Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  předchozí11 - 16  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů
Ouzká, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Cílem této rigorózní práce s názvem Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů bylo zodpovědět otázky jaká je úloha generálního tajemníka v rámci Organizace spojených národů a jak byla funkce generálního tajemníka postupem času proměňována. Práci zahajuje kapitola zabývající se vývojem od Společnosti národů k dnešní podobě Organizace spojených národů s důrazem na roli generálního tajemníka. Následují kapitoly obsahující výčet pravomocí generálního tajemníka vůči vybraným orgánům OSN a reformního úsilí jednotlivých generálních tajemníků. Práce dále obsahuje sekce pojednávající o diplomatické roli generálního tajemníka v mezinárodním prostředí a jeho vztahu s nestátními aktéry a soukromým sektorem. Text je proložen příklady ilustrujícími dílčí úspěchy i selhání jednotlivých představitelů generálního tajemníka v konkrétních situacích. Z práce je dále patrné prohlubování pravomocí generálního tajemníka jednotlivými představiteli této funkce. Předkládaný text dokládá, že generální tajemník hraje v nynější globalizované společnosti důležitou roli, ale zároveň poukazuje na skutečnost, že jeho post je mnohdy marginalizován ostatními orgány Organizace spojených národů.
The legal nature and research of resolutions of the UN Security Council under Chapter VII of the UN Charter
Vneková, Monika ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Rada bezpečnosti OSN nesie podľa Charty OSN primárnu zodpovednosť za udržiavanie medzinárodného mieru a bezpečnosti. K naplňovaniu tohoto cieľa jej slúži právomoc prijímať záväzné rezolúcie podľa kapitoly VII Charty. S ohľadom na charakter situácií, na ktoré rezolúcie reagujú, vzbudzuje tento právny inštrument častokrát mnoho emócií hlavne medzi laickou verejnosťou. Čo však o rezolúciách prijímaných podľa kapitoly VII Charty hovorí právo? Aká je právna povaha a význam rezolúcií podľa kapitoly VII na poli medzinárodného práva verejného? Predkladaná práca prináša rozbor rezolúcií Rady bezpečnosti podľa kapitoly VII Charty, ponúka návrh akejsi definície rezolúcie podľa kapitoly VII a analyzuje zvláštne prípady rezolúcií, v ktorých sa Rada bezpečnosti správala skôr ako kvázi- súdny či kvázi-legislatívny orgán. Pomocou rozboru obsahových limitov právomocí Rady bezpečnosti sa práca snaží potvrdiť, že záväznosť rezolúcií ako aj povinnosť členských štátov prijať a vykonať ich majú svoje hranice a že aj napriek zvláštnej úlohe, ktorú Rada bezpečnosti na medzinárodnom poli zohráva, nemôžu mať jej rezolúcie podľa kapitoly VII neobmedzený obsah. Predovšetkým, nesmú byť v rozpore s normami medzinárodného práva verejného kvality ius cogens, ďalej, nesmú odporovať cieľom a zásadám samotnej OSN vyjadreným v jej...
Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995
Lalić, Jan ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Neochota mezinárodního společenství zapojit se do bosenské občanské války v letech 1992- 1995 vojenskou intervencí, vytvořila z mise United Nations Protection Force (UNPROFOR) náhražku rozhodné akce. Absence jakékoliv naděje na dohledné příměří, které by mohly mírové jednotky svojí přítomností podporovat, vedla v první fázi války k vytvoření ryze humanitárního mandátu pro jednotky OSN. Ty měly ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistit chod sarajevského letiště pro humanitární účely a postarat se o bezpečnost UNHCR a jeho konvojů s humanitární pomocí. Práce "Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995" se zabývá právě problematikou implementace tohoto čistě humanitárního mandátu. Pomocí deskriptivní analýzy nejdříve vysvětlí motivy, které vedly mezinárodní společenství k nasazení lehce vyzbrojených mírových jednotek s netypickým mandátem do oblasti, která se ukáže být naprosto nevhodnou pro působení mírových sil. Následně prozkoumá samotný průběh implementace a problémy, se kterými se jednotky OSN potýkaly. Cílem práce je dokázat, že mise UNPROFOR nebyla absolutním selháním, za jaké je pokládána, avšak prokáže se neadekvátnost jejího nasazení v daném prostředí a budou představeny příčiny neúspěchů.
Zapojení států do volených orgánů mezinárodních organizací
Bielyi, Stanislav ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Deset z patnácti členů Rady bezpečnosti OSN jsou nestálí členové, kteří se volí na období dvou let. Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda-li počet člentví určitých států v Radě bezpečnosti je závislý na vybraných kritériích (HDP, počet obyvatel, výše příspěvku do rozpočtu OSN). Práce také seznamuje čtenáře s hlavními tendencemi, jež se projevují při zapojení států do Rady bezpečnosti v rámci jednotlivých regionálních skupin podle OSN.
The role of the United Nations in resolving the Israeli-Palestinian conflict
Knížová, Jana ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnotit úlohu Organizace spojených národů v izraelsko-palestinském konfliktu. Popisuje postaveni Izraele a Organizace pro osvobození Palestiny v OSN. Také ověřuje akceschopnost a objekitvitu OSN v řešení konfliktu. Izraelsko-palestinský konflikt byl nepochybně vždy v centru zájmu OSN. Význam organizace však od 70. let klesal. Práce by měla vyhodnotit zda dnes OSN ještě přispívá k řešení konfliktu a pokud ano, v jakých oblastech. V první kapitole se věnuji hlavním nástrojům OSN pro řešení konfliktů. Druhá kapitola popisuje vznik a průběh izraelsko-palestinského konfliktu počas 20. století až dodnes. Zbylé tři kapitoly analyzují tři úrovně aktivit OSN v konfliktu - úloha politická, bezpečnostní a humanitární.
Reforma Rady bezpečnosti OSN: Globální governance a reprezentace
Pajgrt, Adam ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá rozporem mezi vytečeným posláním OSN a jeho faktickým naplňováním. Poukazuje na zásadní střet státní suverenity a lidských práv, kdy současné mezinárodní právo vysloveně neumožňuje zásah do vnitrostátních konfliktů. Práce zkoumá další překážku v efektivním fungováni OSN a to sice rozhodovací systém RB. V závěru nabízí několik možných reformníh schémat RB.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   předchozí11 - 16  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.