|
|
Environmental Security in the Czech Republic: An Analysis of the energy mix
Šumavský, Ondřej ; Binhack, Petr (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pojmem environmentální bezpečnosti a pomocí hlavních ukazatelů tohoto konceptu analyzuje energetický mix České republiky. Koncept environmentální bezpečnosti a jeho zařazení do oboru bezpečnostních studií je podrobně popsáno v první kapitole této práce společně s metodologickým uchopením následné analýzy. Hodnocení energetického mixu České republiky je poté porovnáno s referenčním stavem v roce 2040 popsaného v Aktualizaci Státní Energetické Koncepce z roku 2013. Evaluace jednotlivých změn energetických zdrojů v budoucím návrhu energetického mixu odkrývá dopad na úroveň environmentální bezpečnosti v ČR podle vybraných hodnotících ukazatelů. Práce dále rozebírá ostatní faktory důležité pro posuzování podoby energetického mixu a tvoření energetické strategie ČR. Na závěr je vyhodnocen dopad změny ve složení energetického mixu na úroveň environmentální bezpečnosti k danému referenčnímu datu a vliv konceptu environmentální bezpečnosti na tvoření energetické politiky v České republice.
|
|
|
Environmentální dopady povodní na území jižních Čech
TOMANOVÁ, Markéta
Téma environmentální dopady povodní na území jižních Čech bylo pro tvorbu diplomové práce zvoleno z několika zásadních důvodů. Jedním z hlavních důvodů je význam krajiny a zamyšlení se nad jejími hodnotami. Krajina je soubor jednotlivě se vyskytujících krajinných prvků a rozsáhlejších krajinných struktur, ve kterých mají jednotlivé přirozené složky svoji nezastupitelnou funkci. Vedle krajiny jsou to povodně, mající v jednotlivých směrech vliv na životní prostředí. Od roku 1997 se výskyt povodní nečekaně zvýšil, a proto se tato problematika dostává stále více do popředí. I takzvaná environmentální bezpečnost je v současnosti velmi aktuální téma, což dokládá nárůst odborných publikací i fakt, že se dostává do učebních plánů škol. Přestože je diplomová práce zaměřena na území jižních Čech, výsledky se dají aplikovat na celou Českou republiku. Do výsledného šetření bylo zahrnuto celkem osm obcí s rozšířenou působností, přičemž rozhovory byly prováděny s pracovníky odboru životního prostředí, krizového řízení, Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, Povodí Vltavy a vybranými zemědělskými firmami. Tato diplomová práce s názvem Environmentální dopady povodní na území jižních Čech má za cíl vyhodnotit změny způsobených povodněmi v postižených oblastech na území jižních Čech. Na to navazuje položená výzkumná otázka: Jaké jsou účinky povodní z hlediska environmentálních dopadů v Jihočeském kraji? K dosažení stanovených cílů byla použita metoda literární rešerše, díky které byly popsány základní informace nezbytně nutné k pochopení dané problematiky. Dále byla využita metoda kvalitativního výzkumu, který byl prováděn na základě strukturovaných rozhovorů s odborníky v dané oblasti. Následně byly vytěžené informace logicky uspořádány a vyhodnoceny. Diplomová práce je rozdělena do dvou základních částí. První je teoretická část, která popisuje povodeň jako takovou, jak se dělí a její příčiny. Dále vysvětluje faktory, které povodeň ovlivňují, jaké jsou vlivy biotopů na povodeň a retenční schopnosti krajiny a jejich zvyšování. Rovněž uvádí, popisuje a porovnává největší povodně v České republice od 19. století, základní právní předpisy upravující problematiku vod a povodní, organizaci povodňové ochrany v České republice a v neposlední řadě environmentální bezpečnost a vymezení činnosti Českého hydrometeorologického ústavu. Druhá část diplomové práce popisuje účinky povodní z hlediska environmentálních dopadů a uvádí východiska. K tomu, aby byla příroda pestrá, nějakou změnu potřebuje. Ta může přijít i v podobě povodní, přestože je po opadnutí vody viditelná její obrovská síla a pustošivé účinky. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že dlouhodobé dopady na krajinu a životní prostředí sice jsou, avšak ne tak zásadní. Voda s sebou bere vše, co ji přijde do cesty, ale krajina si s vodou umí velmi dobře poradit. Kapky vody se vsakují do půdy nebo odtečou do vodního toku. Jak velké budou následky povodní, záleží na tom, kolik vody je schopna půda pojmout a za jakou dobu. Bohužel tuto schopnost přírody narušují nejvíce lidé svými zásahy. Brání rozlivu vody stavbami, špatně obdělávají půdu, pěstují nevhodné potraviny a likvidují remízky, které slouží jako skrýš pro živočichy. Možná kdyby se nekladl největší význam na ochranu obyvatel a jejich zdraví, lidé by se více starali o krajinu a byli vděční to, co vše jim příroda nabízí a poskytuje. Stěžejní pro tuto práci jsou navrhovaná řešení, která by zlepšila stav životního prostředí. Mělo by se dbát nejen na jednotlivá preventivní opatření, ale na předcházení povodní a zmírňování jejích následků. Východiskem je zvýšení retence, jelikož naše krajina má problémy s krátkodobým zadržováním vody.
|
|
|
Hodnocení rizik a jejich dopady na životní prostředí z pohledu environmentální bezpečnosti
Skálová, Marcela ; Lukášková,, Eva (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou ochrany životního prostředí. V první části práce jsou popsána rizika, která mají dopad na životní prostředí. Jelikož je v práci kladem důraz na environmentální bezpečnost, je zde tento pojem definován a dále uvedeno, co tento pojem obsahuje. Popsaná rizika a problémy je možné řešit pomocí politiky environmentální bezpečnosti. Ta zahrnuje i Koncept environmentální politiky, který je v práci popsán s výhledem do roku 2020. Druhá část práce obsahuje autorovy vlastní návrhy na ochranu životního prostředí. Je zde poukázáno na nutnost vytváření reálné legislativy a dobrých podmínek pro environmentální vzdělávání.
|
|
|
Environmentální bezpečnost systému odpadních vod
BELEŠOVÁ, Petra
Téma environmentální bezpečnost systému odpadních vod bylo pro tvorbu diplomové práce zvoleno z několika zásadních důvodů.Hlavním důvodem je nenahraditelný význam vody pro fungování lidské společnosti.Zdroje pitné vody jsou omezené a díky současnému relativně snadnému přístupu ke kvalitní vodě dochází k nezodpovědnému plýtvání s touto komoditou.Vedle plýtvání je velký problém rovněž se znečišťováním životního prostředí,které úzce souvisí se znehodnocováním zdrojů pitných vod.S nárůstem lidské populace se začaly rapidně zhoršovat podmínky životního prostředí a tato problematika se dostala do popředí jednání nadnárodních organizací.Takzvaná environmentální bezpečnost je v současné době téma velmi aktuální.Postupně se dostává do učebních plánů škol a připravuje se i plošná osvěta široké veřejnosti.Do environmentální bezpečnosti vodního hospodářství bylo v několika uplynulých letech vynaloženo velké množství finančních prostředků.Došlo především k plošnému budování čistíren odpadních vod.Diplomová práce je místně orientovaná na obec s rozšířenou působností Příbram.Do jejího správního obvodu spadá 74 obcí a vojenský újezd Brdy.Vzhledem k tomu,že většina správního území je tvořena menšími obcemi,které jsou v hospodaření s vodou soběstačné,je nutné zajistit takový stav životního prostředí,aby nedocházelo k jeho znehodnocování.Cílem diplomové práce je především zmapování dopadů výpadku systému odpadních vod a případné navrhnutí vhodných předběžných řešení takového výpadku.Na to úzce navazuje položená výzkumná otázka: Na jaké úrovni je současná environmentální bezpečnost vodního hospodářství? K dosažení stanovených cílů byla použita v první řadě metoda literární rešerše,díky které byly popsány základní informace nezbytně nutné k pochopení dané problematiky.Dále byla využita metoda kvalitativního výzkumu,který byl prováděn na základě polostrukturovaných rozhovorů s odborníky v dané problematice.Shromážděná data byla následně uspořádána v logickém přehledu a analyzována základní rizikovou analýzou SWOT.Diplomová práce je tedy členěna do dvou základních částí.První je teoretická část,která popisuje koloběh vody,vysvětluje co je to infrastruktura a v návaznosti na to vyzdvihuje význam kritické infrastruktury.Rovněž vysvětluje pojem vodní hospodářství a uvádí základní charakteristiku a způsoby zpracování a nakládání s pitnou a odpadní vodou.Dále uvádí základní právní předpisy upravující problematiku vod a v neposlední řadě vymezuje pojem environmentální bezpečnost.Druhá část diplomové práce popisuje systém odpadních vod v ORP Příbram a mapuje způsoby vzniku a následný rozsah výpadku analyzovaných ČOV.V přímé návaznosti na to hodnotí možný vznik dopadu na životní prostředí.Odpadní vody lze členit do několika skupin dle toho,kde a jak vznikají.S přihlédnutím k jejich původu mohou obsahovat odpadní vody širokou škálu různých škodlivých látek od mikrobiologických až po látky silně toxické.Výpadek systému odpadních vod by znamenal jak aktuální problém v podobě znečištění životního prostředí v místě,kde by se odpadní vody dostávaly do přírody,tak dlouhodobý nepříznivý účinek,který by se projevoval postupem času v podobě zamoření například půdy a podzemních vod,které by se následně mohly mísit se zdroji pitné vody.Rovněž by mohlo dojít k úhynu některých živočichů,znemožnění konzumace pěstovaných plodin v dané lokalitě a k šíření různých infekčních onemocnění.Tento stav je velmi nežádoucí,a proto je mu potřeba prostřednictvím preventivních opatření environmentální bezpečnosti předcházet.Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno,že se vznik možných závažných dopadů na životní prostředí vlivem výpadku ČOV na území ORP Příbram nepředpokládá.Provozovatelé jsou připraveni ihned a poměrně efektivně vzniklé nedostatky odstraňovat,aby bylo závažnému dlouhodobému výpadku zabráněno.V návaznosti na to lze tedy environmentální bezpečnost ČOV na území ORP Příbram hodnotit jako velmi dobrou.
|
|
|
Změna klimatu jako globální bezpečnostní hrozba
Maňásková, Martina ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá aktuálním fenoménem environmentální bezpečnosti. Častější a intenzivnější bouře upozorňují na to, že klimatická změna má rozsáhlejší dopady než bylo v minulosti předpokládáno. Klimatická bezpečnost se stává nedílnou součástí mezinárodní agendy. V první kapitole je vymezena environmentální bezpečnost z teoretického hlediska a jsou ukázány přístupy k dané problematice. Zásadním je přístup kodaňské školy. Druhá kapitola se zabývá přístupem k environmentální bezpečnosti v minulém století a novými okolnostmi, které tento přístup v současné době mění. Třetí kapitola se zabývá činností aktérů, kteří sekuritizují téma klimatické změny, především OSN jako nejvýznamnější světové organizace v oblasti zajišťování a ochrany lidské bezpečnosti.
|
|
|
Environmentální uprchlíci na počátku 21. století
Muselíková, Hana ; Chlapcová, Ivana (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Práce se zabývá vazbou mezi životním prostředím, migrací a konfliktem Specifická pozornost je také věnována tzv. "environmentálním uprchlíkům" jako novému a hojně diskutovanému fenoménu v rámci této problematiky. Tato problematika je v České republice poměrně málo známým a málo diskutovaným tématem, a v češtině je k němu k dispozici jen velmi omezená literatura. Dalším cílem práce je tedy snaha zmapovat dosavadní výzkum k tomuto tématu na základě dostupné zahraniční literatury. Práce hledá odpověď na tyto hlavní otázky: Mohou enviromentální změny způsobit migraci? A pokud ano, je tato vazba kauzálně přímá, nebo zde hrají roli i další faktory? Může migrace vyvolaná enviromentálními změnami způsobit konflikt ohrožující světovou bezpečnost? Je vazba mezi enviromentálními změnami a konfliktem kauzálně přímá nebo ji ovlivňují i další faktory? Je volání po řešení otázky "environmentálních uprchlíků", jako opomíjené skupiny bez dostatečné mezinárodní ochrany a pomoci, oprávněné? Je správné a žádoucí samotné užití pojmu "environmentální uprchlík"?
|
host ::
RSS.