bohunicích byly pro výzkum zvoleny právě proto, že byly vybudovány a uvedeny do provozu ještě v době společného státu Čechů a Slováků. Pro práci byla stanovena hypotéza: Připravenost obyvatel na mimořádnou událost v zónách havarijního plánování jaderných elektráren v České republice a na Slovensku je na stejné úrovni. S přihlédnutím k diferenciaci populace byly samostatně vyhodnoceny odpovědi respondentů ve věkové kategorii 41-65 let. Teoretická část této práce je ve svém úvodu zaměřena na historický vývoj jaderných elektráren na území bývalého Československa a zabývá se výhodami a nevýhodami výroby elektrické energie pomocí štěpné reakce. Další část pojednává o bezpečnosti a bezpečném provozu jaderných elektráren. Je zde zmíněna mezinárodní stupnice hodnocení závažnosti jaderných událostí včetně příkladů havárií jaderných zařízení. V závěru teoretické části je uveden přehled legislativních předpisů vztahujících se k jaderné bezpečnosti a ochraně obyvatelstva v obou státech a přehled opatření týkajících se ochrany obyvatelstva při nastalé radiační havárii. Výzkumná část této práce byla zahájena formou dotazníkového šetření u obyvatel v obou zónách havarijního plánování. Polovina z celkových šestnácti otázek je vyhodnocena formou deskriptivní a matematické statistiky, odpovědi na zbývající otázky poukazují na chování, informovanost, připravenost a odlišné potřeby lidí v případě nouzového ukrytí a evakuace při mimořádné události způsobené radiační havárií v jaderné elektrárně. Hypotéza byla ověřována dvojvýběrovým parametrickým testováním. Prostřednictvím t-testu bylo prokázáno, že v připravenosti obyvatel obou zón havarijního plánování není statisticky významný rozdíl. Hypotéza byla tedy přijata. Použitím testu dobré shody bylo zjištěno, že empirické rozdělení u obou výběrových statistických souborů lze nahradit normálním rozdělením, takže lze obě empirické křivky nahradit Gaussovou křivkou. Dílčí výzkum byl zaměřen na věkovou kategorii 41-65 let. I zde byla prokázána neparametrickým testováním normalita u obou výběrových statistických souborů. Rovněž aplikace dvojvýběrového parametrického testování potvrdila, že připravenost obyvatel této věkové kategorie se v obou zónách neliší. Jednotlivé odpovědi byly zaznamenány graficky a v diskuzi byly okomentovány rozdíly a specifika zejména s ohledem na odlišné znalosti, chování a specifické požadavky lidí v případě evakuace. V souvislosti s výsledky naměřenými v jednotlivých zónách havarijního plánování by bylo vhodné uvážit, zda by místo zjištěného normálního rozdělení připravenosti nemělo být naměřeno jiné, například Poissonovo rozdělení, které by svědčilo o lepší připravenosti na mimořádné události. Důležitá je edukace a osvěta takovou formou, která vzbudí zájem obyvatel žijících v zónách havarijního plánování o danou problematiku.
|
|
|
Statistické šetření vybraných úkolů ochrany obyvatelstva v zónách havarijního plánování jaderných elektráren
HAJÍČKOVÁ, Iva
Diplomová práce se zabývá tématem statistické šetření vybraných úkolů ochrany obyvatelstva v zónách havarijního plánování jaderných elektráren.Problematika ochrany obyvatelstva se vyvíjí od 30. let dvacátého století až do současnosti.V současné době je ochrana obyvatelstva rozvíjena především prostřednictvím Koncepcí ochrany obyvatelstva, kdy nejnovější je Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030.Cílem této práce bylo srovnat informovanost obyvatel v zónách havarijního plánování jaderných elektráren.Vzhledem k možné mimořádné události v podobě radiační havárie hraje informovanost obyvatelstva značnou roli.V teoretické části práce byla rozebrána ochrana obyvatelstva, právní normy a dokumenty, které se touto problematikou zabývají. Dále byla definována opatření týkající se ochrany obyvatelstva, která mají za úkol snížit vliv následků mimořádných událostí nebo krizových situací na zdraví a životy obyvatelstva, majetek a životní prostředí. V práci je zmíněno i havarijní plánování a popsány druhy havarijních plánů.Druhá polovina teoretické části práce se zabývala popisem vybraných statistických metod.Mezi základní metody deskriptivní statistiky patří formulace statistického šetření, škálování, měření a elementární statistické zpracování,které byly v práci rozebrány.V základních metodách matematické statistiky bylo popsáno neparametrické testování a parametrické testování, kde bylo vysvětleno dvojvýběrové parametrické testovaní se zaměřením na t-test a F-test.V poslední kapitole této části byly popsány metody vícerozměrné statistiky.Ve výzkumné části byly ke splnění cíle práce stanoveny následující hypotézy a dílčí hypotézy: H1 - Mezi zónou havarijního plánováni jaderné elektrárny Temelín a zónou havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany není statistický významný rozdíl. H11-Mezi muži JE Temelín a JE Dukovany není statisticky významný rozdíl v informovanosti o případné mimořádné události. H12-Mezi ženami JE Temelín a JE Dukovany není statisticky významný rozdíl v informovanosti o případné mimořádné události. H2 - Informovanost obyvatel v zónách havarijního plánování obou jaderných elektráren má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení. H21-Informovanost obyvatel (mužů) v zónách havarijního plánování JE Temelín má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.H22-Informovanost obyvatel (žen) v zónách havarijního plánování JE Temelín má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.H23-Informovanost obyvatel (mužů) v zónách havarijního plánování JE Dukovany má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení. H24-Informovanost obyvatel (žen) v zónách havarijního plánování JE Dukovany má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.Všechny vymezené hypotézy byly na základě použití metod deskriptivní a matematické statistiky ověřeny a přijaty.Výzkum proběhl na základě dotazníkového šetření v zónách havarijního plánování JE Temelín a JE Dukovany.V každé zóně vyplnilo dotazník obsahující 23 otázek 242 mužů a 270 žen.Veškerá data použitá ke zpracování výzkumu této práce mi byla zprostředkována v rámci projektu "Ochrana obyvatelstva v závislosti na diferenciaci populace" Bezpečnostní výzkum MV ČR (VG20132015122) řešený na Katedře radiologie,toxikologie a ochrany obyvatelstva, Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci Hasičského záchranného sboru ČR.Výsledky výzkumu ukázaly,že průměrná informovanost obyvatel žijících v zónách havarijního plánování jaderných elektráren nedosahuje ani 50 % a znalosti obyvatel o případné mimořádné události tedy nejsou příliš uspokojivé.Vzhledem k možnostem,které dnešní doba nabízí,ať už se jedná o přístup na internet či různé exkurze v jaderné elektrárně,by bylo žádoucí zlepšit informovanost obyvatel v této problematice.Obyvatelé žijící v zónách havarijního plánování obou jaderných elektráren by mohli být připravení na nestandardní situace nadprůměrně, nikoliv jen v podobě Gaussovy křivky.
|
|
|
Výuka žáků na prvním stupni základní školy k ochraně obyvatelstva v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
ZUNT, Josef
Téma diplomové práce: "Výuka žáků na prvním stupni základní školy k ochraně obyvatelstva v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín". Bylo zvoleno pro zpracování celistvého pohledu na danou problematiku výuky žáků prvních stupňů základních škol. V úvodu své diplomové práce uvádím stručnou historii ochrany obyvatelstva, probírané učivo základních škol na prvním stupni a platnou legislativu v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí. Cíle této práce jsou dva. První je zjištění informovanosti žactva základních škol o případných opatřeních v zóně havarijního plánování. Druhý je návrh na zlepšení výuky problematiky ochrany člověka za mimořádné události. Hypotéza zní: Provádění výuky o ochraně obyvatelstva v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín odpovídá požadavkům stanovených ochranou obyvatelstva. Zaměřil jsem se na sběr dat a informací, které se touto problematikou zaobírají. Zkoumaný soubor tvoří pátý ročník základních škol, který je obrazem vědomostí celého prvního stupně, který byl podroben statistickému šetření Výsledky tohoto šetření jsou obrazem informovanosti prvních stupňů základních škol v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín a zároveň podkladem pro případné zlepšení Z výsledků dotazníkového průzkumu je zjevné, že informovanost žáků, která by měla být, je velice odlišná. Nejsou rozdíly jen v konkrétních otázkách u jednotných žáků, ale liší se i vědomosti prověřovaných škol. Hlavním zjištěním průzkumu je, že poměrná část žactva neovládá problematiku první pomoci, např. jaká je frekvence stlačení hrudníku dospělého člověka při nepřímé srdeční masáži. Žáci často neví, jakým tónem zní siréna při mimořádné události a co mají dělat při jejím spuštění. Tyto problémy jsem ve své práci vyřešil návrhem na zlepšení informovanosti žáků, tedy: Zavedení samostatného předmětu, kvalitní výuka pro učitele, kvalitní výukové materiály, širší zapojení právnických a podnikajících fyzických osob, užší spolupráce s Českou školní inspekcí ČR. Přínos této práce vidím zejména ve výsledcích průzkumu, že stále je co zlepšovat a nejlepší je investovat právě do tohoto tématu již na základních školách. Práce shrnuje problematiku informovanosti žáků prvních stupňů v zóně HP JETE a navrhuje případná opatření. Je obrazem vědomostí žáků, zde se nacházejících a jejich nevelkých znalostí a zaměřuje se na jejich informovanost, osvětu a případnou nápravu.
|
|
|
Analýza způsobu zajištění evakuace obyvatelstva ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
STARÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá řešením evakuace obyvatelstva ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem radioaktivních látek. Analyzuje možný způsob evakuace osob jako jednoho z nejdůležitějších ochranných opatření k zajištění ochrany obyvatelstva. Práce se zejména zaměřuje na správné postupy v případě realizace evakuace a kompetence osob, kterých se ochranné opatření týká. Uvádí základní kritéria, která jsou uplatňována při ochraně obyvatelstva před účinky ionizujícího záření v okolí jaderné elektrárny. Navrhuje zkvalitnění zabezpečení ochrany a informovanosti osob v zóně havarijního plánování. Práce se opírá o platné právní předpisy a odborné publikace zkoumané problematiky. Zmiňuje vnější havarijní plán, jako základní dokument pro plánování opatření k likvidaci následků radiační nehody nebo radiační havárie a k omezení jejich následků pro zónu havarijního plánování. Teoretická část vychází z analýzy současné legislativy týkající se dané problematiky, uvádí obecnou charakteristiku jaderného zařízení a zóny havarijního plánování, definuje základní pojmy a pojednává o důležitých ochranných opatřeních při řešení mimořádné události vzniklé v souvislosti s radiační havárií v jaderné elektrárně. Práce klade důraz na zásady správného chování obyvatelstva v případě vzniku takovéto havárie. Pro zpracování diplomové práce byla využita explorativní metoda dotazování, ze které vychází navržená metodika. Na základě analýzy výsledků z dotazníkového průzkumu, byly navrženy možné způsoby zlepšení této oblasti. Z nashromážděných údajů byla posouzena možná systémová opatření evakuace s ohledem na uplatnění v praxi.
|
|
|
Možnosti a způsoby dekontaminace a další manipulace se zvířaty v zájmových chovech v zóně havarijního plánování při možném vzniku radiační havárie na jaderných zařízeních
BENDOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá zmapováním a posouzením současných postupů užívaných v oblasti dekontaminace a další manipulace se zvířaty v zájmových chovech v zóně havarijního plánování při možném vzniku radiační havárie na jaderných zařízeních. Zvířaty v zájmových chovech jsou míněna taková zvířata, která jsou držena člověkem jako společníci nebo jsou chována pro jeho potěchu, nikoliv pro jejich hospodářský efekt. Pro jaderná zařízení, která se nacházejí na našem území, jsou zpracovány havarijní plány, ve kterých jsou popsány postupy řešení radiační havárie. V těchto dokumentech je ale postup zacházení s těmito zvířaty řešen jen okrajově. Teoretická část práce se věnuje problematice zvířat v zájmových chovech v legislativním ohledu, a popisuje základy praktického zacházení při chovu, manipulaci a také při jejich usmrcování. Dále jsou zde popsána ochranná opatření zaváděná při vzniku radiační havárie, nežádoucí účinky ionizujícího záření na živý organismus a základní postupy dekontaminace. Praktická část je zaměřena především na zpracování podkladů ze současných platných předpisů a norem v dané oblasti a popis opatření prováděných v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín v souvislosti s ochranou a záchranou těchto zvířat. Základním dokumentem, z kterého vychází postup aplikovaný při radiační havárii v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín je její vnější havarijní plán. Tento dokument obsahuje plány konkrétních činností. Ty blíže rozpracovávají jednotlivé problémy, které je nutno řešit. Pro tvorbu této práce byly podstatné zejména plány jodové profylaxe, evakuace osob, individuální ochrany osob, dekontaminace a veterinárních opatření. V případě zjištění nedostatečného zpracování problematiky nakládání se zvířaty v zájmových chovech v některé z těchto oblastí bude vytvořen návrh možné metodiky postupu opírající se o fakta z jiných českých i zahraničních dokumentů.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva v zóně havarijního plánování v okolí jaderné elektrárny Temelín
MARTINŮ, Pavlína
Tato práce představuje příspěvek do diskuse o ochraně obyvatelstva v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín. Záměrem bylo zhodnotit stávající systém ochranných opatření obyvatelstva pro případ možného vzniku radiační havárie. Současně byla provedena analýza provázanosti mezi klasifikačním systémem mimořádných událostí, platným pro jadernou elektrárnu Temelín, a systémem neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo. V úvodní části mé práce jsou uvedeny základní informace o jaderné elektrárně Temelín. Pozornost byla věnována jaderné bezpečnosti, radiační ochraně, principům havarijní připravenosti a typům provozních režimů na jaderné elektrárně. Dále je popsán systém ochranných opatření obyvatelstva pro případ vzniku radiační havárie. V této části je také vysvětlen systém klasifikace mimořádných událostí na jaderné elektrárně Temelín, způsoby jejich vyhlášení a možnosti varování obyvatelstva. Také je zde popsán systém zavádění neodkladných ochranných opatření. Jedním z výstupů této práce je jednoduchý výukový softwarový program, využitelný hlavně pro vzdělávání dětí. Mohou tak získat informace o tom, jak se chovat v případě vzniku radiační havárie. Softwarový program je přiložen ve formě CD a získané vědomosti mohou být ověřeny krátkým testem.
|
|
|
Stanovení zóny havarijního plánování dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií pro objekt ČEPRO, a.s. {--} sklad Včelná.
PAULŮ, Zuzana
ÚVOD Ve své diplomové práci jsem se rozhodla zpracovat téma týkající se stanovení zóny havarijního plánování dle zákona číslo 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů pro objekt ČEPRO a.s., sklad Včelná. Toto téma jsem si zvolila z několika důvodů. Za prvé jsem si ho vybrala proto, že mi přišlo zajímavé a pak také proto, že považuji za nezbytné, aby byla pro výše zmíněný objekt vytvořena zóna havarijního plánování. Zpracování tohoto dokumentu umožní efektivní zvládnutí situace, při níž by došlo k úniku nebezpečných látek z objektu ČEPRO ve Včelné a tak dojde k účelnému přijetí prostředků sloužících k ochraně obyvatelstva. Ve své práci bych také chtěla zjistit celkovou informovanost obyvatelstva ve Včelné o možném nebezpečí vzniku závažné havárie v objektu ČEPRO. Dále se zde budu zabývat srovnáním legislativy České republiky s vybranými zeměmi v Evropské unii a i státy mimo Evropskou unii. Svou diplomovou práci jsem rozdělila do 3 hlavních částí. V první kapitole jsem se věnovala legislativě související s prevencí závažných havárií a skladování nebezpečných látek. Dále jsem také popsala objekt ČEPRO a.s., sklad Včelná. Druhá obsahuje výsledky, ke kterým jsem dospěla v průběhu psaní mé diplomové práce. Třetí kapitola obsahuje diskuzi na dané téma.
|
|
|
Činnost orgánů krizového řízení města Týn nad Vltavou při přípravě a provedení evakuace obyvatelstva města Týn nad Vltavou v důsledku radiační havárie {--} MU 3 na Jaderné elektrárně Temelín
HLAVÁČ, Roman
V úvodu mé bakalářské práce je popsána charakteristika města Týn nad Vltavou a jeho hlavní hrozba pro obyvatele, kterou činí nedaleko ležící Jaderná elektrárna Temelín. V další části je popsán integrovaný záchranný systém, jeho složky, postavení a úkoly, dále hlavní orgány krizového řízení s důrazem na orgány krizového řízení města Týn nad Vltavou a krizové plánování. Podrobněji je uveden popis činnosti bezpečnostní rady města a především krizového štábu města Týn nad Vltavou při přípravě a řešení krizové situace. Dále je zde pojednáno o havarijní připravenosti, kategorizaci pracovišť, kde se vykonávají radiační činnosti a rozebrány jsou zde i radiační mimořádné události, jejich rozdělení a opatření, která se přijímají při jejich vyhlášení. Na tuto část je navázáno vysvětlení s popisem vnitřního a vnějšího havarijního plánu JE Temelín. Zmíněna jsou také ochranná opatření, která jsou přijímána v souvislosti s radiační havárií na JE Temelín. Je zde uvedeno jejich rozdělení, popis a způsob zavádění. Detailně je pohovořeno především o evakuaci obyvatelstva, způsobu jejího uskutečnění, činnosti a úkolech orgánů krizového řízení při jejím provedení. Cílem práce bylo analyzování úkolů a ověření současné připravenosti orgánů krizového řízení města Týn nad Vltavou při přípravě a provedení evakuace obyvatelstva z důvodu radiační havárie na JE Temelín. Prostřednictvím sociologického průzkumu mezi obyvatelstvem v Týně nad Vltavou, který byl proveden formou anketního lístku, byla ověřena znalost obyvatelstva žijícího v Týně nad Vltavou o problematice evakuace při radiační havárii na JE Temelín. Výsledky získané provedeným průzkumem jsou součástí práce a jsou znázorněny v grafické podobě.
|
host ::
RSS.