Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  předchozí11 - 13  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Raná péče pro děti se zdravotním postižením, její význam a zhodnocení v Plzeňském a Jihočeském kraji
FILIPOVÁ, Edita
Raná péče je velmi důležitou složkou péče o děti se zdravotním postižením, je však nutné, aby se o ní rodiče dozvěděli včas, pokud možno hned po narození dítěte, případně co nejdříve po zjištění jeho postižení. Kontakty na ranou péči by měly být pro rodiče snadno dostupné, nejvhodnější by bylo, kdyby byli rodiče o možnostech rané intervence informováni přímo ošetřujícím lékařem, což není vždy pravidlem, jak je možné zjistit z vyhodnocení výzkumných otázek v této bakalářské práci. Bakalářská práce se zabývá významem a zhodnocením rané péče v Plzeňském a Jihočeském kraji tak, jak to vidí její uživatelé - rodiny s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První kapitola se zabývá teoretickými východisky rané péče. Je zde vymezen pojem raná péče, její vznik a vývoj a také popis organizace a zákonných podmínek. Kapitola je doplněna o rozbor rané péče v Plzeňském a Jihočeském kraji, na který je tato práce zaměřena. Dále je rozebrána problematika zdravotního postižení, které úzce souvisí s ranou péčí. Uvádí se zde jeho vymezení i vznik a popisují se druhy zdravotního postižení. Neméně důležité jsou informace týkající se rodiny a dítěte se zdravotním postižením. Kapitolu uzavírá téma týkající se společnosti a lidí se zdravotním postižením. Pro vypracování teoretické části práce byla použita analýza odborné literatury a internetových zdrojů, které se touto tématikou zabývají. V praktické části jsou vymezeny cíle a metody výzkumného šetření, popisují se zde charakteristiky respondentů a předkládají kazuistické studie. Důležitou součástí je analýza rozhovorů a srovnání získaných dat. Na závěr jsou uvedeny vyhodnocení a závěry šetření. Práce si klade za cíl zhodnotit služby a spokojenost klientů s ranou péčí ve vybraných oblastech, kterými jsou Plzeňský a Jihočeský kraj. Výzkumné otázky jsou: Co rodičům přinesla raná péče v náročné životní situaci? Jaké by byly důsledky pro rodiny, kdyby raná péče přestala fungovat? Zvolená výzkumná strategie je kvalitativní. Výzkumný soubor je tvořen 10 rodinami (5 z Plzeňského kraje a 5 z Jihočeského kraje). Metodou získávání dat je polostandardizovaný rozhovor. Práci doplňují kazuistiky dětí a jejich rodin. Metodou zpracování dat je kvalitativní obsahová analýza. Z rozhovorů s rodiči vyplynulo, že služby rané péče všem rodinám velmi pomohly, přestože někteří zpočátku netušili, co by měli očekávat. Hlavním přínos všichni spatřovali v docházce poradkyně rané péče k nim domů a v názorné ukázce jak s dítětem pracovat, hrát si a dál ho rozvíjet. Zapůjčené pomůcky a hračky by si většina rodin nemohla dovolit pořídit nebo by je ani nenapadlo, že by taková pomůcka nebo hračka mohla být vhodná. Velkou pomocí byla pro všechny i psychická podpora, poskytnutí dalších kontaktů na odborníky a setkávání s dalšími rodiči. Nikdo z dotazovaných neuvedl žádný problém nebo připomínku, která by se k poskytování služeb rané péče vztahovala. Práce bude využívána pro potřeby Středisek rané péče - zhodnocení poskytovaných služeb, které byly pro bývalé (nebo současné) klienty nejdůležitější.
Podnikání a mateřství v rodinách s dítětem s postižením
VACKOVÁ, Petra
K dnešnímu životu ženy patří jak mateřství, tak vykonávání nějaké profese. V obou případech se mohou objevit určité odchylky. Co se týče profesního uplatnění, jde o způsob provozování. Bakalářská práce pojednává právě o podnikání. Odchylku v mateřství nabízí narození dítěte s postižením. V tomto případě dostává mateřství také odlišný rozměr, než je obvyklé. První kapitola se snaží definovat mateřství od samotné podstaty ženy jako matky. Zmiňuje se i o současných trendech, které mateřství postihují. Kapitola popisuje i pojem matka dítěte s postižením, který vysvětluje, co toto specifické mateřství obnáší. Profesní zaměření je součást dnešního života každého, včetně žen i žen matek. Druhá kapitola rozebírá uplatnění žen na trhu práce a také matek, které mají zájem o pracovní uplatnění i po mateřské dovolené. Návrat nemusí vždy být jednoduchou záležitostí jak z pohledu matek, tak zaměstnavatelů, kteří mohou ulpívat na předsudcích. Pracovní uplatnění ovšem poskytuje i podnikání, které plní stejnou funkci, ale nabízí mnoho dalších rizik i přínosů. V kapitole se zmiňuje i přínos pracovní činnosti pro matky pečující o dítě s postižením. Nedílnou součástí výchovy dětí a pracovní činnosti ženy je i rodina a její funkčnost. Třetí kapitola nabízí definici rodiny a jejích funkcí a celkového fungování rodiny jako systému. Ovšem rodina, ve které se objeví dítě s postižením, vykazuje určité odlišnosti od obvyklé rodiny. Součástí kapitoly o rodině je i popis procesu vyrovnání se s dítětem s postižením. Přijetí určité odlišnosti není jednoduché. Také jde o dost náročnou krizovou situaci, kterou musí vyřešit každý po svém. Jde ale o posloupnost určitých stádií, po kterých následuje přijetí dítěte takového, jaké je. Poslední kapitola teoretické části nabízí popis dítěte s postižením. Každé dítě je individuální. Individualita dětí s postižením je umocněna druhem a rozsahem postižení. Rozhodující se také může stát doba vzniku postižení, věk totiž přináší množství specifik z něho vycházejících. Dítě s postižením má stejně jako všechny děti i určitou duševní výbavu, kterou většinou dostává od svých rodičů. Pro děti s postižením je nadmíru důležité i jeho okolí. Okolo dítěte se pohybuje mnoho lidí, nejdůležitějšími jsou členové rodiny, potom příbuzní, jde ale o každého, kdo je s dítětem v kontaktu. Jde o jejich postoj nejen k postižení, ale především k bytosti celkově. Na základě poznatků získaných v teoretické části práce se ukazuje jako nejlepší cíl zjistit podmínky a souvislosti takových matek, které tuto kombinaci úspěšně ve svém životě uskutečňují. Základní výzkumná otázka je stanovena v souladu s cílem práce. Kvalitativní výzkum s designem případové studie poskytl nejlepší možné odpovědi na výzkumnou otázku. Polostrukturované rozhovory se dvěma ženami splňujícími nezbytné podmínky jsou provedeny hloubkově a nabídnou mnoho zajímavých informací k výzkumu. Ve výsledcích jsou uvedené zprávy o respondentkách. Zprávy jsou vytvořené z rozsáhlých rozhovorů, ve kterých ženy popisovaly svoje mateřství s dítětem s postižením, podnikání i rodiny. Nejdůležitější byly ale souvislosti, které mezi sebou tyto skutečnosti mají. Bakalářská práce má informativní ráz o možnosti řešení pracovní činnosti v případě výskytu dítěte s postižením v rodině. Může informovat širokou veřejnost, zvláště potom ty, kteří se o tuto problematiku zajímají.
Nezdravé formy stravování ve školských zařízeních (mimo školní kuchyně) u dětí s disabilitou zrakovou, sluchovou, mentální, tělesnou ve věku 8 -15 let v jihočeském kraji.
SVOBODOVÁ, Jana
Úkolem je sledování nezdravých forem stravování (mimo školní kuchyně) u dětí s disabilitou zrakovou, sluchovou, mentální a tělesnou ve věku 8-15 let v Jihočeském kraji. Cílem je zjištění možnosti stravování dětí, využívání bufetů, automatů a zjištění kvality tohoto jídla.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   předchozí11 - 13  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.