|
|
Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu
Bureš, Jan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Čepelka, Čestmír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Tématem této disertační práce je věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (MTS). Takové činy jako agrese, genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, v anglické literatuře někdy označované jako "core crimes", jsou těmi nejzávažnějšími zločiny, které byly mezinárodním právem rozpoznány. Tyto zločiny neporušují pouze určitá práva, nýbrž ohrožují celé mezinárodní společenství, mír, bezpečnost a blaho lidstva. Proto je nezbytné, aby existovalo přesné hmotněprávní vymezení těchto závažných činů a byl vytvořen efektivní soudní mechanismus ke stíhání těch nejnebezpečnějších zločinců. V těchto otázkách však v rámci mezinárodního společenství není jednoduché nalézt všeobecný konsenzus. V oblasti trestního práva není velký prostor pro internacionalizaci, neboť dané odvětví práva je tradičně považováno za důležitou součást národní suverenity. Cesta k ustanovení Mezinárodního trestního soudu, který představuje vůbec první stálý mezinárodní trestní soudní orgán, proto nebyla jednoduchá, stejně tak nebylo jednoduché ani definování čtyř zločinů spadajících do jeho věcné jurisdikce. Práce zkoumá konkrétní ustanovení Statutu MTS, tzv. Římského statutu, která představují hmotněprávní vymezení zločinu genocidy (čl. 6), zločinů proti lidskosti (čl. 7), válečných zločinů (čl. 8) a "zcela nového" zločinu...
|
|
|
Aktuální vývoj mezinárodní trestní justice a nově definovaný zločin agrese
Lhotský, Jan ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Práce projednává a analyzuje fungování relativně nové mezinárodní soudní instituce s ohledem na její úlohu strážce mezinárodní trestní spravedlnosti. Nejdříve jsou představeny okolnosti, jež vedly mezinárodní společenství k přijetí názoru, že je třeba na základě zkušeností s ad hoc trestními tribunály vytvořit stálý Mezinárodní trestní soud. Dále je diskutován obsah Římského statutu jakožto zakládající smlouvy soudu, a především pak jeho jurisdikce zahrnující zločiny podle mezinárodního práva. Práce analyzuje nejen přednosti existence soudu, ale také relevantní argumenty států, které vůči němu stojí v opozici. Reálné fungování soudu je demonstrováno na příkladech pěti situací, které soud v současné době vyšetřuje, a rovněž je analyzován proces ratifikace Římského statutu v České republice. Podstatnou pozornost poté práce věnuje výsledkům revizní konference v Kampale a nové definici zločinu agrese, který byl smluvními stranami přijat, a měl by být zahrnut do jurisdikce soudu nejdříve v roce 2017. Analýza znění nového zločinu se soustřeďuje na relativně úzkou jurisdikci soudu vůči zločinu agrese, a rovněž na specifické podmínky výkonu jeho jurisdikce a s tím související roli Rady bezpečnosti OSN. Na základě provedených analýz jsou pak vyvozovány konkrétní závěry. Přestože soud není v současné době...
|
|
|
Česká republika a Mezinárodní trestní soud
Šejdová, Kateřina ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
První kapitola této bakalářské práce krátce seznamuje s Mezinárodním trestním soudem, historií jeho vzniku, mechanimy fungování a jurisdikcí soudu. Rámec této bakalářské práce je tvořen popisem jednotlivých fází vzniku mezinárodní smlouvy od počáteční fáze sjednávání mezinárodní smlouvy po její vstup v platnost, a to jak v obecné rovině, tak na příkladu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, se zřetelem na roli České republiky na formování soudu. Ústředním tématem této práce je popis ratifikačního procesu v České republice. Práce podává chronologický popis průběhu ratifikačního procesu Římského statutu v České republice v letech 1999 - 2009 a reflektuje vývoj přístupu českých politických elit k činnosti Mezinárodního trestního soudu. Tato práce dále sumarizuje politickou a odbornou debatu o právní povaze Římského statutu a důvody, pro které by Římský statut měl či neměl být ratifikován. Poslední kapitola stručně pojednává o vývoji českého postoje vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu poté, co se Česká republika stala aktivní smluvní stranou Římského statutu.
|
host ::
RSS.