|
|
Stanovení ochranných slunečních faktorů kosmetických emulzí
Slechanová, Veronika ; Jugl, Adam (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Náplní bakalářské práce je teoretické seznámení s anatomií a fyziologií kůže, ultrafialovým zářením a kosmetickými emulzemi, ale i současnými metodami využívanými právě k měření ochranného slunečního faktoru. Jedním z cílů je také obeznámení se s problematikou UV filtrů, které jsou z velké části obsaženy v kosmetických přípravcích a dávají jim požadovanou ochranu proti slunečním paprskům. Získaných znalostí je následně využito ke stanovení těchto faktorů u vybraných opalovacích krémů metodami in vitro. Měření komerčních krémů poskytlo uspokojivé výsledky srovnatelné s udávanými hodnotami na obalu výrobků, a proto byla zavedená metoda i následně použita pro stanovení laboratorně připravených vzorků. Stále je ale potřeba metody do budoucna více optimalizovat, aby byly výsledky opravdu dostatečně přesné s nízkým rozptylem, a především s co největší reprodukovatelností.
|
|
|
Využití technického konopí do kosmetiky proti akné
Žáčková, Kristýna ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Konopí patří mezi významné rostliny s dlouhou průmyslovou tradicí. Jeho první využití však bylo původně v léčitelství. V medicíně se uplatňuje především díky obsahu mnoha biologicky aktivních látek, jako jsou kanabinoidy. Tato práce se zabývá využitím konopí v kosmetice proti akné. V teoretické části je pozornost zaměřena především na charakterizaci konopí a jeho aktivní látky. Další kapitoly se pak věnují kosmetickým přípravkům a samotnému akné, tedy i bakterii Propionibacterium acnes, která se podílí na jeho průběhu. V rámci experimentální části byly charakterizovány extrakty dvou odrůd konopí setého (Finola a Bialobřežské) z hlediska přítomnosti antioxidantů a kanabinoidů. Dále byly připraveny kosmetické přípravky s obsahem konopných extraktů zahrnující kompletní čistící řadu pro aknózní pleť, zároveň byly pořízeny i podobné komerční produkty. U kosmetických přípravků a extraktů byl sledován jejich inhibiční účinek proti Propionibacterium acnes. Dále byl testován i Micrococcus luteus, Escherichia coli a Candida glabrata. Z dosažených výsledků plyne, že extrakty sušeného konopného květu obsahují největší množství účinných látek, mají tedy i vyšší antioxidační a antimikrobiální účinek. Výskyt jednotlivých kanabinoidů se lišil především v závislosti na odrůdě. Všechny konopné extrakty působily proti grampozitivním bakteriím, u kosmetických přípravků byl účinek již nižší. Nicméně bylo prokázáno, že konopí má antibakteriální účinek.
|
|
|
Analýza vonných látek v kosmetických prostředcích metodou plynové chromatografie
Divišová, Radka ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vonnými látkami, které jsou přítomny v široké škále produktů zahrnující parfémy, kolínské vody, různé kosmetické a toaletní přípravky nebo prací a čistící prostředky. Široká použití a expozice vonným látkám u výše jmenovaných přípravků mohou vyvolat řadu nepříznivých alergických reakcí jako je kontaktní dermatitida, astma, ekzém a dýchací problémy. Vonných látek, které vyvolávají negativní alergické reakce, je spousta, ale evropskounijní předpisy vymezily 26 nejdůležitějších alergenních vonných látek. Jestliže je hranice přítomnosti těchto alergenů v kosmetickém přípravku překročena nad 0,01 % pro přípravky smývatelné a 0,001 % pro přípravky nesmývatelné, musí být vyznačena na obalu produktu. V experimentální části diplomové práce byla z 26 vonných látek vypracována metodika pro stanovení 12 alergenů. Pro identifikaci, extrakci a měření vonných alergenů byla použita metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME) a plynová chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID). Byly zkoumány optimální extrakční podmínky metody SPME-GC-FID jako je doba dosažení rovnováhy, extrakční doba a extrakční teplota, a to z důvodu maximalizace extrakčního výtěžku. Dalším a důležitým bodem této práce je validace metody SPME-GC-FID, která obsahuje následující stanovené parametry: opakovatelnost, linearita, mez detekce (LOD) a mez stanovitelnosti (LOQ). Metoda SPME-GC-FID byla ověřena a aplikována na reálné vzorky.
|
|
|
Vzájemné rozlišování kategorií výrobků se zdravotními účinky v právním řádu EU
Vavrečka, Jan ; Švarc, Zbyněk (vedoucí práce) ; Boháček, Martin (oponent) ; Jakl, Ladislav (oponent)
Disertační práce je zaměřena na teoretickou problematiku rozlišování výrobků se zdravotními účinky v právním řádu EU a reflexi této problematiky v aplikační správní praxi a v obchodním právu. Práce rozvíjí dosud podaný soudní výklad o vědecký výklad některých klíčových a rozhodných problémů a otázek, které od sebe vzájemně oddělují režimy regulace: humánních léčivých přípravků, potravin, kosmetických přípravků, zdravotnických prostředků a biocidních prostředků. Určení správného režimu regulace pro konkrétní výrobek je přitom generálním základem jeho legálnosti na vnitřním trhu EU. Jde tedy o problém významný nejen po stránce právní, ale také ekonomické. Práce se vymezuje velmi kriticky k současné praxi na lokálních trzích členských států EU, zejména České republiky a na mnoha příkladech dokumentuje neoptimální aplikaci tohoto práva v široké praxi.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.