Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 143 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Terapie využívané u dětí s poruchou autistického spektra
CAPOUCHOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se věnuje terapiím využívaným u dětí s poruchou autistického spektra. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký vliv mají terapie z pohledu rodičů na vývoj dítěte, které má poruchu autistického spektra. Dále se tato práce zaměřuje na to, jaké terapie děti s poruchou autistického spektra využívají a jak často tyto děti terapie využívají. V rámci výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. V kvalitativní výzkumné strategii byly využity polostrukturované rozhovory, které probíhaly s rodiči dětí s poruchou autistického spektra ve věku od 2 do 18 let. Výběr výzkumného souboru byl realizován pomocí metody sněhové koule. Polostrukturované rozhovory byly doslovně přepsány a následně vyhodnoceny pomocí otevřeného kódování a kódy byly zkategorizovány. Ve výsledcích se ukázal pozitivní vliv terapií na děti s poruchou autistického spektra. Pozitivním vlivem se rozumí to, že terapie kladně působí na děti s autismem, jelikož jsou po absolvování terapií vidět určité změny. Největší vliv terapií byl shledán v komunikaci, dále pak v nápodobě a porozumění. V minulosti u rodičů dětí s poruchou autistického spektra bylo použito devět terapií, nejvíce však byla uplatňována aplikovaná behaviorální analýza a nejvíce komunikačních partnerů používalo také muzikoterapii a zooterapii. V současné době polovina komunikačních partnerů žádné terapie nevyužívá. Nicméně je používáno sedm terapií, kdy je nejvíce aplikován videotrénink interakcí. Frekvence využívání terapií u dětí s autismem se liší, často se však terapie využívají denně anebo vůbec. Pomocí této bakalářské práce jsem si rozšířila znalosti o problematice poruch autistického spektra a o terapiích, které se mohou aplikovat u dětí s autismem. Nikdy nemůžeme s jistotou říci, jaká terapie je pro dítě s poruchou autistického spektra nejvhodnější, jelikož každý člověk je jedinečný a reaguje na terapie jinak. Bakalářská práce může sloužit jako zpětná vazba pro terapeuty pracující s dětmi s poruchou autistického spektra.
Děti s poruchou autistického spektra v inkluzivním vzdělávání na prvním stupni základní školy
KOSTKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá žáky s poruchou autistického spektra na prvním stupni základní školy. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část má dvě kapitoly. První kapitola definuje poruchy autistického spektra a jejich druhy. Dále popisuje charakteristické projevy dětí s autismem. Druhá kapitola popisuje inkluzi dětí s PAS na základní škole, úlohu asistenta pedagoga a vztahy mezi spolužáky a žákem s autismem. Zmíněné jsou zde zařízení a organizace, které mohou při vzdělávání dětí s PAS pomáhat školám a rodinám. Hlavním cílem této práce bylo vyhledat dostupné informace o inkluzi dětí s PAS a zjistit zkušenosti asistentů pedagoga, kteří se jim věnují. Dále pak zjistit aktuální údaje o dětech s PAS v Jihočeském kraji. Praktická část byla provedena formou kvalitativního výzkumu. Nejprve pomocí polostrukturovaného dotazníku a posléze rozhovorem. Práce obsahuje vyhodnocení deseti dotazníků se zkušenostmi asistentek pedagoga, které pracují s žákem s poruchou autistického spektra a jejich zkušenosti s procesem inkluze. Dále z interpretace rozhovoru s pracovnicí Speciálně pedagogického centra v Českých Budějovicích byly získány aktuální údaje týkající se počtů dětí s poruchami autistického spektra v Jihočeském kraji a informace o inkluzi žáků s PAS do běžných základních škol. V souhrnu lze říci, že díky inkluzi mají žáci s PAS stejné vzdělávací možnosti jako ostatní žáci na běžné základní škole.
Možnosti alternativní a augmentativní komunikace u klientů s PAS
ZEMANOVÁ, Kristina
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku poruch autistického spektra (PAS), alternativní a augmentativní komunikaci (AAK) a problémové chování. Cílem práce je zjistit, zdali rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra využívají některou metodu AAK a zdali podle jejich názoru lze pomocí náhradního komunikačního systému předcházet problémovému chování. Cílem práce je rovněž zjistit, zdali využívání metod AAK nebrání rozvoji řeči a může naopak dojít ke zlepšení v řečové produkci. Bakalářská práce rovněž řeší problematiku komunikace s klienty, kteří nekomunikují verbálně a zároveň nevyužívají žádnou z metod AAK. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení základního pojmu autismus, jeho charakteristické projevy a stručně charakterizuje jednotlivé poruchy autistického spektra. Dále pojednává o vymezení problémového chování, komunikaci a metodách AAK, které lze využít při práci s klienty. Praktická část se věnuje analýze dat získaných pozorováním a vyhodnocením písemných dotazníků. Pozorování a dotazníkové šetření bylo realizováno v Dětské psychiatrické nemocnici v Opařanech v rámci odlehčovacích pobytů pod vedením APLA Jižní Čechy. Použita byla metoda kvantitativního výzkumu dotazování a výsledky mohou být využity rodiči dětí s poruchou autistického spektra za účelem možného rozvoje komunikačních schopností.
Současné možnosti tvorby vizuální opory u dětí s poruchou autistického spektra v předškolním věku
PŘIBYLOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá tématem poruch autistického spektra, resp. tématem, jak speciální pedagogové a pedagogičtí pracovníci běžných mateřských škol a škol či tříd zřízených podle § 16 odstavce 9 přistupují k tvorbě vizuální opory u dětí s poruchami autistického spektra v předškolním věku. V teoretické části bakalářské práce se jednotlivé kapitoly zabývají charakteristikou poruch autistického spektra, problematikou komunikačních schopností u dětí s poruchou autistického spektra a tématem využití alternativních a augmentativních forem komunikace. Praktická část je věnována ozřejmění přístupu pedagogických pracovníků k problematice tvorby a užití vizuální opory u této cílové skupiny. Výzkumný záměr je zjišťován pomocí dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 100 pedagogických pracovníků po celé České republice. Z výsledků je patrné, že převážná většina, tedy 97 %, respondentů při své práci vizuální podporu využívá. Z dotazníkového šetření se ukázalo, že nejvíce využívanou formou vizuální opory jsou piktogramy a nejčastějšími programy pro tvorbu vizuální opory jsou programy MS Office. Jako největší zásadu při tvorbě vizuální opory uvedli respondenti potřebu postupovat dle individuálních potřeb daného dítěte, přičemž vizuální oporu používají zejména v oblasti komunikace a denního režimu.
Role dobrovolníka v kontextu sociální práce s rodinou pečující o dítě s poruchou autistického spektra
RAABOVÁ, Veronika
Rodina je základní buňka společnosti a nejdůležitější primární skupina při socializaci jedince. Pakliže se do rodiny narodí dítě s poruchou autistického spektra, je to pro ni velký šok. Pro tyto rodiny existuje řada sociálních služeb, které jim mohou s tímto nelehkým údělem pomoci. Otázkou je, zda dítě nepotřebuje i jinou formu pozornosti než tu, která se mu dostává od organizací poskytující tyto služby. Právě dobrovolník by mohl být výborným pomocníkem v těchto rodinách a pro dítě nepostradatelným kamarádem. Cílem mé bakalářské práce je popsat roli dobrovolníka fungujícího v rodině pečující o dítě s poruchou autistického spektra jako doplněk sociální práce s rodinou. Pro dosažení cíle byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, forma dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, a výsledky byly interpretovány pomocí metody vytváření trsů. Na základě výzkumu je zřejmé, že se dobrovolník stává důležitou oporou celé rodiny a především tolik potřebným kamarádem dítěte s poruchou autistického spektra. Jeho přínos spočívá nejen v rozvíjení dítěte pomocí hry, ale je významnou podporou i pro rodiče dítěte. Z výzkumu také vyplývají rizika spolupráce dobrovolníka a rodiny pečující o dítě s poruchou autistického spektra. Jedná se o nedokonalé komunikační schopnosti dobrovolníků a obavy rodičů o nedostatečném proškolení těchto dobrovolníků v oblasti poruch autistického spektra. To vše ale dokonale vynahrazuje jeho nepostradatelná pomoc v rodině. Bakalářská práce může sloužit jako informační zdroj pro rodiny dětí s poruchou autistického spektra o možnosti dobrovolnické pomoci. Zároveň může tato práce posílit motivaci dobrovolníků k dobrovolnické činnosti v těchto rodinách.
Kvalita života rodin s dětmi s poruchou autistického spektra a dětskou mozkovou obrnou
BALOUN, Ingrid
Cíl práce: Disertační práce s názvem Kvalita života rodin s dětmi s poruchou autistického spektra a dětskou mozkovou obrnou má celkem sedm cílů. První dva cíle jsou zaměřeny na pasportizaci sociálních služeb pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra a pro rodiny s dětmi s dětskou mozkovou obrnou v Jihočeském kraji. Obsahem třetího a čtvrtého cíle je zjištění kvality života rodin s dětmi s poruchou autistického spektra a rodin s dětmi s dětskou mozkovou obrnou. Pátým a šestým cílem je zjistit dostupnost sociálních služeb pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra a pro rodiny s dětmi s dětskou mozkovou obrnou. Sedmým a posledním cílem je vytvoření návrhu na zlepšení kvality života pro rodiny a jejich děti (myšleno pro rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra a pro rodiny s dětmi s dětskou mozkovou obrnou). Způsob dosažení cíle: Byl zvolen kombinovaný výzkum, tzn. kombinace kvantitativní a kvalitativní výzkumné strategie. Kvantitativní část výzkumu je realizována za pomocí dvou druhů dotazníků. Prvním dotazníkem je tzv. základní dotazník, který měl za úkol zjistit základní údaje o rodině a dítěti. Základními údaji je myšleno věk dítěte, pohlaví dítěte, školní docházka, diagnóza, pobírání příspěvků, pracovní status obou rodičů, průměrný příjem celé domácnosti a funkčnost rodiny. Další dotazníky byly již zaměřeny na měření kvality života. Měření kvality života proběhlo pomocí dotazníků PedsQLTM. Byly využity tři moduly tohoto dotazníku: PedsQLTM 4.0 generický modul, PedsQLTM 2.0 modul pro rodiny a PedsQLTM 3.0 modul pro dětskou mozkovou obrnu. Soubor tvořilo celkem 115 rodin, z toho 34 rodin s dětmi s poruchou autistického spektra, 42 rodin s dětmi s dětskou mozkovou obrnou a 39 rodin se zdravými dětmi (jako kontrolní skupina). V kvalitativní části byl využit polostrukturovaný rozhovor s totožnými rodiči s dětmi s poruchou autistického spektra a s rodiči s dětmi s dětskoumozkovou obrnou. Získané poznatky, závěry: Cíl 1 a 2: Z pasportizace služeb je jasné, že je nedostatek sociálních služeb, které by mohly využívat rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra. Existující sociální služby mají naplněné kapacity. Cíl 3 a 4: V kvantitativní části výzkumu bylo pomocí vyhodnocení dotazníků PedsQL? 2.0 modul pro rodinu, 4.0 generický modul a 3.0 dětská mozková obrna zijštěno, že názory dětí a rodičů se vesměs shodují, pouze v některých oblastech jsou rodiče kritičtější. Výsledky dále ukázaly, že kvalita života dle PedsQLTM 4.0 u dětí s dětkou mozkovou obrnou je značně nižší než kvalita života dětí pocházejících z kontrolního vzorku intaktní populace, a to jak dle hodnocení jejich, tak jejich rodičů. Dále bylo zjištěno, že kvalita života rodin dětí s dětskou mozkovou obrnou je dle PedsQLTM 2.0 taktéž výrazně nižší než u rodin zdravých dětí, přičemž se neliší v časovém horizontu. Z hlediska PedsQL? 3.0 dětská mozková obrna pak lze podotknout, že největší problém děti s dětskou mozkovou obrnou vykazují v oblasti denních aktivit. Cíl 5 a 6: Rodiny dlouze čekají na uvolnění místa v sociálních službách. V Jihočeském kraji je nedostatek služeb, které by mohli využít rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra. Temto rodinám chybí všechny služby počínaje od rané péče po pobytové služby. Pro rodiny dětí s dětskou mozkovou obrnou chybí převážně pobytové služby, např. týdenní stacionáře. Cíl 7: Výzkumník navrhuje vznik center, které by využívali koordinované rehabilitace. Základem je však uzákonění koordinované rehabilitace v České republice. Dále je důležitá psychologická podpora, která by měla začít již po narození dítěte se zdravotním postižením, případně hned po zjištění podezření na zdravotní postižení.
Nácvik komunikačních dovedností dítěte s PAS a přidruženou poruchou intelektového vývoje v prvním roce MŠ
PAĎOUKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace dítěte s PAS a přidruženou poruchou intelektového vývoje. Cílem práce je odhalit dosavadní způsoby komunikace u vybraného dítěte s PAS v kombinaci s poruchami intelektového vývoje vstupujícího do prostředí mateřské školy a nastavit vhodný způsob komunikace pro dané dítě. Dílčím cílem je poté ověřit funkčnost a vhodnost vybrané techniky a zmapovat samotný nácvik komunikace u daného dítěte. Práce je rozdělena na tři části - teoretickou, metodologii a praktickou část. Teoretická část obsahuje čtyři kapitoly. První kapitola se věnuje oblasti autismu. Je zde popsána základní charakteristika autismu, jeho projevy, etiologie a jednotlivé druhy autismu. Druhá kapitola se zabývá poruchou intelektového vývoje, její terminologií, etiologií, klasifikací a projevech v kombinaci s autismem. Třetí kapitola se věnuje problematice autismu a poruch intelektového vývoje v předškolním období. Poslední kapitola teoretické části práce se zabývá komunikačními dovednostmi. Následující část práce se věnuje metodologii výzkumu. Praktická část práce obsahuje stanovené cíle a výzkumné otázky. Pro výzkum je zvolen kvalitativní způsob šetření, konkrétně design případové studie. Jako metoda sběru dat byla použita technika pozorování, polostrukturovaných rozhovorů a analýza dokumentů. Výzkumné šetření obsahuje případovou studii vybraného dítěte, které splňuje stanovená kritéria. Případová studie ukazuje zvolené postupy pro komunikaci dítěte s poruchou autistického spektra a přidruženou poruchou intelektového vývoje a představuje nácvik komunikace u vybraného dítěte.
Raná diagnostika PAS a zařazení dětí s PAS do systému předškolního vzdělávání
PEŠLOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá ranou diagnostikou PAS a zařazením dětí s PAS do systému předškolního vzdělávání. Cílem práce je zjistit, jak školská poradenská zařízení v Jihočeském kraji s problematikou PAS pracují. Dílčí cíl má za úkol odhalit, jaké mají tato pracoviště zkušenosti se zařazováním dětí s PAS do systému předškolního vzdělávání. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část má 4 hlavní kapitoly. Kapitoly se věnují vymezení pojmu PAS, klasifikaci jednotlivých poruch, rané diagnostice PAS a předškolnímu vzdělávání se zaměřením na děti s PAS. Na začátku praktické části bakalářské práce je popsána problematika vybraného tématu, cíl práce a výzkumné otázky. Pro praktickou část je zvolen kvalitativní výzkum, při kterém je ke sběru dat využita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Součástí praktické části je předvýzkum, který je zaměřen na spolupráci mezi jednotlivými školskými poradenskými zařízeními v Jihočeském kraji. Na konci praktické části práce jsou uvedeny výsledky výzkumné části, odpovědi na jednotlivé výzkumné otázky a výzkumný cíl. Bakalářská práce poukazuje na průběh vyšetření dětí s PAS a s tím spojenou dobu čekaní na konkrétní vyšetření a konečnou diagnózu. Zabývá se spoluprací mezi školskými poradenskými zařízeními a jednotlivými odborníky. Dle získaných informací z výzkumné části napomáhá spolupráce ke snadnějšímu a lepšímu zvolení vzdělávací intervence pro děti s PAS. Dále bakalářská práce představuje průběh procesu začlenění dětí s PAS do systému předškolního vzdělávání, na kterém se podílí speciálně pedagogické centrum. V neposlední řadě pojednává o aktuálních problémech, které komplikují diagnostický proces. Výsledky práce jsou přínosem pro ty, kteří se zabývají problematikou rané diagnostiky PAS. Posloužit mohou také rodičům, studentům a novým příchozím pracovníkům školských poradenských zařízení k pochopení systému jejich práce.
Změny v instituci při individuální integraci dítěte s poruchou autistického spektra do běžné mateřské školy
DRDOVÁ JONÁŠOVÁ, Daniela
Bakalářská práce se věnuje změnám v instituci při individuální integraci dítěte s poruchou autistického spektra do běžné mateřské školy. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do třech kapitol. První kapitola se zabývá vymezením pojmu poruchy autistického spektra, etiologií, triádou problémových oblastí, nespecifickými variabilními rysy, popisem vybraných poruch a diagnostikou. Druhá kapitola se věnuje vymezení pojmů integrace a inkluze. Třetí kapitola se zabývá možnostmi vzdělávání dětí s poruchami autistického spektra, vzděláváním v předškolním zařízení a vybranými podpůrnými opatřeními. Cílem praktické části je pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně případovou studií, zjistit a popsat specifické jevy, které se v běžné mateřské škole dějí při individuální integraci dítěte s poruchou autistického spektra. Pro sběr kvalitativních dat byly využity techniky zúčastněného pozorování, analýza dokumentů a polostrukturované rozhovory. Cílem práce bude odpovědět na stanovené výzkumné otázky a dosažení stanoveného cíle. Bakalářská práce může posloužit jako inspirativní materiál mateřským školám, které se s individuální integrací dítěte s PAS setkají poprvé.
Informovanost veřejnosti a pedagogů MŠ o problematice předškolních dětí s PAS
VRBKA, Vít
Práce je zaměřena na zjištění informovanosti veřejnosti a pedagogů MŠ o problematice dětí trpící poruchami autistického spektra (PAS). Člení se na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje na vymezení pojmu a obecnou charakteristiku PAS, seznámení se s klasifikací. V další kapitole nalezneme tzv. "triádu symptomů", jenž je pro PAS velice typická. Třetí kapitola se soustředí na vývoj poruchy od novorozeneckého období do mladšího školního věku. Čtvrtá kapitola představuje předškolní vzdělávání dětí trpící PAS s podkapitolami věnující se legislativnímu vymezení, RVP PV, možnostem předškolního vzdělávání. Poslední kapitola popisuje metodiku vzdělávání dětí s PAS, nedílnou součástí je strukturované učení, aplikovaná behaviorální analýza a výměnný obrázkový komunikační systém. Praktická část vychází z kvalitativního výzkumu - dotazníkového šetření pro veřejnost a pedagogy a srovnáváním výsledků výpovědí těchto dvou skupin. Respondenti jsou dotazování například na projevy PAS, na základě svého uvážení rozhodují o závažnosti autismu a jsou vyzíváni k potvrzení či vyvrácení pravdivosti mýtů týkající se zmíněné poruchy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 143 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.