|
| |
|
|
Komparativní analýza zahraničních politik pobaltských států
Gromilova, Anna ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a porovnat zahraniční politiky Estonska, Litvy a Lotyšska v období od roku 1991 do roku 2004 a dospět k závěru, zda je časté a velmi běžné zevšeobecňování zahraničních politik těchto států správné. V první části jsou zkoumány hlavní přístupy k analýze zahraniční politiky a k analýze národních zájmů států. V této časti je zvolen přístup analýzy národních zájmů států, nabízený kodaňskou teoretickou školou, který je použit v druhé kapitole této práce. V druhé části jsou zkoumány hrozby Estonska, Lotyšska a Litvy, jedna po druhé, v politickém, societálním, vojenském a ekonomickém sektoru. V závěru jsou pak popsány výsledky analýzy každého sektoru a vzniká posouzení a porovnání hlavních problémů Estonska, Lotyšska a Litvy ve sledovaném období a způsobů, jakými se je státy snažily vyřešit. Ukazuje, že i přesto, že Estonsko, Litva a Lotyšsko často čelily stejným výzvám, měly také hodně velmi odlišných problémů, nebyly schopné pracovat ve shodě a spíše prokazovaly odpor k považování za "pobaltské". To přispívá k závěru, že považování jejich zahraničních politik za jednu společnou, "Pobaltskou zahraniční politiku", je chybné a může být zavádějícím.
|
|
|
Reálná a nominální konvergence pobaltských států v kontextu jejich budoucího začlenění do eurozóny.
Beroušek, Pavel ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
První kapitola pojednává o historickém vývoji Pobaltí ve druhé polovině 20. století. V centru pozornosti stojí především politické a ekonomické důsledky dramatických změn, které přinesl počátek devadesátých let. Změnil se směr, kterým se pobaltské státy vyvíjely a došlo k orientaci na integraci do ES/EU. V první části druhé kapitoly je nastíněn obsah Maastrichtských konvergenčních kritérií, o kterých se hovoří v souvislosti s nominální konvergencí. Zájem je zde zaměřen především na podmínky v tehdejších státech ES/EU, pro které byla kritéria koncipována. V druhé části je následně provedena analýza vývoje těchto kritérií ve zvolených zemích (Estonsko, Litva, Lotyšsko) a též komparace s průměrným vývojem v rámci eurozóny. Třetí kapitola navazuje na kapitolu druhou a přináší pohled na konvergenci z perspektivy reálného sbližování ekonomických úrovní sledovaných zemí. Je zde využito vícedimenzionální vektorové analýzy, která sofistikovaně přistupuje k problematice reálné konvergence, nikoliv jen skrze prosté sledování vývoje ukazatele HDP, ale rozšiřuje ho čtveřicí makroekonomických ukazatelů, které tvoří vrcholy tzv. magického čtyřúhelníku hospodářské rovnováhy.
|
|
|
Pobaltské ekonomiky v EU - trendy, perspektivy
Semerád, Lukáš ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Práce analyzuje makroekonomický vývoj pobaltských států od začátku 90.let do současnosti a jejich postavení v Evropské unii na základě ukazatelů nominální a reálné konvergence. Významný prostor je v textu věnován současné ekonomické krizi a jejím dopadům na pobaltský region. V této souvislosti jsou též nabídnuta možná řešení a perspektivy budoucího vývoje.
|
|
| |
host ::
RSS.