|
|
Degradace krajiny a její vnímání pastevci na Sokotře
Jurczková, Nikola
Nadměrná pastva je jednou z hlavních příčin degradace krajiny na Sokotře. Práce se zabývá výzkumem zaměřeným na místní pastevce a jejich vnímání degradace krajiny na ostrově. Zároveň je zkoumána ochota pastevců se podílet na ochraně životního prostředí. Výzkum byl proveden na základě dotazníkového šetření v období 9.10.–9.11.2021. Výsledky ukazují, že se tlak na stromovou vegetaci v důsledku změn tradičního způsobu hospodaření zvýšil. Výzkum dále potvrdil, že si jsou pastevci vědomi degradace krajiny, dokonce vnímají souvislost mezi degradací půdy a nadměrnou pastvou. Pastevci si jsou vědomi negativních dopadů na jejich živobytí následkem degradace krajiny, avšak si nejsou vědomi budoucích následků a ohrožení existence lesů. Velká část z nich je ochotna se dobrovolně podílet na ochraně životního prostředí. Pastevci jsou otevření rozvojové spolupráci, participaci na managementu krajiny či edukaci prostřednictvím seminářů. Také jsou ochotni omezit pastvu v lese nebo snížit počet svých hospodářských zvířat za účelem ochrany lesa, avšak mnoho z nich pouze za určitých kompenzací. Na svých hospodářských zvířat jsou místní lidé závislí, neboť představují hlavní zdroj obživy místních obyvatel a jiné formy hospodaření jsou vzhledem ke klimatickým podmínkám značně omezené. Provedený výzkum pomohl objasnit, jakým způsobem vnímají pastevci degradaci krajiny a do jaké míry jsou ochotni spolupracovat v rámci ochrany životního prostředí.
|
|
|
Zhodnocení biologického potenciálu dřevin na lokalitě Zámecký park Neuberk a specifikace managementových opatření pro udržení, nebo zvýšení tohoto potenciálu
Fišerová, Linda
Biodiverzita organismů vázaných na stromy se neustále snižuje v důsledku měnícího se klimatu, úbytku přirozených ekologických nik a intenzivního managementu veřejné i soukromé zeleně a proto tato práce zkoumá biodiverzitu v Zámeckém parku Neuberk v Mělníku. Park v současnosti svými specifiky nabízí mnoho různých habitatů pro bezpočet organismů, zejména pak organismů vázaných na stromy. Na stanovišti bylo nalezeno několik zvláštně chráněných druhů obratlovců i bezobratlých. Tato práce po vyhodnocení nálezů a zhodnocení stavu stromů navrhuje ošetření stromů tak, aby bylo dosaženo ideálního kompromisu mezi udržením maximálního možného biologického potenciálu a provozní bezpečností. Dále jsou navržena nadstavbová managementová opatření v podobě alternativních přístupů v péči o zeleň tak, aby podpořila biodiverzitu na stanovišti v dlouhodobém horizontu.
|
|
|
Biodiverzita větrolamů a biokoridorů v krajině
Nerušil, Dominik
Tato bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení floristického složení šestnácti biokoridorů ležících na území jižní Moravy. Jednotlivé biokoridory jsou studovány z pohledu druhové diverzity rostlin. Následně je řešen podíl nitrofytů a lesních druhů z celkového počtu druhů nalezených na lokalitě. Z výsledků bylo zjištěno, že celkové množství druhů na lokalitě je přímo úměrné šířce, celkové ploše a umístění biokoridoru v krajině. Nejlepšího hodnocení dosáhly biokoridory, které se nachází v bělokarpatské oblasti. Budoucí využití jednotlivých výstupů z této bakalářské práce je velmi reálné s ohledem na zvyšující se zájem o problematiku biokoridorů v krajině.
|
|
|
Biodiverzita dřevních hub v oblasti Přírodní památky Nedošínský háj (okres Svitavy)
Horáčková, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá biodiverzitou dřevokazných hub v PP Nedošínský háj. Terénní průzkum byl proveden v rámci 14 pochůzek, jež trvaly od 21. 2. 2022 do 23. 2. 2023. Dohromady bylo na lokalitě PP Nedošínský háj nalezeno 29 druhů dřevokazných hub. Nejvíce druhů hub bylo pozorováno v měsíci říjnu 2022 a nejméně naopak v únoru a březnu 2022. Největší množství druhů dřevokazných hub bylo nalezeno na dubu (Quercus spp.) (9). Bílá hniloba byla evidována u 83 % druhů dřevokazných hub. Saprotrofních druhů bylo 26 (90 %), saproparazitické druhy byly 2 a parazitický druh byl pouze 1. Nejčastější úrovní tloušťky substrátu byla 3. úroveň (10,1 – 20 cm). Nejpočetnějšími druhy byly: Hypholoma fasciculare (20 nálezů), Hypoxylon fragiforme (13 nálezů), Pholiota squarrosa (12 nálezů), Piptoporus betulinus (11 nálezů), Coprinus sp. (9 nálezů), Trametes versicolor (7 nálezů).
|
|
|
Zjištění druhů rostlin vhodných pro revitalizaci příměstské zeleně
Babická, Jana
Cílem této diplomové práce bylo zjištění rostlinných druhů v oblasti TJ Sokol, Brno – Žabovřesky. Vyhodnotit biodiverzitu v rámci těchto druhů, zhodnotit stav současné vegetace a navrhnout zemědělsky využitelné druhy v rámci revitalizace oblasti. Oblast je tvořena pěti částmi, které jsou v jednom areálu, ale na každé z nich je různé druhové zastoupení vegetace. V rámci plochy A bylo určeno šestnáct druhů, v rámci plochy B bylo čtyřicet sedm druhů, na ploše C bylo nalezeno dvacet čtyři druhů, na ploše D se vyskytlo čtyřicet šest druhů rostlin a na ploše E bylo určeno devatenáct druhů rostlin. V rámci zjištění stavu vegetace byla navržena revitalizační opatření k jednotlivých zájmových plochám. Plocha A: návrh regenerace travnaté oblasti, plocha B: návrh vinice, plocha C: návrh ovocného sadu, plocha D: údržba původní sadovnické tvorby, plocha E: návrh bylinkové části.
|
|
|
Genetické možnosti šlechtění včely medonosné
Orlova, Sofiia
Počátek 21. století zaznamenal výrazný pokles včel po celém světě. Bakalářská práce je zaměřena na studium genetických faktorů ovlivňujících biodiverzitu populace A. mellifera. Mnoho genetických markerů spojených s klíčovými znaky včel, jako je hygienické chování a odolnost vůči nemocem, lze využít k selekci nových linií s lepšími vlastnostmi a potenciálem k udržení a zdokonalení včelí populace. Využití molekulárně genetických metod, jako detekce SNP, pomohlo identifikovat genetické varianty v jedincích a sledovat jejich šíření. V kombinaci s tradičními metodami výběru, jako je výběr na základě výkonu a analýzy fenotypu, molekulární metody umožňují výběr jedinců s nejlepšími genetickými vlastnostmi a zlepšení celkové genetické kvality populace včel. Genetická diverzita je klíčovým faktorem pro zdraví a přežití včelích kolonií, a proto je důležité, aby včelaři využívali moderních molekulárně genetických technik k zachování nejlepších včelích vlastností.
|
|
|
Změny kulturní krajiny a jejich vliv na biodiverzitu
Mánková, Denisa
Diplomová práce je zaměřena na změny kulturní krajiny a jejich vliv na biodiverzitu. Práce je rozdělena na několik části. Literární přehled zahrnuje přehled dostupných informací k tématům týkající se krajiny, biodiverzity, zvěře, biogeografie a charakterizací lokality obce Moravany z hlediska biogeografie. V kapitole metodika jsou uvedeny použité metody, a to: výpočet ekologické stability, SWOT analýza, srovnávací metoda a fytocenologický průzkum. Výsledky práce prezentují jednak hodnoty ekologické stability vybraného území, tak i vyhodnocení SWOT analýzy, fytocenologických snímků, vyhodnocení srovnávací metody, vyhodnocení ankety mezi obyvateli dané obce a vyhodnocení statistických záznamů zvěře. Z výsledků vyplývá, že změny kulturní krajiny ve vybraném regionu na základě dat z roku 2010 až 2020 se projevily negativně, což je viditelné na sníženém pročtu zvěře ze statistických dat
|
|
|
Degradace lesů v Malajsii a její ekonomické a sociální dopady
Šebelová, Hana
Bakalářská práce se zabývá tematikou degradací lesů v Malajsii a jejími ekonomickými a sociálními dopady. Popisuje příčiny a důsledky degradace a s ní úzce spojenou deforestaci, přičemž se podrobněji zabývá jednotlivými obsahovými částmi. V závěru jsou uvedeny právě ekonomické a sociální dopady a jsou navrhnuta řešení pro případné zlepšení situace v této zemi.
|
|
|
Myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí
Rudolf, Vít ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí Tématem předkládané diplomové práce je myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí. Myslivost i rybářství jsou činnosti, které volnočasových aktivit nicméně jejich hlavním účelem je ochrana přírody a jako takové by měly reagovat na změny v přírodě, které sebou přináší klimatická změna. Cílem diplomové práce je poskytnutí čtenáři základní náhled do problematiky právní úpravy myslivosti a rybářství a hodnocení současné právní úpravy z hlediska připravenosti na změny přírodě, které sebou přináší probíhající klimatická změna. Naplnění druhého cíle je sledováno nalezením odpovědi na tři otázky: Pečuje česká úprava dostatečně o zachování biologické rozmanitosti?", "Bojuje česká právní úprava efektivně s invazivními a nepůvodními druhy?" "Je česká právní úprava připravená na změny v chování zvířat, které nevyhnutelně nastanou klimatickou změnou?". Práce je dělena do pěti kapitol. Začátek práce je věnován problematice klimatické změny je kladen důraz zejména na vyložení problémů týkajících se úbytku biodiverzity, příchodu nepůvodních druhů a změn v chování zvířat. Dále je v práci věnován prostor stručnému vylíčení jak faktické, tak právní historie myslivosti a rybářství a pramenům mezinárodního práva, které...
|
|
|
Diverzita, ekologie a biotechnologický potenciál kvasinek asociovaných s kůrovci
Havlíček, Václav ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotný, David (oponent)
Kůrovci (Coleoptera; Scolytinae) napadají dřeviny, proto jsou z pohledu člověka považováni za škůdce. Svému evolučnímu úspěchu mimo jiné vděčí za četné symbiózy s mikroorganismy, mezi kterými hrají důležitou roli houby. Mykobiom kůrovců je dominován kvasinkami, které jsou nicméně široce přehlíženy. Intestinální kvasinky nejen z I. typographus, ale i z jiných druhů kůrovců, mají potenciál na budoucí využití v biotechnologiích. Cílem práce bylo studium jejich diverzity a jejich fyziologických aktivit, což poslouží k objasnění jejich ekologické role a biotechnologického potenciálu. Sběry probíhali v České republice z larev lýkožrouta smrkového Ips typographus, a z různých druhů podkorního hmyzu v Keni. Kvasinky byly identifikovány a taxonomicky zařazeny na základě sekvenace rDNA. Celkem bylo identifkováno 133 kmenů kvasinek, které patřily do 37 druhů, včetně 9 druhů které se nepodařilo určit a patří patrně do dosud nepopsaných druhů a ve dvou případech také rodů. Nejčastěji izolovanými druhy z I. typographus byla Meyerozyma guielliermondii, Wickerhamomyces bisporus, Ogataea ramenticola a Kuraishia molischiana. Z afrických různých druhů podkorních brouků sbíraných v africké Keni byly nejčastějšími kvasinky Hyphopichia burtonii, H. pseudoburtonii a Rhodotorulla spp. Nejvyšší hodnoty aktivit 12...
|
host ::
RSS.