|
|
Polská menšina na Těšínsku (Československo-polský spor o území Těšínska v letech 1918-1920)
Šutová, Jana ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Má diplomová práce pojednává o sporu mezi Československem a Polskem o území Těšínska v letech (1918-1920). Po ukončení první světové války vznikly dva nové nástupnické státy, které začaly projevovat velký zájem o toto území. Hlavní důvody zájmu ze strany Československa byly především ekonomické, strategické, ale také historické. Polsko jako hlavní důvod k získání tohoto území uvádělo příčiny etnické. V roce 1919 došlo k válce mezi těmito státy (tzv. Sedmidenní válka). Celý tento spor byl nakonec ukončen v roce 1920 na konferenci v belgickém Spa, kde byly stanoveny konečné hranice území. Klíčová slova: Těšínko, spor, Sedmidenní válka, Polsko, Československo. Summary This work is describing the conflict between Czechoslovakia and Poland over Teschen in years (1918-1920). After the end of World War I., both of the two created independent states Polish Republic and Czechoslovak Republik claimed the area of Cieszyn Silesia. Czechoslovakia claimed the area partly especially on economic and strategic grounds, but so historic. The Polish side based its claim to the area on ethnic criteria. In 1919 was a military confrontation between Czechoslovakia and Poland, known in Czech as the Seven day war. A final line was set up at the Spa Conference in Belgium on July 28, 1920. Key words: Teschen, conflict, Seven...
|
|
|
Politické aspekty Československo-polského sporu o Těšínsko v letech 1918-1920
Czudek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato práce popisuje politické aspekty Československo - polského sporu o Těšínsko. Snaží se osvětlit aspekty tohoto sporu. Dále je též jejím cílem důsledná snaha po objektivitě, která má pomoci najít jedinou správnou interpretaci tohoto konfliktu. Práce pohlíží chronologicky na jednotlivé důležitější události v době sporu a obeznamuje nás jak s polskou, tak s českou historiografickou interpretací daných událostí. Poukazuje na nejednotu tohoto regionu, popisuje doktríny, kterými Československo, či Polsko bránily svůj zájem o toto teritorium. Práce dále popisuje jednotlivé dohody uzavřené mezi oběma státy v souvislosti s Těšínským Slezskem mezi lety 1918 - 1920. Snaží se rovněž vylíčit samotný válečný konflikt v lednu 1919. Poukazuje na složitost a vášnivou atmosféru v daném regionu v období od válečného konfliktu do momentu arbitrážního vyřešení v roce 1920. Líčí československou spokojenost a polskou nespokojenost s arbitrážním vyřešením otázky. Práce dochází k závěru, že se nepodařilo dospět k naplnění původního cíle této práce. Jako příčinu tohoto nenaplnění autor uvádí jeho uvědomění, že k pravdivému výkladu nemůže z titulu jeho ideologie dospět. Autor navrhuje hledání ne pravdivých, nýbrž nejpravděpodobnějších výkladů jakýchkoliv fenoménů. Samotná práce "Politické aspekty Československo -...
|
|
|
Těšínsko v česko-polských vztazích
Štoková, Daniela ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Stěžejním tématem této práce je analýza vývoje sporu mezi Československem a Polskem o oblast Těšínského Slezska v letech 1918 až 1945 a jeho dopady na klima československo-polských vztahů. Celá problematika je zasazena do rámce aktuálního dění na mezinárodní politické scéně a je na ni nahlíženo ne jako na pouhou regionální problematiku, ale jako na jeden ze základních problémů mezinárodních vztahů, na spor dvou států o "hraniční" území motivovaný zejména zájmy strategickými a ekonomickými. Spor je rovněž rozebrán po teoretické stránce dle metodologie publikované ve Waisová, Š.: Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Dále je pak v práci zmapována současná situace na Těšínsku s důrazem na postavení polské menšiny. Toto je podloženo dotazníkovým průzkumem zaměřeným na kvalitu soužití různých národnostních skupin v regionu.
|
host ::
RSS.