|
| |
|
|
Analýza legalizace peněžitých kompenzací na trhu s ledvinami: případová studie Íránu a možná aplikace na ČR v letech 2006–2015
Cachnín, Patrik ; Procházka, Pavel (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá íránským systémem obchodování s ledvinami, jehož faktická legalizace v roce 1988 umožňuje analyzovat důležité aspekty tohoto způsobu řešení nedostatku ledvin. Íránský případ nepotvrdil častou obavu odpůrců peněžitých kompenzací za darování ledviny o vytlačení altruistických a kadaverózních dárců při legalizaci prodeje. Práce zamítá i hypotézu, která tvrdí, že legalizace trhu znevýhodňuje chudé pacienty, ale naopak zvýhodňuje pacienty bohaté. Íránský případ dokládá zlepšení situace pro všechny pacienty. V hlavní části práce je provedena aplikace íránského systému na ČR, přičemž je skrze analýzu nákladů a výnosů kalkulován vliv zavedení systému s legalizovanými peněžitými kompenzacemi na náklady ve zdravotnictví mezi lety 2006 až 2015. Výsledkem je kladné saldo ve prospěch zavedení tohoto systému ve výši 4,2 až 5,1 mld. Kč.
|
|
|
Hodnocení renální funkce u pacientů s obstrukcí
PLOCKOVÁ, Irena
Ledviny jako jeden z nejdůležitějších orgánů lidského těla jsou postihovány různými onemocněními. Některá onemocnění zpomalují nebo úplně zastavují vylučování moči z ledvin. V této práci jsem se zaměřila na pacienty s takovými problémy. Z pacientů přicházejících v období 3 měsíců na Kliniku nukleární medicíny FN Brno bylo vybrán vzorek 41 pacientů s fyziologickým vylučováním i s poruchou vylučování. U všech byly stanoveny hodnoty Tmax., T1/2, MTT a podíl funkce jednotlivých ledvin na jejich celkové činnosti. Pacienti byli vyšetřeni dle SOP vytvořených pro personální i přístrojové podmínky KNM FN Brno. Dynamická scintigrafie ledvin byla prováděna na gamakameře MB 9200 s použitím kolimátotu LEAP a vyhodnocovacím zařízením DIAG. Po intravenózní aplikaci 75 ? 200 MBq 99mMAG3 je zahájena akvizice (1 scintigram za 20 sekund), celková doba snímání je 20 minut. Standardně je hodnocen Tmax., T1/2 a separovaná funkce ledvin. Pro účely této práce byl hodnocen MTT (střední doba průchodu). Na základě získaných hodnot byly porovnány obě skupiny pacientů, neboť záměrem této práce bylo potvrdit či vyvrátit hypotézu, že u pacientů s obstrukčním typem křivky nelze hodnotit Tmax. a T1/2. Tyto hodnoty nelze použít k popisu funkce parenchymu ledviny. Na základě statistických metod bylo zjištěno, že věk je parametrem statisticky nevýznamným, kdežto Tmax. a MTT jsou statisticky významnými parametry. Měření a závěry této práce budou využity pro vytvoření nových SOP (standardních operačních postupů) pro dynamickou scintigrafii ledvin na Klinice nukleární medicíny FN Brno. Dále budou publikovány a prezentovány odborné veřejnosti na kongresech.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dialyzovaných dětí
BUDÍNOVÁ, Eva
Dialyzační léčba je náročná i pro dospělé pacienty, natož pro dětské pacienty. Rodina může mít problémy finančního rázu, ve vztazích sourozenců, manželských párů. Dialyzované dítě má problémy se školní docházkou v souvislosti s dialýzou. Dítě může mít pocity, že je "jiné" v souvislosti se zavedením peritoneálního katétru, vytvořením AVF, zavedením dialyzačního katétru, nebo v souvislosti s nošením ústenky ve společnosti dětí. Cíle diplomové práce Specifika ošetřovatelské péče u dialyzovaných dětí, jsou zaměřeny na zjištění potřeb dialyzovaných dětských pacientů a postoje rodin dialyzovaných dětí vzhledem k onemocnění a léčbě dialýzou. Dále se zjišťoval způsob života dialyzovaných dětí a jejich rodin, důsledky léčby v sociální souvislosti a jak děti, které jsou zařazené v chronickém dialyzačním programu, vnímají léčbu. Bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Jak probíhá proces adaptace u dialyzovaných dětí a jejich rodin? Jak dialýza u dítěte ovlivňuje život rodiny dítěte? Jak vnímají dialyzované děti své onemocnění? Jaké informace mají dialyzované děti o svém zdravotním stavu? Jaký je rozdíl ve vnímání onemocnění u dětí se získaným a vrozeným onemocněním? Při zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum a metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory. Vytvořeny byly dva soubory otázek k rozhovorům a byly určeny dialyzovaným dětem a rodičům. Z rozhovorů s dětmi se zjišťovalo, jak prožívají běžné dny, jak tráví čas a jak vnímají docházení do dialyzačního střediska a samotnou dialýzu. Rozhovory s rodiči byly zaměřeny na otázky týkající se rodinné, sociální i osobní situace a na život jejich dítěte s dialýzou. První výzkumný soubor tvořilo 8 dětí, různého věku a zařazovacím kritériem bylo léčení se eliminačními metodami. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 rodičů, kteří doprovázejí své dítě do dialyzačního střediska. Výzkumný vzorek činí 53 % z celkového počtu možných respondentů v celé ČR. V kapitole Kategorizace dat, bylo vyčleněno několik problémů, které dělaly osloveným respondentům největší starosti a potíže. Dle zjištěných informací od dětí i rodičů, je zjevné, že rodiny dětí a samotné děti, které jsou zařazeny v chronickém dialyzačním programu, jsou vystavováni nedobrovolným změnám ve svých životech. Změny se týkají sociálního začlenění dětí, rodinných vztahů, potýkají se se školními problémy, většinou kvůli docházce z důvodu hospitalizace, či docházení na hemodialýzu. Dochází k odloučení od rodiny, vrstevníků a v neposlední řadě se změny týkají finanční situace v rodině, z důvodu péče o dítě, kdy matka zůstává s dítětem a pečuje o něj. Je samozřejmě snaha o zlepšení nejen výsledků léčby, ale také subjektivních vjemů pacienta. Z výzkumu vyplývá, že děti léčené peritoneální dialýzou, mají možnost více se zapojit do kolektivu dětí např. ve škole, nebo školce, a to z důvodu časových možností dítěte. Jednou ze zajímavostí je, že dialýzu dítěte zvládají hůře rodiče, než samotné dítě. Tato práce by měla být přínosem nejen pro personál, který je každodenně v kontaktu s dialyzovanými pacienty, ale může posloužit i jako zamyšlení v jiných oblastech péče o chronicky nemocné dítě. Tato péče musí být pojata celistvě, nikoli se zaměřením na zdravotní problém. V kapitole Doporučení pro praxi uvádíme soubory činností, které za pomoci celého týmu lékařů i nelékařů, mají podíl na léčbě pacienta. Vždy se péče týká otázky "Co mohu udělat já"?. Nejdůležitějšími oblastmi jsou: psychické strádání dítěte a jejich rodičů, nepohodlí dialyzovaného pacienta, problémy s dietním opatřením a restrikcí tekutin a problémové oblasti péče.
|
|
|
Výživa dialyzovaného pacienta
ŠIKOLOVÁ, Nela
Bakalářskou práci na téma ,,Výživa dialyzovaného pacienta" rozděluji na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se skládá z osmi kapitol. Prví kapitolu věnuji anatomii ledvin. Stručně popisuji tvar, velikost, uložení a cévní zásobení ledvin. Také zde uvádím základní a funkční jednotku ledvin nefron a s ním spojenou tvorbu primární a definitivní moči. Druhou kapitolu zaměřuji na tři hlavní funkce ledvin. První funkce je exkreční, při které jsou odstraňovány odpadní láky a látky tělu cizích. Druhá funkce je metabolická, kdy se ledviny v organismu účastní hospodaření s ionty a vodou a tím udržují homeostázu vnitřního prostředí. Třetí funkce je endokrinní, při níž ledviny vylučují renin, kalikrein, prostaglandiny, erytropoetin a podílejí se na metabolismu vitamínu D a odbourávání inzulinu. Ve třetí kapitole charakterizuji ledvinné choroby a snažím se vystihnout jejich hlavní příčiny vzniku. Konkrétně se zabývám primární a sekundární glomerulopatií, akutní, subakutní a chronickou glomerulonefritidou. Závěr této kapitoly věnuji akutním a chronickým tubulointersticiálním nefritidám a zmiňuji nejčastější dědičné choroby ledvin. Ve čtvrté kapitole popisuji renální insuficienci a selhání ledvin, které se dělí na akutní a chronické selhání ledvin. Akutní selhání ledvin je rozděleno dle základní příčiny na prerenální (funkční), renální (postižení renálního parenchymu) a postrenální (urologické). Chronické selhání ledvin je rozděleno dle KDOQI klasifikace na pět stádií. Kapitolu pátou věnuji metabolickým důsledkům onemocnění ledvin, kdy dochází k narušení exkreční, metabolické a endokrinní funkci ledvin, která ovlivňuje celý náš organismus. Zaměřuji se na poruchy acidobazické rovnováhy, vodního a elektrolytového metabolismu, kalciumfosfátového metabolismu, hormonálních funkcí, metabolismu bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a stopových prvků. V šesté kapitole vyobrazuji rozdílnost hemodialýzy, hemofiltrace, hemodiafiltrace a peritoneální dialýzy. V sedmé kapitole se zmiňuji o transplantaci ledvin, která je možná od žijícího dárce nebo z kadaverózního programu. Kapitola osmá je prioritou mé bakalářské práce. Zabývám se v ní dietními a režimovými opatřeními u nemocných, před zahájením dialyzační terapie, během dialyzační terapie a po transplantaci ledvin. Pro praktickou část jsem zvolila kvantitativní výzkum. Cílem bylo zmapovat informovanost o dietním režimu a jeho dodržování respondenty, tedy pacienty v chronickém dialyzačním programu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Stanovila jsem výzkumnou otázku ,,Jak dialyzovaní pacienti dodržují dietní režim". Použila jsem metodu sběru dat, která byla provedena formou anonymních dotazníků. Dotazník je složen z 28 otázek, z nichž je 12 otázek uzavřených a 16 otázek otevřených. Východiskem vyhodnocení výsledku dodržování dialyzačního režimu byly otázky číslo 6 - 27. Respondent, který dietu dodržuje, by musel odpovědět z 22 otázek více jak na 12 otázek správně. Ze vzorku vyplynulo, že 25 respondentů dietní režim při dialýze nedodržuje a 15 respondentů dodržuje. Nedodržování dialyzační diety negativně ovlivňuje nejen prognózu léčby, ale především zhoršuje zdravotní stav pacienta. Pro zlepšení tohoto problému bych doporučovala konzultace s nutričním terapeutem, který by provedl podrobnou edukaci, týkající se hlavních zásad při dialyzační léčbě a pro každého pacienta by individuálně sestavil jídelníček dle jeho aktuálního zdravotního stavu.
|
|
|
Zásady správné výživy a dietních opatření u recidivujících infekcí močových cest a ledvin.
VYSKOČILOVÁ, Andrea
Teoretická část práce pojednává o funkční anatomii a patologii ledvin a močových cest, dále o infekcích močových cest, jejich etiopatogenezi, epidemiologii a rozdělení. Další popisovanou problematikou je dietoterapie v nefrologii, konkrétně obecné zásady dietních opatření, diety u akutních a chronických infekcí či prevence poživatinami. Praktická část se zabývá kvantitativním výzkumem. Sběr dat byl proveden metodou dotazování za pomoci techniky dotazníku. Výsledky výzkumu zachycují, zda ? li jsou respondenti, tedy pacienti s recidivujícími IMC, obeznámeni o složení diety a jaké znalosti mají o pitném režimu, vhodných a nevhodných druzích tekutin či o složení jídelníčku a pokrmech jež je doporučeno z jídelníčku vyloučit. Na základě údajů získaných vlastním výzkumem, byla prokázána nedostatečná znalost pacientů s recidivujícími IMC o složení dietních opatření a hlavní hypotéza byla vyvrácena.
|
host ::
RSS.