|
|
Aplikace dendrochronologických metod v hydrologii a fluviální geomorfologii
Šálek, Oldřich ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
Hydrologické jevy jsou přírodní procesy, které dlouhodobě utvářejí krajinu kolem nás a v některých případech ohrožují náš majetek a zdraví. Dendrochronologie představuje jednu z metod výzkumu těchto jevů a rekonstrukce minulých hydrologických událostí, které lze následně využít k předpovědím a plánování bezpečnostních opatření v budoucnosti. O možnosti využití nejrůznějších dendrochronologických metod v aplikovaném výzkumu se můžeme přesvědčit v provedené meta-analýze odborných studií dostupných v elektronické a tištěné podobě. Mezi hlavní poznatky meta-analýzy patří výrazná nerovnoměrnost v geografickém rozložení dendrohydrologického průzkumu. Také nás seznamuje s celou řadou sledovaných indikátorů u rozličných hydrologických jevů a na konkrétních výzkumech ukazuje použití metod uváděných v rešeršní části práce.
|
|
|
Vývoj systémů zděných konstrukcí s použitím v záplavových oblastech
Fabiánková, Aneta ; Sedlmajer, Martin (oponent) ; Zach, Jiří (vedoucí práce)
Práce se věnuje systému zděných konstrukcí s použitím v záplavových územích. Náplní práce je provedení literární rešerše v oblasti záplav, zmapování zatížení zdiva při povodních, vysoušení po průchodu povodňové vlny a řešení vodonepropustnosti konstrukce tak, aby nedošlo k její degradaci a destrukci. Stěžejní částí práce je návrh systému zdiva, s čímž souvisí hydrofobizace jednotlivých prvků, technologie výstavby tak, aby byla zajištěna odolnost při povodni. Součástí práce je praktické ověření funkčnosti komplexního návrhu pro zajištění co nejmenší nasákavosti konstrukce.
|
|
|
Vliv režimu zaplavení na růst ostřice štíhlé (Carex acuta) v nádobovém pokuse
JANUŠ, Vojtěch
Diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151 Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů ostřicového slatiniště. Výsledky tohoto projektu budou sloužit jako podklad pro analýzy skleníkových plynů v přirozených mokřadních biotopech. V rámci projektu byl založen nádobový pokus, kde byl sledován růst a morfologické změny ostřice štíhlé během vegetační sezóny. Ostřice štíhlá byla předmětem řady studií. Cílem této práce je srovnání rychlosti růstu rostlin ostřice štíhlé (Carex acuta) pěstovaných v kontrolovaných podmínkách simulující různý režim zaplavení stanoviště. Během vegetační sezóny byl sledován počet odnoží a maximální výška rostlin. Destruktivní metodou byla na podzim zjištěna nadzemní a podzemní biomasa. Zvýšená hladina v polovině vegetačního období způsobila zpomalení růstu do výšky a vytváření nových odnoží. Snížená hladina v polovině vegetačního období působila na rostliny rychlejším růstem do výšky. Podzemní biomasu průkazně negativně ovlivnila zvýšená vodní hladina v polovině vegetačního období.
|
|
|
Možnosti výstavby hydrofobizovaného zdiva pro konstrukce v záplavových oblastech
Fabiánková, Aneta ; Stančík,, Hynek (oponent) ; Zach, Jiří (vedoucí práce)
Práce se věnuje vývoji hydrofobizovaného soklového zdiva pro využití v záplavových oblastech. Náplní práce je provedení literární rešerše v oblasti zmapování zatížení zdiva při záplavách a řešení konstrukce tak, aby nedošlo k jeho degradaci a destrukci. Dále návrh hydrofobizačních přípravků a technologie výstavby, aby byla zajištěna nepropustnost při záplavách. Součástí práce je teoretické ověření funkčnosti hydrofobizačních přípravků a vodonepropustného zdiva tak, aby byla zajištěna co nejmenší nasákavost konstrukce.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení antropogenních změn toku Blanice pod Husineckou přehradou od roku 1945 a jejich vliv na průběh povodní.
ČAMPULKA, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá antropogenními změnami toku jihočeské řeky Blanice a jejich vlivem na případné povodně. Pro účely práce byla zvolena část toku, začínající mostem silnice 142 přetínajícím tok řeky v lokalitě ?U Skuhrů? a končící pod hrází Husinecké přehrady. V rámci práce bylo provedeno monitorování vytyčené části toku, zaznamenání sledovaných parametrů, jejich následné zpracování a vyhodnocení. Mapování zvolené oblasti ukázalo na přírodě blízké vedení toku řeky Blanice ve sledovaném úseku s možností výrazného zapojení říční nivy do povodňových procesů. Dále byla zjištěna nevyhovující protipovodňová ochrana v obcích, jejichž intravián leží v říční nivě toku Blanice, ale i snaha vzniklou situaci řešit.
|
|
|
Výskyt ledňáčka říčního na řece Blanici a vliv úpravy říčního koryta na jeho ekotop
KAŠTÁNKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá monitorováním výskytu ledňáčka říčního v přirozeném a pozměněném biotopu na vybraném úseku toku Blanice. Zvoleným úsekem je část řeky Blanice začínající před obcí Bavorov v lokalitě zvané U Skuhrů a končící pod hrází Husinecké přehrady. Práce je zaměřená na problematiku povodní, protipovodňových úprav a jejich vlivu na biotop ledňáčka říčního. V průběhu zpracování této bakalářské práce bylo zaznamenáno, že 5,6 % levého a 5,1% pravého břehu sledovaného úseku řeky vykazuje znaky antropogenních úprav. Dále bylo zjištěno, že na zvoleném úseku bylo nalezeno 30% toku s podmínkami vhodnými pro hnízdění ledňáčka. V těchto částech toku bylo nalezeno 25 neobsazených zbytků starých hnízd a celkem 3 obsazená hnízda. Nejvhodnější lokalita leží na přírodním úseku mezi obcí Blanice a Strunkovicemi nad Blanicí. Tato část řeky je ze všech monitorovaných míst nejvhodnější pro hnízdění ledňáčka říčního. Jedno obsazené hnízdo bylo nalezeno na antropogenně upravené části toku v obci Husinec, a to asi 50 metrů od řeky v prudkém svahu. Břehy toku jsou v tomto úseku po povodních zpevněné pomocí lomového kamene a koryto uměle napřímené.
|
|
|
Analýza využití zemních strojů při odstraňování následků povodní způsobených přívalovými dešti.
KULHÁNEK, Pavel
Cílem práce je analyzovat možné následky vzniklé vodou z přívalového deště a pracovní operace, které povedou k odstranění těchto následků. Poskytnout základní informace o využití zemních strojů, přídavných pracovních adaptérech a dopravních zařízeních vhodných pro realizaci pracovních operací při odstraňování následků po povodních. Práce by měla napomoci při rozhodování pověřených orgánů, při odstraňování a zabezpečení následků způsobených povodní.
|
|
|
Ekologická omezení odnožování z kořenů u mokřadních rostlin
SOSNOVÁ, Monika
Mokřadní rostliny jsou do velké míry závislé na vegetativním šíření a reprodukci. V mokřadních společenstvech můžeme nalézt všechny typy klonálního růstu, ale např. speciální adaptace jako tvorba turionů, fragmentace a pučení jsou častější ve společenstvech s otevřenou vodní hladinou. Jeden typ klonálního růstu, tj. odnožování z kořenů, je ale zastoupen vzácně, i když je výhodný na narušovaných stanovištích. Tato práce se zabývá možnými ekologickými příčinami tohoto jevu. Na příkladu mokřadního druhu Rorippa palustris studuje, jak je tato schopnost ovlivněna životní historií, narušením a alokací uhlíku. Dále se zabývá schopností regenerace rostliny po zaplavení a silné disturbanci.
|
host ::
RSS.