|
| |
|
|
Potraviny nového typu na českém trhu
MIKLOŠOVÁ, Katarína
Obsahem bakalářské práce je seznámení s problematikou potravin nového typu (dále jen PNT). Práce ukazuje jak vypadá legislativa upravující PNT, schvalování, uvádění do oběhu, zdravotní nezávadnost. Dále práce uvádí informace o geneticky modifikovaných organismech, popisuje nové technologie v potravinářství- nanotechnologie. Obsahem práce je také zjišťování povědomí spotřebitelů a maloobchodních prodejců o dané tématice.
|
|
|
Evropská právní politika v oblasti geneticky modifikovaných organismů
Stejskalová, Radka ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Neděla, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktuální právní politikou Evropské unie v oblasti geneticky modifikovaných organismů v rámci ochrany spotřebitele. Evropská unie vytvořila komplexní soubor přísných pravidel pro nakládání s GMO. První část této práce přibližuje problematiku moderních biotechnologií, druhá popisuje vývoj, současnou právní politiku EU a analýzu soudních rozsudků Soudním dvorem Evropské unie v souvislosti s GMO. Cílem závěrečné části je představení postoje České republiky ke genetickým modifikacím.
|
|
|
Geneticky modifikované organismy - spása či hrozba?
VLÁŠKOVÁ, Alena
Má bakalářská práce se zabývá novodobým fenoménem geneticky modifikovaných organismů (GMO). Toto téma jsem si vybrala na základě vysoké aktuálnosti problematiky GMO, která je dle mého názoru v rámci České republiky tak trochu opomíjena. Stále více je akcentována prospěšnost biopotravin, na druhou stranu se i u nás vyskytuje poměrně značné množství potravin, které obsahují geneticky modifikované složky. Na tomto místě je ovšem nutné poznamenat, že mnozí spotřebitelé o tom nemají nejmenší tušení. Dílem je tomu tak kvůli špatné orientaci občanů ve složeních výrobků, která jsou často psána velmi malým a nečitelným písmem. Za hlavní cíl si tato práce klade zvýšení informovanosti o problematice geneticky modifikovaných organismů. Prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření jsem se snažila zjistit, jak se liší informovanost obyvatel v rámci Jihočeského a Plzeňského kraje. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, tj. 50 pro každý kraj. Jejich návratnost činila 100 %. Respondenti byli vybíráni náhodně. V rámci mé výzkumné práce jsem si vytyčila 4 základní hypotézy. Zaprvé, informovanost o GMO je velmi nízká. Tato hypotéza se potvrdila. Zadruhé, mezi respondenty převažuje názor o škodlivosti GMO. Tato hypotéza se potvrdila, jelikož si většina respondentů (respektive 67 %) myslí, že GMO jsou zdraví škodlivé. Třetí hypotéza zněla následovně: většina dotazovaných se při nákupu primárně nezaměřuje na složení a původ potravin. Tato hypotéza se nepotvrdila, jelikož pro stále více lidí hrají tyto informace velmi důležitou roli. Začtvrté, pro respondenty hraje při nákupu cena potravin větší roli než její kvalita. Tato hypotéza byla vyvrácena, jelikož většina respondentů (respektive 74 %) se při nákupu prioritně řídí poměrem ceny a kvality. Výsledky této práce mohou být dále využity pro osvětu obyvatel o problematice GMO v rámci celospolečenské diskuze.
|
|
|
Postoj EU ke geneticky modifikovaným potravinám
PŇÁČKOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce pojednává o postupném procesu přeměny některých rostlin v plodiny a jejich následném šlechtění člověkem až po současný vývoj, pro který je charakteristické genové inženýrství. Manipulace člověka s genetickými kódy organismů má své výhody i možná rizika, které se promítají v postojích k produkci a spotřebě geneticky upravených plodin. V Evropě je tato problematika diskutovaným tématem, přičemž GMO mají jak odpůrce, tak zastánce. Tato skutečnost se odráží v právních předpisech evropské unie, které vymezují přísné podmínky a opatření pro GMO.
|
|
|
Vývoj a optimalizace metodiky pro detekci GMO brambor
ČERMÁKOVÁ, Jitka
Geneticky modifikované (GM) nebo transgenní plodiny, dnes často označované jako {\clqq}Biotech plodiny`` jsou komerčně pěstovány od roku 1996. Zároveň od tohoto roku jsou komerčně pěstovány i GM brambory v USA, Mexiku, Kanadě a později v Jižní Africe, Číně a Indii. V roce 2006 byla celková plocha schválených Biotech plodin 102 milionů hektarů a Biotech plodiny byly pěstovány ve dvaadvaceti státech, jedenáct z nich bylo průmyslových a jedenáct rozvojových. Česká republika je jednou ze šesti států Evropské unie, kde jsou v současné době pěstovány Biotech plodiny. Jedním z nejpřesvědčivějších důvodů pro pěstování Biotech plodin je jejich schopnost zvyšovat produktivitu a stabilitu produkce, uchovávat biodiversitu a jejich schopnost produkce obnovitelných zdrojů založených na bio-palivech, čímž se z Biotech plodin stává technologie, která chrání prostředí. Tato diplomová práce byla zaměřena na vyvinutí rychlé, přesné a levné metody, založené na PCR, pro detekci transgenu v bramborách {--} hlízách a listech, umožňující sledovat přítomnost GMO v obchodovaných bramborách a výrobcích i případnou kontaminaci prostředí.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.