|
|
Obsah PUFA n-6 a n-3 ve vybraných živočišných tkáních
Koláčková, Martina
Teoretický přehled shrnuje charakteristiku polynenasycených mastných kyselin a problematiku jejich metabolismu, fyziologických účinků a výskytu v potravinách. Také se zabývá postupy a možnostmi stanovení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie. Experimentální část práce popisuje stanovení profilu mastných kyselin v daňčím, srnčím a jelením mase metodou plynové chromatografie na chromatografu Fison 8000 Series s plamenově-ionizačním detektorem. Pomocí statistického zpracování jsou sledovány průkazné rozdíly v obsahu jednotlivých mastných kyselin, skupin mastných kyselin a poměru n-6/n-3 polynenasycených mastných kyselin mezi jednotlivými druhy zvěřiny.
|
|
|
Vliv doby obohacování krmiva o nenasycené mastné kyseliny na vybrané parametry jatečné hodnoty prasat se zřetelem na kompozici mastných kyselin intramuskulárního tuku
Pantoflíček, Jiří ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Miloslav, Miloslav (oponent)
Cílem práce je posoudit vliv výživy s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin, zkrmované různě dlouhou dobu před porážkou na užitkové vlastnosti prasat, se zřetelem na kompozici mastných kyselin v intramuskulárním tuku vykrmovaných prasat.
Faktory ovlivňující kvalitu vepřového masa jsou vnitřní, vnější a technologické. Mezi kvalitativní ukazatele kvality masa řadíme podíl tuku a masa, stupeň okyselení masa (pH), barva, vaznost masa, obsah intramuskulárního tuku (mramorování), chuť, vůně, šťavnatost a křehkost. Tyto technologické a senzorické aspekty, jsou vedle nutričních a hygienických vlastností považovány zpracovateli a konzumenty za nejdůležitější.
Cílem práce bylo porovnat vliv délky zkrmování sojového oleje na parametry růstu a kvalitu vepřového masa.
Ovlivnění růstových schopností u testovaných prasat bylo neprůkazné, všechny skupiny prasat vykazovaly podobné výsledky.
Vlivem přidáním oleje do krmné dávky jsme ovlivnili profil mastných kyselin. Změny v obsahu nasycených mastných kyselin nenastaly ani v jedné ze skupin prasat. Délkou doby přidávání oleje se postupně snižovalo zastoupení mononenasycených mastných kyselin. Největší rozdíl byl zjištěn v zastoupení polynenasycených mastných kyselin. Jejich množství se zvyšovalo ve skupinách s delší dobou obohaceného krmiva, především na úkor mononenasycených mastných kyselin.
Rozdíly mezi kvalitativními znaky masa nebyly mezi skupinami prasat statisticky průkazné, přídavek olej tedy nezhoršil technologické parametry kvality masa a tuku.
Delší doba zkrmování sojového oleje výrazně zvýšila obsah polynenasycených mastných kyselin. Podávání sojového oleje vykrmovaným prasatům dle poznatků nebude mít účinek, jestliže olej budeme zkrmovat krátkou dobu před porážkou.
|
|
|
Využití hmotnostní spektrometrie ke stanovení markerů oxidativního stresu a mykotoxinů
Čumová, Martina ; Večeřa, Zbyněk (oponent) ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Prvním tématem předkládané dizertační práce bylo stanovení isoprostanů – markerů oxidativního stresu a dalších látek, které mohou být přítomností oxidativního stresu ovlivňovány. Sledování isoprostanů iPF2-III, iPF2-VI, iPF2-VI, astaxanthinu a polynenasycených mastných kyselin (PUFA), zejména pak kyseliny arachidonové (AA) probíhalo v jikrách lososa obecného (Salmo salar). Byly vyvinuty a optimalizovány metody stanovení těchto látek pomocí chromatografických metod ve spojení s konvenční nebo hmotnostně spektrometrickou detekcí. Výsledné metodiky byly použity pro kvantifikaci sledovaných analytů v jikrách Salmo salar, lišících se svojí životaschopností a vývojovým stadiem. V nepřeživších jikrách bylo obsaženo větší množství sledovaných isoprostanů a kyseliny arachidonové a zároveň nižší množství astaxanthinu než v kontrolních vzorcích jiker (reprezentujících nezatížené jedince). Také relativní zastoupení PUFA bylo ve vzorcích nepřeživších jiker vyšší než v kontrolních vzorcích. Čerstvě nakladené jikry obsahovaly srovnatelnou hladinu sledovaných isoprostanů s kontrolními vzorky. Pouze isoprostan iPF2 IV byl obsažen v kontrolních vzorcích pod limitem stanovitelnosti, zatímco čerstvě nakladené jikry obsahovaly nízké, avšak kvantifikovatelné množství. Vyšší hladiny PUFA a kyseliny arachidonové ve srovnání s kontrolou byly pozorovány u čerstvě nakladených jiker. Nicméně statisticky významný byl pouze rozdíl v množství astaxanthinu. Rozdílná hladina PUFA a astaxanthinu v jikrách mohla souviset s jejich biochemickou spotřebou během vývoje. Životaschopnost jiker Salmo salar proto mohla být ovlivněna přítomností oxidativního stresu. Druhá část této práce se zabývá sledováním mykotoxinů v potravinách a krmivech. Mykotoxiny jsou sekundární metabolity produkované plísněni. Jsou to všudypřítomné nežádoucí přírodní kontaminanty, které mohou vážně poškodit zdraví lidí a zvířat. V současné době je známo více než 500 druhů mykotoxinů. Evropskou legislativou je však regulováno pouze velmi malé množství z nich. Evropská komise však žádá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) o data vedoucí k zavedení regulačních limitů pro další mykotoxiny. V této studii byla vyvinuta multireziduální metoda pro stanovení 17 mykotoxinů v biotických materiálech. Metoda zahrnuje jak mykotoxiny regulované EU, tak i další mykotoxiny v souladu s požadavky EFSA (aatoxiny, deoxynivalenol, nivalenol, zearalenon, fumonisiny, ochratoxin A, T-2 toxin, HT-2 toxin, enniatiny a beauvericin). Analyty jsou z matrice izolovány pomocí modifikované metody QuEChERS a analyzovány s použitím ultraúčinné kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (UPLC-MS/MS). Metoda navíc umožňuje ze stejného extraktu stanovit i ergotové alkaloidy (ergokornin, ergosin, ergokryptin, ergokristin a jejich odpovídající epimery). Vyvinutá metoda byla použita pro monitoring mykotoxinů a ergotových alkaloidů v krmivech a surovinách pro jejich výrobu a v pivovarském ječmeni a sladu z něj připraveném.
|
|
|
Nenasycené mastné kyseliny ve stravě hospitalizovaných pacientů
KONHEFROVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem "Nenasycené mastné kyseliny ve stravě hospitalizovaných pacientů" je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na rozdělení lipidů a jejich doporučené denní dávky. Dále je zde popsána chemická struktura mastných kyselin a základní rozdíly mezi nasycenými (SFA) a nenasycenými (trans a cis) mastnými kyselinami. Největší podíl teoretické části tvoří nenasycené mastné kyseliny, jejich charakteristika, potravinové zdroje a účinky na lidské zdraví. V poslední části je popsán dietní systém a jeho vývoj do budoucnosti. Výzkumná analýza k bakalářské práci probíhala v Centru prevence civilizačních chorob v Českých Budějovicích. Bylo analyzováno devět čtrnáctidenních jídelníčků diet, které patří k nejčastěji používaným v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s.. Výzkumnými dietami jsou 0 (tekutá), 1 (kašovitá), 2 (šetřící), 3 (racionální), 4 (s omezením tuků), 9 (diabetická), 9/2 (diabetická šetřící), 11 (výživná) a 13 (pro větší děti). Předkládaná práce si klade za cíl propočítat množství mononenasycených (MUFA) a polynenasycených mastných kyselin (PUFA) v nejčastěji podávaných dietách hospitalizovaných pacientů v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s. pomocí nutričního softwaru Nutriservis Profesional/NutriDan a porovnat navzájem množství MUFA a PUFA v jednotlivých dietách. Z analýzy dat vyplývá, že ani jedna dieta nesplňuje doporučený SFA:MUFA:PUFA poměr (<1:1,4:>0,6). Ve většině zanalyzovaných trojpoměrů se množství SFA:MUFA pohybuje kolem hodnoty 2:1,4, což znamená, že diety obsahují relativně vysoký nadbytek SFA. Přesto ale poměry MUFA:PUFA kromě diety 0 (oba dva týdny) a 2 (druhý týden) jsou nad minimální doporučenou hranicí, čímž lze říci, že diety nemají tak špatné složení týkající se zastoupení MUFA a PUFA. Pouze by bylo vhodné snížit SFA v dietách, čímž by se trojpoměr vyvážil dle doporučení. Toto konstatování odpovídá na výzkumnou otázku 1 o faktickém rozložení nenasycených mastných kyselin v jednotlivých zkoumaných dietách. Na výzkumnou otázku 2 o celkovém příjmu tuků v rámci jednotlivých zkoumaných diet, lze odpovědět, že diety se liší v zastoupení celkového tuku v gramech na jednotlivé dny dle standardu Nemocnice Jindřichův Hradec a.s.. Diety 1, 2, 4 mají kolísavé hodnoty celkového tuku a spíše se pohybují pod hranicí reference, dieta 0 nesplňuje ani jeden den doporučenou referenci nemocnice, ostatní diety 3, 9, 9/2, 11 a 13 mají nadbytek tuku. Nadbytek tuku je dán již zmíněnou nadmírou SFA v dietách a nezanedbatelnou roli bude pravděpodobně hrát i NutriDanem blíže nespecifikovaná složka tuků (rozdíl celkového tuku a SFA + MUFA + PUFA). Lze předpokládat, že jde o trans-nenasycené mastné kyseliny. Výsledky této bakalářské práce poslouží nutričním terapeutkám z Nemocnice Jindřichův Hradec a.s. jako zpětná vazba, aby následně mohly zlepšit obsah nenasycených mastných kyselin ve svých dietách podle doporučení odborných výživových společností.
|
|
|
Kvalita lipidů našich hospodářsky významných druhů ryb
KREJSA, Jakub
Konzumace rybího masa v České republice je na velice nízké úrovni. Jeden z možných faktorů, který tuto skutečnost ovlivňuje je nízká informovanost zákazníka neboli konzumenta. Diplomová práce "Kvalita lipidů našich hospodářsky významných druhů ryb" pracuje se seznamem devatenácti hospodářsky nejvýznamnějších druhů ryb, do kterých byly zařazeny i ryby nejen z rybničního obhospodařování a intenzivních chovů, ale i takové druhy, které jsou zajímavé pro konzumaci z pohledu sportovních rybářů. Odebrané vzorky jednotlivých ryb byly primárně použity pro analýzy obsahu tuku a kompozice mastných kyselin. Tím došlo k vytvoření velice zajímavých výsledků v této oblasti a vytvoření podkladů pro další analýzy jako je stanovení aterogenního a trombogenního indexu či sestavení tabulky nutričních hodnot zmíněných jako "Big 7" (obsah tuku a z něj podíl nasycených mastných kyselin, obsah sacharidů a z nich podíl cukrů, obsah bílkovin, obsah soli a energetická hodnota) u jednotlivých druhů ryb dle nařízení ES 1169/2011. Výsledky této práce potvrdily, že obsah tuku a jeho kompozice je vysoce ovlivněn druhem přijímané potravy. Ryby chované polointenzivním způsobem s největším obsa-hem tuku jsou kapr obecný (7,62 ? 2,9 %) a tolstolobik bílý (6,87 ? 1,37 %). Naproti tomu ryby dravé vykazovaly zastoupení tuku zpravidla do 1 %. Ryby z extenzivních chovů nebo druhy sportovně ulovené jsou v obsahu tuku vyrovnanější. Nejtučnější rybou z této skupiny je cejnek malý (5,52 ? 0,44 %) a nejnižší obsah vykazoval karas stříbřitý (1,14 ? 0,38 %). Byly rovněž porovnávány druhy chované v akvakultuře a zároveň vyskytující se ve volných vodách (kapr obecný, pstruh duhový, síh peleď, lín obecný, sumec velký). Kompozice mastných kyselin je významně závislá na obsahu tuku. Ryby dravé obsahují 195 - 219 mg×100 g-1, signifikantně nejvíce (p0,05) pak bylo zjištěno u síha peledě z extenzivního chovu (1048 mg×100 g-1 EPA + DHA). Podíl SFA byl u většiny ryb pod 30 %, obsah MUFA byl nejvyšší u kapra obecného (52,71 ? 7,75 %), nejméně obsahoval okoun říční (18,83 ? 1,12 %). Štika obecná, candát obecný a okoun říční obsahují relativně nejvíce PUFA, a to přes 50 %. Všechny druhy ryb (s výjimkou tlamouna nilského) v této studii vykazují hodnoty aterogenního indexu pod 0,5 a trombogenního indexu pod 0,4. Z výsledků nutričních hodnot uváděných do seznamu "Big 7" byla vypočtena celková energetická hodnota. Vyšší energetická hodnota je přímo úměrná zvyšujícímu se obsahu tuku. Rybí druhy zahrnuté do této diplomové práce vykazují celkovou energetickou hodnotu v rozmezí 500 - 900 kJ×100 g-1.Výsledky studie přinášejí ucelené, laboratorně potvrzené informace o nutričním složení našich ryb. Tato data mohou sloužit nejen ke zvýšení informovanosti zákazníků, ale zejména je předpoklad jejich využití chovateli a zpracovateli ryb coby nástroje pro naplnění povinnosti uvádět nutriční údaje na svých výrobcích dle ES 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
|
|
|
Ovlivnění plazmatické hladiny cholesterolu modelového organizmu polynenasycenými mastnými kyselinami n-3
Čeganová, Markéta
Cílem práce bylo posoudit vliv polynenasycených mastných kyselin, především DHA a EPA, v dietě na živočišný organismus, na hladinu celkového, HDL a LDL cholesterolu a triacylglycerolů v plazmě. Modelovými zvířaty byli potkani, kteří byli rozděleni do 3 skupin po 10 ks: Kontrolní skupina byla s přídavkem 6 % oleje ze světlice barvířské (n-6, světlice), první skupina s přídavkem 6 % rybího oleje (n-3: EPA, DHA; ryba) a druhá skupina s 6 % přídavkem oleje z řasy Schizochytrium (n-3: DHA; DHA). Po 40 dnech byla zvířata usmrcena dle náležitých předpisů. Z odebraných vzorků krve byly stanoveny krevní lipidy metodou spektrofotometrie. Stanovení polynenasycených mastných kyselin n-3 a n-6 bylo metodou plynové chromatografie v jaterní, svalové a tukové tkáni potkanů. Vlivem zvýšeného obsahu PUFA n-3 ve skupinách s přídavkem rybího oleje a s olejem z řasy Schizochytrium, byl snížen celkový a LDL cholesterol ve srovnání s hladinou u skupiny kontrolní. TAG byly sníženy pouze u skupiny s přídavkem oleje z řasy Schizochytrium ve srovnání s kontrolní skupinou.
|
|
|
Praktické ověření technologie chovu kapra obecného se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin
ZROSTLÍK, Jakub
Cílem mé diplomové práce bylo ověřit technologii chovu kapra obecného (Cyprinius carpio) se zvýšeným obsahem omega 3 mastných kyselin. Technologie byla testovaná v letech 2010 a 2011. Pro pokus v roce 2010 se použila směs KP Len a obilovina. V roce 2011 byly ryby rozděleny na tři skupiny. První skupina se krmila směsí KP Len, druhá obilovinu a třetí byla držena na přirozené potravě. Pokus probíhal v provozních podmínkách českého rybářství. V průběhu celého vegetačního období se v rámci pravidelných kontrol sledoval průběh růstu a měřily se parametry kvality vody. Hlavními sledovanými parametry byl obsah tuku a kompozice mastných kyselin. Směs KP Len dosáhla signifikantně vyššího obsahu PUFA než skupina ryb přijímající obiloviny, a to jak v roce 2010, tak i 2011. Při porovnání skupin ryb krmených směsí KP Len a příjímající přirozenou potravu v roce 2011 nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly PUFA. Nejvyššího obsahu EPA a DHA v roce 2010 dosáhly ryby přikrmované směsí KP Len. Naopak v roce 2011 signifikantně nejvyšší obsah byl zjištěn ve svalovině ryb držených na přirozené potravě
|
|
|
Posouzení vlivu výživy a technologie chovu na změny v kvalitě masa Lína obecného (Tinca tinca)
PŘÍBORSKÝ, Josef
Cílem této práce bylo určit dopad krmiva (přirozené potravy a komerčního krmiva) na chemické složení a profil mastných kyselin ulovených ryb. Obsah sušiny rybího masa vyplývající z komerčního krmiva byl vyšší oproti přirozené potravě (23.94?1.24 % oproti 19.66?0.82 %) ? v dusíkatých sloučeninách (60.24?2.82 % oproti 72.12?1.75 %), celkovém obsahu tuku (24.81?4.51 % oproti 6.14?2.85 %) a popelovinách (7.55?1.28 % oproti 10.54?1.53 %). Spektrum mastných kyselin bylo určené plynovou chromatografií za použití přístroje Varian 3800. Krmení líni v recirkulačním systému měli v mase průkazně vyšší zastoupení (P< 0.05) monoenových mastných kyselin (MUFA = 43.04?1.68 %) a n-6 polyenových mastných kyselin (PUFA = 15.47?1.07 %) ve srovnání s masem ryb pocházejících ze zemních rybníčků a využívající výhradně přirozenou potravu - MUFA (32?5.29 %) a n-6 PUFA (13.6?1.66 %). Líni živící se přirozenou potravou v zemních rybníčcích mají prokazatelně (P< 0.05) vyšší zastoupení n-3 PUFA (16.8?4.38 %) a ? PUFA (30.3?5.3 %) než maso línů chovaných v recirkulačním systému - PUFA n-3 (10.05?0.85 %) a ? PUFA (25.52?1.07%). U línů ze zemních rybníčků byl stanoven poměr n-3/n-6 PUFA 1.2; u ryb z recirkulačního systému 0.65. Tento poměr prokazatelně poukazuje na vyšší zastoupení n-3 PUFA v mase línů ze zemních rybníčků na přirozené potravě, oproti intenzivně přikrmovaným a chovaným línům v recirkulačním systému, mající vyšší zastoupení n-6 PUFA.
|
|
|
Posouzení vlivu výživy a technologie chovu na změny v kvalitě masa kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a sumce velkého (Silurus glanis L.)
ZAJÍC, Tomáš
Cílem mé diplomové práce bylo posoudit vliv výživy a technologie chovu na změny v kvalitě masa kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a sumce velkého (Silurus glanis L.). Pro pokus s kaprem bylo použito šest skupin ryb. Pro pět z těchto skupin byly použity jako krmivo obiloviny (kukuřice, pšenice, tritikale, žito a ječmen), šestá skupina byla ponechána na přirozené potravě jako kontrola. Pro pokus se sumcem byly použity dvě skupiny těchto ryb. První skupina byla chována klasickou technologií v rybnících s využíváním přirozené potravy (potravní ryby)-kontrolní skupina. Druhá skupina byla chována intenzivně na oteplené vodě v řízených podmínkách a s použitím kompletní krmné směsi. U obou skupin byly stanoveny následující ukazatele: výtěžnost, senzorická analýza, obsah dusíkatých látek, obsah tuku, spektrum mastných kyselin v tuku. Bylo zjištěno, že technologie chovu ovlivňuje výsledky ve všech sledovaných ukazatelích. Největší pozornost byla věnována výsledkům spektra mastných kyselin. Zatímco u kapra byl prokázán vyšší podíl PUFA (včetně EPA a DHA) v kontrolní skupině, u sumce byl tento podíl vyšší u skupiny intenzivně chované.
|
host ::
RSS.