Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 453 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zjištění druhů rostlin vhodných pro revitalizaci příměstské zeleně
Babická, Jana
Cílem této diplomové práce bylo zjištění rostlinných druhů v oblasti TJ Sokol, Brno – Žabovřesky. Vyhodnotit biodiverzitu v rámci těchto druhů, zhodnotit stav současné vegetace a navrhnout zemědělsky využitelné druhy v rámci revitalizace oblasti. Oblast je tvořena pěti částmi, které jsou v jednom areálu, ale na každé z nich je různé druhové zastoupení vegetace. V rámci plochy A bylo určeno šestnáct druhů, v rámci plochy B bylo čtyřicet sedm druhů, na ploše C bylo nalezeno dvacet čtyři druhů, na ploše D se vyskytlo čtyřicet šest druhů rostlin a na ploše E bylo určeno devatenáct druhů rostlin. V rámci zjištění stavu vegetace byla navržena revitalizační opatření k jednotlivých zájmových plochám. Plocha A: návrh regenerace travnaté oblasti, plocha B: návrh vinice, plocha C: návrh ovocného sadu, plocha D: údržba původní sadovnické tvorby, plocha E: návrh bylinkové části.
Genetické možnosti šlechtění včely medonosné
Orlova, Sofiia
Počátek 21. století zaznamenal výrazný pokles včel po celém světě. Bakalářská práce je zaměřena na studium genetických faktorů ovlivňujících biodiverzitu populace A. mellifera. Mnoho genetických markerů spojených s klíčovými znaky včel, jako je hygienické chování a odolnost vůči nemocem, lze využít k selekci nových linií s lepšími vlastnostmi a potenciálem k udržení a zdokonalení včelí populace. Využití molekulárně genetických metod, jako detekce SNP, pomohlo identifikovat genetické varianty v jedincích a sledovat jejich šíření. V kombinaci s tradičními metodami výběru, jako je výběr na základě výkonu a analýzy fenotypu, molekulární metody umožňují výběr jedinců s nejlepšími genetickými vlastnostmi a zlepšení celkové genetické kvality populace včel. Genetická diverzita je klíčovým faktorem pro zdraví a přežití včelích kolonií, a proto je důležité, aby včelaři využívali moderních molekulárně genetických technik k zachování nejlepších včelích vlastností.
Změny kulturní krajiny a jejich vliv na biodiverzitu
Mánková, Denisa
Diplomová práce je zaměřena na změny kulturní krajiny a jejich vliv na biodiverzitu. Práce je rozdělena na několik části. Literární přehled zahrnuje přehled dostupných informací k tématům týkající se krajiny, biodiverzity, zvěře, biogeografie a charakterizací lokality obce Moravany z hlediska biogeografie. V kapitole metodika jsou uvedeny použité metody, a to: výpočet ekologické stability, SWOT analýza, srovnávací metoda a fytocenologický průzkum. Výsledky práce prezentují jednak hodnoty ekologické stability vybraného území, tak i vyhodnocení SWOT analýzy, fytocenologických snímků, vyhodnocení srovnávací metody, vyhodnocení ankety mezi obyvateli dané obce a vyhodnocení statistických záznamů zvěře. Z výsledků vyplývá, že změny kulturní krajiny ve vybraném regionu na základě dat z roku 2010 až 2020 se projevily negativně, což je viditelné na sníženém pročtu zvěře ze statistických dat
Degradace lesů v Malajsii a její ekonomické a sociální dopady
Šebelová, Hana
Bakalářská práce se zabývá tematikou degradací lesů v Malajsii a jejími ekonomickými a sociálními dopady. Popisuje příčiny a důsledky degradace a s ní úzce spojenou deforestaci, přičemž se podrobněji zabývá jednotlivými obsahovými částmi. V závěru jsou uvedeny právě ekonomické a sociální dopady a jsou navrhnuta řešení pro případné zlepšení situace v této zemi.
Myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí
Rudolf, Vít ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí Tématem předkládané diplomové práce je myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí. Myslivost i rybářství jsou činnosti, které volnočasových aktivit nicméně jejich hlavním účelem je ochrana přírody a jako takové by měly reagovat na změny v přírodě, které sebou přináší klimatická změna. Cílem diplomové práce je poskytnutí čtenáři základní náhled do problematiky právní úpravy myslivosti a rybářství a hodnocení současné právní úpravy z hlediska připravenosti na změny přírodě, které sebou přináší probíhající klimatická změna. Naplnění druhého cíle je sledováno nalezením odpovědi na tři otázky: Pečuje česká úprava dostatečně o zachování biologické rozmanitosti?", "Bojuje česká právní úprava efektivně s invazivními a nepůvodními druhy?" "Je česká právní úprava připravená na změny v chování zvířat, které nevyhnutelně nastanou klimatickou změnou?". Práce je dělena do pěti kapitol. Začátek práce je věnován problematice klimatické změny je kladen důraz zejména na vyložení problémů týkajících se úbytku biodiverzity, příchodu nepůvodních druhů a změn v chování zvířat. Dále je v práci věnován prostor stručnému vylíčení jak faktické, tak právní historie myslivosti a rybářství a pramenům mezinárodního práva, které...
Diverzita, ekologie a biotechnologický potenciál kvasinek asociovaných s kůrovci
Havlíček, Václav ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotný, David (oponent)
Kůrovci (Coleoptera; Scolytinae) napadají dřeviny, proto jsou z pohledu člověka považováni za škůdce. Svému evolučnímu úspěchu mimo jiné vděčí za četné symbiózy s mikroorganismy, mezi kterými hrají důležitou roli houby. Mykobiom kůrovců je dominován kvasinkami, které jsou nicméně široce přehlíženy. Intestinální kvasinky nejen z I. typographus, ale i z jiných druhů kůrovců, mají potenciál na budoucí využití v biotechnologiích. Cílem práce bylo studium jejich diverzity a jejich fyziologických aktivit, což poslouží k objasnění jejich ekologické role a biotechnologického potenciálu. Sběry probíhali v České republice z larev lýkožrouta smrkového Ips typographus, a z různých druhů podkorního hmyzu v Keni. Kvasinky byly identifikovány a taxonomicky zařazeny na základě sekvenace rDNA. Celkem bylo identifkováno 133 kmenů kvasinek, které patřily do 37 druhů, včetně 9 druhů které se nepodařilo určit a patří patrně do dosud nepopsaných druhů a ve dvou případech také rodů. Nejčastěji izolovanými druhy z I. typographus byla Meyerozyma guielliermondii, Wickerhamomyces bisporus, Ogataea ramenticola a Kuraishia molischiana. Z afrických různých druhů podkorních brouků sbíraných v africké Keni byly nejčastějšími kvasinky Hyphopichia burtonii, H. pseudoburtonii a Rhodotorulla spp. Nejvyšší hodnoty aktivit 12...
Ochrana biodiverzity hlubokomořského dna za hranicemi národní jurisdikce
Kopecký, Martin ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Ochrana biodiverzity hlubokomořského dna za hranicemi národní jurisdikce Ochrana mořského prostředí včetně ekosystémů a biodiverzity mořského dna je jedním z důležitých cílů, k jehož naplnění by mělo směřovat mezinárodní právo životního prostředí. V první části této diplomové práce jsem představil nejvýznamnější ekosystémy hlubokomořského dna a upozornil jsem na některé rozdíly mezi přírodovědným náhledem na ně a jejich právním pojetím. Ve druhé části práce jsem představil stěžejní principy a přístupy, které se při ochraně biodiverzity hlubokomořského dna uplatní, včetně příkladů konkrétních závazných a nezávazných právních nástrojů mezinárodního práva. Též jsem stručně nastínil jejich postavení v současném systému mezinárodního práva, zejména pak s ohledem na mezinárodní obyčejové a smluvní právo. Ve třetí části jsem se zaměřil na rozbor konkrétních mezinárodních úmluv, které se týkají ochrany biodiverzity hlubokomořského dna. Nejprve jsem analyzoval Úmluvu OSN o mořském právu a poté jsem se zaměřil na dvě regionální právní úpravy, a to Úmluvu o ochraně mořského prostředí v severovýchodním Atlantiku a antarktický smluvní systém. U každé z nich jsem se nejprve zabýval tím, zda reflektují stěžejní principy a přístupy, které jsem představil ve druhé části této práce. Následně jsem se zabýval rozborem...
Právní úprava ochrany biodiverzity ex situ
Hronová, Ivana ; Derlich, Stanislav (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Právní úprava ochrany biodiverzity ex situ Abstrakt Tato diplomová práce je věnována právní úpravě ochrany biologické rozmanitosti na mezinárodní, evropské a převážně vnitrostátní úrovni, ve vztahu k ochraně ex situ. Cílem práce je představit a přehledně uspořádat právní úpravu ochrany biodiverzity se zaměřením na druhovou ochranu živočichů a rostlin ex situ. Dílčími cíli jsou poté úvahy de lege ferenda v reakci na nalezené nedostatky zákonné úpravy v České republice spolu s komparací vybraných ustanovení slovenského a českého právního řádu. Celkově by práce měla vést k zamyšlení nad důležitostí ochrany biologické rozmanitosti a zaměření pozornosti na programy, zařízení a jiné způsoby věnující se ochraně ex situ. Text diplomové práce je rozdělen do čtyř částí. První část je věnována základním pojmům jako biodiverzita a její úrovně, či bližšímu vymezení podstaty ochrany in situ a ochrany ex situ. Dále je pojednáváno o celosvětovém problému vymírání druhů a celkovém úbytku biodiverzity spolu s důležitostí její ochrany. Obsahem druhé části jsou poté prameny mezinárodního práva a práva EU v oblasti ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost. Pozornost je věnována obecné právní úpravě na mezinárodní a evropské úrovni, výčtu základních právních předpisů spolu s uvedením těch, které se blíže věnují ochraně...
Tvoří bývalé obecní pastviny významný podíl chráněných území?
Kosová, Barbora ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Härtel, Handrij (oponent)
Pozemky bývalých obecních pastvin vykazují vyšší biologickou hodnotu než okolní krajina a obvykle představují ochranářsky cenná území. Cílem této práce bylo zjistit, zda je tato skutečnost reflektována ve státní ochraně přírody České republiky. Za tímto účelem bylo analyzováno 210 maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) v šesti zájmových okresech tří krajů. Konktrétně se jednalo o okresy Cheb a Sokolov v Karlovarském kraji, Česká Lípa a Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji a Kroměříž a Zlín ve Zlínském kraji. Mapy Stabilního katastru z první poloviny 19. století umožnily v hranicích MZCHÚ vylišit pozemky bývalých obecních pastvin. Mapování biotopů Natura 2000 bylo využito ke zjištění biotopové diverzity zkoumaných lokalit a Nálezová databáze ochrany přírody (NDOP) byla využita k hodnocení druhové diverzity MZCHÚ. Pozemky bývalých obecních pastvin byly nalezeny v 30 z 210 MZCHÚ a průměrně tvoří 3,6 % plochy MZCHÚ. Nadprůměrné výměry byly zjištěny v okresech Zlínského kraje. Byla potvrzena vyšší biotopová diverzita na pozemcích bývalých obecních pastvin a také i v MZCHÚ, ve kterých se pozemky bývalých obecních pastvin nacházejí. Rozdíly v druhové diverzitě MZCHÚ s a bez pozemků bývalých obecních pastvin nebyly statisticky průkazné. Klíčová slova: obecní pastviny, maloplošné zvláště chráněné...
Úbytek cenných lučních biotopů v souvislosti s výstavbou
Nikodýmová, Amálie ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Bílá, Karolína (oponent)
- ČJ Závažným problémem ochrany přírody na Šumavě je problém postupné ztráty tradičně obhospodařovaných luk, které jsou předměty ochrany soustavy Natura 2000 v EVL Šumava. Luční biotopy v tomto území ubývají především v důsledku jejich záboru stavebními záměry. Správa NP Šumava coby příslušný orgán státní správy ochrany přírody nedisponuje databází, která by evidovala přesné ztráty lučních biotopů v EVL Šumava v souvislosti s výstavbou. Neexistence těchto informací představuje závažnou překážku v zodpovědném výkonu státní správy OP. V rámci BP bude provedena rešerše metodických postupů používaných k ochraně lučních biotopů ve velkoplošných lokalitách soustavy Natura 2000. Zvláštní pozornost bude věnována záborům biotopů v souvislosti s výstavbou. Součástí BP bude testování metodiky pro vyhodnocení záborů lučních biotopů výstavbou v EVL Šumava. Klíčová slova: Natura 2000, biodiverzita, louky, výstavba

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 453 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.