|
|
Psychosociální pomoc při ztrátě blízké osoby
NĚMEČKOVÁ, Michaela
Práce se zbývá tématem pomoci při úmrtí blízké osoby. V první kapitole se zaměřuji na téma smrti a umírání obecně. Poukazuji na proměny smrti v minulosti a dnes, které mají za následek vymizení důležitých rituálů a tabuizaci fenoménu smrti. Práce má motivovat k zařazení tématu smrti zpátky do našich běžných rozhovorů, jako tomu bylo dříve, což je první krok při vyrovnávání se s úmrtí blízké osoby. Následující část se zaměřuje na práci se zármutkem a reakcemi pozůstalých na úmrtí jejich blízkého. V poslední části popisuji možnosti podpůrné činnosti poradců pro pozůstalé, psychologů, psychiatrů, svépomocných skupin a krizových center. Tato práce se soustřeďuje na důležitost mezilidských vztahů, potřebu solidarity a empatie v průběhu truchlení.
|
|
|
Poslední věci člověka - etické aspekty pohřbívání
HEJDUKOVÁ, Petra
Práce se zabývá posledními věcmi člověka, od umírání, přes strach ze smrti, pohřeb a rituály spojené s pohřbem, až po nároky, které jsou kladeny na pohřební služby. Práce není zaměřena pouze na samotné umírající a jeho prožívání posledního období života, ale velká pozornost je v práci věnována pozůstalým, především v kontextu truchlení, vyrovnávání se se ztrátou a poradenství pro pozůstalé. V diplomové práci je poskytnut prostor pro všechna různá témata, která se týkají posledních věcí člověka - samotnému pohřbu, hřbitovům a pohřebním službám, které úzce spolupracují s pozůstalými, kteří přicházejí sjednat pohřeb. Shrnuje zákonné předpisy, kodexy a nařízení, kterých musí pohřební služby za každých okolností dbát. Zmiňuje také roli hrobníka a funkci poradenství pro pozůstalé.
|
|
|
Umírání a smrt v práci všeobecné sestry
BOHDALOVÁ, Jaroslava
Umírání je proces, který se skládá ze tří na sebe navazujících období. Začíná obdobím před umíráním, pokračuje umíráním a končí obdobím po smrti. Tato období mají svá specifika a všeobecné sestry musejí zvládnout péči o člověka, který jednotlivými obdobími umírání prochází, a vnímat ho jako holistickou, neboli celistvou bytost s biologickými, psychologickými, sociálními a spirituálními potřebami, jež musejí být také uspokojovány. I v období po smrti má zemřelý pacient právo na důstojné zacházení s úctou a respektem. Ve všech těchto obdobích je důležitým článkem komunikace, a to jak s umírajícím pacientem, tak s jeho rodinou, a po jeho smrti s pozůstalými. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají péči o umírajícího všeobecné sestry v nemocničním zařízení a jak všeobecné sestry pečují o mrtvé tělo. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak vnímají umírání všeobecné sestry? Jaké jsou překážky ze strany všeobecných sester v komunikaci s pozůstalými? Jakým způsobem pečují všeobecné sestry o mrtvé tělo? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že všeobecné sestry jsou s umíráním a smrtí vyrovnané, ale i tak vidí péči o umírajícího jako nelehkou. Všeobecné sestry uspokojují umírajícímu pacientovi potřeby biologické, psychologické i sociální, ale znepokojujícím zjištěním je, že potřeby spirituální nikoliv. Do péče o umírajícího zahrnují i komunikaci s rodinou, které se snaží splnit všechna přání a potřeby. V komunikaci s umírajícím pacientem, ale nevyužívají všeobecné sestry dotek a naslouchání a nezmiňují ani stadia dle Elisabeth Kübler - Rossové. Jako překážky v komunikaci s pozůstalými vidí všeobecné sestry nedostatek vhodných prostor a času pro rozhovor s nimi. Z výzkumu dále vyplynulo, že kromě tiskopisu "Informace pro pozůstalé", kde je uvedeno vše okolo vyřizování pohřbu a telefonní číslo na sociální pracovnici nemocnice, všeobecné sestry neinformují a ani nemají znalosti týkající se doprovázení pozůstalých. O mrtvé tělo pečují všeobecné sestry podle standardu nemocnice důstojně a se vší úctou. Péči provádí na samostatném pokoji, při nedostatku místa použijí zástěnu k uchránění těla zemřelého od pohledů ostatních pacientů. Pozůstalí mají možnost posledního rozloučení se zemřelým na tomto pokoji. Zvláštní místnost určenou pouze pro tyto účely nemocnice nemá. Dalším výsledkem, který z výzkumu vyplynul je, že více než polovina respondentů se v oblasti umírání a smrti nijak dále nevzdělává. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma umírání a smrt se zaměřením na stadia dle Elisabeth Kübler Rossové, spirituální potřeby umírajícího pacienta, způsoby komunikace s umírajícím pacientem a doprovázení pozůstalých. Tiskopis "Informace pro pozůstalé" bude doplněn o informace, které mohou pozůstalým pomoci vyrovnat se se zátěžovou situací, v níž se nachází. Ostatní zjištěné skutečnosti, které se týkají nedostatku prostor, času či personálu respondenti ovlivnit nemohou, ale mohl by je zajisté ovlivnit management nemocnice.
|
|
|
Analýza vývoje sociálních pohřbů v rámci města Brna v letech 2002-2012
ZOUFALÁ, Eliška
Práce se zabývá vypravováním sociálních pohřbů, kde je vypravitelem obec. Tedy Statutární město Brno, které je rozděleno na městské části. Jednotlivé městské části vykonávají na Úřadech sociálních odborech agendu sociálních pohřbů. V bakalářské práci charakterizuji pojmy související s agendou sociálních pohřbů, popisuji jaké jsou možnosti pohřbívání v současné době, způsob a proces pohřbení u sociálního pohřbu. V praktické části se snažím odpovědět na otázku, zda klesá, nebo stoupá vypravování sociálních pohřbů v městě Brně. Zvolila jsem kvantitativní výzkum a metodu dotazníkového šetření.
|
|
|
Holistický přístup k pozůstalým při náhlém úmrtí z pohledu všeobecné sestry, členky výjezdového týmu záchranné služby
GUTOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá holistickým přístupem ošetřovatelského personálu záchranné služby při poskytování psychosociální podpory a krizové komunikace pozůstalým nebo přímým účastníkům při náhlém úmrtí z pohledu sestry, členky výjezdového týmu záchranné služby. Cílem diplomové práce bylo 1. Zjistit, s jakými problémy se setkává ošetřovatelský personál při kontaktu s pozůstalými při náhlém úmrtí blízké osoby. 2. Zjistit, jak jsou sestry, členky výjezdového týmu záchranné služby připraveny na komunikaci s pozůstalými.
|
|
|
Vztah ke smrti a pohřbívání ve vnímání studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity
ZAHRADNÍKOVÁ, Marie
Práce se zabývá problematikou týkající se smrti, pohřbívání a vše s tím spojeným. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak studenti oboru Sociální práce ve veřejné správě vnímají tuto problematiku. Napsat bakalářskou práci na toto téma mě napadlo potom, co jsem se zúčastnila pohřbu mého dědy. Pohřeb se konal v krematoriu v Českých Budějovicích a velice mě udivilo, jak neosobně to na mě zapůsobilo. Díky této události mě napadlo, že by bylo zajímavé zjistit, jaký mají vtah ke smrti studenti, kteří studují obor, jenž by je v budoucnu mohl zavést do této oblasti (péče o umírající, pozůstalé apod.). Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá pojmy, jako jsou smrt, dystanazie smrti, tabuizace smrti, umírání a s tím související známé fáze pre finem, in finem a post finem. Dále v této části můžeme najít nejznámější fáze umírání podle Elisabeth Kübler-Rossové. Následně se v práci objevuje problematika péče o umírající, jaké možnosti péče jsou využívány a s tím také nezbytně související paliativní péče. Toto téma bylo do teoretické části zahrnuto, protože si myslím, že v institucích kde je nabízena paliativní péče, je pomoc sociálního pracovníka důležitou součástí. Teoretická část je také zaměřena na profesionální poradenství pro pozůstalé, které se u nás objevilo teprve před nedávnem. Dále můžeme v teoretické části najít krátkou historii pohřbů, pohřbívání a to nejen v Čechách, ale i napříč světem kdy různost rituálů je často dána náboženstvím. A v neposlední řadě je v této části také zmíněna problematika sebevraždy. V empirické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí polostandardizovaných rozhovorů. Rozhovorů se zúčastnilo 10 komunikačních partnerů, respektive studentů ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity oboru Sociální práce ve veřejné správě. Rozhovory probíhaly v rozmezí 30-60 minut na místech, která byla určena komunikačními partnery. Jednotlivé rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze přepsány. Otázky byly rozděleny do tří okruhů pro účely lepšího vyhodnocování. První okruh byl zaměřen na znalosti pojmů, o kterých bylo psáno v teoretické části, druhý okruh se týkal smrti a umírání v rámci výkonu budoucího povolání komunikačních partnerů či jejich praxí a poslední okruh se zabýval tím, zda již mají zkušenost se smrtí ve smyslu účasti na pohřbu a jak vnímají vlastní smrtelnost. Polostandardizované rozhovory byly vyhodnoceny pomocí metody vytváření trsů. Cílem bylo zjistit, jak vnímají studenti prezenční formy studia oboru Sociální práce ve veřejné správě Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích otázky týkající se smrti a pohřbívání.
|
|
|
Jak se pozůstalí vyrovnávají se smrtí svých blízkých a jak jim při tom pomoci?
URBÁNEK, Lukáš
Práce se zabývá tématem, jak se pozůstalí vyrovnávají se smrtí svých blízkých a jak by se jim v jejich krizové situaci mohlo pomoci. Práce se snaží o srovnání poznatků z vlastního výzkumu provedeného v okrese Strakonice a výsledků, které jsou známy z odborné literatury. Bakalářská práce se zaměřuje především na truchlení pozůstalých, je však nastíněna i problematika smrti a pohřbu, úzce související s úmrtím blízkého člověka. V práci jsou zohledněny výsledky odpovědí respondentů, s jakým úmrtím se poprvé setkali, v jakém věku a jaké měly pocity. Velká část práce je věnována tomu, co pro pozůstalé znamená ztráta blízkého. Práce se zaměřuje na zpracování zármutku u pozůstalých respondentů, kdo a co jim nejvíce pomáhalo při vyrovnávání se s úmrtím blízkého. Dále uvádí možnosti laické a odborné pomoci pro pozůstalé a jejich konfrontaci se zkušeností respondentů. Získaná empirická data jsou v práci průběžně podrobena kritice s odbornou literaturou a je zde snaha o to vytvořit jakýsi tvůrčí projekt, který by mohl přispět k rozšíření vědění o fenoménu smrti a truchlení.
|
|
|
Pohled lidí pracujících v dělnické profesi regionu Prachatic na fenomén smrti a umírání a jejich vyrovnání se ztrátou
ZÍKA, Josef
Práce se zabývá fenoménem smrti a umírání, její tabuizací, truchlením a vlivem religiozity na ztrátu blízké osoby. Jsou zde zmapovány názory a poznatky lidí pracujících v dělnické profesi, které se týkají setkání se smrtí obecně, či ztrátou jejich blízké osoby. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o odlišnosti ve vnímání fenoménu umírání a smrti v minulosti a dnes. V kontextu se sociální prací je v dalších kapitolách analyzována ztráta, truchlení, komunikace s pozůstalými a jejich podpora. V souvislosti s truchlením, se sleduje vliv religiozity jedince na vyrovnání se ztrátou. Cílem praktické části bylo formou výzkumu zjistit jak fenomén smrti a umírání vnímají různé věkové kategorie v dělnické profesi v regionu Prachatic a jaká případně byla jejich reakce na úmrtí a následné vyrovnání se ztrátou blízké osoby.
|
|
|
Podoba poradenství pro pozůstalé a význam a úloha poradenských služeb pro pozůstalé v procesu vyrovnávání se zármutkem v ČR
VARECHOVÁ, Pavla
Práce se zabývá poradenstvím pro pozůstalé v České republice. Cílem práce je nastínit podobu poradenství pro pozůstalé v ČR a objasnit význam a úlohu poradenských služeb pro pozůstalé z pohledu hospicových zařízení a poraden pro pozůstalé. První část práce objasňuje základní pojmy jako smrt, truchlení, poradenství pro pozůstalé a jeho průběh. Na tuto část navazuje kapitola operacionalizace, která objasňuje výzkumné otázky. Výzkum byl veden s pracovníky v hospicových zařízeních a poradnách pro pozůstalé. Výsledky výzkumu objasnily podobu, význam a úlohu poradenství pro pozůstalé v procesu vyrovnávání se zármutkem. Práce se také zabývá institucionalizací a profesionalizací poradenství pro pozůstalé a upozorňuje na absenci systematického vzdělávání v této oblasti.
|
|
|
Ke změnám ve způsobech pohřbívání v ČR v posledních desetiletích
KADLECOVÁ, Hana
Práce se zabývá změnami ve způsobech pohřbívání v ČR v posledních desetiletích. Je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část stručně shrnuje vývoj v oblasti pohřbívání od doby první republiky do současnosti (součástí jsou i rozhovory s pamětníky). Dochází k závěru, že k určitým změnám v oblasti pohřbívání došlo a to především v oblasti přístupu k pohřebním obřadům. Samotné dva základní způsoby pohřbívání (uložení do země, kremace) se změnily jen málo. Nově se objevily pohřby bez obřadu. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření. Respondenti (kněží, jáhni, pracovníci pohřebních služeb a krematorií) odpovídají na otázky spojené se změnami v přístupu ke smrti a pohřbívání v posledních letech. V závěru práce jsou výstupy z teoretické části konfrontovány s výsledky dotazníkového šetření. Obě části práce (teoretická i praktická) potvrzují, že tím, co se v posledních desetiletích změnilo v oblasti pohřbívání nejvíce, je přístup lidí. Respondenti pak kriticky poukazují na stav dnešní morálky, úpadek úcty k zemřelým a tabuizaci smrti.
|
host ::
RSS.