|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí hospitalizovaných s infekčním onemocněním
KŮSOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče o děti hospitalizované s infekčním onemocněním. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá infekčními nemocemi v dětském věku, a to konkrétně infekčním onemocněním trávicího a respiračního traktu, infekčním exantémovým onemocněním a infekcemi postihujícími CNS. Dále se zabývá specifiky ošetřovatelské péče o děti s těmito nemocemi a jejich potřebami při hospitalizaci. Je zde popsán přenos a původci infekčních onemocnění a dále prevence infekčních onemocnění u dětí a to konkrétně bariérový režim. Výzkumná část je zaměřena na specifika ošetřovatelské péče a na nejčastější ošetřovatelské problémy u dětí s infekčním onemocněním. Cílem této části bylo zjistit a popsat specifika ošetřovatelské péče u dětí hospitalizovaných s infekčním onemocněním. Pro realizaci výzkumného šetření byla použita kvalitativní forma výzkumného šetření prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s deseti participantkami. Pro výzkumné šetření byly záměrně vybrány sestry z dětského oddělení. Otázky byly mířené na konkrétní soustavy, které jsou probírané v teoretické části této práce. Výzkumné šetření bylo ukončeno po teoretickém nasycení dat. Data byla následně kategorizována metodou otevřeného kódování, a to konkrétně metodou "tužka a papír". Na základě tohoto kódování bylo sestaveno několik kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že sestry znají specifika ošetřovatelské péče u dětí s infekčním onemocněním. Sestry umí popsat postup bariérové ošetřovatelské péče, ale ne všemi sestrami je tento postup dodržován. Sestry jsou schopny vyjmenovat a popsat nejčastěji vyskytované ošetřovatelské problémy u infekčních onemocnění.
|
|
|
Kompetence sester pečujících o dětské pacienty v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
TATEROVÁ, Kateřina
Práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost je velmi rozmanitá. Sestra se především podílí na péči primární, která je souborem činností související s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a v neposlední řadě ošetřováním. Mezi další její kompetence lze řadit sledování a vyhodnocování psychomotorického vývoje dítěte a vytvářet tak stimulující prostředí pro jeho zdravý vývoj. Sestra během své práce zaujímá roli administrátorky, koordinátorky péče, edukátorky, ošetřovatelky, týmové hráčky, organizátorky a především komunikátorky. Prvním cílem této práce bylo zjistit kompetence sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Druhým cílem bylo zjistit postoj sester k navýšení kompetencí v péči o dětské pacienty v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Třetím cílem bylo zjistit jaké překážky vnímají sestry v uplatnění svých kompetencí u praktického lékaře pro děti a dorost. Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. K získávání dat jsme použili metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen deseti sestrami pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost z Jihočeského kraje s různou délkou praxe. Po doslovném přepsání rozhovorů s respondentkami jsme výsledky analyzovali pomocí otevřeného kódování metodou tužky a papír, kde jsme si stanovili sedm kategorií: Pracovní náplň sester, Odborné kompetence, Navyšování kompetencí sester, Přidat kompetence, Překážky v uplatnění nových kompetencí, Vykonávané úkony nespadající do kompetencí, Edukace. Výsledky jsou přehledně uvedeny v jednotlivých tabulkách a schématech empirické části této práce. Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastěji využívané odborné kompetence sester v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost jsou očkování, kontrola fyziologických funkcí a odběry biologického materiálu. Postoj sester k navýšení jejich kompetencí byl převážně kladný. Pouze dvě respondentky uvedly, že by žádné nové kompetence nepřidaly. Nové kompetence, které by respondentky přivítaly, jsou odběry a výtěry bez ordinace lékaře, administrativa, základní fyzikální vyšetření, předepisování chronické medikace, edukace diabetiků a edukace hojení ran. Mezi překážky, které sestry vnímají v uplatnění svých kompetencí u praktického lékaře pro děti a dorost, byly uvedeny omezené výkony v ordinaci, nadmíra pacientů a lékař. Zbylých sedm respondentek odpovědělo, že žádné překážky nevnímají. Věříme, že tato bakalářská práce by mohla sloužit jako přehled o zájmu sester k navýšení jejich kompetencí a jako studijní materiál pro zdravotníky i širokou veřejnost pro orientaci v dané problematice a zároveň přehled pracovní náplně sester pracujících v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
|
|
|
Primární péče z pohledu dětské sestry pracující u praktického lékaře pro děti a dorost
TLAČILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá primární péčí z pohledu dětské sestry pracující u praktického lékaře pro děti a dorost. Naším cílem bylo zjistit specifika práce sestry v primární péči a jejich spolupráci s rodiči dětí během preventivních prohlídek. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu primární péče v pediatrii, pravidelné preventivní prohlídky, náplň práce sestry v primární péči a edukační a komunikační schopnosti. Naším cílem bylo zjistit specifika práce sestry v primární péči a jejich spolupráci s rodiči dětí během preventivních prohlídek. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního šetření pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru s nelékařskými pracovníky v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
|
|
|
Potravinové intolerance a alergie u dětí z pohledu ošetřovatelského personálu
KREJSOVÁ, Lucie
Potravinová intolerance je stav, kdy je přítomna absence látky nebo skupiny látek, které za fyziologických podmínek pomáhají ke zpracování potravy. Potravinové intolerance se projevují rozmanitou škálou příznaků a může je způsobovat celá řada faktorů. Pokud se u dítěte rozvine potravinová intolerance, jeho organismus není z důvodu absence určité látky schopen trávit a zpracovat danou potravinu, a tak vznikne celá řada klinických příznaků, které se ve většině případů týkají více orgánových soustav. Na rozdíl od potravinové alergie je potravinová intolerance přímo závislá na množství požité vyvolávající látky a vzniku klinických příznaků. U potravinových intolerancí u méně citlivých jedinců nemusí ani stopové množství problematické potraviny vyvolat žádné klinické příznaky. Dokonce se doporučuje, aby dětský pacient, který trpí potravinovou intolerancí, nedržel eliminační dietu, ale aby malé množství problémové potraviny do stravy zařadil. Je to z důvodu prevence udržování nežádoucí senzibilizace. Mezi známé příznaky potravinové intolerance patří například průjem a bolesti břicha. Méně známými příznaky jsou únava, bolesti hlavy, migrény nebo muskuloskeletární problémy. V léčbě jsou v současné době na trhu pro laktózovou intoleranci dostupné doplňky stravy, které se užívají při jídle a obsahují laktázu, enzym, který pomáhá štěpit laktózu (mléčný cukr) a tak pacient může konzumovat i potraviny, které laktózu obsahují. V současné době je stále těžké pochopit patofyziologii vzniku některých potravinových intolerancí a z toho důvodu mohou být nebezpečné u pacientů v dětském věku. Na druhou stranu potravinová alergie je stav, kdy vzniká nepřiměřená a nežádoucí reakce imunitního systému dětského pacienta. Rozvoj potravinové alergie ovlivňují genetické predispozice dětského pacienta, ale i jeho prostředí. Potravinové alergie mohou způsobovat lehké, ale i velmi vážné reakce organismu. Proto se doporučuje na rozdíl od potravinové intolerance dodržovat eliminační dietu a vyhnout se i stopovému množství alergenu. Potravinové alergie mohou způsobit až život ohrožující stav, který se nazývá anafylaktický šok a může dojít k následnému úmrtí dětského pacienta. Proto je důležité, aby tito pacienti dodržovali přísnou dietu a aby jejich okolí, včetně rodičů a ošetřovatelského personálu znalo typické příznaky anafylaktického šoku. Mezi klinické příznaky potravinové alergie patří problémy gastrointestinálního traktu, respirační potíže nebo kožní příznaky, které u části pacientů zahrnují atopickou dermatitidu. V prevenci vzniku potravinové alergie hraje důležitou roli kojení a výživa laktující matky, protože během kojení dochází k důležitému mikrobiálnímu osídlení střev dítěte. U dětských pacientů je důležité vědět, že u většiny z nich časem, nejčastěji kolem školního věku, spontánně potravinové alergie vymizí. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestry pečují o dětského pacienta, který trpí potravinovou alergií nebo intolerancí a zjistit, jakými znalostmi sestry disponují o potravinových alergiích a intolerancích. Pro uskutečnění výzkumu bylo využito kvalitativního šetření pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru. Pro kvalitnější zpracování byly rozhovory anonymně nahrávány na diktafon a následně přepsány do písemné podoby. Výsledky kvalitativního šetření byly analyzovány pomocí metody tužka a papír, tedy zakódovány. Dále byly výsledky kategorizovány do pěti kategorií. Kategorizace: Příznaky, Potravinové alergie, Znalosti, Anafylaktický šok, Specifika ošetřovatelské péče. Kategorie jsou nadále rozdělené systematicky podle výsledných odpovědí respondentek do dalších jedenácti podkategorií. Výsledky jsou přehledně rozdělené do tabulky a schémat. Z výzkumu vyplynulo, že sestry znají specifika ošetřovatelské péče o děti s potravinovou alergií nebo intolerancí. Zmapované znalosti sester o potravinových alergiích a intolerancích jsou nedostatečné.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí hospitalizovaných s respiračním onemocněním z pohledu rodičů
ŠÁTAVOVÁ, Iva
Současný stav: S respiračním onemocněním se setkáváme během našeho života běžně. Velmi častou skupinou, kterou postihuje právě toto onemocnění bývají nejčastěji děti. Mnoho autorů udává, že je to z důvodu, protože děti nemají dostatečně vyzrálý imunitní systém a také jsou častými účastníky větších kolektivů. My jsme se v této práci zaměřili na rodiče, kteří prožívají hospitalizaci se svým dítětem, právě z důvodu respiračního onemocnění. Cíle práce: Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. První cíl byl zaměřen na to, jak je z pohledu rodičů poskytována ošetřovatelská péče jejich dětem s respiračním onemocněním. Ve druhém cíli byl zmapován postoj rodičů k této ošetřovatelské péči u jejich hospitalizovaného dítěte. Metodika: Pro výzkumné šetření této bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. U sběru dat byla využita technika polostrukturovaných rozhovorů s rodiči dětí hospitalizovaných na dětském oddělení s respiračním onemocněním. Dialogy byly zaznamenávány pomocí funkce "Diktovat" a následně analyzovány pomocí techniky otevřeného kódování "tužka a papír". Velikost výzkumného vzorku byla stanovena na základě teoretického nasycení získaných dat. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že rodiče dětí hospitalizovaných s respiračním onemocněním jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí, která je jejich dětem poskytována. Rodiče jsou na dětských odděleních informováni a edukováni o poskytování ošetřovatelské péče a rovněž se do ošetřovatelské péče aktivně zapojují. V ošetřovatelské péči každý z rodičů zastává postoj podpory pro své hospitalizované dítě. Rodiče také usilují u svého dítěte o navození klidnějšího prostředí a podmínek při výkonu ošetřovatelských činností.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u novorozence drogově závislé matky
PEKÁRKOVÁ, Barbora
Abstinenční syndrom novorozence se vyskytuje u novorozenců matek závislých na různých typech drog. Může jít o drogy jak měkké (legální), tak tvrdé (ilegální). Projevy novorozeneckého abstinenčního syndromu jsou především neurologického typu. Novorozenecký abstinenční syndrom se dále projevuje gastrointestinálními, respiračními nebo termoregulačními problémy. NAS se začíná projevovat především 24-72h po porodu a nejprůkaznější vyšetření je potvrzení návykové látky z mekonia. Hodnotí se skórováním dle Finneganové a při bodovém ohodnocení vyšším než 8 se diagnostikuje tento syndrom. Prvním cílem bylo odhalit a popsat odlišnosti ve způsobu péče o novorozence drogově závislé matky oproti způsobu péče o fyziologického novorozence, druhým cílem bylo specifikovat ošetřovatelské problémy u novorozence drogově závislé matky a třetím cílem bylo konkretizovat roli sestry v péči o novorozence drogově závislé matky. Výzkumné šetření bylo zpracováno formou kvalitativní analýzy a pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se sestrami z neonatologického oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích. Rozhovory probíhaly v červnu roku 2022. Pět rozhovorů bylo nahráváno na záznamové zařízení a tři rozhovory byly psány na papír z důvodu neudělení souhlasu k nahrávání některými sestrami, a poté přepsány do programu Microsoft Word. Pro analýzu, kódování a vytváření schémat byl využit program ATLAS.ti. Následně byla data rozčleněna na celky, ke kterým byly přiřazeny příslušné kódy a ty byly dále seskupovány dle kategorií v souvislosti s přímou vazbou k výzkumným otázkám. Poté byla jednotlivá schémata vytvořena pomocí těchto kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření vyplynulo, že nečastější ošetřovatelský problém u novorozence s NAS je neklid, pláč, třes, křik, nedostatek spánku, teplotní nestabilita, hltání při jídle a zvracení. Dále na základě zanalyzovaných dat vyplynulo, že role sestry při ošetřování novorozence s NAS jsou především "sestra jako poskytovatelka ošetřovatelské péče" a "sestra edukátorka". Hlavní odlišnosti ve způsobu péče mezi novorozencem drogově závislé matky a fyziologickým novorozencem je ve výživě, kontaktu s matkou, kdy záleží na přítomnosti matky a stavu novorozence, a v přítomnosti dalších odborníků, především sociální péče, kteří se podílejí na péči o dítě s NAS. Rozdíly v edukaci se téměř nevyskytují, záleží však na celkovém stavu dítěte a jeho potřebách. Z výsledku vyplývá, že u novorozenců s abstinenčním syndromem se nejčastěji vyskytují neurologické problémy, dále problémy se spánkem, teplotou a stravou. Sestra se u těchto novorozenců podílí především v roli sestry edukátorky a poskytovatelky ošetřovatelské péče. Rozdíly v péči o dítě NAS jsou závislé na přítomnosti matky, celkovém stavu dítěte a jeho gestačním věku. Jsou to především rozdíly ve výživě a přítomnosti dalších odborníků, jako je sociální péče. Výsledky výzkumného šetření mohou být využity ve zkvalitnění péče o novorozence s NAS, v rámci výuky budoucích sester v oboru Pediatrické ošetřovatelství a v dalším vzdělávání dětských sester v oblasti NAS v nemocnicích pomocí přednášek za účelem dřívějšího odhalení tohoto syndromu.
|
|
|
Význam LATCH skóre v podpoře efektivního kojení
MATĚJKOVÁ, Radka
Úvod: LATCH skóre je systém mapování kojení, který podporuje efektivní kojení a slouží k předpovídání délky výlučného kojení v šesti týdnech po porodu. Vyhodnocení, která začínají už na porodním sále a pokračují až do propuštění matky a novorozence, jsou zásadní. Systém LATCH slouží jako systematické shromažďování informací o kojení. Hodnotící škála přiřadí 0, 1 nebo 2 body pěti klíčovým oblastem kojení. Každí písmeno zkratky LATCH označuje oblast hodnocení. Se skórovacím systémem LATCH může dětská sestra hodnotit proměnné matky a novorozence, také může jednoduše definovat oblasti, kde je třeba zasáhnout a určit priority při poskytování ošetřovatelské péče v porodnici. Cíle práce: Prvním naším cílem bylo odhalit, jaký význam má LATCH skóre v podpoře efektivního kojení. Druhým cílem bylo odhalit, v jakých oblastech techniky kojení matky nejčastěji chybují. Třetím cílem bylo popsat, v kterých oblastech LATCH potřebují matky více edukovat. A posledním cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o matku a novorozence s nízkým LATCH skóre. Metodologie: Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního šetření s využitím přímého pozorování a metody dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen deseti matkami, které v období výzkumu byly po porodu, hospitalizované na oddělení pro fyziologické novorozence. U matek se realizovalo přímé pozorování v průběhu kojení v den po porodu a při propuštění z porodnice. Během pozorování bylo vyhodnoceno LATCH skóre. U matek s nízkým LATCH skóre první den po porodu se dále kvalitativně vyhodnocovaly intervence, které byly matkám poskytnuty a jejich efektivita byla ověřena hodnotou LATCH při propuštění. Tyto matky byly zpětně kontaktovány v šesti týdnech věku dítěte a prostřednictvím krátkého rozhovoru jsme ověřili, zda matky stále kojí, jaké měly problémy při kojení a případně důvod ukončení kojení. Získané údaje byly kvalitativně analyzovány s využitím programu ATLAS.ti. Výsledky: Na základě výzkumného šetření a získaných zanalyzovaných dat vyplývá, že LATCH skóre má význam v podpoře efektivního kojení. V současné době stále přibývá žen, které chtějí kojit a to, co nejdéle. Během analýzy získaných dat jsme si stanovili tři kategorie. První kategorie se zabývá hodnocením LATCH skóre při prvním přiložení po porodu, zde je zachyceno, co vše ovlivňuje kojení v prvních hodinách po porodu ze strany matky, novorozence a dětské sestry. Ve druhé kategorii se zabýváme nejčastějšími problémy při kojení a jejich řešením dětskou sestrou. Nejčastější překážkou byla vzájemná poloha matky a novorozence a správné přisátí a sání novorozence. S kojením úzce souvisí také psychický a fyzický komfort matky. Ošetřující personál, tedy dětské sestry, více edukují matku v oblastech LATCH, kde jsou strženy body a jejich cílem je, aby novorozenec opouštěl porodnici plně kojen a matka si se vším ohledně kojení věděla v domácím prostředí rady. Poslední kategorií je průběh kojení po šesti týdnech po porodu. Zajímá nás, zda matky stále plně kojí a zda měly nějaké komplikace. Závěr: Z výsledků vyplývá, že LATCH skóre je rychlý a jednoduchý nástroj na hodnocení kojení po porodu, během hospitalizace a před propuštěním. Tato metoda hodnocení kojení slouží dětským sestrám efektivně hodnotit proměnné matky a novorozence, definovat oblasti, kde je třeba zasáhnout a určit priority při poskytování ošetřovatelské péče o matku a novorozence.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s novorozeneckou žloutenkou
KUCHAŘOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o novorozence s novorozeneckou žloutenkou. Vzhledem k zaměření práce je v teoretické části popsán novorozenec, bilirubin, novorozenecká žloutenka, její diagnostika, léčba, ošetřovatelská péče během hospitalizace novorozence a ošetřovatelská péče po propuštění do domácí péče. Výzkum probíhal s dětskými sestrami či porodními asistentkami na novorozeneckém oddělení v průběhu měsíce března a dubna 2018. K provedení výzkumné části byla použita kvalitativní metoda. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Polostrukturované rozhovory byly uskutečněny po předchozí domluvě a se souhlasem hlavních sester. Rozhovor obsahoval 12 otevřených otázek. Analýza dat byla provedena metodou kódování v ruce, neboli tužka a papír. Odpovědi u jednotlivých respondentek byly označena kódy, které byly poté zařazeny pod jednotlivé podkategorie. Jako doplňková metoda výzkumu bylo použito pozorování. To obsahovalo 8 otevřených otázek a následný pozorovací arch. I zde bylo vše uskutečněno po předchozí domluvě a souhlasem matek novorozenců. Pro tuto bakalářskou práci byl stanoven jeden cíl. Cílem bylo zmapovat ošetřovatelskou péči o novorozence s novorozeneckou žloutenkou. Na základě tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka. Výzkumná otázka byla zaměřena na to, jak porodní asistentky či dětské sestry pečují o novorozence s novorozeneckou žloutenkou. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny respondentky mají o dané problematice přehled. A také to, co odpověděly v otázkách následně provádějí i v praxi. Výsledky tohoto výzkumného šetření mohou sloužit jako informační materiál pro porodní asistentky či dětské sestry, které chtějí zlepšit svou péči o novorozence s novorozeneckou žloutenkou nebo které se na tuto profesi teprve připravují.
|
|
| |
|
|
Úloha dětské sestry v komunitní péči o novorozence.
BROŽÍKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá úlohou dětské sestry v komunitní péči o novorozence. Klade si za cíl zjistit, jak a jestli vůbec probíhá péče o dětského pacienta v domácím prostředí, jakou roli v ní hraje právě dětská sestra. Východiskem pro výzkum této problematiky je jeden z hlavních cílů stanovených členskými státy WHO pro zdraví celé populace v jednadvacátém století, kterým je právě rozvoj komunitní péče. Její podstatou je přenést poskytování zdravotní péče blíže k lidem v jejich přirozeném prostředí. V teoretické části se věnujeme definici komunitní péče a její historii v České republice. Zaměřujeme se zejména na to, jakým způsobem byla domácí péče poskytována dítěti v minulosti. Navazujeme popisem současné situace v péči o novorozence a jeho matku v prvních týdnech po porodu u nás i ve světě. Hodnotíme úlohu dětské sestry při uspokojování potřeb novorozence a zkoumáme role, které plní jako poskytovatelka ošetřovatelské péče v rámci ordinace, rodiny i komunity. Pro naši práci jsme si stanovily dva cíle a pět výzkumných otázek. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy v péči o novorozence v domácím prostředí se matky potýkají a jak je řeší. Cílem druhým bylo prozkoumat, jakým způsobem se dětské sestry podílejí na komunitní péči o novorozence. Pro výzkumnou část práce jsme zvolily kvalitativní metodu. Data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Témata k dotazům byla předem připravena, konkrétní podoba otázek se odvíjela od situace a směru, kterým se rozhovor ubíral tak, abychom získaly informace odpovídající výzkumným otázkám. Následně byla provedena kvalitativní analýza a kategorizace zjištěných dat. V první fázi výzkumu byly vytvořeny dva výzkumné vzorky. Jeden tvořily matky novorozenců, tedy dětí od narození do 28. dne života. Ve druhé skupině byly dětské sestry, které pracují v ambulancích praktického lékaře pro děti a dorost. Ve druhé fázi byla oslovena dětská sestra pracující v novorozenecké poradně, která je provozována dětským oddělením nemocnice. Výsledkem naší práce je zjištění, že komunitní péče provozovaná dětskou sestrou v terénu, v přirozeném prostředí a za spolupráce celé rodiny a komunity tak, jak je definována, téměř neexistuje. Dlouho zavedený systém primární péče směruje veškeré ošetřovatelské úkony do ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, v domácím prostředí probíhá pouze první návštěva novorozence, a to ne ve všech případech. Tento systém nestačí pokrývat všechna specifika v péči o dítě, potřeby novorozenců a jejich rodičů jsou stále naléhavější a matky během prvních týdnů po porodu jen pomalu získávají zdravé sebevědomí a sebedůvěru ve své mateřské schopnosti a potřebují individuální přístup a podporu ve správné péči o dítě. Zjistily jsme, že schopnosti a kompetence dětských sester jsou dostačující k tomu, aby dětská sestra mohla být platným článkem v komplexní péči poskytované novorozenci i v rámci komunity. Intervence poskytované dětskou sestrou jsou plnohodnotnou součástí pediatrického ošetřovatelství. Rodiče novorozenců by podle našeho šetření návštěvu zdravotníků v domácnosti upřednostňovali, zejména jedná-li se o vůbec první kontakt s dítětem a jeho rodinou. V ambulantní péči není dostatek času ani prostoru věnovat se běžným ošetřovatelským problémům, proto jsou domácí návštěvy nezbytnou součástí péče, která by měla být matce a dítěti nabídnuta. Komunitní sestra by svojí činností pomohla nejen ke koordinaci služeb poskytovaných rodinám, ale zároveň by svými intervencemi mohla vyřešit ošetřovatelské problémy, se kterými se matky v prvních týdnech života dítěte setkávají a nedokáží je samy řešit, a to v přirozených podmínkách jejich rodiny a domova. Dětská sestra by se tak rodičům stala partnerem ve společné snaze o zdravý vývoj jejich dítěte.
|
host ::
RSS.