|
|
Chinese Economic Statecraft in Central Asia: the Case of Kyrgyzstan
Michalová, Anežka ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje čínským ekonomickým stimulům v Kyrgyzstánu. Nejprve představuje vzestup Číny jako hlavní ekonomické síly ve Střední Asii od roku 2000 a následně používá Blanchardovu a Ripsmanovu teorii ekonomické politiky k určení úrovně státnosti Kyrgyzstánu a pravděpodobnosti jeho podlehnutí ekonomickým stimulům během éry prezidenta Atambajeva. Cílem je poskytnout pohled na ekonomickou politiku z perspektivy přijímajícího státu a vysvětlit, proč spolupráce Kyrgyzstánu s Čínou byla méně úspěšná než v případě ostatních středoasijských zemí. Přestože celková úroveň státnosti Kyrgyzstánu byla nízká, nedošlo ke splnění všech požadavků čínské strany. Nízká míra státnosti neumožnila vládě překonat domácí odpor vůči čínským projektům a vynutit si realizaci projektů. Čínská rozvojová pomoc a investice, ve skutečnosti zaměřené na expanzi čínských podniků, nezískaly podporu veřejného mínění a kvůli svému zapojení do korupčních afér a veřejných skandálů přispěly k nárůstu protičínských nálad. Rusko v roli třetí strany představovalo alternativu pro kyrgyzské politiky a mohlo podpořit odpor Kyrgyzstánu vůči čínským snahám.
|
|
|
Čínská rozvojová spolupráce ve Střední Asii
Mlíková, Anna ; Ficek, František (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čínskou rozvojovou spoluprací ve Střední Asii, přesněji v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Za posledních několik let se Čína stala největším dárcem v regionu, což přispívá k narůstajícímu čínskému vlivu. Tématem této práce je vysvětlit politické motivy čínské rozvojové spolupráce a analyzovat čínské projekty v daných zemí. V práci vysvětluji tradiční koncept rozvojové spolupráce a čínskou alternativu, dále popisuji vývoj zahraničních vztahů Čínské lidové republiky se zeměmi Střední Asie a čínské aktivity a zájmy ve zkoumaných zemích. Ve vlastní analýze zkoumám alokace čínské rozvojové spolupráce podle sektorů a celkový objem financí podle definice tradiční a čínské rozvojové spolupráce. Hlavním výsledkem této práce je, že poskytování čínské rozvojové spolupráce v regionu je určováno především vlastními strategicko- politickými zájmy, než zájem o hospodářský růst a zvyšování životní úrovně zkoumaných zemí. Klíčová slova: rozvojová spolupráce, Čína, Střední Asie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, politický vliv, Belt and Road Initiative
|
|
|
Prezidentské klany v Kazachstánu a Uzbekistánu: postavení a vývoj
Jordanová, Anna ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Práce se zabývá vývojem politických klanů prezidentů Kazachstánu a Uzbekistánu. Časově se soustředí období nástupů do funkcí prvních dvou prezidentů (Nursultana Nazarbajeva v Kazachstánu a Islama Karimova v Uzbekistánu) po vyhlášení nezávislosti na Sovětském Svazu a také dosavadní vládu jejich bezprostředních nástupců (Kasyma-Žomarta Tokajeva a Šavkata Mirzijojeva). Zkoumá mocenské a společenské postavení zejména jejich nejbližších rodinných příslušníků v těchto klanových strukturách, se zvláštním přihlédnutím k jejich možným rolím ve státních záležitostech po odstoupení (resp. smrti) jejich patrona.
|
|
|
Bandwagoning with the Belt and Road: Russia's changing attitude towards the Chinese presence in Central Asia post-Crimea
Bill, Simon ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent) ; Duncan, Peter John Stuart (oponent)
Název práce BILL, Simon. Konformní pás a cesta: měnící se postoje Ruska k čínské přítomnosti ve Střední Asii. Praha, 2019. 78 pages. Master's thesis (Mgr.). Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Department of Russian and East European Studies. Supervisor Prof. Jan Šír, Ph.D. Abstrakt Od pádu Sovětského svazu považuje Rusko státy Střední Asie za součást své výlučné sféry vlivu. V posledních letech však Čína zvýšila svou přítomnost v tomto regionu a výrazně investovala především do odvětví energetiky a dopravy. Příkladem těchto aktivit je projekt Nové Hedvábné stezky, známý pod názvem "Belt and Road Initiative" (BRI), a konkrétně Ekonomický pás hedvábné stezky (Silk Road Economic Belt), který byl vytvořen v září 2013. Mnozí se domnívali, že zvýšená přítomnost Číny v tomto regionu a souběžné vytvoření ruské iniciativy v podobě Eurasijské ekonomické unie (EaEU) znamená střet těchto dvou velmocí. Vztahy mezi oběma velmocemi se však nezhoršily, právě naopak. V roce 2015 se vzhledem ke svým kontroverzním aktivitám na Ukrajině Rusko ocitlo v mezinárodním systému izolované a nečekaně iniciativu Číny pozitivně přijalo. Tato diplomová práce vysvětluje stále vstřícnější postoj Ruska vůči rostoucím investicím a vlivu Číny ve Střední Asii, a to navzdory horlivé ochraně ruské...
|
|
|
Transformations of the Central Asian Regional Energy Security Complex after 1991: The Case of the Turkmenistan - China Gas Pipeline
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Kaczmarski, Marcin (oponent) ; Tichý, Lukáš (oponent)
Předkládaná doktorská práce se zabývá energetickou bezpečností v regionu Střední Asie s důrazem na sektor zemního plynu. Výzkum se snažil zodpovědět otázku, zdali jsou jednotliví státní aktéři ve Střední Asii ve formulaci své energetické politiky více nakloněni strategickému nebo tržnímu přístupu k formulaci energetické politiky. Zodpovězení této výzkumné otázky cílilo na lepší pochopení přístupu jednotlivých státních aktérů k velkým infrastrukturním projektům, jako je stavba plynovodu Střední Asie - Čína. Pro potřeby práce byl zkonstruován regionální komplex energetické bezpečnosti Střední Asie, do kterého bylo kromě pětice středoasijských států zahrnuto také Rusko a Čína jako dva majoritní importéři zemního plynu z regionu. Na základě teoretické literatury byl poté sestaven model pro posuzování sektoru zemního plynu z hlediska formulace energetické politiky jednotlivých státních aktérů. Tento model byl následně aplikován na tři případové studie klíčových státních aktérů v rámci regionálního komplexu energetické bezpečnosti Střední Asie. Jedná se o případové studie na Rusko, Čínu a Turkmenistán. Na základě aplikování kritérií modelu na jednotlivé případy výzkum došel k závěru, že v případě všech tří aktérů regionálního komplexu energetické bezpečnosti Střední Asie převažoval ve zkoumaném období po...
|
|
|
Teorie personalismu v zahraniční politice. Případ vztahu Turkmenistánu vůči Afghánistánu v období prezidenta Berdimuhamedowa
Čechová, Diana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na adaptaci personalismu na zahraniční politiku, kterou zkoumá na případové studii zahraničních vztahů Turkmenistánu vůči Afghánistánu za vlády prezidenta Berdimuhamedova. Adaptace vychází z dedukce ze základních atributů personalismu, které byly získány pomocí syntézy teorií neopatrimonialismu, personalismu a patronálního prezidencialismu a analyticky zkoumá adaptaci na roli Berdimuhamedova v zahraniční politice státu. Mezi hlavní charakteristiky zahraniční politiky personalistických režimů patří vůdcova plná moc nad ní, která je dobře pozorovatelná na tom, že zahraniční politika sleduje a podpoří vnitřní politiku a cíle vůdce. Adaptaci personalismu na zahraniční politiku a tyto charakteristiky potvrzuje zahraniční politika Turkmenistánu vůči Afghánistánu, v níž hraje Berdimuhamedov klíčovou roli. Hlavním cílem v politických vztazích je udržování přátelských vztahů s afghánskou vládou i Tálibánem a předejít tím přelití konfliktu do Turkmenistánu, což by mohlo oslabit Berdimuhamedovu moc a patron-klientskou síť. Berdimuhamedov se snaží diverzifikovat turkmenský export proto, aby byla snížena závislost na tradičních obchodních partnerech, a aby získal dostatek financí k udržení režimu a své klientské sítě. Co se týče problematiky bezpečnosti, tak lze pozorovat snahu...
|
|
|
Central Asian Foreign Fighters in Syria
Nováková, Sabina ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o fenoménu středoasijských zahraničních bojovníků v Sýrii v období let 2011 až 2017. Analyzuje jejich radikalizaci, rekrutaci a cestu na bojiště. Zvláštní důraz klade na sledování reakce jejich domovských států, včetně deradikalizačních a protiradikalizačních prvků. Práce ukázala, že neexistuje žádný jednotný faktor vysvětlující radikalizaci středoasijských bojovníků; stejně tak nelze vytvořit žádný typický profil středoasijského bojovníka. Z dostupných dat vyplývá, že radikalizace a rekrutace probíhá nejčastěji na území Ruské federace. Analýza tras dále ukázala, že většina středoasijských zahraničních bojovníků přicestovala do Sýrie buď nepřímo přes několik zemí (opět nejčastěji Rusko), nebo přímo ze své země původu, a následně překročila hranici z Turecka. Práce dochází k závěru, že všech pět států Střední Asie přijímalo opatření, jimiž reagovaly na vnímanou bezpečnostní hrozbu spojenou s návratem zahraničních bojovníků. Tvrdý, restriktivní a represivní přístup převažoval napříč celým regionem.
|
|
|
Vodní zdroje Kyrgyzstánu jako geopolitický nástroj
Dresler, Jan ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Práce se zabývá důležitostí vodních zdrojů a jejich vlivu na politický vývoj na příkladu Kyrgyzstánu. Hlavním cílem bylo zjistit, jakou roli hrají vodní zdroje v domácí politice, jak ovlivňují vztahy mezi Kyrgyzstánem a jeho sousedy, a zda jsou vodní zdroje předmětem zájmu světových velmocí. Geopolitická analýza byla provedena na třech řádovostních úrovních. Na vnitrostátní úrovni je nedostatek vody, její nerovnoměrná distribuce a zastaralé vodní systémy důvodem k občanské nespokojenosti. Korupce ve státní sféře maří možnosti obnovy stávající vodní infrastruktury. Hospodaření s vodou je závislé na nevládních sdruženích a na zahraniční finanční pomoci. Na regionální úrovni probíhá neustálé napětí mezi Kyrgyzstánem, v jehož zemi pramení všechny důležité řeky regionu, a státy ležícími na dolním toku těchto řek. Příčinou jsou rozdílné nároky jednotlivých států na využívání vody, které jsou řešeny mezinárodními smlouvami, dlouhodobě většinou ovšem nefunkčními. Na nadregionální úrovni se střetávají především zájmy Ruska a Číny. Obě velmoci se snaží zabránit vlivu USA v regionu a zároveň získat v Kyrgyzstánu dominantní postavení v ekonomické a bezpečnostní sféře. Vodní zdroje Kyrgyzstánu nejsou zásadním faktorem ovlivňujícím geopolitiku velmocí. Jsou pouze prostředkem, jak získat Kyrgyzstán na svou...
|
|
|
Environmentální migrace ve Střední Asii a její socioekonomické souvislosti
Sandryukhina, Ksenia
Daná bakalářská práce je zaměřena na problematiku environmentální migrace ve Střední Asii a její socioekonomické souvislosti. V důsledku globální změny klimatu a častějšího výskytu přírodních pohrom nabývá environmentální migrace stále na významu a Střední Asie v současnosti patří k regionům, kde degradace životního prostředí má značný vliv na migraci obyvatelstva. Bakalářská práce se zabývá teoretickými aspekty migrace včetně jejích eventuálních příčin. Na základě studia odborné literatury vytváří práce přehled problému environmentální migrace ve světě a ve vybraných středoasijských zemích. V rámci bakalářské práce byl proveden detailní rozbor rozsahu a struktury environmentální migrace a jejích socioekonomických souvislostí v provincii Sughd v Tádžikistánu. Na závěr byly rozpracovány návrhy řešení vyvstalých socioekonomických problémů s důrazem na eliminaci nebo alespoň zmírnění negativních důsledků ekologických problémů bezprostředně způsobujících migraci a zvýšení životní úrovně venkovského obyvatelstva.
|
|
|
Imigrační politika a pracovní migrace v Ruské federaci: případ Petrohradu
Mayorova, Natalia ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku legální a nelegální pracovní migrace v Ruské federaci, a to jak na federální, tak i na lokální úrovni - v Petrohradu. Práce má dva hlavní cíle. Zaprvé se zaměřuje na úroveň federální, kde se snaží zmapovat současné migrační trendy v Ruské federaci s důrazem na migraci pracovní, její legislativní úpravy a práva a postavení pracovních migrantů v ruské společnosti. Zkoumá se zde vývoj migrační politiky Ruské federace od rozpadu Sovětského svazu do současnosti vůči konkrétní skupině lidí a autorka se pokouší o její kritickou analýzu a zhodnocení efektivity a přiměřenosti přijímaných opatření. Bylo zvoleno několik doplňujících otázek na zodpovězení, které by měly napomoci první cíl naplnit. Druhým cílem je sledování vývoje a současné situace v druhém největším městě Ruské federace - v Petrohradu. Jedná se o případovou studii, kde je také kladen důraz na pracovní migraci a na to, jakým způsobem ovlivňují novely migračních zákonů na federální úrovni situaci v regionech. Podstatnou část práce tvoří analýza integrační politiky Ruské federace vůči pracovním migrantům a problémům, se kterými se pracovní migranti na území Ruské federace potýkají.
|
host ::
RSS.