|
|
Osvícenství a jeho vliv na duchovní a národní formování lidí v českých zemích 18. a 19. století
Karasová, Ivana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o duchovním vývoji směřujícímu k národnímu sebevědomí v době osvícenství v českých zemích od počátku vlády Marie Terezie až do revolučního roku 1848. Osvícenství- evropský fenomén, který je charakteristický změnou myšlení, sebeuvědomováním se, ideou tolerance a emancipace člověka přispěl v důsledku reforem k zásadním společenským, politickým i církevním změnám. Tyto změny vycházejí nejen z filozofických vlivů, ale také z panovnických reforem za doby vlády Marie Terezie a především Josefa II. Tereziánský osvícenský katolicizmus a josefínský reformizmus plně nastartovaly cestu od osvícenství k liberalizmu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Osvícenské reformy Josefa II. se zaměřením na trestní právo a policii
Hájek, Stanislav ; Adamová, Karolina (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tato studie se prioritně zabývá trestním právem doby evropského osvícenství a zaměřuje se zejména na české země. Autor popisuje změny v koncepci a pojetí trestního práva. Zdůrazňuje nové zásady ve vědě trestního práva a v trestněprávních kodifikacích. Mezi těmito zásadami se věnuje zejména rovnosti a také sekularizaci trestního práva. Autor se zajímá více o osobnost Josefa von Sonnenfelse, který ovlivnil trestní právo v době panování Josefa II. Klíčovým problémem této doby je i diskuse o možném zákazu trestu smrti. Autor se zabývá i organizací a kompetencí policie , ve které viděl Sonnenfels důležitý moment v ochraně společenského řádu.
|
|
|
Vojenští zběhové v době osvícenského absolutismu ve světle dokumentů Českého gubernia a dalších pramenů
Švehelka, Ondřej ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vojenských zběhů z císařsko-královské armády v době osvícenského absolutismu, tedy za vlády Marie Terezie a jejích synů Josefa II. a Leopolda II. Na základě písemných i tištěných pramenů, vzniklých především z činnosti nejvyšších zeměpanských úřadů Království českého v tomto období, je podán výklad o otázkách trestání dezertérů, jejich limitovaného omilostňování a vzájemných výměn, k nimž docházelo mezi habsburskou monarchií a jejími spojenci. Pozornost je věnována rovněž přístupu státu k obyvatelům, kteří buď zběhům poskytli pomoc, anebo se naopak podíleli na jejich pronásledování a dopadení. Poslední část textu je zasvěcena seznamům vojenských zběhů, z nichž bylo možno vypracovat přibližný odhad počtu dezertérů, kteří svým původem pocházeli z Čech, a to s hlavním důrazem na sedmiletou válku, protože právě pro ni se tyto seznamy dochovaly v převážné většině. Klíčová slova vojenští zběhové, osvícenský absolutismus, osvícenské reformy, české gubernium, válka o rakouské dědictví, sedmiletá válka, Marie Terezie, Josef II.
|
|
|
Sociální politika v habsburské monarchii v období vlády Marie Terezie a Josefa II. (1740 - 1790)
CINKOVÁ, Milada
Práce se zabývá vývojem sociální politiky v období vlády Marie Terezie a Josefa II. V první části popisuje vládu a politický vývoj habsburské monarchie od třicetileté války do nástupu Marie Terezie na trůn. V další kapitole se zabývá potížemi vlády Marie Te-rezie v kontextu doby. Jejím úsilím o udržení monarchie jako celku. Věnuje se rozboru podmínek pro vytváření nových reforem a procesem utváření sociální politiky. Ve třetí kapitole popisuje zavádění nových reforem v konkrétních oblastech života, jejich rozví-jení a uvádění do praxe. Dále analyzuje postup transformace monarchie a její sociální politiky za společné vlády Marie Terezie a Josefa II. Vliv nekompromisní a absolutis-tické vlády Josefa II. na rozvoj monarchie, jejího průmyslu, kultury a sociálních reforem.
|
|
|
Osvícenské reformy na buquoyském panství jako historické kořeny sociální pedagogiky
ŠICNEROVÁ, Kateřina
Práce se zabývá vývojem školství a postupným utvářením systematické sociální péče v Čechách ve druhé polovině 18. století. Mapuje reformu těchto oblastí od samého počátku vzniku, po zavedení na celém území Rakouska-Uherska. První část práce je zaměřená na detailní analýzu industriální výchovy v jihočeské Kaplici, druhá část popisuje postupné vytváření uceleného sociálního systému novohrads-kého panství. Práce popisuje sociálně pedagogické snahy reformátorů o vzestup společnosti a zlepšení celkové situace v českých zemích po vleklých středoevrop-ských válkách. Závěrečná kapitola reflektuje obsah práce v kontextu sociální pedagogiky.
|
host ::
RSS.