|
|
Metodik školní prevence a jeho role na základní škole praktické a speciální
HAVLÍČKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce zpracovává téma Metodik školní prevence a jeho role na základní škole praktické a speciální. Teoretická část je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, které se zabývají vzděláváním v ČR se zaměřením na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, definováním sociálně patologických jevů a rizikového chování a prevencí rizikového chování. Poslední kapitola je věnována primární prevenci na školách se zaměřením na minimální preventivní program a metodika školní prevence včetně jeho činností. V praktické části jsem využila kvalitativní typ výzkumu za použití polostrukturovaných rozhovorů s metodiky školní prevence na vybraných praktických a speciálních základních školách. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké poradenské služby nejčastěji využívají rodiče na základní škole praktické a speciální. Dalším cílem bylo zjistit, jaká specifika musí zohlednit metodik školní prevence při tvorbě minimálního preventivního programu. Výzkumné otázky jsem zkonstruovala tak, abych zjistila, jak probíhá spolupráce mezi rodiči a školou v oblasti prevence na základní škole praktické a speciální a kdo další ze zaměstnanců školy se kromě metodika školní prevence podílí na tvorbě a realizaci minimálního preventivního programu. Pro potřeby rozhovoru jsem oslovila šestnáct základních škol praktických a speciálních z Jihočeského kraje. Odpověď na svou žádost jsem obdržela od deseti škol, z toho šest škol souhlasilo s účastí v mém výzkumu. Dvě školy, které byly ochotny spolupracovat, byly z krajského města, další čtyři z menších měst o přibližně stejné velikosti. Rozhovory probíhaly s metodiky školní prevence a otázky byly zaměřeny především na spolupráci rodičů a školy v oblasti prevence a možná specifika lokality školy, která by mohla být zohledněna v minimálním preventivním programu.
|
|
|
Prevence rizikového chování na středních školách s pohledu studentů těchto škol
PEŠEK, Jaroslav
Práce pojednává o možnostech prevence rizikového chování středních odborných školách a středních odborných učilištích. Prevence je nástrojem, který má velký potenciál k zabránění širokému výskytu projevům rizikového chování ve společnosti. Jedna z možností preventivního působení na osobnost člověka je v působení školy v rámci výchovně vzdělávacího procesu. Činnost školy, která má za povinnost se zabývat prevencí rizikového chování, vyplývá ze zpracovaných Minimálních preventivních programů těchto škol. Dalším důležitým krokem škol jsou otázky evaluace těchto programů, včetně navržení vhodných evaluačních postupů pro zvýšení zájmu studentů o tuto problematiku. Práce je drobnou sondou, zda školy zpracovávají Minimální preventivní programy podle doporučených pokynů MŠMT, zřizovatele a odborné literatury, jak se s nimi na školách pracuje, o co je v nich z pohledu studentů zájem a co v nich naopak chybí. Teoretická část definuje prevenci rizikového chování a je rozdělena do 4 kapitol. Zaměřuje na problematiku rizikového chování, organizační rámec školní prevence v České republice, Minimálními preventivními programy. V poslední kapitole se popisuje monitoring, realizace a hodnocení těchto programů. Praktická část se věnuje rozboru Minimálním preventivním programům vybraných škol a vyhodnocení dat, které byly zjištěny pomocí dotazníkového šetření.
|
|
| |
|
|
Hodnocení primárně preventivního působení na základních školách v regionu Příbramsko.
ŠMATLÁKOVÁ, Iva
Téma této práce zní Hodnocení primárně preventivního působení na základních školách v regionu Příbramsko. Problematika rizikového chování je stále aktuální otázkou diskuzí celé společnosti a jediným skutečně efektivním řešením vzniku tohoto nežádoucího jevu je jeho prevence. Cílem primární prevence je odrazení od zapojení do rizikového chování či zahájení rizikového chování posunout do co nejpozdějšího věku. Mezi základní vykonavatele primární prevence patří rodina a škola. Ovšem právě školy a školská zařízení mají povinnost vypracovat tzv. minimální preventivní program dle Metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Kapitola {\clqq}Současný stav`` vychází s odborné literatury. Je v ní popsán pojem rizikového chování, oblast školní primární prevence, období dospívání a v neposlední řadě také jednotlivé formy rizikového chování. V praktické části jsou vytyčené cíle, je zde popsán vlastní výzkum a diskuze s autory, z nichž jsem čerpala. Hlavním cílem této práce bylo zmapovat oblasti primárně preventivního působení na základních školách. Současně dle jejich včasnosti a zastoupení prevence vybraného rizikového chování provést vyhodnocení účinnosti primární prevence. Dalším cílem bylo zmonitorovat výskyt rizikového chování u žáků devátých tříd základních škol. Ke sběru dat byla pro žáky základních škol použita kvantitativní metoda formou anonymních dotazníků. Dále byl v práci aplikován kvalitativní výzkum, kde byla nástrojem sběru dat obsahová analýza minimálních preventivních programů.
|
|
|
Užívání legálních a nelegálních návykových látek u žáků SŠ a SOU (srovnávací analýza)
ŠPÍREK, David
Bakalářská práce je zaměřena na žáky SŠ a SOU Jihočeského kraje a na jejich zkušenosti s užíváním návykových látek. Práce zjišťuje možné souvislosti ovlivňující užívání návykových látek u žáků na čtyřech vybraných středních školách a středních odborných učilištích a vztahuje tuto problematiku k otázkám efektivity preventivních programů realizovaných těmito školami. V teoretické části práce jsou popsány jednotlivé návykové látky, dále nejčastější faktory mající vliv na užívání návykových látek mladistvými. Zmíněna je také problematika primární prevence ve školním prostředí. Praktická část je zaměřena na získání potřebných údajů o výskytu zkušeností žáků a učňů s návykovými látkami - dotazníkovou metodou. Výsledky tohoto průzkumu jsou zpracovány formou tabulek a grafů. Vyhodnocení získaných dat vede k srovnávací analýze vybraných škol v kontextu použité preventivní strategie, míry zkušeností studentů a postoji k návykovým látkám.
|
|
|
Evaluace primární prevence rizikového chování na základních školách
ŠMATLÁKOVÁ, Iva
Téma této práce zní Evaluace primární prevence rizikového chování na základních školách. Rizikové chování je obecný pojem a každý člověk o něm má různou představu. Dle odborníků lze vymezit 3 základní oblasti rizikového chování. První oblastí je zneužívání návykových látek, druhou je rizikové chování v oblasti reprodukčního zdraví a třetí je rizikové chování v oblasti psychosociální. Tato problematika je stále aktuálním předmětem celé společnosti. Usus návykových látek, šikana či patologické hráčství patří k nejznámějším podobám sociální patologie vyskytující se na základních školách. Současný stav byl čerpán z odborné literatury. Je v něm popsán pojem rizikové chování, druhy sociálně patologických jevů, oblast školní i mimoškolní primární prevence a cílová skupina {--} dospívající. Důležitým faktorem vzniku rizikového chování je jeho prevence. Na kolik jsou preventivní opaření ze stran rodiny, přátel, médií a především školního prostředí účinná zjišťuji v této práci. Cílem bakalářské práce je posoudit účinnost primární prevence rizikového chování na základních školách. Dílčím cílem je zmapovat postoje žáků a školních metodiků prevence k rizikovému chování a k primární prevenci. Ke sběru dat byla pro žáky základních škol použita kvantitativní metoda formou anonymních dotazníků. Dále byl v práci aplikován kvalitativní výzkum, kde byl nástrojem sběru dat polostandardizovaný rozhovor se školními metodiky prevence. Z výzkumu vyplynulo, že děti mají nemalé zkušenosti s návykovými látkami a školní metodici neshledávají primární prevenci za dostatečně účinnou. Výsledky tohoto průzkumu byly předány ředitelům škol a metodikům prevence a mohou být využity v rámci primární prevence, ve výuce a pro potřeby dalšího výzkumu.
|
|
|
Prevence sociálně patologických jevů na základní škole
BRANDEJSOVÁ, Vanda
Diplomová práce se zabývá tématem prevence sociálně patologických jevů na základní škole. Po dohodě s vedoucím diplomové práce jsem práci zacílila nejen na vliv školního prostředí základních škol, ale také na vliv volného času mládeže ve vztahu ke vzniku sociálně patologických jevů. Teoretická část je rozdělena na tři základní části. První část je věnována volnému času. Ve druhé části teorie charakterizuji jednotlivé sociálně patologické jevy a poslední část zaměřuji na významnou oblast primární prevence. V praktické části jsem pomocí týdenního časového snímku zmapovala strukturu volného času žáků a žákyň druhých stupňů třech základních škol s rozdílným počtem obyvatel v okrese Písek. Pro zjištění výskytu sociálně patologických jevů jsem dále použila formu řízeného rozhovoru s metodičkami prevence základních škol.
|
host ::
RSS.