|
Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů
Ouzká, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Cílem této rigorózní práce s názvem Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů bylo zodpovědět otázky jaká je úloha generálního tajemníka v rámci Organizace spojených národů a jak byla funkce generálního tajemníka postupem času proměňována. Práci zahajuje kapitola zabývající se vývojem od Společnosti národů k dnešní podobě Organizace spojených národů s důrazem na roli generálního tajemníka. Následují kapitoly obsahující výčet pravomocí generálního tajemníka vůči vybraným orgánům OSN a reformního úsilí jednotlivých generálních tajemníků. Práce dále obsahuje sekce pojednávající o diplomatické roli generálního tajemníka v mezinárodním prostředí a jeho vztahu s nestátními aktéry a soukromým sektorem. Text je proložen příklady ilustrujícími dílčí úspěchy i selhání jednotlivých představitelů generálního tajemníka v konkrétních situacích. Z práce je dále patrné prohlubování pravomocí generálního tajemníka jednotlivými představiteli této funkce. Předkládaný text dokládá, že generální tajemník hraje v nynější globalizované společnosti důležitou roli, ale zároveň poukazuje na skutečnost, že jeho post je mnohdy marginalizován ostatními orgány Organizace spojených národů.
|
|
The legal nature and research of resolutions of the UN Security Council under Chapter VII of the UN Charter
Vneková, Monika ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Rada bezpečnosti OSN nesie podľa Charty OSN primárnu zodpovednosť za udržiavanie medzinárodného mieru a bezpečnosti. K naplňovaniu tohoto cieľa jej slúži právomoc prijímať záväzné rezolúcie podľa kapitoly VII Charty. S ohľadom na charakter situácií, na ktoré rezolúcie reagujú, vzbudzuje tento právny inštrument častokrát mnoho emócií hlavne medzi laickou verejnosťou. Čo však o rezolúciách prijímaných podľa kapitoly VII Charty hovorí právo? Aká je právna povaha a význam rezolúcií podľa kapitoly VII na poli medzinárodného práva verejného? Predkladaná práca prináša rozbor rezolúcií Rady bezpečnosti podľa kapitoly VII Charty, ponúka návrh akejsi definície rezolúcie podľa kapitoly VII a analyzuje zvláštne prípady rezolúcií, v ktorých sa Rada bezpečnosti správala skôr ako kvázi- súdny či kvázi-legislatívny orgán. Pomocou rozboru obsahových limitov právomocí Rady bezpečnosti sa práca snaží potvrdiť, že záväznosť rezolúcií ako aj povinnosť členských štátov prijať a vykonať ich majú svoje hranice a že aj napriek zvláštnej úlohe, ktorú Rada bezpečnosti na medzinárodnom poli zohráva, nemôžu mať jej rezolúcie podľa kapitoly VII neobmedzený obsah. Predovšetkým, nesmú byť v rozpore s normami medzinárodného práva verejného kvality ius cogens, ďalej, nesmú odporovať cieľom a zásadám samotnej OSN vyjadreným v jej...
|
|
Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995
Lalić, Jan ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Neochota mezinárodního společenství zapojit se do bosenské občanské války v letech 1992- 1995 vojenskou intervencí, vytvořila z mise United Nations Protection Force (UNPROFOR) náhražku rozhodné akce. Absence jakékoliv naděje na dohledné příměří, které by mohly mírové jednotky svojí přítomností podporovat, vedla v první fázi války k vytvoření ryze humanitárního mandátu pro jednotky OSN. Ty měly ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistit chod sarajevského letiště pro humanitární účely a postarat se o bezpečnost UNHCR a jeho konvojů s humanitární pomocí. Práce "Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995" se zabývá právě problematikou implementace tohoto čistě humanitárního mandátu. Pomocí deskriptivní analýzy nejdříve vysvětlí motivy, které vedly mezinárodní společenství k nasazení lehce vyzbrojených mírových jednotek s netypickým mandátem do oblasti, která se ukáže být naprosto nevhodnou pro působení mírových sil. Následně prozkoumá samotný průběh implementace a problémy, se kterými se jednotky OSN potýkaly. Cílem práce je dokázat, že mise UNPROFOR nebyla absolutním selháním, za jaké je pokládána, avšak prokáže se neadekvátnost jejího nasazení v daném prostředí a budou představeny příčiny neúspěchů.
|
|
Zapojení států do volených orgánů mezinárodních organizací
Bielyi, Stanislav ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Deset z patnácti členů Rady bezpečnosti OSN jsou nestálí členové, kteří se volí na období dvou let. Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda-li počet člentví určitých států v Radě bezpečnosti je závislý na vybraných kritériích (HDP, počet obyvatel, výše příspěvku do rozpočtu OSN). Práce také seznamuje čtenáře s hlavními tendencemi, jež se projevují při zapojení států do Rady bezpečnosti v rámci jednotlivých regionálních skupin podle OSN.
|
|
The role of the United Nations in resolving the Israeli-Palestinian conflict
Knížová, Jana ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnotit úlohu Organizace spojených národů v izraelsko-palestinském konfliktu. Popisuje postaveni Izraele a Organizace pro osvobození Palestiny v OSN. Také ověřuje akceschopnost a objekitvitu OSN v řešení konfliktu. Izraelsko-palestinský konflikt byl nepochybně vždy v centru zájmu OSN. Význam organizace však od 70. let klesal. Práce by měla vyhodnotit zda dnes OSN ještě přispívá k řešení konfliktu a pokud ano, v jakých oblastech. V první kapitole se věnuji hlavním nástrojům OSN pro řešení konfliktů. Druhá kapitola popisuje vznik a průběh izraelsko-palestinského konfliktu počas 20. století až dodnes. Zbylé tři kapitoly analyzují tři úrovně aktivit OSN v konfliktu - úloha politická, bezpečnostní a humanitární.
|
| |