|
|
Dynamika diferenciace kvasinkových kolonií: Nové přístupy
Jurečková, Gabriela ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Zimmermannová, Olga (oponent)
Kvasinka Saccharomyces cerevisiae rostoucí na pevném médiu vytváří strukturované kolonie. V průběhu jejího vývoje dochází k utvoření dvou subpopulací buněk U buněk ("upper cells") a L buněk ("lower cells") specificky lokalizovaných v rámci kolonie. Tyto buňky se od sebe liší svou morfologií, metabolismem, fyziologií a vyznačují se různou mírou odolnosti proti stresu. Tato diplomová práce se zabývá novými metodickými přístupy, které mohou být využity při dalším výzkumu kvasinkové diferenciace. První část se věnuje kvasinkové diferenciace a de-diferenciaci. V rámci experimentální části byl sledován vývoj mechanicky zamíchaných kvasinkových kolonií. Vývoj byl sledován in situ v řezu kolonie pomocí fluorescenční i "wide-field" mikroskopie. Schopnost de- diferenciace již specializovaných buněk byla hodnocena zejména podle charakteru exprese fluorescenčně značeného proteinu Ato1p, který slouží jako proteinový marker U buněk. Druhá část se zabývá optogenetickým systémem a jeho možným využitím v kvasince. Optogenetických nástrojů, umožňujících kontrolovat různé buněčné procesy pomocí světla, je v dnešní době popsána celá řada. Jedním z těchto optogenetických nástrojů je systém EL222, který v buňkách umožňuje indukci exprese pomocí modrého světla. Jedním z cílů této diplomové práce bylo otestovat aktivitu...
|
|
|
Vliv večerní expozice modrému světlu na kvalitu spánku
Baumová, Nikola ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent)
Název: Vliv večerní expozice modrému světlu na kvalitu spánku Cíl: Cílem práce je porovnat a zjistit vliv expozice modrému světlu ve večerních hodinách na kvalitu a parametry spánku pomocí výsledků získaných z dosavadních studií zabývajících se danou problematikou. Metody: Práce byla vypracována na základě literární rešerše. Zdrojem informací byly odborné články a studie z internetové databáze PubMed a odborná literatura vztahující se k dané problematice. Výsledky: Do přehledové studie bylo vybráno celkem 51 studií (46 randomizovaných a 5 průřezových studií). Zařazeno bylo celkem 4243 účastníků (850 do randomizovaných a 3393 do průřezových studií) ve věku od 16,5 do 70 let. Závěry: Expozice modrému světlu ve večerních hodinách zhoršila kvalitu a parametry spánku. Při použití brýlí blokujících modré světlo byly tyto negativní vlivy eliminovány. Klíčová slova: Modré světlo, spánek, brýle blokující modré světlo, melatonin
|
|
|
Návrh simulátoru ranního slunce
Suský, Stanislav ; Krbal, Michal (oponent) ; Štěpánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá seznámením s problematikou vlivu elektromagnetického záření na cirkadiánní rytmy a jejich vlivu na organismus. V práci jsou popsány cirkadiánní rytmy a jejich vliv na organismus, umístění a popis funkcí důležitých orgánů a vliv elektromagnetického záření na tyto orgány. Jsou popsány zdroje světla a jejich vliv na cirkadiánní rytmy.
|
|
| |
|
|
Vliv modrého světla na lidský organismus
Dvořák, Petr ; Krbal, Michal (oponent) ; Štěpánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce vysvětluje pojem „modré světlo“. Zabývá se zdroji modrého světla a účinky tohoto typu elektromagnetického záření na lidský organismus. Pozornost je věnována především problémům, které může modré světlo způsobit. Největším nebezpečím je desynchronizace cirkadiánního rytmu a fotochemické poškození sítnice – fotoretinitida („blue light hazard“). Jsou zde popsány základní principy fungování biologických pochodů a zrakového systému, které jsou řízeny vlastnostmi dopadajícího světla na sítnici lidského oka. Ve druhé polovině práce jsou sepsány základní informace o umělých zdrojích modrého světla běžně se vyskytujících v domácnostech a v průmyslu. Po změření těchto zdrojů a následném zpracování jsou na konci práce uvedena jejich elektromagnetická spektra a jsou zde porovnány z hlediska cirkadiánních účinků.
|
host ::
RSS.