|
|
Russian-American bilateral strategic arms control treaties after the Cold war
Vavreková, Katarína ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Hays II, George (oponent)
Bakalárska práca Rusko-americké bilaterálne zmluvy o obmedzení jadrového zbrojenia po konci Studenej vojny rozoberá špecifické aspekty strategických odzbrojovacích zmlúv Ruskej Federácie a Spojených štátov po roku 1991 a otázku budúcnosti v jadrovom odzbrojovaní. Zameriava sa hlavne na tri faktory vychádzajúce z týchto zmlúv a to faktor kvantitatívny, ekonomický a politický. Prvá časť práce rozoberá pozadie odzbrojovacích zmlúv. V úvode teoreticky vymedzuje rámec odzbrojenia a predstavuje základný bezpečnostný princíp, z ktorého zmluvy vychádzajú. Ďalej sa venuje krátkemu historickému prierezu odzbrojovacích iniciatív a bilaterálnych zmlúv podpísaných do konca Studenej vojny. V nasledujúcej časti práca objasňuje postavenie Spojených štátov a Ruskej federácie vzhľadom na bezprostredné zmeny v medzinárodnom systéme po tomto období. V poslednej časti sa venuje úlohe jadrových zbraní v zahranično-bezpečnostných koncepciách oboch štátov. Druhá časť práce sa venuje samotným bilaterálnym odzbrojovacím zmluvám a budúcnosti jadrového odzbrojovania. V úvode predstavuje krátky informačný prierez odzbrojovacími zmluvami a pokračuje obsahovou analýzou kvantitatívnych limitov jednotlivých odzbrojovacích zmlúv. Ďalej práca pojednáva o ekonomických a politických aspektoch v súvislosti s odzbrojovacími zmluvami. Záverečná...
|
|
|
Nejaktivnější období britské Kampaně za jaderné odzbrojení
Langmajerová, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Kampaň za jaderné odzbrojení (Campaign for Nuclear Disarmament) byla od roku 1958 nejznámější britskou organizací vystupující proti nukleárním zbraním. Ty vyvolávaly nejsilnější protesty především ve dvou kritických obdobích studené války: 1958-1963 a 1979-1987. Cílem této práce je srovnat působení Kampaně ve zmíněných dvou historických etapách, v souvislosti s činností protestního hnutí se text věnuje několika hlavním oblastem: (1) okolnostem vzniku, nebo obnovy Kampaně za jaderné odzbrojení, (2) jejím hlavním aktivitám, (3) příčinám utišení protestů, (4) změnám uvnitř členské základny, (5) spřízněným skupinám, popř. mezinárodní spolupráci, (6) vztahem k Labouristické straně, (7) reakcemi vlád a (8) veřejnosti. Kromě samotné analýzy fungování Kampaně práce zahrnuje také historický a politický kontext. Pro zachování kontinuity je mezi dvě hlavní části textu zařazena také kapitola věnující se období 60. a 70. let, kdy jaderná hrozba nepoutala takový zájem veřejnosti a tudíž byly aktivity Kampaně značně omezené. Práce by měla vystihnout základní změny ve vnímání nukleárních zbraní v průběhu studené války a nalézt podstatné rozdíly i společné znaky protestního hnutí v daných historických obdobích.
|
|
|
USA a jaderné odzbrojení na počátku 21. století
Semecká, Michaela ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou jaderného odzbrojení Spojených států amerických na počátku 21. století. Jejím hlavním cílem je posoudit, zda se proces jaderného odzbrojení posunul během funkčních období administrativ prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy vpřed či nikoliv. K dosažení tohoto cíle bylo využito analýz bilaterálních odzbrojovacích smluv mezi USA a Ruskem uzavřených na začátku druhého tisíciletí a amerických bezpečnostních doktrín, ze kterých lze vyčíst přístup obou prezidentů k dané problematice.
|
|
|
Nuclear weapons – inevitable element of world politics?
Tomahoghová, Jana ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Jaderné zbraně jsou už od svého prvního použití na konci druhé světové války předmětem neutichajících debat na půde světové politiky. Tím, že jsou lehce zneužitelné, totiž představují výrazné riziko pro mezinárodní bezpečnost. Jediným řešením je jejich úplná eliminace. Ačkoli dnes by se mohlo zdát, že se podaří jadernou demilitarizaci završit, existuje ještě mnoho překážek, které ji činí zatím nerealizovatelnou. Využívání jiných nových nástrojů v mezinárodních vztazích by však jednou mohlo celosvětové jaderné odzbrojení umožnit.
|
host ::
RSS.