|
|
Funkce sekundárních metabolitů u lišejníků
Zvěřinová, Gabriela ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Bouda, František (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší problematiky sekundárních metabolitů lišejníků a jejich funkcí. Lišejníky produkují těchto látek velmi širokou škálu, přičemž většina z nich je specifická pouze pro lišejníky a u vyšších rostlin je nenacházíme. Kromě role těchto sloučenin v chemotaxonomii a systematice mají sekundární metabolity rozličné biologické funkce ve stélce lišejníků a mohou tak ovlivňovat jejich biotické i abiotické interakce s okolním prostředím. Mezi známé a často popisované funkce sekundárních metabolitů patří zejména antimikrobiální, alelopatické, antiherbivorní a antioxidační účinky, udržování homeostázy kovů a ochrana před zářením. Práce je zaměřena právě na tyto funkce a shrnuje současné poznatky v této oblasti. Klíčová slova: lišejník, sekundární metabolity, alelopatie, antimikrobiální aktivita, herbivorie, antioxidační aktivita, fotoprotekce, homeostáza kovů, tolerance znečištění, literární rešerše
|
|
|
Secondary metabolites, allelopathy and their significance in the invasion of Heracleum mantegazzianum
Jandová, Kateřina ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent) ; Valterová, Irena (oponent)
Jedna z teorií vysvětlujících invaze nepůvodních druhů rostlin předpokládá, že tyto rostliny uvolňují alelopatické látky, které dosud nebyly v invadovaných oblastech přítomné. V předkládané disertační práci jsem v sérii pokusů prováděných in vitro a v zahradních experimentech zkoumala alelopatii kořenových exudátů invazní rostliny Heracleum mantegazzianum (bolševník velkolepý) a srovnávala ji s alelopatií domácího příbuzného H. spondylium a dvou nepříbuzných domácích druhů. Dále jsem zkoumala vnitrodruhovou variabilitu alelopatie porovnáním 41 různých mateřských linií druhu H. mantegazzianum, které byly nasbírány v několika oblastech a populacích v České republice. Vedle alelopatických efektů jsem zkoumala i chemickou identitu látek za ně zodpovědných. Za účelem zjištění možné interakce alelopatických látek s půdními mikroorganismy jsem určila složení mikrobiálního společenstva pomocí mastných kyselin fosfolipidů (PLFA) a neutrálních lipidů (NLFA) na invadovaných lokalitách v České republice. Současně jsem na těchto lokalitách stanovovala abiotické půdní vlastnosti a dostupnost světla. Výsledky ukázaly, že H. mantegazzianum je schopné alelopaticky působit jak in vitro, tak v zahradních experimentech, nicméně inhibice tímto druhem způsobená je srovnatelná s efektem domácích druhů. Rozklad...
|
|
|
Rostlinná kompetice v raných fázích ontogeneze
Čiháková, Klára ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Fendrych, Matyáš (oponent)
Práce je věnována kritickému rozboru možných mechanismů kompetičního působení, jež ovlivňují pravděpodobnost přežití rostlin v raných fázích ontogeneze. Diskutovány jsou procesy svázané s fenologií klíčení a jeho úspěšností ve vazbě na morfologické, maternální a stanovištní faktory. Konstatuji, že vliv žádné ze skupin faktorů nelze apriori vyloučit, ačkoliv jejich dopad je často nejednoznačný, což může být způsobeno, vedle nedostatečného množství srovnávaných dat, také dosud teoreticky nepodchycenými závislostmi.
|
|
| |
|
| |
|
|
Plant-soil interactions in succession on post-mining sites
MUDRÁK, Ondřej
Field observation and manipulative experiments were carried out to describe and test important processes affecting the plant succession on Sokolov post-mining sites. Examined was mainly effect of dominant tree species (which are planted or spontaneously established) on understory plants, litter decomposability and effect of earthworms (Lumbricidae) on late successional plant species.
|
|
|
Ekologická studie invazního druhu \kur{Lupinus polyphyllus}
HURTOVÁ, Jaroslava
Druh Lupinus polyphyllus je považován za jeden z nejnebezpečnějších invazních druhů v České republice a jeho rostoucí výskyt představuje hrozbu původní biodiverzity nejen vegetace chráněných území. Byl studován vliv managementových zásahů na invadovaná společenstva na trvalých plochách založených na třech lokalitách na Šumavě. Byla sledována role fixovaného dusíku v této invazi analyzováním půdních vzorků a byl testován vliv alelopatického výluhu z L. polyphyllus na koexistující původní druhy v laboratorním experimentu.
|
|
|
Produkční a alelopatický potenciál rostlin z rodu saturejka
HOŘEJŠÍ, Lenka
V ČR jsou pěstovány dva druhy saturejky: saturejka zahradní Satureja hortensis L. a saturejka horská Satureja montana L. Cílem práce je shrnout informace o biologických vlastnostech a nárocích obou druhů saturejky na podmínky pěstování, historii produkce této drogy v ČR i zahraničí, obsahových látkách, jejich účincích a možnostech využití saturejky ve zpracovatelském průmyslu i v zemědělství. Nadzemní části a listy rostlin saturejky jsou využívány jako koření či jako droga, která pozitivně ovlivňuje trávení, omezuje nadýmání a působí též protizánětlivě. Hlavními složkami silice saturejky jsou fenolické látky karvakrol a tymol. Právě karvakrol a tymol jsou považována za alelopatika např. máty, bazalky a kmínu a na základě některých studií je lze považovat i za potenciální alelopatika saturejky. Vhodnější pro pěstování v ČR, zejména v ekologickém zemědělství, je saturejka zahradní. Lze ji snáze zařadit do osevního postupu, protože je jednoletá a je zde menší riziko neúspěchu např. vyzimování. Za účelem získávání silice by bylo vhodnější pěstování saturejky horské.
|
|
|
Studium alelopatických vlastností druhů rodu netýkavka (Impatiens L.)
KREJČOVÁ, Jana
Všechny tři druhy netýkavek (Impatiens L.) obsahují řadu sekundárních metabolitů ze skupiny fenolických látek, např. naftochinony. Tyto látky se řadí mezi alelochemikálie, mohou ovlivňovat klíčivost a růst jiných rostlin. Extrakty z netýkavek (listy, kořeny) a jejich frakce tedy mohou negativním způsobem ovlivnit klíčivost a růst vybraných plevelných druhů. Poznatky o alelochemickém působení netýkavek na jiné rostliny mohou mít významný dopad na ekologizaci zemědělství při zavádění alternativních herbicidů.
|
|
| |
host ::
RSS.