|
|
Fylogeografie a genetická variabilita bentických korýšů v evropských vnitrozemských vodách
Pešek, Pavel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá shrnutím známých údajů o geografickém rozložení genealogických linií a genetické variability převážně na vnitrodruhové úrovni a jeho historických příčin u bentických korýšů evropských kontinentálních vod z podtřídy Eumalacostraca. V práci jsou zahrnuty ty druhy, ke kterým bylo publikováno dostatečné množství souvisejících prací. Detailněji je diskutována situace raků rodu Austropotamobius. Současné rozložení genealogických linií vyšších bentických korýšů bylo ovlivněno změnami v propojenosti a obyvatelnosti vodních habitatů. Linie druhové se často oddělily v důsledku geologických a klimatických procesů ve třetihorách, příkladem může být oddělení druhových komplexů račího rodu Austropotamobius, rozdělení druhových linií komplexu blešivce potočního Gammarus fossarum a berušky vodní Asellus aquaticus. Dnešní distribuce vnitrodruhových linií byla silně ovlivněna čtvrtohorními cykly zalednění, se kterými souvisí nejen zánik mnoha ekosystémů při postupu ledovců, ale i vznik nových kolonizačních cest. Takovými byla jezera při okraji tajících ledovců, která využil například blešivec jezerní Gammarus lacustris, nebo ústup moří, který umožnil rakovi bělonohému Austropotamobius pallipes kolonizovat Británii a krabovi říčnímu Potamon fluviatile kolonizovat Itálii a je možná příčinou...
|
|
|
Budování nor u raka červeného Procambarus clarkii (Girard, 1852)
PŘECH, Jiří
Původní druhy raků nejvíce ohrožuje interakce s nepůvodními, introdukovanými druhy. Rak červený (Procambarus clarkii) je typickým příkladem invazivního druhu raka ohrožujícího původní evropské druhy se schopností budovat si nory, která dalece přesahuje možnosti našich původních druhů. V této práci je zpracován literární přehled o raku červeném s důrazem na jeho schopnost budovat si nory. Dále byla experimentálně zhodnocena schopnost raka červeného budovat si nory v závislosti na jeho poškození ve smyslu ne/přítomnosti klepet u obou pohlaví během období simulovaného sucha.
|
|
|
Vliv metabolitu terbuthylazinu-2-hydroxy na raná vývojová stádia raka mramorovaného
PEŘINOVÁ, Eliška
Terbuthylazin patří do skupiny pesticidů na bázi triazinů, používaných v zemědělství jako herbicidy. Jeho majoritním metabolitem je terbuthylazin-2-hydroxy. Cílem této studie bylo posoudit vliv terbuthylazinu-2-hydroxy na mortalitu, růst, výskyt deformací a vývoj raných vývojových stádií a hladinu oxidativního stresu a aktivitu antioxidačních enzymů raka mramorovaného (Procambarus fallax f. virginalis) a zároveň také rozšířit podklady pro posouzení vlivu tohoto metabolitu na životní prostředí. K posouzení vlivu tohoto metabolitu byl použit embryolarvální test toxicity na racích. Toxický vliv terbuthylazinu-2-hydroxy byl hodnocen ve čtyřech koncentracích (0,75 g.l-1, 75 g.l-1, 375 g.l-1 a 750 g.l-1) po dobu 62 dnů. Expozice terbuthylazinu-2-hydroxy v koncentracích 375 g.l-1 a 750 g.l-1 způsobila snížení aktivity superoxid dismutázy (SOD) a hladiny lipidní peroxidace (měřené jako TBARS) a zpomalení růstu. Zpomalení růstu bylo zjištěno i u skupiny vystavené koncentraci 75 g.l-1 terbuthylazinu-2-hydroxy. Navíc u raků vystavených koncentraci 750 g.l-1 došlo ke zpomalení ontogenetického vývoje raků. Testovaná reálná koncentrace 0,75 g.l-1 terbuthylazinu-2-hydroxy neměla vliv na sledované ukazatele raných vývojových stádií raka mramorovaného. Terbuthylazin-2-hydroxy způsobil snížení růstu, zpomalení ontogenetického vývoje, oxidativní poškození buněčných lipidů a proteinů a také změny v antioxidační aktivitě raných vývojových stádií raka mramorovaného.
|
|
|
Vliv metribuzinu na oxidativní stres a antioxidační enzymy raka signálního
LIDOVÁ, Jaroslava
Cílem této studie bylo posouzení vlivu triazinového herbicidu metribuzinu na hladinu oxidativního stresu a aktivitu antioxidačních enzymů v žábrách, svalu a hepatopankreatu raka signálního (Pacifastacus leniusculus Dana) a zároveň rozšíření podkladů pro posouzení vlivu této látky na životní prostředí. Celková doba trvání testu byla 60 dní. Raci byli vystaveni koncentracím 0,52 mikrogramů.l-1 (reálná koncentrace vyskytující se životním prostředí) a 3,06 mg.l-1 (10% 96hLC50) metribuzinu po dobu prvních třiceti dnů. Poté následovala 30 denní fáze depurace, bez testované látky. Změny v hladině oxidativního stresu (TBARS), aktivitě superoxiddismutázy (SOD) a katalázy (CAT), byly pozorovány ve všech zkoumaných tkáních v porovnání s kontrolou. Změna aktivity glutathionreduktázy (GR) byla pozorována pouze v hepatopankreatu. Chronická expozice metribuzinu způsobila oxidativní poškození buněčných lipidů a proteinů a také změny v antioxidační aktivitě ve zkoumaných tkáních exponovaných raků. Výsledky této studie poukazují na raky jako vhodné organismy pro testy toxicity a zároveň rozšiřují informace o vlivu metribuzinu na životní prostředí.
|
|
|
Studium reprodukční biologie u raků - páření, kladení a morfologická struktura samčích a samičích gamet
KUBEC, Jan
V přírodě se raci reprezentují jako predátoři nebo i část potravní základny některých ryb. Ve volných vodách působí také jako detrivoři, a jsou tak důležitým prvkem v koloběhu živin a energie ve vodním ekosystému. Rakům se však nevyhnuly negativní dopady antropogenní činnosti jako znečistění vod a devastace habitatů. Z těchto důvodů je zapotřebí reprodukce raků v líhních a farmách. Hlavním cílem mé práce bylo studium reprodukční biologie u raků se zaměřením na proces páření, interval mezi pářením a kladením vajíček, oplodněním a morfologickou strukturu samčích a samičích gamet. Mezi vedlejší cíle bylo zařazeno využití opakované elektrostimulace u raků a možnost existence hybridů raka říčního (Astacus astacus) a raka bahenního (Astacus leptodactylus). Pozorování období reprodukce proběhlo na zástupcích raka říčního a raka bahenního, pomocí přirozeného páření v nádržích. Struktura gamet byla pozorována na vzorcích odebraných od raka říčního (Astacu astacus), raka bahenního (Astacus leptodactylus), raka signálního (Pacifastacus leniusculus), raka červeného (Procambarus clarkii) a raka pruhovaného (Orconectes limosus). Experimenty se uskutečnily během podzimního období v roce 2012 a 2013. Výsledky pozorování reprodukce raků nám více přiblížily období a intervaly všech fází procesu páření raků. U samic raka říčního i raka bahenního bylo zjištěno nakladení vajíček bez přítomnosti samců. Pomocí ultrastruktury samčích a samičích gamet byly popsány jejich jednotlivé složky. Opakovaná elektrostimulace se ukázala u čeledi Astacidae jako vhodný prostředek pro sbírání většího množství spermatického materiálu. Experiment hybridizace dokázal, že může docházet ke spáření obou druhů raků v lokalitách, kde se vyskytují současně. Tyto experimenty pomohly v dalším poznání reprodukční biologie raků.
|
|
|
Elektrostimulace spermiace u raků
KUBEC, Jan
Raci patří k důležitým a nepostradatelným živočichům v akvakultuře. Ve vodním prostředí vystupují jako predátoři, slouží jako potrava pro jiné ryby, působí jako detrivoři a jsou důležitým prvkem v koloběhu živin a energie ve vodním ekosystému. V dnešní době jsou však původní evropské druhy raků na ústupu z důvodu nevhodných úprav toků, znečištěním vod a výskytu račího moru. Hlavní cíl mé práce bylo zkoumání vlivu elektrostimulace na samce raků a získávání pohlavních produktů ? spermií. Principem tohoto zkoumání bylo zjišťování, zda samec vlivem elektrického stimulu v oblasti gonoporů je schopen vytlačit spermatofory se spermiemi. Při experimentech byl použit transformátor na střídavý proud. Všechny experimenty probíhaly v laboratoři experimentálního rybochovného zařízení ve Vodňanech. Experimenty proběhly v průběhu roku 2011 na samcích raka pruhovaného (Orconectes limosus), raka signálního (Pacifastacus leniusculus) a raka červeného (Procambarus clarkii). Výsledky této práce a úspěšnost experimentů naznačují, že je možné získat pohlavní produkty (spermie) pomocí elektrostimulace. Výsledky laboratoře elektronové mikroskopie potvrzují neškodnost elektrostimulace na tvar a stavbu spermií. V budoucnu je tedy možné použít spermie k umělému oplodňování račích vajíček. Problém je však s kapacitací spermií.
|
|
| |
|
|
Porovnání postembryonálního vývoje původních a nepůvodních druhů raků
KANTA, Jan
Diplomová práce sledovala růstové ukazatele jednotlivých stádií našich původních druhů raků (Astacus astacus, Austropotamobius torrentium, Astacus leptodactylus) a na našem území nepůvodních druhů (Pacifastacus leniusculus, Orconectes limosus) v laboratorních podmínkách. Dílčím cílem bylo zachytit období líhnutí těchto pěti druhů, období jednotlivých svlékání, jejich frekvenci a přírůstek po jednotlivých svlékáních v průběhu první vegetační sezóny při užití dvou různých teplot odchovu (15{$\rm^o$}C a 21{$\rm^o$}C).
|
host ::
RSS.