|
| |
|
|
Optimization of separation conditions for HPCCC of paclitaxel
Havrlantová, Šárka ; Kučera, Radim (vedoucí práce) ; Šatínský, Dalibor (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a analýzy léčiv Kandidát: Šárka Havrlantová Konzultant: doc. PharmDr. Radim Kučera, Ph.D. Název diplomové práce: Optimizace separačních podmínek HPCCC pro paclitaxel Cílem této práce základního výzkumu je seznámit se s problematikou izolace přírodních látek, v našem případě paclitaxelem a jeho meziproduktů (především 10-deacetylbaccatinem) pomocí vysoce moderní techniky vysoce účinné protiproudé chromatografie (HPCCC). Pro účely testování separace je nutné prakticky vyzkoušet možné mobilní a stacionární fáze složené z různých rozpouštědel a jejich poměrů. Protiproudá ("countercurrent") chromatografie patří mezi moderní separační techniky techniky využívající dvě vzájemně nemísitelné kapaliny.. Jedna z kapalin zastupuje fázi stacionární, druhá mobilní. Stacionární fáze je držena v koloně pomocí odstředivé síly zatímco mobilní fáze je pumpována skrz kolonu. Nastříknutý vzorek tak prochází spolu s mobilní fází přes kolonu a podle svého distribučního koeficientu jsou jednotlivé komponenty drženy na stacionární fázi nebo prochází dále přes detektor do sběrače frakcí. Výhodou této nedestruktivní metody je například možnost analyzovat větší množství vzorku, práce při vyšších průtocích s čímž souvisí kratší doba analýzy...
|
|
|
Aliphatic polyester-based nanoparticles as drug delivery systems
Jäger, Alessandro ; Štěpánek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Jan (oponent) ; Sikora, Antonín (oponent)
3 SOUHRN Nanočástice vytvořené z biodegradovatelných polymerů jsou považovány za jeden z nejslibnějších systémů pro transport léčiv při biolékařských aplikacích. Tato disertační práce je proto zaměřena na syntézu a charakterizaci nových biodegradovatelných alifatických kopolyesterů PBS/PBDL (poly(butylen sukcinát-co-butylen dilinoleát) pro cílenou dopravu léčiv. Tyto polymery byly použity pro přípravu sférických nanočástic (poloměr < 60 nm) s úzkou distribucí rozměrů pomocí jednokrokové metody nanoprecipitace bez přítomnosti povrchově aktivních látek. Rozměr vytvořených polymerních nanočástic bylo možno řídit v požadovaném rozsahu volbou koncentrace polymeru, výběrem organického rozpouštědla, použitím směsi organických rozpouštědel nebo nastavením teploty a iontové síly. Optimalizací těchto parametrů bylo možno připravit nanočástice s rozměry menšími než 100 nm, výhodou tohoto postupu je možnost přípravy ve velkých množstvích. Struktura nanočástic byla podrobně charakterizována rozptylovými technikami a transmisní elektronovou mikroskopií. Kombinace statického a dynamického rozptylu světla ukázala, že nanočástice jsou porézní a tedy jejich interní struktura není kompaktní. Zachycení vody v pórech nanočástice zajišťuje na jedné straně jejich stabilitu, na druhé straně umožňuje rychlou degradaci, která byla...
|
|
|
Význam TLR-4 receptorů pro modulaci nociceptivní signalizace.
Slepička, Jakub ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Zímová, Lucie (oponent)
Schopnost vnímání bolesti je subjektivní, ale zásadní faktor umožňující vést život bez újmy na zdraví. Přesáhne-li ale bolest své fyziologické signální působení, stává se život omezujícím problémem, na který současná medicína zatím často nemá adekvátní odpověď. Vznik bolesti a její přerod do patologického chronického stavu a molekulární a buněčné mechanizmy tohoto procesu můžeme zatím nejsnáze zkoumat v procesu jejího vzniku a signalizace, tedy nocicepci. V této práci jsou uvedeny základní charakteristiky nociceptivní signalizace se zaměřením na neuropatii, stav vzniklý poškozením nervové soustavy. Přesné mechanismy vzniku neuropatických bolestivých stavů mohou být rozmanité a nejsou dosud přesně známy, což je jeden z důvodů proč tyto stavy neumíme úspěšně léčit. V poslední době se ukazuje, že zánětlivé změny v nervové soustavě (neuroinflamace) mohou hrát významnou úlohu při rozvoji neuropatie. V této souvislosti je proto uveden přehled Toll-like receptorů, které mají zásadní úlohu v přirozené imunitě, ale v poslední době se ukazuje, že jejich role nabývá širšího významu i v nervové soustavě a při vzniku bolestivých stavů. V tomto přehledu je pozornost věnována zejména podtypu TLR-4, u kterého se objevují studie o jeho zatím málo prozkoumané funkci v modulaci nociceptivní signalizace. Jsou zde...
|
|
|
Molekulární mechanismy rezistence buněk nádorů prsu k taxanům: úloha ABC transportérů
Kopperová, Dana ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
U nádorových buněk je vznik rezistence k chemoterapeutikům velmi rozšířený jev, který stojí v cestě úspěšné léčbě pacientů. V takto rezistentních buňkách mohou být detekované mimo jiné i zvýšené hladiny ABC transportérů představující suspektní mechanizmus navozené nádorové rezistence. Molekulární mechanizmus rezistence nádorových buněk k taxanům jsme studovali na buněčných liniích nádorů prsu SK-BR-3 a MCF-7. Srovnávali jsme účinek paclitaxelu na indukci apoptózy u původních senzitivních buněk těchto linií vůči buňkám rezistentním, které jsme získali postupnou adaptací na paclitaxel. V rezistentních buňkách obou linií jsme zaznamenali neprobíhající indukci apoptózy a současně výrazně zvýšenou expresi transportéru ABCB1 po aplikaci paclitaxelu. Úlohu transportéru ABCB1 v rezistenci buněk k paclitaxelu jsme testovali prostřednictvím umlčení exprese (siRNA) tohoto transportéru v rezistentních buňkách. Zjistili jsme, že rezistentní buňky s umlčenou expresí ABCB1 transportéru vykazují zvýšenou senzitivitu k paclitaxelu se statisticky signifikantním rozdílem vůči kontrolním buňkám s vysokou expresí tohoto transportéru. Zároveň se nám podařilo ukázat, že buňky rezistentní na paclitaxel jsou také částečně rezistentní i na doxorubicin. Zjišťovali jsme také přetrvávání rezistence na paclitaxel u...
|
|
|
Microtubule-active drugs: mechanism of action and resistance
Dostál, Vojtěch ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Rösel, Daniel (oponent)
Mikrotubulární jedy tvoří různorodou skupinu chemických látek. Vznikají v tělech některých rostlin, živočichů či mikroorganismů. Jejich společným rysem je schopnost vazby na mikrotubulární cytoskelet. Tyto látky, reprezentované např. paclitaxelem (taxol), vinca alkaloidy a kolchicinem, jsou schopné účinně vyvolat buněčnou smrt v živočišných a často i v rostlinných buňkách. V současnosti jsou proto mikrotubulární jedy důležitou součástí protinádorové léčby i boje proti škůdcům v zemědělství. Ačkoliv je k dispozici značné množství informací o mechanismu účinku těchto látek, nejnovější poznatky jsou často v rozporu s těmi staršími. Tato práce shrnuje účinky mikrotubulárních jedů z pohledu biochemie a buněčné biologie, ale také z fyziologického hlediska. Jsou diskutovány účinky mikrotubulárních jedů na množství polymerovaných mikrotubulů či mikrotubulární dynamiku a následná cesta k buněčné smrti. V poslední kapitole je pozornost přesunuta na aktivitu těchto látek v živočišných a rostlinných tělech s důrazem na rostliny, jež tyto látky vytváří a jejichž mikrotubuly jsou k nim tudíž značně odolné.
|
|
|
Příprava a charakterizace nanoliposomálních nosičů hydrofobních cytostatik s využitím nanofluidního směšování
Zelníčková, Jaroslava ; Mašek,, Josef (oponent) ; Turánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na přípravu liposomů pomocí relativně nové metody nanofluidizace. Tato metoda umožňuje kontrolovanou přípravu malých unilamelárních liposomů v jednom kroku. Ve své práci jsem se zaměřila na optimalizací přípravy liposomů nesoucích hydrofobní cytostatikum pomocí této metody. Dále jsem se zabývala stanovováním cytotoxického účinku liposomů nesoucích hydrofobní cytostatikum in vitro na buněčných liních A549 a MCF-7. V testech cytotoxicity jsem srovnávala účinek hydrofobních cytostatik (paclitaxel, deriváty vitamínu E, konkrétně alfa-TOS a alfa-TEA) inkorporovaných do liposomů připravených metodou nanofluidizace a liposomů připravených metodou hydratace lipidového filmu. Pro liposomy připravené metodou nanofluidního směšování byla vypracována technologie lyofilizace v prostředí sacharidových kryoprotektiv.
|
|
|
Vztah vybraných ukazatelů nutričního stavu a výsledků léčby chemoterapií a operací u karcinomů jícnu
Zemanová, Milada ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Vaňásek, Jaroslav (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Studovali jsme význam klinických a nutričních faktorů na prognózu 107 pacientů s karcinomem jícnu, léčených neoadjuvantní chemoradioterapií (CHRT) a operací. U všech nemocných byla prováděna individualizovaná nutriční podpora v závislosti na stupni dysfagie. U podskupiny nemocných jsme sledovali hladiny leptinu, solubilních leptinových receptorů (SLR), TNF, IGF-1 a profily mastných kyselin (MK) v plasmatickém fosfatidylcholinu (PC). Přidání paklitaxelu do cytostatické kombinace s cisplastinou a 5fluorouracilem bylo spojeno s vyšší toxicitou, aniž by významně ovlivnilo výsledky léčby. Negativita spádových uzlin po CHRT, stupeň dysfagie, pokles hmotnosti a sérový albumin byly významnými prognostickými faktory přežití a doby do progrese. CHRT vedla k poklesu koncentrace SLR, kyseliny palmitolejové a olejové a vzestupu vícenenasycených MK n-3 řady v PC. Nižší koncentrace SLR byly spojeny s delším přežitím nemocných. Klíčová slova: zhoubný nádor jícnu, neadjuvantní chemoradioterapie, pokles hmotnosti, paklitaxel, albumin, solubilní leptinový receptor, mastné kyseliny
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.