|
|
Umělé fosfolipidové membrány - metody přípravy, vlastnosti a využití
Hryzáková, Klára ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent)
Heterogenita biologických membrán vedla ke vzniku širokého spektra zjednodušených modelových systémů, jejichž uspořádání, velikost a tvar se dají přizpůsobovat různým požadavkům. Existují dva rozdílné přístupy k vytváření umělých fosfolipidových membrán. První z nich je založen na vzniku membrán ve vodném prostředí. Do této skupiny patří černé lipidové membrány, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstvy vzniklé z monovrstev na rozhraní vody a vzduchu a dále liposomy. Ve druhém případě vznikají dvojvrstevné membrány v množství organické fáze tvorbou dvojvrstev na rozhraní kapiček. Každý typ umělých membrán má své experimentální výhody, což se používá ke studiu různých problémů sahajících od chování jednotlivých fosfolipidů a proteinů až po fúze membrán. Umělé fosfolipidové membrány jsou vhodným nástrojem pro elektrickou charakterizaci dvojvrstev nebo membránových proteinů. Tato práce je ucelený přehled nejpoužívanějších metod vhodných pro vznik umělých fosfolipidových membrán. Klíčová slova: membrána, lipid, fosfolipidová dvojvrstva, liposom, černá lipidová membrána, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstva na rozhraní kapiček
|
|
|
Interakce liposomů s porfyriny studována pomocí Ramanovy spektroskopie kapkově nanášených povlaků
Vaculčiaková, Lenka ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Holoubek, Aleš (oponent)
Kationické porfyriny rozpustné ve vodě byly studovány v souvislosti s an- tisenzní terapií, kde byly úspěšně použity jako podpůrný prostředek k průniku oligonukleotidů do buněk. Hlavním cílem práce bylo charakterizovat mechanis- mus interakce liposomů, jako membránového modelu, s porfyriny. Ke zkoumání jejich komplexů jsme využili Ramanovou spektroskopii kapkově nanášených povlaků (DCDR), která využívá efektu tvorby "kávového kroužku" k zakoncentrování vzorku na okraji kapky a umožňuje tak studium komplexů s nízkou výchozí kon- centrací. Zkoumali jsme čtyři komplexy, kombinace dvou lipidů: 1, 2−dipalmitoyl− sn−glycero−3−phosphocholine, 1, 2−dioleoyl−sn−glycero−3−phospho−(1 − rac − glycerol) a dvou porfyrinů: copper 5, 10, 15, 20 − tetrakis(1 − methyl − 4 − pyridyl)porphyrin, copper 5, 10, 15, 20−tetrakis(4−sulfonatophenyl)porphyrin. Zjistili jsme, že způsob jejich interakce v komplexu silně závisí na konkrétním lipidu a porfyrinu. Pozorovali jsme částečnou inkorporaci porfyrinů do lipo- somální dvojvrstvy, lokalizaci na povrchu liposomů a také změnu v konformaci a uspořádání lipidových molekul. Také jsme zjistili, že rozložení porfyrinů v zaschlé kapce vykazuje náhodnou nehomogenní distribuci. 60
|
|
|
Umělé fosfolipidové membrány - metody přípravy, vlastnosti a využití
Hryzáková, Klára ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent)
Heterogenita biologických membrán vedla ke vzniku širokého spektra zjednodušených modelových systémů, jejichž uspořádání, velikost a tvar se dají přizpůsobovat různým aktuálním požadavkům. Existují dva rozdílné přístupy k vytváření umělých fosfolipidových membrán. První z nich je založen na vzniku membrán ve vodném prostředí. Do této skupiny patří černé lipidické membrány, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstvy vzniklé z monovrstev na rozhraní vody a vzduchu a liposomy. Ve druhém případě vznikají dvojvrstevné membrány v množství organické fáze metodou dvojvrstev na kapičkovém rozhraní. Každý typ umělých membrán má své experimentální výhody a nevýhody, což se používá ke studiu různých problémů sahajících od chování jednotlivých fosfolipidů a proteinů až po fúze membrán. Umělé fosfolipidové membrány jsou vhodným nástrojem pro elektrickou charakterizaci dvojvrstev a nebo membránových proteinů. Tato práce je ucelený přehled nejpoužívanějších metod vhodných pro vznik umělých fosfolipidových membrán. Klíčová slova: membrána, lipid, fosfolipidová dvojvrstva, liposom, černá lipidová membrána, dvojvrstvy na pevném podkladu, dvojvrstva na kapičkovém rozhraní Abstract The heterogeneity of biological membranes has led to development of a wide spectrum of simplified model systems whose composition, size and...
|
|
|
Adenylát cyklázový toxin bakterie Bordetella pertussis, jeho konformace a iontová rovnováha v hostitelské buňce.
Motlová, Lucia ; Konopásek, Ivo (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Adenylát-cyklázový (CyaA, ACT) toxin je jedním z hlavních virulenčních faktorů bakterie Bordetella pertussis. Ačkoli se CyaA váže na mnoho typů membrán, předpokládá se, že jeho receptorem je integrin CD11b/CD18, který je exprimován na povrchu myeloidních buněk. CyaA patří do rodiny RTX toxinů-hemolyzinů. CyaA působí na hostitelské buňky dvěma na sobě nezávislými aktivitami. Jednou z nich je přeměna ATP na cyklické AMP, kterou zajišťuje adenylát-cyklázová (AC) doména po translokaci do cytozolu hostitelské buňky, při které dochází ke vstupu vápenatých kationtů do hostitelské buňky. Translokace je pravděpodobně iniciována interakcí monomeru CyaA s cílovou membránou. Druhá aktivita CyaA je tvorba kanálu, selektivního pro kationty, který může způsobit koloidně osmotickou lyzi cílových buněk. Kanálo-tvorná aktivita je zajišťována RTX hemolyzinovou doménou a předpokládá se u ní oligomerizace, i když bylo zjištěno, že únik draselných kationtů z hostitelské buňky způsobuje CyaA ve formě monomeru. Také není jasné, zda by k oligomerizaci CyaA docházelo v roztoku, nebo až po interakci s hostitelskou membránou. Cílem této práce bylo zkoumat tok sodných iontů na membráně myších makrofágů J774A.1, které na svém povrchu exprimují CD11b/CD18 integrin. Pro dosažení tohoto cíle byly použity fluorescenční metody....
|
|
|
Studium liposomů pomocí Ramanovy spektroskopie kapkově nanášených povlaků
Vodáková, Adéla ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Bednárová, Lucie (oponent)
v českém jazyce: Cílem bakalářské práce je optimalizace přípravy liposomálních membrán s různým složením pro metodiku Ramanovy spektroskopie kapkově nanášených povlaků (DCDR), proměření DCDR spekter z vyschnutých kapek a jejich interpretace. Metoda DCDR spočívá v nanesení malého množství suspenze (~μl) s nízkou koncentrací na speciální povrch a proměření Ramanových spekter z kroužku vytvořeného na okraji kapky. Ukázalo se, že metoda DCDR je velmi dobře použitelná ve studiu biologických membrán s různým složením. Kvůli porovnání byly ke studiu vybrány dva lipidy umělé a jeden přírodní extrakt. Zjistili jsme, že spektra získaná z kroužku vyschlé kapky se neliší od spekter naměřených ze suspenze. Důležitým rysem spekter je zachování stejné fáze lipidu ve vyschlé kapce jako v suspenzi. Měření spektrálních map prokázalo dobrou reprodukovatelnost signálu uvnitř kroužku.
|
host ::
RSS.