Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  předchozí11 - 16  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Úvěrové registry a jejich využití
Blechová, Klára ; Schlossberger, Otakar (vedoucí práce) ; Rajl, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce Úvěrové registry a jejich využití je zhodnotit význam úvěrových registrů v bankovním využití. První část práce je zaměřena na deskripci úvěrových registrů, jejich vznik a fungování na úrovni Evropské unie. Druhá část práce se zabývá deskripcí a komparací úvěrových registrů v České republice. V poslední části je zpracována analýza vlivu negativních informací získaných z úvěrových registrů na schvalovací proces a využití registrů při nabídce úvěrových produktů stávajícím klientům. V této části je dokázán pozitivní vliv využití úvěrových registrů v bankovní sféře. V práci je použita metoda deskripce a deskriptivní analýzy.
Minimalizace rizik úvěrového rozhodovacího procesu banky
Skovajsa, Radek ; Kryštof, Zdeněk (oponent) ; Čižinská, Romana (vedoucí práce)
Práce ve své teoretické části popisuje vývoj českého bankovnictví s důrazem na jeho porevoluční přerod v podmínkách tržní ekonomiky. Na konkrétní případové studii je demonstrován rozhodovací úvěrový proces banky, který je založen na metodice a postupech směřujících k maximální eliminaci úvěrového rizika. Současně je však prezentován i mírně modifikovaný subjektivní názor na rozhodnutí o konkrétním obchodním případu. Je zdůrazněno, že každé rozhodnutí banky musí být v souladu s pravidly ČNB. Závěr celé práce potvrzuje maximální úsilí tuzemských bank o minimalizaci rizik při svém rozhodovacím procesu, což se odráží i v současném stabilním vývoji českého bankovnictví.
Proces tvorby, schvalování a uplatňování IFRS
Valášková, Mariana ; Mejzlík, Ladislav (vedoucí práce) ; Žárová, Marcela (oponent) ; Tumpach, Miloš (oponent)
Doktorská práce zkoumá proces tvorby, schvalování a uplatňování IFRS z pohledu regulace účetnictví v globálním měřítku, identifikuje povahu schvalovacího procesu IFRS ve všech jeho fázích a porovnává jej s regulací účetnictví v České republice, a to zejména s legislativním procesem tvorby českých účetních předpisů. Schvalovací proces jakýchkoliv účetních pravidel, ať už standardů či právních předpisů, předurčuje kvalitu těchto pravidel a následně potenciál úrovně kvality účetních výkazů sestavených dle takových pravidel. Proces tvorby a schvalování IFRS je tak garancí kvality standardů, které jsou výstupem takového procesu. Pro účely globální harmonizace účetnictví, která požaduje transparentní spolehlivé a srovnatelné účetní informace napříč státy světa, tak schvalovací proces IFRS představuje její esenciální složku. Celý proces tvorby, schvalování a uplatňování IFRS jako globálních účetních standardů s sebou však nese i celou řadu nelehkých překážek spojených, vedle politických a sociálních aspektů, také s kulturní diferenciací. Právní systémy jako determinanty způsobu regulace účetnictví slouží v práci k analýze a identifikaci možných způsobů regulace účetnictví v globálním měřítku. Pro globální regulaci účetnictví je nutné její akceptování hlavními zájmovými skupinami, vymezení okruhu účetních jednotek, pro které je smysluplná a žádoucí, ustavení nezávislé, důvěryhodné a respektované mezinárodní profesní organizace do role tvůrce standardů a vytvoření propracovaného, transparentního a komplexního schvalovacího procesu. Práce kromě důkladné analýzy jednotlivých fází schvalovacího procesu IFRS mapuje také současnou akceptaci IFRS ve světě a popisuje schvalovací mechanismus Evropské unie uplatňovaný pro přijetí IFRS v rámci jejího prostoru, čímž se dotváří ucelený pohled na současný vývoj v oblasti globální harmonizace účetnictví. Globální regulace účetnictví, která vyžaduje přijetí a uplatňování IFRS v jejich originálním rozsahu, naráží stále na řadu překážek. Ze zemí G20 vyžaduje používání IFRS v jejich originálním znění u společností kótovaných na burze ani ne polovina, tj. 9 států. Přičemž s takovým přijetím IFRS mají problém zejména státy s tradicí římského práva (kontinentálně evropská právní kultura), kde je tvorba pravidel výhradou státu. Kvantitativní analýza schvalovacího procesu IFRS provedená u tří vybraných projektů agendy IASB představuje jádro aplikační části práce. Analýza sleduje na podkladu časové osy jednotlivé kroky schvalovacího procesu IFRS, zejména potom z pohledu jednotlivých připomínkových řízení kvantitativně vyjádřených prostřednictvím obdržených připomínek, nejen co do jejich počtu, ale i složení dle zeměpisné oblasti a dle typu respondenta. Tato analýza prokázala složitost a časovou náročnost celého procesu vedoucího ke globálnímu názorovému konsenzu a také důležitost dodržení jeho komplexity, která vede k všeobecné shodě na přijatých řešeních a k jejich globální akceptaci všemi zainteresovanými stranami. Vyústěním analýzy schvalovacího procesu IASB je jeho srovnání s legislativním procesem tvorby účetních pravidel v České republice. Srovnání obou procesů umožňuje identifikovat slabá místa schvalovacího procesu v České republice a přináší konkrétní doporučení pro jeho vylepšení a zefektivnění. Z pohledu způsobu regulace účetnictví má delegování tvorby účetních pravidel směrem od státu do rukou účetní profese svůj význam zejména pro posílení kvality, srozumitelnosti a uznatelnosti účetních pravidel, což lze účelně zajistit prostřednictvím schvalovacího procesu, který se svou povahou od toho legislativního liší. Inspirací je zde schvalovací proces IFRS.
Budoucnost vykazování leasingu podle IFRS
Libič, Michal ; Mejzlík, Ladislav (vedoucí práce) ; Valášková, Mariana (oponent)
Tato diplomová práce poskytuje popis procesu tvorby nového standardu IFRS pro vykazování leasingu. Důraz je kladen na popis různých přístupů a variant řešení, které byly v průběhu projektu navrhované odborným personálem IASB. Pro oblast leasingů se práce zabývá definicí aktiv a závazků, rozsahem standardu, oceňováním a požadavky na zveřejnění. Závěr práce je věnován analýze dopadu nového standardu na účetní výkaznictví.
Risk management při schvalování úvěru
Le, Thi Thanh ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce)
Proces řízení rizik lze rozčlenit teoreticky do tří fází: identifikace, ohodnocení a kvantifikace rizik, kontrola a monitoring rizik. Předmětem řízení rizik jsou rizika, která jsou spojena s konkrétní činnosti příslušného ekonomického subjektu. Cílem práce je analýza jednotlivých postupů risk managementu, smysl a náplň činnosti jednotlivých fází. Cílem je provedení analýzy a hodnocení postupů risk při schvalování úvěrů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   předchozí11 - 16  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.