|
|
Přístup Islámského společenství Bosny a Hercegoviny k wahhábismu mezi lety 1992 a 2016
Lalić, Jan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Wahhábitská interpretace islámu, která se do Bosny a Hercegoviny dostala s příchodem zahraničních bojovníků a humanitárních organizací z islámských zemí během války v letech 1992 - 1995, se od počátku dostala do konfliktního vztahu s lokální islámskou tradicí. Diplomová práce Přístup Islámského společenství Bosny a Hercegoviny k wahhábismu mezi lety 1992 - 2016 objasňuje, pomocí kritické analýzy primárních zdrojů, vývoj přístupu oficiální náboženské instituce bosenských muslimů, Islámského společenství, k wahhábismu a jeho stoupencům od jejich příchodu do současnosti. Práce ukazuje, že ačkoliv Islámské společenství často působilo ve svém přístupu ambivalentně, od počátku zaujalo vůči cizí náboženské tradici negativní postoj, a přestože byla jeho činnost nekonzistentní, přispělo k zamezení šíření wahhábismu v zemi. Zároveň s tím ukážeme, že postoj Islámského společenství byl spíše než náboženskými popudy determinován politickými potřebami.
|
|
|
Úpadek islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru na přelomu tisíciletí
Červenková, Romana ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Autorka se v této práci zabývá obdobím úpadku islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru v 90. letech 20. století a počátku 21. století. Věnuje se oblasti Federace Bosny a Hercegoviny, distriktu Brčko, které je spravováno jak Federací, tak Republikou Srbskou, a regionem Sandžak, který leží zčásti na území Černé Hory a zčásti na území Srbska. S islámským radikalismem jsou v současnosti spojovány dva proudy, a to salafismus a z něj vycházející wahhábismus. Autorka se podrobněji věnuje rozmachu salafistického hnutí v Bosně a Hercegovině během války (1992-1995). V souvislosti s tím klade důraz na roli zahraničních charitativních organizací a arabských bojovníků v zemi, jejichž aktivity byly, vzhledem k určité kontroverzi, Bosňáky nahlíženy spíše negativně. Samotný počátek úpadku radikalismu v zemi lze datovat od roku 1995, kdy byl nastolen mír a následkem kterého se většina šiřitelů salafismu vracela do rodných zemí. Výrazným mezníkem se stalo 11. září, které obrátilo pozornost nejen Bosňáků, ale i mnoha zahraničních autorů vůči islámskému radikalismu. Zásadním předělem, byla změna zahraničněpolitické orientace Turecka na Balkán. To se prostřednictvím vládních organizací TİKA a Diyanet a nevládního Gülenova hnutí stalo nejvýznamnějším aktérem v zemi. Mimo finanční výpomoc a rekonstrukční...
|
host ::
RSS.