|
|
Vliv okolní tkáně na napjatost výdutě mozkových tepen
Lipenský, Zdeněk ; Burša, Jiří (oponent) ; Polzer, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá napjatostí výdutí mozkových tepen. Je rozdělena do tří částí. První část je věnována rešeršní studii aktuálních článku zabývajících se daným tématem. Další částí je analýza vlivu geometrie mozkové výdutě na napjatost. Analýza byla provedena na čtyřech základních obecných modelech. Byl identifikován nejriskantnější tvar výdutě. Poslední část se zabývá vlivem okolní tkáně na napjatost výdutí mozkových tepen. Byl proveden výpočtový model vlivu okolní tkáně na napjatost mozkových tepen se závěrem, že šedá kůra mozková má příznivý, ovšem nevýznamný vliv na napjatost v mozkových výdutích.
|
|
|
Měření parametrů kardiovaskulárního systému (KVS)
Kratochvíla, Jiří ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je seznámení se s problematikou měření parametrů kardiovaskulárního systému, realizace měření těchto parametrů, následná analýza, ukázat statistický postup ověřování hypotéz v této oblasti a konečně prezentace naměřených průběhů včetně automatické detekce tepové frekvence z EKG signálu ve vytvořeném programu v prostředí Guide systému Matlab. Na základě teoretických poznatků bylo dle vlastního návrhu provedeno měření systémem Biopac a rtuťovým tonometrem. Parametry, jež byly měřeny na skupině pěti lidí: EKG, krevní tlak a tepová frekvence před a po zátěži. Po zpracování dat byla provedena statistická analýza, jejímž cílem bylo ukázat postup ověření hypotézy, zda a jak se mění měřené parametry kardiovaskulárního systému po zátěži. Následně byla naměřená data přenesena do prostředí Matlab. Prezentace průběhů (vytvořený program) zahrnuje časové a spektrální analýzy (užití Fourierovy transformace) signálů EKG, automatickou detekci tepové frekvence z EKG signálu, analýzu proměnlivosti tepové frekvence (HRV) – tachogram spolu s detailní analýzou HRV spekter (spekter proměnlivosti tepové frekvence – souvisí s aktivitou sympatiku a parasympatiku), které se rovněž užívají v klinické praxi stejně jako ostatní měřené parametry kardiovaskulárního systému.
|
|
|
Kontinuální měření krevního tlaku
Kopčil, Petr ; Chmelař, Milan (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku fyziologie kardiovaskulárního systému, elementárních zákonitostí průtoku krve cévami a krevního tlaku se zaměřením na základní mechanizmy regulace a metody jeho měření. Popisuje funkce přístroje Finometer (FMS, Nizozemí), sloužícího k neinvazivnímu kontinuálnímu měření krevního tlaku a navrhuje způsob, jakým lze data z tohoto přístroje přenést do uživatelsky přístupnějšího prostředí. Dále představuje aplikaci, vytvořenou v programovém prostředí MATLAB, umožňující přehlednou správu jednotlivých záznamů měření. Závěrečná část této práce je věnována statistickému vyhodnocení vybraných klinických dat a souborů pacientů včetně srovnání výsledků s literaturou dostupnou v ČR a zahraničí.
|
|
| |
|
|
Vliv infekce COVID 19 na respirační a kardiovaskulární systém, tělesná zátěž v průběhu onemocnění
Doležalová, Anna ; Heller, Jan (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Vliv infekce COVID 19 na respirační a kardiovaskulární systém, tělesná zátěž v průběhu onemocnění Cíl: Cílem této práce je najít a prostudovat nejnovější relevantní poznatky týkající se vlivu infekce COVID 19 na respirační systém, kardiovaskulární systém a vliv tělesné zátěže na průběh tohoto onemocnění. Následně pak vypracovat k dané problematice kritické review. Metody: Rešerše literatury, která se zabývá problematikou vlivu infekce COVID 19 na respirační systém, kardiovaskulární systém a vliv tělesné zátěže na průběh tohoto onemocnění. Výsledky: Vliv infekce COVID 19 na respirační systém je značný. Onemocnění může probíhat asymptomaticky či jen s mírnými příznaky, typicky dušností a kašlem. Hlavním projevem rozvinuté infekce je bilaterální covidová pneumonie, která přibližně u 20-30 % hospitalizovaných pacientů progreduje do ARDS. Vliv onemocnění na kardiovaskulární systém je stále více diskutován. Zdroje popisují elevaci troponinu v séru, jakožto ukazatele poškození myokardu, až u 12 % mezi všemi případy. Projevit se může myokarditidou, arytmiemi, infarktem myokardu, kardiogenním šokem či až srdečním selháním. Infekce COVID 19 je multisystémové onemocnění, které se může projevit prakticky v každém orgánu, kdy podkladem tohoto postižení je nadměrná reakce imunitního systému vedoucí k...
|
|
|
Cranial morphology and variability of the craniovascular system.
Eisová, Stanislava ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Heuzé, Yann (oponent)
Úvod: Střední plenová tepna (arteria meningea media) a žíla (vena meningea media) - zde dohromady označovány jako střední plenové cévy (MMV), nitrolebeční žilní splavy (sinus durae matris, DVS), emisární žíly (venae emissariae, EV) a diploické žíly (venae diploicae, DV) dohromady tvoří tzv. kraniovaskulární systém, který je součástí cévní soustavy hlavy. Tato cévní řečiště zanechávají stopy na lebce ve formě otisků na vnitřní straně lebečních kostí (týká se MMV, DVS), kanálků v diploe (týká se DV) a otvorů v lebečních kostech (emissaria; týká se EV). Kraniovaskulární znaky mohou být studovány na osteologickém materiálu a je tedy možné zkoumat fyziologické procesy spojené s krevním oběhem i u minulých populací. Výzkum kraniovaskulárních znaků může poskytnout informace o evolučních adaptacích, mezipopulačních a vntiropopulačních rozdílech a životní historii jednotlivců. Navíc znalost anatomických variant může být užitečná v medicíně (např. v chirurgické praxi). Cíle: Cílem práce bylo nejdříve definovat metodologický přístup k hodnocení a měření kraniovaskulárních znaků. Poté, bylo cílem popsat morfologickou variabilitu kraniovaskulárního systému u dospělých jedinců s normální anatomií lebky a zároveň zjistit, jaký na ní má vliv velikost lebky, pohlaví a věk. Dále tato práce zkoumala rozdíly v...
|
|
|
Dynamická změna tepové frekvence při chůzi a běhu
Smolinský, Dominik ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá sledovaním dynamických zmien srdcovej frekvencie pri chôdzi a behu. Srdcová frekvencia sa počíta z QRS komplexov EKG signálu. Cieľom tejto práce je zosumarizovať teoretické poznatky a následne spraviť meranie jedincov z 2 skupín, zdatných športovcov a menej zdatnejších športovcov. Najprv sa teda rozoberá teoretická časť, kde sú popísané všetky informácie ohľadom kardiovaskulárneho systému, srdcovej frekvencie a HRV. Druhá časť práce je praktická a zaoberá sa konkrétnymi meraniami, ich spracovaniu a následnej analýzy. Taktiež popisuje základné prístroje a protokol merania.
|
|
|
Změny u vybraných kardiovaskulárních parametrů, vyvolaných jednotlivými variantami antagonistického silového tréninku u jedinců s normotenzí
Drobilová, Julie ; Juřík, Roman (vedoucí práce) ; Šťastný, Petr (oponent)
Název práce: Změny u vybraných kardiovaskulárních parametrů, vyvolaných jednotlivými variantami antagonistického silového tréninku u jedinců s normotenzí Cíle práce: Cílem této práce je zjistit změny u vybraných kardiovaskulárních parametrů, které jsou vyvolány jednotlivými variantami silového antagonistického tréninku a jejich následné porovnání mezi skupinou pracujících a fyzicky aktivních jedinců z řad FTVS studentů. Dalším cílem bylo zjistit, která z variant antagonistického tréninku zapříčiní větší reakci kardiovaskulárních parametrů. Metody: Výzkumná práce je založena na teoreticko-empirických základech, vycházejících z kvantitativní metody výzkumu. Měření pomocí přístroje Arteriograph probíhalo neinvazivním způsobem u dvou heterogenních skupin. Výsledky: Pro splnění cílů a hypotéz, jsem provedla vyhodnocení získaných hodnot přístrojem Arteriograph. Porovnávala jsem změny hodnot kardiovaskulárních parametrů mezi nesportující a sportující skupinou. Jelikož se porovnával tento typ skupin, výsledným faktem bylo, že hodnoty měřené u nesportujících byly navýšené oproti sportujícím. Výsledkem výzkumné práce bylo zjištění, že větší navýšení kardiovaskulárních parametrů nastane po antagonistickém tréninku na horní polovinu těla. Klíčová slova Kardiovaskulární systém, Arteriograph, krevní tlak,...
|
|
|
Cirkadiánní regulace kardiovaskulárního systému
Nováková, Jessica ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Galatík, František (oponent)
Cirkadiánní systém se skládá z hlavního cirkadiánního oscilátoru a periferních oscilátorů, jež umožňují organismům přizpůsobovat se střídajícím se podmínkám vnějšího prostředí. Řídí rytmickou expresi genů téměř ve všech buňkách těla, čímž ovlivňuje fyziologické a behaviorální procesy savců a ostatních živočichů. Práce shrnuje poznatky z experimentů, které vedly k prokázání cirkadiánní rytmicity v kardiovaskulárním systému. Nejprve jsou zmíněny první objevy, následně se práce zaměřuje na cirkadiánní rytmicitu v kardiomyocytech, ve vaskulárních endoteliálních buňkách a buňkách hladké svaloviny cév. Je zde zmíněna role transkripčního faktoru Krüppel-like factor 15. Z uvedených informací vyplývá, že cirkadiánní regulace kardiovaskulárního systému je důležitá pro správnou funkci srdce a cév. Při narušení cirkadiánních rytmů dochází k patofyziologickým stavům a kardiovaskulárním nemocem jako je hypertrofie srdce, hypertenze, ateroskleróza, infarkt myokardu či ischemická choroba srdeční. Klíčová slova: cirkadiánní, hodinové geny, kardiovaskulární systém, kardiomyocyty, vaskulární endoteliální buňky, buňky hladké svaloviny cév, Krüppel-like factor 15, kardiovaskulární nemoci
|
|
|
Dynamická změna tepové frekvence při chůzi a běhu
Smolinský, Dominik ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá sledovaním dynamických zmien srdcovej frekvencie pri chôdzi a behu. Srdcová frekvencia sa počíta z QRS komplexov EKG signálu. Cieľom tejto práce je zosumarizovať teoretické poznatky a následne spraviť meranie jedincov z 2 skupín, zdatných športovcov a menej zdatnejších športovcov. Najprv sa teda rozoberá teoretická časť, kde sú popísané všetky informácie ohľadom kardiovaskulárneho systému, srdcovej frekvencie a HRV. Druhá časť práce je praktická a zaoberá sa konkrétnymi meraniami, ich spracovaniu a následnej analýzy. Taktiež popisuje základné prístroje a protokol merania.
|
host ::
RSS.