|
|
Faktory ovlivňující šíření buku lesního (Fagus sylvatica) na výsypce
Vobořilová, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
Byl sledován vliv stávající vegetace, vzdálenosti od severního okraje výsypky, okusu zvěří, nerovnosti terénu a pH půdy na uchycení buku lesního (Fagus sylvatica) na Velké podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V). Semenáčky buku lesního ve vybraných plochách spontánní sukcese a rekultivovaných olšinách byly zmapovány pomocí GPS a u části z nich byla zaznamenána jejich poloha na terénních vlnách a pH půdy. Většina (183) semenáčků byla nalezena na sukcesních plochách, pouze 1 byl nalezen v olšině. GLM prokázala signifikantně větší výskyt semenáčků buku v sukcesních plochách než v olšinách (p = 0.0169) i negativní závislost na vzdálenosti od severní hranice výsypky (p < 0.0001). Na vlnitém terénu došlo k největšímu uchycení na severních svazích vln (46% semenáčků). V roce 2009 byly semenáčky buku vysázeny v čerstvé rekultivaci a sousední sukcesi, a to jednak do oplocenek a jednak mimo ně. Semenáčky rostly signifikantně lépe v sukcesi než v rekultivaci a lépe v oplocenkách. V roce 2010 byly vsázeny semenáčky do vzrostlé olšiny, na otevřenou plochu a do sukcese. Semenáčky rostly a přežívaly lépe v sukcesi nežli v olšině. Z výsledků je patrné dobré uchycení a přežívání semenáčků buku lesního v sukcesních plochách oproti rekultivovaným plochám. Množství semenáčků klesá od severu, kde výsypka...
|
|
|
Vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kuráž, Václav (oponent)
Souhrn Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku v západních Čechách je největší výsypkou v České republice, která vznikla nasypáním milionů tun skrývkové zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Diplomová práce je zaměřena na stanovení základní charakteristiky vodního režimu a vodní bilance výsypkových půd Na plochách je dlouhodobě sledována půdní vlhkost pomocí dielektrického měřiče vlhkosti zemin. Pro stanovení celkového vodního režimu monitorován gravitačními lyzimetry podpovrchový odtok podkorunových a nadkorunových dešťových srážek. Rekultivované plochy a stáré sukcesní plochy mají větší pórovitost, polní vodní kapacitu a vlhkost, avšak mají též vyšší bod vadnutí a proto se nezvětšuje zásoba dostupné vody. Klíčová slova Výsypky, Rekultivace, Půdní vlhkost, Zásoba vody, Vodní bilance
|
|
|
Vliv sukcesního vývoje půd na výsypkách na klíčivost a růst raně a pozdně sukcesních rostlin
Pavlíčková, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Předchozí terénní výsledky ukázaly, že nástup pozdně sukcesních druhů koresponduje s rozvojem půdy, zejména s vývojem organominerálního A horizontu. Cílem práce bylo porovnat klíčení rostlin na půdách odebraných na výsypkách po těžbě uhlí, ze tří chronosekvencí různě starých ploch na výsypkách. Jedná se o nerekultivované plochy a plochy rekultivované výsadbou olší (Alnus) a smrků (Picea). Z rostlin bylo vybráno 7 druhů - Arrhenatherum elatius, Centaureae jacea, Festuca rubra, Lychnis flos-cuculi, Lotus corniculatus, Plantago major, Trifolium medium. Spontánní plochy podporují klíčení a růst více druhů než plochy obou rekultivovaných chronosequencí, s narůstajícím věkem ploch se tento rozdíl zvětšuje, bez výrazného rozdílu mezi raně a pozdně sukcesními druhy. Klíčová slova Sukcese, rekultivace, klíčení, olše (Alnus), smrk (Picea), Arrhenatherum, Centaureae, Festuca, Lychnis, Lotus, Plantago, Trifolium.
|
|
|
Revitalizace post-těžebních ploch
Veselý, Martin ; Matějček, Tomáš (oponent) ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce uvádí základní fakta o rekultivacích a jiných metodách, jako je revitalizace nebo přirozená obnova. Rekultivace je způsobem rychlé obnovy rostlinného krytu, ale je značně nákladný a v mnoha případech škodí biodiverzitě obnovovaných ploch. Naproti tomu přístupy, které se zakládají na principech ekologické obnovy, mají mnoho kladů. Mohou vytvořit mnohem hodnotnější krajinné celky a ekosystémy, zvyšují biodiverzitu a zlepšují možnost ochrany vzácných druhů.
|
|
|
Vodní a mokřadní lokality v povodí jezera Medard.
FAFÍLKOVÁ, Veronika
Sledovala jsem chemické ukazatele povrchových vod mokřadů a vodních toků v blízkém okolí jezera Medard (nově napouštěná zbytková jáma po těžbě hnědého uhlí). K popisu vlastností povrchových vod byly použity fyzikálně chemické a biologické ukazatele vod. Zjištěné hodnoty byly porovnány s hodnotami běžných povrchových vod v České republice. Dále byla zhodnocena kvalita vod a určení eutrofizace. A také bylo porovnáno chemické složení v prostoru a čase. Nejdůležitějším zjištěním je vysoká variabilita vod na relativně malém území. A také, že zkoumané povrchové vody převážně nemají typické vlastnosti kyselých důlních vod. Zájmové lokality jsou charakteristické vysokými hodnotami rozpuštěných látek ve vodě. Z aniontů jsou problémové především vysoké koncentrace síranů. U kationtů jsou problémové vysoké koncentrace rozpuštěných kovů: Na, Ca, Mg, Zn, Mn a Fe.
|
|
|
Biotopové preference obojživelníků na vybraných lokalitách po těžbě vltavínů
NĚMEC, Stanislav
Diplomová práce se zabývá biotopovými preferencemi obojživelníků, žijících na lokalitách, kde dříve probíhala těžba vltavínů. Terénní část proběhla na dvou lokalitách poblíž Trhových Svinů. První z nich je u obce Slavče, kde i nadále probíhá těžba ilegálně, druhá se nachází u obce Dobrkovská Lhotka. Tato lokalita byla v roce 2010 zčásti zrekultivovaná. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují jednotlivé obojživelníky na daných lokalitách. U obce Slavče bylo nalezeno pět druhů obojživelníků: skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Pelophylax kl. esculentus), kuňka obecná (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea) a ropucha obecná (Bufo bufo). Výsledky byly statisticky vyhodnoceny. Naznačují, že skokan hnědý preferuje bylinné patro, kuňce obecné vyhovují středně velké tůně, které jsou zčásti zastíněné a nevysychají. Rosnička zelená a skokan zelený upřednostňují velkoplošné tůně i rybníky. Navíc skokan zelený vyžaduje částečné zarůstání vodní plochy. Ropucha obecná zde byla zastoupena pouze jedním jedincem, proto nemohlo být provedeno statistické hodnocení. Celou lokalitu negativně ovlivňuje svoz hnoje a zahradního odpadu místními obyvateli. Na ploše u Dobrkovské Lhotky vznikl místo těžební krajiny rybník se třemi tůněmi. Podařilo se zde prokázat existenci všech druhů, které zde byly před rekultivací. Výskyt blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) jsem potvrdil ojedinělým nálezem pulce. Statistické hodnocení dat z této lokality nebylo prováděno z důvodu malého počtu tůní.
|
|
|
Využívání přirozené a usměrňované ekologické sukcese při rekultivacích území dotčených těžbou nerostných surovin
Gremlica, T. ; Cílek, Václav ; Vrabec, V. ; Zavadil, V. ; Lepšová, A.
Metodika je jedním z hlavních výsledků výzkumného projektu SP/2D1/141/07 "Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice". Slouží k ochraně geomorfologické, biotopové, biologické a ekosystémové diverzity v nepřírodních biotopech, tj. v územích významně narušených, degradovaných a zdevastovaných lidskou činností, především těžbou nerostných surovin, stavebními aktivitami, ukládáním odpadů, deponiemi vedlejších produktů energetického průmyslu, aj. Její uplatňování v praxi významně přispěje ke zvýšení ekologické stability kulturní krajiny a zároveň ke zvýšení ekologické i ekonomické efektivity sanací a rekultivací.
|
|
|
Hodnocení aktuálního stavu krajiny Mostecka
RADOŠOVÁ, Tereza
Práce se zabývá srovnáním flóry mezi rekultivovanými plochami a plochami ponechanými sukcesi na výsypkách v Severočeské hnědouhelné pánvi. Mapované výsypky leží nedaleko měst Mostu a Duchcova. Těžba uhlí a následné rekultivace mají v této oblasti dlouholetou tradici. První zmínky o těžbě uhlí na Mostecku se váží k roku 1613. Jakákoliv těžba narušuje ráz a strukturu krajiny, proto se provádí určitá opatření, která vedou k její obnově. Cílem práce je podchytit a zhodnotit aktuální složení vegetace na vybraných plochách, zařadit oblasti dle Katalogu biotopů a celkově zhodnotit současný stav krajiny na Mostecku.
|
|
|
Hydrovodivost pod různými rekultivačními porosty
CEJPEK, Jiří
Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku je největší výsypkou v České republice, která vznikla přesunem milionů tun zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Díky rozsáhlému měření fyzikálních a chemických vlastností na rekultivovaných i nerekultivovaných výsypkových půdách byla zjištěna i řada hydrologických pochodů. Hydraulická vodivost byla měřena Guelphským permeametrem, vlhkost Dielektrickým měřičem vlhkosti a v neposlední řadě půdní karbonáty Ca Jankovým vápnoměrem. Vodní režim a % zastoupení karbonátů je výrazně ovlivněn technologií sypání a stářím výsypek obou typů. Rozdíly mezi depresními a vrcholovými částmi na nerekultivovaných půdách jsou průkazné díky trhlinám ve vrcholových částech. Svou roli plní také rekultivační porosty, které hrají důležitou roli v půdotvorném procesu.
|
|
|
Ekonomické zhodnocení rekultivací ploch narušených povrchovou těžbou na Sokolovsku.
ZAORALOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá ekonomickým zhodnocením rekultivovaných ploch narušených povrchovou těžbou na Sokolovsku. Základem je rešerše literatury, týkající se historie a současnosti hornické a rekultivační činnosti na Velké podkrušnohorské výsypce a také se týkající zpracování získaných rozpočtů a realizačních cen od těžařské společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce a. s. Získaná data byla převedena do tabulkové formy s cílem zhodnotit vynakládané finanční prostředky na vybrané etapy rekultivací. V závěru je shrnuta efektivnost rekultivačních nákladů, udržování a využívání zrekultivovaných ploch.
|
host ::
RSS.