|
|
Proměny médií na Broumovsku v letech 1945-1949
Dlouhá, Nina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce "Proměny médií na Broumovsku v letech 1945-1949" se zabývá vývojem periodik po 2. světové válce v Broumovském výběžku. Pro souvislý výklad tématiky bylo vhodné v první části zmapovat také mediální krajinu Broumovska před rokem 1945. Z demografického hlediska se jednalo o národnostně smíšenou oblast, kde byli Němci jednoznačnou majoritou, a česká menšina se tak mohla těžko ve veřejném životě prosazovat. Vydávání českého tisku zde bylo tudíž nemožné. Práce si kladla za cíl postihnout proměnu mediální produkce z německé na českou. Pro objasnění celkového dobového kontextu je v druhé části práce vykreslen společenskopolitický vývoj v Československu po konci 2. světové války. Přičemž je v této souvislosti stručně popsáno řízení a správa tištěných médií v letech 1945-1949. Ve třetí části práce je podrobněji charakterizována situace na Broumovsku po 2. světové válce. Zejména pak poválečné události jako odsun Němců, osídlování nového obyvatelstva, konfiskace německého majetku a formování nové občanské společnosti. V poslední čtvrté části autorka popisuje zrod českého tisku ve vymezeném regionu v prvních poválečných letech. Vůbec prvním českým periodikem byl "Metujský zpravodaj", který začal vycházet až v druhé polovině roku 1946. V lednu 1947 na něj navázal časopis "Broumovsko". Šlo o...
|
|
|
Stav populace modráska Phengaris nausithous na vybraných loukách na Broumovsku
Štěpánková, Anežka ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Kamil, Kamil (oponent)
Cílem této diplomové práce s názvem Stav populace modráska Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) na vybraných loukách na Broumovsku, bylo nalézt a vyhodnotit situaci ohledně velikosti a struktury populací druhu motýla Phengaris nausithous, na vybrané lokalitě v rámci území České republiky. Pro monitoring byla zvolena metoda zpětného odchytu značených jedinců motýla na 13 cílových lokalitách v CHKO Broumovsko, pro jejichž výběr byl klíčový výskyt živné rostliny krvavce totenu, která je nedílnou součástí vývoje cílového druhu. Pro vývoj P. nausithous je též důležitý výskyt mravenců rodu Myrmica. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí programu MARK a Statistika a následně převedeny do grafů a tabulek. V roce 2016 bylo označeno 687 P. nausithous a odhad početnosti pro celkovou metapopulaci činil 1487 jedinců. Nejvíce P. nausithous s počtem 149 (prvně označených odchytů) se zaznamenalo na lokalitě Hynčice 2 (H2), která byla svou rozlohou třetí největší ze všech studovaných stanovišť. Naopak nejméně bylo označeno na ploše Hynčice 1 (H1) a to pouze 15 P. nausithous. Maximální odhady počtů pro jednotlivá stanoviště byly stanoveny programem MARK s nejvyšším počtem 367 jedinců na lokalitě Hynčice 2 a nejnižším počtem 38 jedinců na lokalitě Hynčice 1. Počty P. nausithous stanovené programem MARK byly vyšší než počty prvoodchytů, což poukazuje metodicky správně provedený monitoring. Migrací bylo zachyceno celkem 49. Celkem migrovalo 31 % chycených jedinců a 18 % v rámci předpokládaného celkového počtu. Nejvíce přeletů bylo mezi plochami H2 a H4 (11 přeletů) a mezi plochami Vižňov 1 a Hynčice 4 byl zaznamenán přelet na vzdálenost 5,3 km, jenž může být považován za jeden z rekordně dlouhých přeletů. Průměrná vzdálenost migrace u P. nausithous činila 1,46 km. Počet imigrantů u přeletů byl stanoven na 49 jedinců a počet emigrantů na 58 jedinců. Hypotéza této práce zněla: Všechny zkoumané plochy spolu komunikují prostřednictvím přeletů motýlů a systém lze považovat za jedinou metapopulaci a na základě daných výsledků byla potvrzena. Závislost cílového druhu na hustotě porostu živné rostliny nebyla podle grafického znázornění stěžejní. V rámci prvního T-testu nebyla nalezena souvislost mezi početností P. nausithous a délkou migrací mezi jednotlivými plochami. V druhém T-testu bylo zjištěno, že se zvyšujícím se počtem přeletů se postupně délka přeletů snižovala.
|
|
|
Stav populace modráska Phengaris teleius na vybraných loukách na Broumovsku
Hejretová, Kateřina ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Kamil, Kamil (oponent)
Na 13 studovaných loukách na Broumovsku v okolí Ruprechtic, Hynčic a Vižňova jsem v období od 4. července do 5. srpna roku 2016 prováděla monitorig modráska očkovaného Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779) metodou zpětného odchytu značených jedinců. Celkem jsem označila 409 motýlů daného druhu. Údaje byly vyhodnoceny za pomoci software MARK 8.1 a počet motýlů celkové metapopualce byl odhadnut na 802 jedinců, přičemž odhady početnosti pro jednotlivé plochy se pohybovaly v rozmezí od 2 do 269 exemplářů. Nejvíce jedinců jsem zaznamenala na stanovišti Ruprechtice 2.
Doložila jsem přelety jedinců P. teleius mezi stanovišti v okruhu Ruprechtice Hynčice. Zapojení Vižňova považuji za reálné, ale vzhledem k celkovému množství motýlů zde, se záchyt přeletu P. teleius nepodařil. Hypotézu formulovanou v cílech práce: všechny zkoumané plochy spolu komunikují prostřednictvím přeletů motýlů a systém lze považovat za jedinou metapopulaci, však považuji za potvrzenou.
Za významné považuji zjištění, že na Broumovsku dosud žijí stabilní populace motýlů Phengaris teleius a P. nausithous. V počtech se jedná o stovky až tisíce jedinců, přičemž je důležité připomenout, že jde pouze o populaci zkoumaných ploch, nikoliv všech ploch s výskytem modrásků v uvedených územích. Ty po prvním roce sledování nejsou známy. Rozložení zkoumaných kolonií je příznivé pro plánování cílené ochrany, u mnou studovaných stanovišť nejde o metapopulační model kontinent ostrovy.
|
|
| |
|
|
Vývoj početnosti spárkaté zvěře na Broumovsku
Benešová, Iva ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ježek, Miloš (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je sledovat početní vývoj jednotlivých druhů spárkaté zvěře na Broumovsku. Sledovanými druhy jsou jelen evropský (Cervus elaphus), daněk skvrnitý (Dama dama) muflon obecný (Ovis musimon), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa). Pro všechny tyto druhy je zde uvedena krátká charakteristika. Broumovsko je z geografického, zoologického i floristického pohledu velmi zajímavou lokalitou. Sledovaná oblast je rozdělena na 6 přibližně stejných částí pro porovnání početních stavů. Práce obsahuje, jak charakteristiku celé sledované oblasti, tak jednotlivých oblastí, kde jsou zdůrazněny nejdůležitější prvky krajiny. V práci jsou porovnány vývoje stavů jednotlivých oblastí, oblastí navzájem a stavy zvěře na Broumovsku v porovnání s celou Českou republikou.
|
|
|
Obnova poutní tradice v českém kontextu
Madro, Tomáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Zapojení České Republiky do celoevropské sítě poutních tras vedoucích do Santiaga de Compostela. Navázání na tradici putování krajinou fyzickou i mentální. Forma cesty a její význam jako části celku, ale i jako samostatné trasy s počátkem i cílem. Prezentace jedinečné krajiny a lidských hodnot a jejich vzájemného prolínání a ovlivňování se v průběhu historie.
|
|
|
Analýza vybraného krajinného a sídelního prostoru v CHKO Broumovsko
Kučera, Vojtěch
Tato práce má za cíl v první části popsat historii osídlení vybraného území CHKO Broumovsko. Ve druhé části na základě analýz jsou vyhodnoceny pozitivní a negativní vlivy v sídelním prostoru vybraného území v CHKO Broumovsko. Ve třetí části práce je předmětným územím část krajiny, kde se jedná o Dientzenhoferovu skupinu venkovských kostelů. Pro celkovou práci bylo zvoleno území chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
|
|
| |
host ::
RSS.