|
|
Autecological study of selected Cretaceous plants using stable Carbon isotopes
Zahajská, Petra ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Diefendorf, Aaron (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá analýzou fosilních rostlin z cenomanských Perucko-korycanských souvrství České křídové pánve a Bückebergským souvrstvím z Dolnosaské pánve v Německu. Na základě dřívějších studií je známo, že obě lokality poskytují fluviální sedimenty, které byly utvářeny v oblastech ovlivněných příliv-odlivovými cykly. Mezi fosilními vzorky jsou za- stoupeny listy skupiny Ginkgoales - Eretmophyllum, Tritaenia, větve jehličnanu Frenelopsis a také listy lauroidních angiosperm - Eucalyptolaurus. Za halofytní rostliny jsou považovány Frenelopsis, Eretmophyllum a Tritaenia, zatímco lauroidní angiospermy jsou považovány za sladkomilnější druhy. Hlavní použitá metodika byla kutikulární analýza, analýza stabilních izotopů z Bulk (celkového uhlíku) a analýza stabilních izotopů listových vosků. Vzorky byly pozorovány makroskopicky a mikroskopicky pod světelným mikroskopem a skenovacím elektronovým mikroskopem. Stejnými metodami byly zkoumány jak fosilní, tak recentní vzorky. Pro nalezení podmínek prostředí byly navzorkovány a následně využity recentní rostliny pocházející ze slaných marší ve Velké Británii. Interpretace podporují hypotézu modelu založeného na sedimentologických datech, tedy prostředí slaných marší. Frenelopsis je interpretován jako slanomilná rostlina, rostl v prostředích s nízkou...
|
|
|
Paleoekologie turonskych ostrakodů (Ostracoda) lokality Úpohlavy
Houdková, Markéta ; Kyška Pipík, Radovan (vedoucí práce) ; Seko, Michal (oponent)
Práce se zabývá zástupci třídy Ostracoda z lomu Úpohlavy, který je významnou paleontologickou lokalitou z období turonu České křídové pánve s bohatou a dobře zachovalou faunou. Celkové bylo ze slínovců a vápenců jizerského a teplického souvrství odebráno a studováno 20 vzorků, kde bylo identifikováno 36 druhů mořských ostrakodů středního a svrchního turonu. Společenstvo ostrakodů se na studovaném úseku profilu vyznačuje postupným nárůstem druhové diverzity a poklesem dominance druhu Cytherella cf. ovata (Roemer, 1840), přičemž nejnižší diverzita je v jizerském a nejvyšší v teplickém souvrství. V jizerském souvrství převládají zástupci řádu Platycopida nad řádem Podocopida, procentuální zastoupení Platycopida je v rozmezí 67-89 %. V teplickém souvrství podíl Platycopida kolísá mezi 25-59 %. Aplikací hypotézy Platycopida Signal Hypothesis ve smyslu Whatley et al. (2003), která porovnává procentuální zastoupení řádů Platytocopida a Podocopida, je konstatováno, že jizerské souvrství a nadložní koprolitová vrstva měli v době sedimentace monotónních tmavých slínovců snížený obsah O2, čemu odpovídá i celkově nízký počet druhů (5-11 na vzorek) a obsah TOC 0,34-0,74 %. S nástupem vápencové a slínovcové sedimentace teplického souvrství vzrůstá počet druhů (6-27 na vzorek), klesá obsah TOC na 0,11-0,38 % a...
|
|
|
Ostrakodi české křídové pánve - stav výzkumu a inventarizace sbírky prof. Pokorného
Houdková, Markéta ; Pipík, Radovan (vedoucí práce) ; Seko, Michal (oponent)
Třída lasturnatky je skupinou mikrofosílií, která je významná zvlášť v případech, kdy ostatní vůdčí fosílie chybí. V paleontologickém záznamu ukazují ekologické a paleogeografické podmínky nebo mohou pomoci určit stáří sedimentu. V oblasti české křídové pánve se jimi zabýval profesor Vladimír Pokorný. Shrnutí jeho článků o těchto křídových druzích je hlavním výsledkem práce. Převážně se jedná o zástupce z podtřídy Podocopa. Pro určování lasturnatek je nezbytná detailní znalost morfologie a ornamentace schránky, proto je část práce věnovaná právě těmto znakům. Klíčová slova: lasturnatky, křída, česká křídová pánev
|
|
| |
|
|
Foraminifery české křídy z lokality Březno
Hašková, Barbora ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tomanová, Pavla (oponent)
Práce je zaměřena na foraminifery z klasické křídové lokality Březno. Je zde popsána základní charakteristika foraminifer, České křídové pánve, lokality Březno u Loun a historie výzkumu křídových foraminifer u nás. Taxonomicky studované foraminifery jsou druhy planktoních foraminifer z čeledi Heterohelicidae Cushman, 1927, a bentozní druhy z čeledí Lagenidae Reuss, 1862, Nodosariidae Ehrenberg, 1838, a Vaginulinidae Reuss, 1860. Klíčová slova: Foraminifery, křída, Březno u Loun, Heterohelicidae, Lagenidae, Nodosariidae, Vaginulinidae
|
|
|
Křídové radiolárie lokality Březno
Müllerová, Petra ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Vajskebrová, Markéta (oponent)
Práce se věnuje radioláriím české křídy z lokality Březno u Loun a činného lomu Úpohlavy. Je zde uvedena biologie, ekologie, morfologie schránky radiolárií a dělení celé skupiny. Součástí práce je také geologie křídy, české křídové pánve, lokalit Března a Úpohlav. Bylo zpracováno 26 vzorků z lokality Březno a 24 vzorků z lomu Úpohlavy za použití více metod s cílem získat co nejpočetnější a nejlépe zachovaná společenstva. Přestože jsou schránky radiolárií špatně zachované, podařilo se určit 9 druhů a některé schránky zařadit alespoň do rodu či řádu. Druhy Dictyomitra communis (SQUINABOL, 1904), Dictyomitra cf. napaensis PESSAGNO, 1976, Turbocapsula cf. giennensis O'DOGHERTY, 1994, Novixitus cf. mclaughlini PESSAGNO, 1977, Stichomitra cf. stocki (CAMPBELL & CLARK, 1944), Stichomitra communis SQUINABOL, 1903, Stichomitra japonica (NAKASEKO & NISHIMURA), in NAKASEKO et. al., 1979, Holocryptocanium barbui DUMITRICA, 1970, cf. Pseudoaulophacus pargueraensis PESSAGNO, 1963 a rody Orbiculiforma, Stichomitra, cf. Cryptamphorella byly v české křídové pánvi zjištěny poprvé.
|
|
|
Radiolárie české křídy
Müllerová, Petra ; Vajskebrová, Markéta (oponent) ; Holcová, Katarína (vedoucí práce)
První část práce se věnuje stavbě buňky, morfologii schránky, rozmnožování a výživě. Dále je zde popsána ekologie a systematické členění radiolárií. Právě systematické členění této skupiny se odvíjí od rozdílné morfologie schránek jednotlivých forem. Další část je věnována křídovým radioláriím se zaměřením na období cenoman až turon s příkladem výskytu radiolárií na několika lokalitách ve světě. Poslední část této práce se zabývá geologií české křídové pánve, kde v rámci diplomové práce bude pokračovat studium radiolárií z určité lokality.
|
|
| |
host ::
RSS.