|
|
Hledání tělesné přítomnosti při procesu tvorby
Hanušová, Eliška ; NOVÁK, Vladimír (vedoucí práce) ; TRPIŠOVSKÝ, Lukáš (oponent)
Tato práce se zabývá tělesnou přítomností herce na jevišti při zkoušecím procesu a následném představení samotném. Dělí se na dvě části, přičemž v první se zabývá přítomností fyzickou. V této části se píše především o rozvoji fyzických dovedností a zlepšování tělesné kondice. V druhé části se zabývá přítomností mentální, koncentrací, odpočinkem atd. Skrze příklady konkrétních cvičení, se v práci nastiňuje jakýsi postup pro nalezení tělesné koncentrace a napětí v těle. Příklady konkrétních situací a cvičebních postupů se vztahují k průběhu tvůrčího procesu představení /Barunka is leaving/, které mělo premiéru 13. 4. 2017 ve studentském divadle Disk.
|
|
|
Vliv aplikace botulotoxinu na změnu stereotypu chůze u pacientů po poškození mozku se spastickou dystonií
Bárdyová, Tereza ; Angerová, Yvona (vedoucí práce) ; Dědková, Miriama (oponent)
bakalářské práce Jméno autorky: Tereza Bárdyová Vedoucí práce: MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA Název bakalářské práce: Vliv aplikace botulotoxinu na změnu stereotypu chůze u pacientů po poškození mozku se spastickou dystonií Abstrakt bakalářské práce: Tématem bakalářské práce je ověřit možnost ovlivnění stereotypu chůze pacientů se spastickou dystonií botulotoxinem. Práce sestává z části teoretické a praktické. Teoretická část se skládá z rešerše odpovídajících literárních zdrojů, na jejichž základě jsou stručně vysvětleny základní pojmy dané problematiky, kterými jsou svalový tonus, spasticita, spastická dystonie, botulotoxin, chůze. Součástí teoretického shrnutí jsou také škály popisující svalový tonus (Ashworthova škála, Tardieuho škála a hodnocení spasticity dle Gracies) a rovněž testy hodnotící stereotyp chůze (Hodnocení rovnováhy a chůze dle E. Tinetti, 10 metrový test, 2 minutový test, Timed Up and Go, Rivermeadské vizuální posouzení chůze). V praktické části jsou obsaženy kazuistiky dvou pacientů trpících spastickou dystonií, kteří byli sledováni v průběhu jednoho cyklu aplikace botulotoxinu. V pravidelných intervalech byla těmto pacientům měřena míra a charakter spasticity a pomocí vybraných testů porovnáván stereotyp chůze v jednotlivých fázích působení botulotoxinu. Na základě takto...
|
|
|
Vliv frekvence bruslení na napětí svalu musculus triceps surae
Obyt, Daniel ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název práce: Vliv frekvence bruslení na napětí svalu musculus triceps surae Cíle práce: Cílem diplomové práce je zjistit, zdali a jak velký vliv má frekvence a intenzita izotonické zátěže musculus soleus při bruslení profesionálního hráče ledního hokeje na jeho svalové napětí, jehož napětí je z pohledu myotonometrie nejlépe objektivně měřitelné. Shrnutí: Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou, zpracovanou formou rešerše, která slouží jako podklad k šetření v druhé, empirické, části práce. Změna svalového napětí musculus soleus bude zjišťována pomocí myotonometrie, která bude následovat po plném fyzioterapeutickém vyšetření. Měření bude provedeno u 10 probandů - profesionálních hráčů ledního hokeje, kteří plně zvládají techniku bruslení na ledové ploše, před zátěží, po nízkofrekvenční izotonické zátěži a po vysokofrekvenční izotonické zátěži. Výsledky: Měření myotonometrem po nízkofrekvenční a vysokofrekvenční izotonické zátěži v podobě bruslení na ledové ploše ukázalo, že svalové napětí svalu musculus soleus po zátěži se oproti klidovému nemění nebo dochází k jeho mírnému poklesu. Klíčová slova: Svalový tonus, svalové napětí, myotonometr, musculus soleus, bruslení, lední hokej
|
|
|
Vliv frekvence bruslení na napětí svalu musculus triceps surae
Obyt, Daniel ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název práce: Vliv frekvence bruslení na napětí svalu musculus triceps surae Cíle práce: Cílem diplomové práce je zjistit, zdali a jak velký vliv má frekvence a intenzita izotonické zátěže musculus soleus při bruslení profesionálního hráče ledního hokeje na jeho svalové napětí. Z pohledu myotonometrie je svalové napětí musculus soleus nejlépe objektivně měřitelné ze všech hlav musculus triceps surae. Metody výzkumu: Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou, zpracovanou formou rešerše, která slouží jako podklad k šetření v druhé, empirické, části práce. Změna svalového napětí musculus soleus byla zjišťována pomocí myotonometrie, která následovala po plném fyzioterapeutickém vyšetření. Jedná se o kvantitativní výzkum metodou kvaziexperimentální studie. Měření bylo provedeno u 10 probandů - profesionálních hráčů ledního hokeje, kteří plně zvládají techniku bruslení na ledové ploše, před zátěží, po nízkofrekvenční izotonické zátěži a po vysokofrekvenční izotonické zátěži. Výsledky: Měření myotonometrem po nízkofrekvenční a vysokofrekvenční izotonické zátěži v podobě bruslení na ledové ploše ukázalo, že svalové napětí svalu musculus soleus po zátěži se oproti klidovému nemění nebo dochází k jeho mírnému poklesu. Klíčová slova: Svalový tonus, svalové napětí, myotonometr, musculus soleus,...
|
|
|
Vliv menstruačních fází na svalový tonus
Paurová, Aneta ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název práce: Vliv menstruačních fází na svalový tonus Cíle a metody: Cílem této práce je prokázat vliv jednotlivých menstruačních fází a účastnících se hormonů na viskoelastické vlastnosti kosterního svalu lýtka pomocí neinvazivního přístroje myotonometru. Experimentální část práce je pilotní studií, které se zůčastnilo sedm probandek ve věku 24 až 28 let. Každá probandka se zůčastnila čtyř měření v odstupu sedmi dní. Hlavním kritériem pro výběr probandek bylo neužívání žádných hormonálních antikoncepčních prostředků po dobu nejméně šesti měsíců. Výsledky: Výsledkem měření jsou grafy zobrazující zátěžové části křivek, které představují sílu vyvinutou hrotem myotonometru. Svalové napětí musculus soleus se během menstruačního cyklu mění, nelze však vyloučit další endogenní a exogenní faktory. U jednotlivých probandek jsou naměřené relativní hodnoty svalového napětí rozdílné. Menstruační fáze má markantně nejvyšší průměrnou hodnotu svalového napětí. Nelze vytvořit obecně platný závěr. Klíčová slova: Menstruační cyklus, menstruační fáze, svalový tonus, lýtkový sval, biomechanické vlastnosti, myotonometrie, antikoncepce
|
|
|
Vliv menstruačních fází na svalový tonus
Paurová, Aneta ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název práce: Vliv menstruačních fází na svalový tonus Cíle a metody: Cílem této práce je prokázat vliv jednotlivých menstruačních fází a účastnících se hormonů na viskoelastické vlastnosti kosterního svalu lýtka pomocí neinvazivního přístroje myotonometru. Výzkumná část práce je pilotní studií, které se zúčastnilo sedm probandek ve věku 24 až 28 let. Každá probandka se zúčastnila čtyř měření v odstupu sedmi dní. Hlavním kritériem pro výběr probandek bylo neužívání žádných hormonálních antikoncepčních prostředků po dobu nejméně šesti měsíců. Výsledky: Výsledkem měření jsou grafy zobrazující zátěžové části křivek, které představují sílu vyvinutou hrotem myotonometru. Svalové napětí musculus soleus se během menstruačního cyklu mění, nelze však vyloučit další endogenní a exogenní faktory. U jednotlivých probandek jsou naměřené relativní hodnoty svalového napětí rozdílné. Menstruační fáze má signifikantně nejvyšší průměrnou hodnotu svalového napětí. Nelze však vytvořit obecně platný závěr. Klíčová slova: Menstruační cyklus, menstruační fáze, svalový tonus, lýtkový sval, biomechanické vlastnosti, myotonometrie, antikoncepce 4
|
|
| |
|
|
Vliv exteroceptivní stimulace na svalové napětí po fyzické zátěži
Hafič, Peter ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
SOUHRN Název: Vliv exteroceptivní stimulace na svalové napětí po fyzické zátěži Cíle práce: Cílem této diplomové práce je shrnout teoretické poznatky týkající se svalového napětí, biomechanických vlastností měkkých tkání a vlivu exteroceptivní stimulace na svalový tonus. V praktické části byl hodnocen pomocí měřicího přístroje myotonometru vliv exteroceptivní stimulace na svalové napětí po anaerobním výkonu. Metody: Diplomová práce byla pojata jako pilotní, byla zpracována na FTVS-UK formou analyticko - komparativní studie na souboru šesti probandů, kteří absolvovali zátěžový Wingate test a poté byli ovlivněni technikou exteroceptivní stimulace. Hlavním předmětem experimentu bylo zhodnocení účinků hlazení - exteroceptivní stimulace na svalový tonus. Svalové napětí bylo měřeno před zátěží, po anaerobní zátěži, po pasivním odpočinku a po exteroceptivní stimulaci. Měření svalového napětí m. soleus se uskutečnilo v laboratoři na FTVS-UK pomocí myotonometru a data byla přes analogovo-digitální převodník zobrazena a následně zpracována v programátorském programu Matlab. Výsledky: Experiment částečně prokázal vzájemný vztah mezi kůží a svalem a možnost jeho ovlivnění pomocí exteroceptivní stimulace. Vztah byl prokázán pouze částečně, jelikož nedošlo ke snížení svalového napětí po exteroceptivní stimulaci hlazením...
|
|
| |
|
|
Ovlivnění spacticity u pacientů po CMP
Burdová, Karolína ; Savková, Pavlína (vedoucí práce) ; Němečková, Michaela (oponent)
Autor: Karolína Burdová Instituce: Rehabilitační klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Název práce: Ovlivnění spasticity u stavů po CMP Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Savková Počet stran: 74 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: spasticita, cévní mozková příhoda, rehabilitace Bakalářská práce pojednává o způsobech ovlivnění spasticity u pacientů po cévních mozkových příhodách. Cílem bylo vytvoření textu, který shrne teoretické i praktické informace, které se týkají terapie pacientů s CMP, u kterých je jedním z klinických příznaků spasticita. Prví část - teoretická - je zaměřena na anatomické a fyziologické údaje, týkající se řízení motoriky, spasticity a cévní mozkové příhody. Řízení motoriky je rozděleno do podkapitol dle úrovně nervového systému, od nejnižší úrovně - spinální, až po nejvyšší - korovou. Kapitola Cévní mozková příhoda je rozdělena podle vzniku na cévní mozkovou příhodu hemoragickou a ischemickou. V kapitole Spasticita je uvedena patofyziologie, klinické formy a její terapie. Terapii spasticity je věnována většina teoretické části. Druhá část - praktická - v ní jsou uvedeny příklady pacientů po cévní mozkové příhodě, u kterých je jednou z komplikací spasticita. Je vyhotovena v podobě kasuistik. Bachelor thesis discusses the influence of spasticity in patients after...
|
host ::
RSS.