|
|
Zatížení pacientek při mamografických vyšetřeních
Polášková, Markéta ; Sekora, Jiří (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Karcinom prsu představuje závažný epidemiologický problém, na jehož následky zemře každý rok více než 2 000 českých žen. Mamografický screening je jedním z nejrozšířenějších a nejefektivnějších prostředků pro včasné zjištění tohoto onemocnění, je ale nutno uvážit nezanedbatelné riziko spojené s tímto vyšetřením, při kterém se využívá ionizující rentgenové záření. Předložená diplomová práce se zabývá stanovením dávky, kterou vyšetřovaná tkáň absorbovala. Práce obsahuje postup pro měření průměrné dávky v mléčné žláze pomocí fantomu a jsou zde uvedeny výsledky měření na konvenčním a digitálním mamografu. Dále je zde uveden a vyhodnocen soubor dat s expozičními parametry pořízenými během screeningových vyšetření. Pro stanovení dávky je použita také metoda Monte Carlo, v diplomové práci je uveden stručný úvod k metodě, návrh výpočetního modelu v mamografii a výsledky simulace pro stanovení dávky v materiálu.
|
|
|
Spolupráce radiologického asistenta při informování žen s karcinomem prsu o nežádoucích účincích radioterapie v Nemocnici Znojmo
ZÁVĚRKOVÁ, Vladislava
Karcinom prsu je v České republice nejčastějším zhoubným nádorem žen. Jednou ze základních léčebných modalit v léčbě onkologických diagnóz a tudíž i v léčbě karcinomu prsu je radioterapie. Vedlejší účinky záření mohou být akutní a chronické. Mezi nejčastější akutní postiradiační reakce patří zarudnutí kůže (erytém) nebo změny na sliznicích v ozařované oblasti, které mají několik stupňů závažnosti a hodnotí se dle celoevropsky platných EGOG kritérií. Cílem práce je vyhodnocení úrovně informovanosti žen s karcinomem prsu o možných nežádoucích účincích radioterapie (akutních i pozdních) a preventivních opatřeních vedoucích ke zmírnění akutní postiradiační reakce. Výzkumnou otázkou je, zda-li je informovanost žen s karcinomem prsu o možných nežádoucích účincích radioterapie (akutních i pozdních) a preventivních opatřeních vedoucích ke zmírnění akutní postiradiační reakce dostatečná. Z dotazníkového šetření vyplývá, že úroveň znalostí dotazovaných žen je uspokojivá. Cíl práce a výzkumná otázka byly splněny. Bakalářská práce poslouží zejména jako zdroj informací pro vedení oddělení radiační onkologie o úrovni informovanosti pacientů, ozařovaných na tomto oddělení.
|
|
|
IntactTM BLES (breast lesion excision system) a úloha radiologického asistenta při zavádění nového přístroje do praxe
NEDVĚDOVÁ, Michaela
Systém Intact BLES (Breast Lesion Excision System) je nová radiologická metoda, patřící do oblasti intervenčních výkonů v oblasti mléčné žlázy, kterým dnes obecně říkáme mamotomie. Tyto výkony patří v radiologii k nejmladším a jejich rozvoj můžeme sledovat až v posledních 10 letech. Primárním úkolem mamotomie byl a je odběr větších reprezentativních tkáňových vzorků z podezřelých míst v prsu, kdy je odebíráno v průměru 15 vzorků tkáně mléčné žlázy. Zhruba po 10 letech se od tohoto typu opakovaného prostého mechanického odběru tkáně, byť za přítomnosti vakua, dostáváme k nové mamotomické metodě. Jedná se o jednorázové odebrání tkáně za použití radiofrekvenční energie. I tento postup využívá vakua, v tomto případě však vakuum slouží pouze k odsávání plynů a kapalin z místa bezprostředně přiléhajícího k oblasti odběru a tím umožňuje zachovat správné parametry v době kauterizace. Avšak největší výhodou této metody je možnost odběru celé léze prsu až do velikosti ložiska o průměru 2 centimetrů. Bakalářská práce obsahuje detailní zprávu o nové metodě a úkolů radiologického asistenta, statistická data z archivu MOÚ z oblasti intervenčních výkonů na prsu, na kterých jsem se podílela, a také z běžných neintervenčních vyšetření prsů, která jsou běžnou součástí práce radiologického asistenta. Ke zpracování bakalářské práce byly použity také zdroje české i zahraniční literatury, odborných publikací a časopisů včetně zdrojů internetových. Dohledávala jsem především technická specifika a částečně i fyzikální zákonitosti týkající se nového přístroje InactTM BLES. Do studie byly zařazeny ženy vyšetřené v MOÚ Brno v období únor 2012 - červenec 2012, u nichž byl zjištěn suspektní nález s následným doporučením k jeho odstranění pomocí mamotomu.
|
|
|
Vývoj mamografického screeningu v České republice
KREJČÍ, Klára
V současné době představuje karcinom prsu nejčastější nádorové onemocnění žen v České republice. V září 2002 byl v České republice oficiálně zaveden celoplošný mamografický screening, jehož význam spočívá v pravidelném a preventivním mamografickém vyšetřování žen za účelem včasné detekce nádorového onemocnění i v případech, kdy ženy ještě netrpí žádnými příznaky ani potížemi. Hlavním úkolem mamografického vyšetření je potvrdit nebo vyvrátit malignitu a při maligním onemocnění prsu zachytit onemocnění v časné fázi. Psaní této bakalářské práce bylo zaměřeno na vývoj mamografického screeningu v České republice, ale zároveň bylo zaměřeno i na počty mamografických vyšetření, na počty zachycených karcinomů, ať už jde o celkový počet zachycených karcinomů nebo o počet karcinomů zachycených pouze v rámci mamografického screeningu a také na počet samoplátkyň.Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, který lékař nejčastěji odesílá pacientky k mamografickému screeningu ? zda praktický lékař či gynekolog. Tyto údaje byly zjišťovány ze screeningového centra Mamografie Havlíčkův Brod. Druhým cílem bylo zanalyzovat počet a nejčastější důvody pacientek, které jsou vyšetřeny na vlastní žádost. Sbírání dat bylo provedeno dotazníkovou metodou a bylo provedeno šedesáti ženám, z toho třiceti ženám na poliklinice Medipont s.r.o. a třiceti ženám na pracovišti Mamografie Havlíčkův Brod. Dotazník vyplňovaly jak ženy, které jsou mladší 40 let a podstoupily vyšetření ultrazvukem, tak i ženy, které splňují minimální věkovou hranici 40 let a byly vyšetřeny mamografem. Do dotazníku vyplňovaly ženy datum, kraj, věk a důvod, proč jsou samoplátkyněmi mamografického nebo ultrazvukového vyšetření. Hypotéza, že počet mamografických vyšetření na vlastní žádost pacientky (samoplátkyně) stoupá, byla potvrzena. Data byla sbírána ze screeningového centra Mamografie Havlíčkův Brod. Ze zpracovaných výsledků v této práci je tedy patrné, že od roku 2002, kdy začal probíhat Národní program screeningu karcinomu prsu, došlo k obrovskému vývoji mamografického screeningu v České republice. Mamografický screening podstupuje stále více žen a i přes zvyšující se incidenci onemocnění zůstává mortalita stabilní, což svědčí o tom, že na pokročilost onemocnění má drtivý a velice kladný dopad program mamografického screeningu.
|
|
|
Zobrazovací metody v diagnostice prsní žlázy
RADOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice onemocnění prsní žlázy. Rakovina prsu patří k nejčastějším zhoubným novotvarům, které postihují převážně ženy. Nemusí se však jednat vždy jen o karcinom, ale patří sem též benigní léze, které se mohou u žen objevit. Cílem práce je zpracování a porovnání zobrazovacích metod využívaných při diagnostice prsu v radiologii a jejich analýza z hlediska úlohy radiologického asistenta. Předpokládám, že nezastupitelnou úlohu v diagnostice prsní žlázy má mamografie, která klade vysoké nároky zejména na přesnost práce radiologického asistenta. Z důvodu upřesnění diagnózy se často využívá i sonografického vyšetření prsů včetně provádění biopsie či značení léze pod sonografickou kontrolou. Svůj přínos prokazuje i stále častěji využívaná metoda vyšetření prsů pomocí magnetické rezonance, která je pro radiologického asistenta metodou technicky nejnáročnější. Ve své práci vycházím ze spektra zobrazovacích metod využívaných na Radiologickém oddělení Nemocnice Písek, a. s., a pracuji se souborem pacientek vyšetřených tímto pracovištěm, na kterém pracuji zatím jako všeobecná sestra. Jednotlivé metody porovnávám z hlediska jejich diagnostického přínosu, výhod a nevýhod, časové a finanční náročnosti jednotlivých vyšetření a nároků na úlohu radiologického asistenta. Výsledky zpracovávám statisticky. Výsledkem práce je potvrzení hypotézy, že v mamodiagnostice hraje hlavní a zatím nezastupitelnou roli mamografie, která je ve většině případů první metodou zobrazující patologické změny v prsní tkáni. Jedná se o vyšetření časově i finančně méně náročné. Nároky na radiologického asistenta jsou v tomto případě kladeny zejména na přesné provádění projekcí a na specifický přístup k vyšetřovaným ženám. Mamografické vyšetření v některých případech doplňuje předchozí vyšetření prsů ultrazvukem včetně bioptického vyšetření pod sonografickou kontrolou. V důsledku rychlého technického rozvoje a přístrojového i personálního vybavení radiodiagnostických pracovišť je patologický nález v prsní žláze stále častěji zobrazován i metodou magnetické rezonance, zejména pak v případě karcinomů před operací či při vyšetřování prsů s prsními implantáty. Metoda magnetické rezonance je však technicky, finančně i časově náročnější. Z pohledu práce radiologického asistenta klade vysoké nároky na jeho odbornost a technickou zdatnost. Zpracováním této práce jsem vytvořila přehled možností zobrazovací techniky v diagnostice prsní žlázy, zhodnotila v praxi výhody a nevýhody jednotlivých metod.
|
|
|
Informovanost žen o mamografickém vyšetření v Jihomoravském kraji
MICHNOVÁ, Lenka
Jedním z cílů bakalářské práce bylo zmapovat informovanost žen o mamografickém vyšetření. Od roku 2002 je spuštěn organizovaný preventivní program aktivního vyhledávání karcinomu prsu. Karcinom prsu je závažné onemocnění, které postihuje ženy již v mladém věku. Při včasném záchytu je však dobře léčitelný. Mnoho žen už vyšetřeno mamografem bylo. Právě proto byl proveden průzkum, jak jsou ženy informované o vyšetření. Potřebná data ke zpracování bakalářské práce byla zjišťována pomocí kvantitativního šetření. Pro sběr dat byla použita dotazníková metoda. Dotazníky byly dobrovolné a anonymní. Byly určeny ženám ve vybraných nemocnicích Jihomoravského kraje (Masarykův onkologický ústav Brno, Fakultní nemocnice Brno, Nemocnice Břeclav a Nemocnice Kyjov). Šetření se zúčastnily ženy starší 18 ? ti let, bez ohledu na to, zda byly na vyšetření poprvé nebo opakovaně. Dotazníků bylo celkem rozdaných 120, z toho se jich vrátilo 110. Šetření probíhalo v červenci a v srpnu roku 2010. V práci byly stanoveny tři cíle a tři hypotézy. První cíl měl za úkol zmapovat informovanost žen jdoucí na mamografické vyšetření. Cíl byl splněn. Druhým cílem práce bylo informovat a připravit pacientky na další postup při nalezení zhoubného nádoru. Cíl byl rovněž splněn. Třetí cíl, poukázat na odlišnost informovanosti mezi jednotlivými nemocnicemi Jihomoravského kraje, byl také splněn. První hypotéza, že informovanost žen v nemocnicích je dostatečná, se potvrdila. Hypotéza druhá, že jsou pacientky plně informovány a připraveny na další postup, v případě zjištění zhoubného nádoru, se také potvrdila. A poslední třetí hypotéza, že informovanost žen se v jednotlivých nemocnicích liší, se rovněž potvrdila. Problematika informovanosti pacientek před mamografickým vyšetřením je stále aktuální téma. Jelikož současná legislativa uvádí, že pacientka musí být o vyšetření poučena, je nutné, aby měla pacientka možnost poskytnuté informace v klidu vyhodnotit a vznést případné dotazy.
|
|
|
Hodnocení kvality mamografických snímků a mamografických projekcí
VOSTŘÁKOVÁ, Michaela
Vzhledem k tomu, že je karcinom prsu v ČR nejčastější nádorové onemocnění žen, je kvalitní mamografické vyšetření velmi důležité. Kvalita mamografického snímku samozřejmě záleží na všech částech zobrazovacího řetězce, včetně správné techniky snímkování a správného polohování pacientky, kdy musí být dostatečně zachycen prs v co největším rozsahu včetně pektorálního svalu. Stejně tak správná expozice a celková kvalita snímků jsou nutné pro zobrazení diskrétních kalcifikací, které mohou být jedinou známkou patologického procesu v prsu. Cílem této práce je zhodnotit kvalitu mamografického snímkování na dvou screeningových pracovištích. Jedno z pracovišť je plně digitalizované, druhé provádí klasickou filmovou mamografii. V průběhu mého výzkumu došlo na pracovišti s filmovou mamografií k výměně mamografických přístrojů na digitální přístroje. Výsledkem práce je pak porovnání kvality snímkování na obou těchto pracovištích a doplnění o srovnání filmové a digitální mamografie na pracovišti, kde došlo k výměně přístrojů.
|
|
|
CT laserová mamografie
BAČOVSKÁ, Michaela
Podle údajů Ministerstva zdravotnictví zaujímá zhoubný nádor prsu první místo v žebříčku nejčastějších zhoubných nádorových onemocnění u žen v České republice. Každý rok je diagnostikováno více než 5500 nových případů karcinomu prsu, přičemž na jeho následky umírá každoročně přibližně 2000 žen. V září 2002 byl v České republice oficiálně zaveden celoplošný screening rakoviny prsu. Jeho hlavní úkol spočívá v záchytu nižších stádií karcinomu prsu a vlivem účinnější léčby počátečních stádií choroby, také v prodloužení přežití pacientů. Po zavedení screeningu došlo logicky ke zvýšení incidence a zároveň by mělo docházet ke snížení mortality. Snaha o zobrazení prsu začala s rozvojem rentgenových vyšetřovacích metod a při všeobecném vývoji nových technologií v minulém století nezůstaly pozadu ani diagnostické metody. Pokrok zaznamenaly především rentgenové vyšetřovací metody, zároveň došlo k vývoji metod zcela nových. Dnes je zcela dostupná počítačová tomografie, magnetická rezonance nebo emisní počítačová tomografie. Pro zobrazení prsní žlázy znamenaly největší pokrok mamografy a v těsné návaznosti na ně ultrasonografy. Nejnovější vývoj v mamodiagnostice nám umožňuje používat kromě těchto základních a osvědčených metod také nové vyšetřovací metody, které mají uplatnění jako doplňující metody. Jednou z nich je CT laserová mamografie (CTLM), která je používána v několika zemích ve světě. V České republice mají CTLM přístroj k dispozici radiodiagnostická klinika FNKV v Praze a Masarykův onkologický ústav v Brně. Jak název napovídá,jedná se o zobrazení prsu za pomoci laserového paprsku. CTLM zobrazuje fyziologické cévní struktury v prsu a eventuální angiogenezi, pokud je přítomna.
|
|
|
Výchova ke zdraví ve vztahu k prevenci rakoviny prsu.
VÍTKOVÁ, Adéla
Výchova ke zdraví ve vztahu k prevenci rakoviny prsu nebylo náhodně zvolené téma. K mému rozhodnutí přispělo to, že jsem se s tímto onemocněním setkala v rodině. Pročetla jsem a nasbírala mnoho informací. Existuje nepřeberné množství publikací, odkazů, sdružení, komerčních a mediálních projektů, přesto je diagnóza rakoviny prsu na předních místech v úmrtnosti nejen v České republice, ale celosvětově. V průběhu mapování informací jsem došla k závěru, že jediná prevence je včasná diagnostika a screening, na který jsem se v druhé části práce zaměřila. Výchova ke zdraví je ideální obor pro edukaci preventivního programu a jeho dalšího šíření. Proto doufám, že ucelené zpracování tématiky bude využíváno jako metodický materiál.
|
|
|
Diagnostika onemocnění prsu se zaměřením na speciální projekce a intervenční výkony
BOHÁČOVÁ, Markéta
Zhoubné onemocnění prsu patří k nejčastějšímu zhoubnému onemocnění žen. Screeningová centra mají za úkol objevit tuto chorobu v počátečních stádiích, kdy je její léčba efektivnější. Ve své práci jsem se zaměřila na využití speciálních projekcí a intervenčních výkonů při diagnostice onemocnění. Shrnula jsem jednotlivé diagnostické postupy, popsala jejich přednosti a omezení. Odhalila jsem i různá úskalí, se kterými se může radiologický asistent při své práci setkat a naznačila různá řešení. Na základě zpracování výsledků jednotlivých vyšetření jsem potvrdila předpoklad, že speciální projekce slouží ke snížení počtu intervenčních výkonů a intervenční výkony vedou k redukci počtu zbytečných operací. V minimálním počtu případů se ale i přes veškerou snahu nepodaří odebrat tak reprezentativní vzorek, aby mohla být diagnóza spolehlivě určena. Snaha je, aby se tento počet neustále snižoval a toho se docílí zvyšováním kvalifikace personálu a zaváděním moderních vyšetřovacích postupů.
|
host ::
RSS.