|
|
Výživa a další charakteristiky dětí do 1 roku věku
NOVOTNÁ, Radka
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo jednak zpracování rešerše na základě zajímavé knižní a elektronické literatury, která se zabývala především výživou dětí. Mezi úzce související témata patřila například nemocnost či očkování dětí. Dalším záměrem této práce byl sběr a porovnávání dat získaných prostřednictvím dotazníku. Bakalářská práce obsahuje dvě části - teoretickou a praktickou část. V první části práce jsou uvedeny informace získané a zpracované z tuzemské i zahraniční literatury. V práci se pojednává o významu kojení, umělé kojenecké výživě a zavádění nemléčných příkrmů. Pozornost je také věnována druhům mateřského mléka nebo oblasti kojení v závislosti na kladném či negativním vlivu na dítě. Kromě těchto témat jsou zde také detailněji rozepsané povinná a nejčastěji volitelná očkování. Střídmě je zde zmíněna i nemocnost dětí. Praktická část práce se zaměřovala na vyhodnocování dat, která byla sbírána formou předem stanoveného dotazníku, který byl součástí širšího projektu ve vazbě na práci studentky Markéty Mužíkové, Terezy Šafránkové a Kateřiny Součkové. Dotazník byl zákonným zástupcům dětí zprostředkován v online formě. Rodiče data vyplňovali převážně ze Zdravotního a očkovacího průkazu. Celkově byla nasbírána data od 110 respondentů, z toho 56 dívek a 54 chlapců. Vybraná data byla následně porovnávána s daty, která byla nasbírána prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. V kategorii očkování bylo zjištěno, že každý jedinec byl očkován všemi povinnými vakcínami danými zákonem. Z nepovinných vakcín byla nejčastěji aplikována očkovací látka Prevenar 13, a to v 39 případech ze 110 respondentů. V kategorii nemocnost dětí se zkoumala tyto dětská onemocnění - katary horních cest dýchacích, alergie, ekzém a akutní zánět středního ucha. Bylo zjištěno, že většina nekojených děti našeho souboru byla celkově méně nemocná než děti kojené. Tento výsledek se shoduje s výzkumem studentky Terezy Šafránkové, avšak není v souladu s některými odbornými publikacemi například (Muntau, 2014) nebo (Nevoral et al., 2013). V poslední části výzkumu, která se týkala tělesných rozměrů dětí do jednoho roku života, výsledky ukazují, že nekojení jedinci častěji převyšují svými průměrnými hodnotami ve vývoji děti kojené. Základní tělesné rozměry dětí od narození do 1 roku byly porovnány s výsledky Celostátního antropologického výzkumu z roku 2001 (CAV, 2001). Statisticky velmi významné hodnoty byly nalezeny u tělesné hmotnosti kojených ročních chlapců (p=0,000), tělesné délky šesti měsíčních (p= 0,007) a ročních kojených chlapců (p=0,001), obvodu hrudníku při narození u dívek (p= 0,001) i chlapců (p= 0,004), obvodu hlavy při narození (p= 0,000) a v šesti měsících kojených chlapců (p= 0,003) a BMI u nekojených dívek při narození (p= 0,002).
|
|
|
Trendy ve výživě a stravovací návyky kojenců a batolat
Bayerová, Michaela ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Fornůsek, František (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice výživy dětí od narození do 3 let. Teoretická část se věnuje obecné charakteristice a oficiálním doporučením v oblasti výživy kojenců a batolat, zejména zavádění komplementární výživy a jídelnímu chování, které si dítě v tomto věku osvojuje a přenáší do dospělosti. Vzhledem k dlouhodobě se rozrůstajícím trendům alternativních směrů i u malých dětí se část práce zaměřuje i na tuto problematiku, protože eventuální karence některých živin může mít u vyvíjejícího se organismu fatální následky. Praktická část se zaměřuje na zmapování těchto trendů. Průzkum byl prováděn kvantitativně pomocí dotazníkového šetření, které bylo směřováno zejména na celkový přístup k výživě dítěte a jídelním návykům. Dotazník byl šířen prostřednictvím facebookových skupin sdružujících rodiče malých dětí. Cílem je stanovit současné pojetí výživy rodiči malých dětí. Zda se rodiče řídí oficiálním doporučením z hlediska zavádění komplementární výživy a jaké jsou aktuální nutriční návyky malých dětí.
|
|
|
Povědomí matek o laické resuscitaci novorozenců a kojenců
Pešlová, Veronika ; Lamberská, Tereza (vedoucí práce) ; Smíšek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou povědomí matek v oblasti laické resuscitace novorozenců a kojenců a je koncipována jako práce teoreticko-praktická. Teoretická část bakalářské práce byla rozdělena na sedm kapitol. První kapitola popisuje novorozenecké a kojenecké období. Další kapitoly uvádí doporučené postupy v resuscitaci novorozence a kojence dle současných Guidelines z roku 2021, dále definují řetězec přežití, neodkladnou přednemocniční péči, základní a rozšířenou neodkladnou resuscitaci. Pátá kapitola se zabývá vzděláváním v základní neodkladné resuscitaci. V posledních kapitolách je rozebrána problematika náhlých život ohrožujících epizod - náhlá život ohrožující příhoda (ALTE), náhlá vyřešená nevysvětlitelná ohrožující událost (BRUE), neočekávaný postnatální kolaps (SUPC) a v neposlední řadě také problematika syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS), kde je kladen důraz na jeho rizikové faktory a preventivní opatření. Pro praktickou část mé bakalářské práce bylo využito kvantitativního dotazníkového šetření, které probíhalo v období 12/2022 až 2/2023 na Gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Cílovou skupinou dotazníkového šetření jsou ženy po porodu na odděleních šestinedělí. Respondentky měly k dispozici dotazník v papírové...
|
|
|
Využití volného času k rozvoji psychomotorického vývoje dětí do tří let
SMRČKOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá výzkumnou otázkou možnosti využití volného času jako součást psychomotorického rozvoje dětí mladších tří let. V rámci teoretické části jsou charakterizovány pojmy volného času, jako je například důležitost vlivu rodinného prostředí na utváření vztahu k volnému času u nejmenších dětí. Výchozí otázkou, kterou si bylo hned v úvodu nutné položit je problematika toho, zda a jak mladší děti vlastně volný čas vnímají a chápou. Součástí práce je dále popis věkových období: novorozenec, kojenec a batole. Práce charakterizuje i jejich smyslový a psychomotorický vývoj. Tato tři vývojová období zároveň tvoří cílové skupiny praktické části. Dále se práce zabývá definicí hry a jejím vývojem v různých fázích života dítěte. V praktické části jsou zpracovány tři návrhy aktivit vhodných pro adekvátní psychomotorický vývoj dítěte ve volném čase.
|
|
| |
|
|
Problematika výživy kojenců a batolat
SVOBODOVÁ, Sabina
Cílem mé bakalářské práce je teoreticky shrnout výživu kojenců a batolat, porovnat přirozenou kojeneckou výživu a umělou kojeneckou výživu. Dále zjistit vliv přirozené kojenecké výživy a umělé kojenecké výživy na dítě, vliv kojení do ukončeného 6. měsíce a kojení delšího než 6 měsíců, a také zmapovat stravu kojících matek. Výzkumné otázky jsem položila čtyři. Jaký má vliv nahrazení přirozené kojenecké výživy umělou kojeneckou výživou na dítě? Jaký má vliv na dítě délka kojení? Jakým způsobem jsou matky informovány o výživě při kojení a výživě dětí? Jakou volí matky přechodnou stravu u dětí? Výzkum je prováděn u 10 maminek a jejich dětí pomocí dotazníku, kazuistik a případných rozhovorů. Dotazník obsahuje 21 položených otázek. Pro sběr odpovědí jsem použila jak vytištěné dotazníky, tak i sběr pomocí internetového portálu Survio.cz. Následně jsem maminky žádala o vyplnění pětidenního jídelníčku jejich dětí. Výsledné hodnoty jídelníčku jsem získala pomocí aplikace Nutriservis profi. Při sběru dat z dotazníku se ukázalo, že devět z deseti dětí bylo ve věku batolete. Některé z oslovených maminek, které mají děti jak ve věku kojence, tak batolete, zaměřily dotazník na své starší dítě. Žádná z maminek používající umělou kojeneckou výživu neuvedla, že by na její dítě měla tato výživa negativní vliv. Ukázalo se, že hodnoty získané z jednotlivých jídelníčků odpovídají doporučením týkajícím se kojenecké a batolecí výživy.
|
|
|
Plavání kojenců a batolat ve věku od 6 měsíců do 2 let
LOUBOVÁ, Zuzana
V této práci jsme se zabývali Plaváním kojenců a batolat věku od 6 měsíců do 2 let, a nácvikem jejich základních plaveckých dovedností. Cílem této práce bylo sestavit edukační plavecké programy pro tři věkové kategorie dětí. První program byl podrobně vypracovaný a určený pro kojence ve věku od šesti do devíti měsíců. Druhý program byl kvůli jeho rozsáhlosti stručně sepsán a byl určen pro kojence od devíti do dvanácti měsíců. Třetí program byl určen pro batolata od dvanácti měsíců do dvou let, dle jeho rozsáhlosti je sepsán stručněji než program první. V tomto plaveckém programu jsou vypsané hlavní cíle a výstupy.
|
|
| |
|
|
Zařazování nemléčných příkrmů do výživy kojenců
VRBASOVÁ, Tereza
Zařazování nemléčných příkrmů do stravy kojenců je velice zásadní období. Kojenec nyní potřebuje veškeré živiny v neoptimálnějším poměru. Zařazování jednotlivých potravin do výživy takto malých dětí má svá pravidla. Alergenní potraviny je potřeba zařazovat postupně a s opatrností. Je doporučeno zavádět alergeny co nejdříve, jejich pozdější zavádění může vést k většímu riziku alergické reakce. Ohledně zařazování potravin či alergenů do stravy dítěte je vždy vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem.
|
|
|
Vliv informovanosti a odborné pomoci na délku výlučného kojení
Jindřichová, Michaela ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou výlučného kojení - zejména vlivem informovanosti kojících žen a odborné pomoci na délku výlučného kojení. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je krátce popsána fyziologie laktace, složení mateřskéhomléka, jeho porovnání s náhradní kojeneckou mléčnouvýživou a také jeho přínosy pro matku a dítě. Dále se zabývá zásadami úspěšného kojení, správnou technikou, podporou kojení, nejčastějšími obtížemi, které se během kojení mohou vyskytnout, a doporučenými postupy k jejich zvládnutí. Praktická část byla zpracována na základě anonymního dotazníkového šetření, které proběhlo od prosince 2021 do března 2022 ve 4 ambulancíchpraktickéholékaře pro děti a dorost na území hlavního města Prahy a okresu Praha-východ. Dotazníkbyl určen pro matkykojenců mezi ukončeným 6. - 12. měsícem věku, kteří jsou jejichprvním dítětem. Šetření se zúčastnilocelkem 32 respondentek. Hlavním cílem práce bylo zjistit,zda odborná pomoc poskytnutá při obtížíchběhem výlučného kojení pomáhá významně prodloužit délku výlučného kojení (s porovnáním vlivu jednotlivých profesí). Sekundárními cíli bylo zjistit podíl matek, které odbornou pomoc během výlučného kojení potřebují, zjistit nejčastější obtíže, se kterými se kojící matky potýkají, a zjistit...
|
host ::
RSS.