|
| |
|
| |
|
| |
|
|
K historii Rolnické školy v Písku ve světle výročních zpráv školy z let 1870-1927
KUŽELOVÁ, Barbora
Předložená bakalářská práce se věnuje vzniku, historii a vývoji rolnické školy v Písku na přelomu 19. a 20. století, jedné z předních píseckých středních škol, jejíž úspěšné fungování pokračuje až do současné doby a řadí tuto školu mezi devět úspěšných středních škol ve městě Písku. Práce vznikla na základě prostudování odborné literatury, publikací, tištěných výročních zpráv a ročenek vydávaných rolnickou školou. Tato práce je rozdělena do pěti základních kapitol. Jelikož rolnická škola je spjata se zemědělstvím, je právě druhá kapitola věnována vývoji tohoto oboru v naší zemi na přelomu 19. a 20 století. Konkrétně je zde zaznamenán vývoj od mezního data našich dějin, a to od revolučního roku 1848. Další navazující kapitola přibližuje obecně dějiny zemědělského školství a vznik zemědělských, hospodářských a rolnických škol v daném období v našich zemích a v kontextu dějin zemědělství. Přibližuje postupný rozvoj těchto škol a jejich potřebu vzniku pro vzdělání venkovských hospodářů a jejich národní uvědomění. Čtvrtá kapitola se věnuje městu Písek, v němž studovaná škola vznikla a pracovala, a sice jeho dějinám a důležitým událostem v době vzniku a působení školy. Poslední závěrečná kapitola se věnuje rolnické škole od jejího vzniku v roce 1870 až do roku 1949 s malým přesahem do roku 1970. Jsou zde vysvětleny okolnosti a důvody jejího vzniku, analyzován její postupný rozkvět a rozšiřování, jsou zde zachyceny důležité události z dějin školy, statistika žactva a přehled pedagogů působících na škole, přehled konaných odborných kurzů. Samostatná podkapitola je věnována nejvýraznější osobnosti studované školy, kterou byl její dlouholetý ředitel Ladislav Burket.
|
|
|
Českokrumlovský památník Ptačí hrádek a kulturně-historické souvislosti jeho vzniku
MALCÁTOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zaměřuje na objekt nedokončeného památníku Karla I. Filipa ze Schwarzenbergu, který se nachází nedaleko zámecké zahrady v Českém Krumlově. Zabývá se urbanismem stavby a jejím popisem, je zde rovněž popsána její dnešní podoba. Dále se autorka věnuje stavební historii objektu, osobě stavitele památníku a též osobě maršála Karla ze Schwarzenbergu, kterému byl památník dedikován. Neméně důležitou součástí práce je vysvětlení stylu anglického parku a sentimentálních zahrad, jelikož toto téma dle autorky s tématem práce úzce souvisí. V závěru se autorka věnuje stavbám podobného typu v Čechách i v Evropě.
|
|
|
Příběh českých imigrantů v USA od konce 19. století až do současnosti: Identita i každodennost v New Prague, Minnesota
ZAVADILOVÁ, Eva
Cílem této práce je popsat životní osudy, strasti i radosti českých venkovanů (a jejich potomků), kteří se v době mezi 2. polovinou 19. století a 1. světovou válkou rozhodli emigrovat do USA, kde zanechali odkaz přetrvávající až do dnešní doby. První část práce se věnuje obecné historii a poznatkům o vystěhovalectví Čechů do USA, jeho příčinám a průběhům. Díky shromážděným dopisům, letákům a archivním záznamům se pak pokouší rekonstruovat cesty emigrantů z Čech až do jejich nového domova za oceánem. Dále pak popisuje nejrůznější problémy, s nimiž se museli krajané vypořádat hned po vylodění ve Spojených státech, na cestě za volnými pozemky nebo při budování příbytků. Práce také zachycuje snahy o vytváření krajanských komunit a spolků společně s tradicemi, které si s sebou čeští přistěhovalci přinesli. Druhá část se zaměřuje na konkrétní město v Minnesotě, zmíní však i okolní osady a města, jejichž názvy svědčí o českém původu jejich zakladatelů. Práce se soustředí na historii města New Prague a jeho okolí, spolky a tradice, jež se vážou k českému kulturnímu dědictví a i dnes hrají důležitou roli při udržování čecho-americké identity místních obyvatel. Díky informacím od tamních obyvatel se práce snaží zachytit a následně analyzovat vnímání jejich českého původu, popř. i jejich snahy udržovat povědomí o české kultuře a jazyku. Závěrem se práce zaměří na konkrétní akce a festivaly v New Prague a okolí, jež slouží jako důkaz o stále přetrvávajícím povědomí o české kultuře mezi Američany.
|
|
|
Tři ženy a Itálie. Cestovní zápisky Zdenky Braunerové, Marie Červinkové-Riegrové a Anny Řehákové a jejich literární a kulturní kontext.
BLAŽKOVÁ, Saša
Bakalářská práce se zabývá cestovními zápisy tří českých cestovatelek z druhé poloviny 19. a začátku 20. století, Zdenky Braunerové, Marie Červinkové-Riegrové a Anny Řehákové, z literárního, sekundárně i kulturně-historického hlediska. Cílem bude analýza obrazu Itálie, který jednotlivé texty rozvíjejí, a jeho komparace s předchozí literární tradicí. Zároveň bude sledováno pojetí ženy jako cestovatelky v době, kdy tato záliba ještě zdaleka nebyla chápána jako akceptovatelná ženská aktivita. Na jmenované texty proto pohlížíme jako na doklady, které reflektují proměnu společenských konvencí, kdy se rozrušuje idea ženy jako pouhé strážkyně rodinného krbu a nahrazuje ji obraz emancipované, samostatné ženy, třeba právě v roli cestovatelky.
|
|
|
Ideální česká básnířka. Poezie českých autorek 70. let 19. století z pohledu dobové kritiky
KLIKOVÁ, Marie
Východiskem práce bude poezie českých básnířek (například Albíny Dvořákové-Mráčkové, Berty Mühlsteinové, Elišky Krásnohorské, Irmy Geisslové aj.), které v sedmdesátých letech 19. století publikovaly své první sbírky, a aktivně se tím podílely na utváření podoby českého básnictví. Básnická tvorba těchto autorek bude představena jako kriticky značně reflektovaná záležitost (soustavně dílo těchto básnířek hodnotil například Jan Neruda). Cílem je analyzovat především dobový "ideální" obraz české básnířky, jak byl požadován dobovými recenzenty a jak byl přijímán dobovým čtenářstvem. Pro vypracování práce budou využity elektronické zdroje (Retrobi, Kramerius), odborná literatura a v případě potřeby i archivní materiály z PNP.
|
|
|
Zámek Český Rudolec - stavební historie a uměleckohistorické souvislosti
SMRŽOVÁ, Eva
Bakalářská práce Zámek Český Rudolec - stavební historie a uměleckohistorické souvislosti shrnuje a uceluje základní informace vztahující se k budově zámku, ale i k jeho blízkému okolí, se zaměřením na poslední přestavbu do novogotické podoby a na stavebníka Michaela Angela Picchioniho. Zámek je následně zasazen do kontextu doby a podobných historizujících staveb 19. století.
|
|
|
Životopis Zdenky Hlávkové (1843-1902)
REGNEROVÁ, Kristýna
Předkládaná diplomová práce představuje životopis Zdenky Hlávkové (1843-1902), druhé manželky českého podnikatele a mecenáše Josefa Hlávky (1831-1908), která pocházela z rodiny významného právníka Matěje Havelky (1809-1892). Zdenka Hlávková ale nebyla jen dcerou a manželkou, ale také umělkyní a členkou Amerického klubu dam. Práce se postupně zabývá rodinným zázemím Zdenky Hlávkové, její kariérou, pozdním sňatek a společenským životem. Ve společnosti českých vlastenců a umělců se pohybovala již od dětství. Jejím kontaktům je věnována pozornost především v souvislosti se zámkem Lužany. Život Zdenky Hlávkové zasazuje tato práce do kontextu dějin žen v druhé polovině 19. století. Předmětem zájmu je především ženské vzdělávání a jejich pracovní uplatnění. Zdenka Hlávková zůstala dlouho neprovdaná a vykonávala proto jednu z možných ženských profesí.
|
host ::
RSS.