|
Elisabetta Gagetti
Kavánová, Blanka
Mikulčické hradiště disponuje celkem třemi nálezy antických řezaných polodrahokamů (nejvíce ze všech velkomoravských lokalit). Jejich chronologické zařazení okolo r. 875 je nejstarším dokladem sekundárního použití gem, které se jinak vyskytují spíše až v 10. a 11. století např. na předmětech chrámových pokladů oblasti rýnsko-moselské.
|
| |
|
Zlaté gombíky z Mikulčic - spektrometrická analýza
Kavánová, Blanka
Článek je počátečním pokusem o systematické zhodnocení velkomoravského šperku, gombíků z lokality Mikulčice. Analýza byla provedena metodou elektronové skenovací mikroskopie (SEM) v propojení s energiově-disperzní analýzou (EDX) na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně.
|
|
Meč z hrobu 723 v Mikulčicích a jeho metalografický průzkum
Hošek, Jiří ; Košta, J.
Průzkumu podrobený meč byl vyzdvižen z hrobu 723 na akropoli raně středověkého hradiště v Mikulčicích u Hodonína. Hrobová jáma byla objevena na malém pohřebišti v blízkosti kamenných základů stavby sporně interpretované jako knížecí palác. Meč typu N dle Petersena lze datovat do průběhu posledních tří čtvrtin 9. století. Čepel meče sestává z paketovaného ocelového jádra a nejspíše tupě navařených ocelových břitů (rovněž svařených ze dvou nebo tří prutů). Čepel byla kalena patrně do oleje (bainitická struktura o tvrdosti 373+/-40 HV0.3) ve spodní části (blíže hrotu), zatímco horní část čepele (u příčky) zůstala nekalená. Na čepeli je nečitelný nápis tvořený prvky z fosforového železa (ca 1,3 % P). Koruna dvoujdílné hlavice je přinýtována k bázi a vylita struskou. Ve svaru čepele byly detekovány nikl a arzén (max. 3,1 % Ni a 1,8 % As), ve svaru báze hlavice byla zjištěna měď (ca 4,4 % Cu).
|