|
|
Úpravy a prezentace Pražského hradu v období první republiky
Měchura, Petr ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent) ; Maříková-Kubková, Jana (oponent)
Úpravy a prezentace Pražského hradu v období první republiky Hlavním tématem práce je rozbor jedné z nejmladších etap vývoje Pražského hradu. Proměna, kterou historické ústředí českého státu v období první republiky prošlo, je do jisté míry srovnatelná s tereziánskou přestavbou druhé poloviny 18. století, která sjednotila Hrad v jeho hmotě a navždy ovlivnila panorama Hradčan. Časově je tato etapa spojena se vznikem nového demokratického státu a obdobím první republiky vymezeném léty 1918 - 1938. Pro ucelení představy o stavebních aktivitách v areálu Pražského hradu před převratem je v práci věnována pozornost i nejbližší době předcházející roku 1918, a tam, kde je to pro lepší pochopení novodobých úprav důležité, nebylo možné se vyhnout stručným přehledům stavební historie. Rozbor a pokus o zhodnocení uvedené významné etapy vývoje areálu Pražského hradu jsou založeny na detailním poznání stavebních aktivit, jejichž výchozí zadání a cíle byly rozdílné. Tyto aktivity se týkaly různých částí Hradu, ale lze je rozdělit do tří okruhů reprezentovaných vůdčími osobnostmi - architekty a staviteli, Kamilem Hilbertem, Josipem Plečnikem a Karlem Fialou. Charakter objektů a území, jejichž úpravy tyto osobnosti vedly, se lišil, a stejně tak se lišil i přístup každé z nich. Práce sleduje zejména, jak rozdílný...
|
|
|
Moderní dějiny a památková péče ve středo-východní Evropě
Krejčí, Marek ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Biegel, Richard (oponent)
Český historik Max Dvořák je znám jako jeden z hlavních představitelů moderní památkové péče ve středo-východní Evropě. Podobně jako jeho mentor Alois Riegl, formuloval své názory na základech vídeňské školy dějin umění. Hlavní cíl a přínos studie spočívá v porovnání některých jevů, stejně jako recepce Dvořákových a Rieglových myšlenek v zemích středo-východní Evropy, to jest bývalého Československa, Polska, Maďarska a Slovinska od počátků organizované státní památkové péče v habsburské monarchii do současnosti. V někdejším Československu se Dvořákovy zásady ochrany památek prosadily jako univerzální. bohužel v praxi tento dominantní teoretický diskurz byl pozměněn památkovou praxí, projevující se pragmatickou konformitou v konfliktu s politickou realitou. Poválečná léta na jedné straně přinášejí rozmach státní památkové péče, který je trpce vykoupen ještě výraznějším podřízením odborných hledisek politickým. Vším tím podstatně utrpěl morální étos oboru, kdy převládl byrokratický formalismus nad věcným řešením problémů, kompromisnictví a neochota riskovat vlastním postavením kvůli řešení zásadních otázek ochrany památek, stejně jako nezájem o metodologickou a teopretickou reflexi oboru. Jenom historici umění Oldřich Stefan (s holistickým sociologickým pojetím památky), Václav Richter (silně...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.