Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  předchozí11 - 12  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Srovnání českého a polského správního soudnictví
Kryska, David ; Mikule, Leoš (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Filip, Jan (oponent)
1 Resumé Tato práce srovnávací metodou zkoumá institut správního soudnictví v České republice a Polské republice. Jejím účelem je prokázat tradiční shodnost modelů správního soudnictví v obou státech, která potenciálně umožňuje v rozdílných oblastech vzájemné ovlivňování v legislativě, aplikační praxi i právní vědě. Práce je členěna do devíti základních částí. V první části se autor zaměřuje na vymezení pojmu správního soudnictví, jak je chápán v obou státech, jeho účel a funkci. V této části je odlišováno správní soudnictví od jiných forem soudních kontrol veřejné správy a je zde ukázáno, které tyto formy za správní soudnictví není možné považovat. Správní soudnictví je v základních rysech vymezeno ve formálním pojetí jako činnost soudů v technickém smyslu, jejímž účelem je kontrola veřejné správy a ochrana subjektivních práv jednotlivce, které jsou zřizovány výhradně za tímto účelem. V druhé části práce autor popisuje vývoj správního soudnictví v obou státech. Zvláštní význam má v tomto pohledu rakouská tradice správního soudnictví, když Československo a Polsko vznikly na počátku 20. století na území bývalé rakousko- uherské monarchie a po vzniku samostatných států se zde tento model udržel. První odklon polského správního soudnictví byl způsoben vlivy pruskými a francouzskými. Po druhé světové válce v...
Regulace lobbingu v zemích Visegrádské čtyřky
Kohoutková, Markéta ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Husák, Jan (oponent)
Tématem práce je úprava lobbingu v zemích Visegrádské skupiny (V4) -- konkrétně tedy zákonná úprava lobbingu. Práce podává ucelený přehled o vývoji regulace lobbingu v členských zemích V4 od prvních pokusů o tuto regulaci, až do současnosti. Jejím cílem je pak podat odpovědi na některé otázky, které jsou s tématem úzce spojeny -- tedy zda lobbing v jednotlivých zemích V4 vůbec regulován je, jaká je kvalita případné regulace, a zda tato případná regulace sdílí některé společné znaky. K dosažení vytčeného cíle práce využívá kombinace metody deskriptivní, komparativní a analytické. Práce sestává ze dvou hlavních logických částí, které jsou rozděleny do pěti kapitol, úvodu a závěru. První logický celek vytváří úvodní tři kapitoly. Tato část je věnována historii lobbingu, definici pojmu lobbing a teoretickým koncepcím regulace lobbingu. Druhý logický celek je pak zcela věnován zákonné úpravě lobbingu v zemích V4. Součástí tohoto celku je i závěrečná komparace a analýza zákonné úpravy lobbingu v těchto zemích a zodpovězení otázek vytčených v úvodu práce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   předchozí11 - 12  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.