Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10,996 záznamů.  začátekpředchozí10991 - 10996  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.03 vteřin. 

Proudění a difúze uvnitř městské zástavby
Chaloupecká, Hana ; Jaňour, Zbyněk (vedoucí práce) ; Brechler, Josef (oponent)
Název práce: Proudění a difúze uvnitř městské zástavby Autor: Hana Chaloupecká Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí diplomové práce: prof. RNDr. Zbyněk Jaňour, DrSc., ÚT AV ČR, v. v. i. e - mail vedoucího: janour@it.cas.cz Abstrakt: Jedinečnost měst spočívá i v tom, že se zde nalézá výstavba rozličných tvarů. Hlavním tématem této práce je porovnání šíření koncentrací v zástavbách odlišných typů. Zabývali jsme se domy tvořenými jednotlivými kvádry dvou odlišných délek rozestavených rovnoběžně, poté na dvory. Ke zkoumání šíření znečištění v těchto sídlištích jsme zvolili metodu fyzikálního modelování. K tomuto účelu jsme v první části práce nejprve shrnuli teorii o mezní vrstvě atmosféry a fyzikálního modelování. Dále jsme se zabývali již experimenty. Měření probíhalo na modelu v měřítku 1 : 300 v aerodynamickém tunelu Ústavu termomechaniky AV ČR, v. v. i. v Novém Knínu. Ověřili jsme požadavky kladené na podobnost reálné mezní vrstvy a mezní vrstvy modelované v tunelu. Při samotném měření koncentrací v sídlištních zástavbách jsme nesledovali vlečku táhnoucí se od zdroje znečištění, ale studovali jsme úlohu k této inverzní. Měřili jsme koncentrace ve dvou pevných bodech vypouštěných postupně v různých bodech námi definovaných sídlišť. Výsledky ukázaly citlivost šíření koncentrací na tvar...

Rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhdou
BŘEZOVSKÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhodou se zabývá touto problematikou na rehabilitačním oddělení a neurologickém oddělení. Samotná bakalářská práce je rozdělena do dvou samostatných kapitol a to na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřená na příčiny, příznaky, vyšetřovací metody a léčbu u pacienta po cévní mozkové příhodě a na současný stav rehabilitačního ošetřování. Součástí rehabilitačního ošetřování je spolupráce sestry s multidisciplinárním týmem. Dále jsou v bakalářské práci popsány možné komplikace, které mohou vzniknou v souvislosti s cévní mozkovou příhodou. Mezi tyto komplikace patří především imobilizační syndrom a dekubity. Rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhodou zahrnuje polohování, komunikaci, pasivní pohyby, aktivní pohyby, vertikalizace, dechová cvičení. Další metody využívané při rehabilitačním ošetřování jsou užití tepla a chladu a bazální stimulaci. Součástí bakalářské práce jsou i kapitoly řešící ošetřovatelský management, zdravotnickou dokumentaci a hodnotící škály u pacienta po cévní mozkové příhodě. U praktické části byl stanoven jako cíl, zjistit podmínky sester pro rehabilitační ošetřování pacienta po cévní mozkové příhodě. Byly stanoveny čtyři hlavní hypotézy, na které se vztahovaly otázky z anonymního dotazníku. Hypotéza- H1: Sestry mají pro poskytování rehabilitačního ošetřování k dispozici pouze polohovací pomůcky. Hypotéza - H2: Sestry rehabilitační ošetřování pravidelně dokumentují v rámci ošetřovatelského procesu. Hypotéza - H3: Jako problém pro poskytování rehabilitačního ošetřování sestry uvádějí nedostatek času. Hypotéza- H4: Výsledky rehabilitačního ošetřování jsou sledovány ošetřovatelským managementem. Jako doplňkové výzkumné šetření byly vypracovány kazuistiky s Barthel indexem u čtyř pacientů. Z výsledku výzkumného šetření vyplývá, že sestry používají nejen polohovací pomůcky, ale i ostatní dostupné pomůcky. Sestry rehabilitační ošetřování pravidelně dokumentují a to zejména do ošetřovatelské dokumentace. Sestry uvádí nedostatek času pro poskytování rehabilitačního ošetřování a sestry uvádí, že rehabilitační ošetřování je sledováno ošetřovatelským managementem.

Riziko chronických změn po léčbě zářením u pacientek s karcinomem prsu
KŘÍŽOVÁ, Jana
Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným onemocněním u žen. V roce 2009 bylo v České republice zjištěno 5 975 nových případů. Jednou z hlavních modalit léčby je radioterapie, která kromě léčebných účinků může vést i ke vzniku ireverzibilních (chronických) postradiačních změn v ozářeném objemu. Ty významně ovlivňují kvalitu života pacientek. Práce je zaměřena na sledování výskytu pozdních radiačních změn u pacientek po ozáření karcinomu prsu v Masarykově onkologickém ústavu v Brně - chronickou radiodermatitidu, fibrózu podkoží a lymfedém. Tyto změny jsou u pacientek po ukončení radioterapie sledovány lékařem během pravidelných kontrol a klasifikovány dle stupnice RTOG/EORTC. Ke zpracování jsem použila soubor 98 pacientů (97 žen a 1 muže) léčených v MOÚ v letech 1998 ? 2009, u nichž se projevily výše uvedené postradiační změny. Bylo provedeno vyhodnocení léčebného záměru a výskytu lymfedému před radioterapií. Byla rovněž zpracována statistika všech stupňů postižení v závislosti na ozařovací technice. U všech pacientů byla aplikována dávka 50 Gy standardní frakcionací 25 frakcí po 2 Gy, takže nebylo možné provést vyhodnocení závislosti výše aplikované dávky na riziku vzniku chronických změn. Pozdní změny se vyskytly u 74 % sledovaných pacientek. Ze statistiky vyplývá, že pacientky, u kterých byla ozářena oblast mammy nebo hrudní stěny a regionálních lymfatických uzlin, měly vyšší riziko vzniku chronických změn na kůži a vyšší riziko vzniku lymfedému, ale také menší riziko vzniku fibrózy podkoží.

Pragmatismus a humanismus v ošetřovatelství
HAUSEROVÁ, Ester
Tato diplomová práce na téma ,,Pragmatismus a humanismus v ošetřovatelství? byla napsána pro zmapování obou těchto filosofických směrů v současné ošetřovatelské praxi. Teoretická část se zabývá filosofií, zejména tedy humanismem a pragmatismem, fenomenologií a etikou. V další části se věnuje pomáhajícím profesím, ošetřovatelství, jeho historií a filosofií a právem v ošetřovatelství. Poslední blok teoretické části je věnován práci sestry, zátěžovým situacím, syndromu vyhoření a duševní hygieně. Empirická část je zaměřena na získání a zpracování informací prostřednictvím kvalitativně ? kvantitativního šetření. Respondenty byly všeobecné sestry a studentky ošetřovatelství. Cílem práce bylo zjistit míru rovnováhy mezi pragmatismem a humanismem v ošetřovatelství a zjistit názor sester na uplatňování těchto filosofických názorů v praxi. Z výsledků práce je zřejmé, že v ošetřovatelství je rozhodně místo pro oba tyto filosofické směry, ale nejde jednoznačně říct, který z nich v současnosti převládá. Zároveň není ani jednoznačný názor sester na jejich uplatňování. Vyplývá tedy, že využívání prvků humanismu a pragmatismu je vždy individuální, v závislosti na čase a okolnostech. Byly stanoveny hypotézy a výzkumná otázka, které jsou vyhodnoceny v závěrečných kapitolách. Výsledky práce ukazují zejména na problémy, které sestry v současné praxi pociťují, ale zároveň na ně poukazují i studentky ošetřovatelství. Těmito problémy jsou zejména přetížení sester a nedostatek času. Poslední část práce obsahuje přílohy, které se vztahují k empirické části (okruhy otázek, dotazníky) a návrh tematického plánu supervizního sezení, které by bylo zaměřeno na řešení problémových situací v současné ošetřovatelské praxi.

Škála sociální orientace v Tématicko-apercepčním testu
Novotná, Hana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá možností zjišťovat úroveň jednotlivých oblastí sociální kompetence Škálou sociální orientace (SOS) v příbězích vytvořených v Tématicko apercepčním testu. V teoretické části je představen Tématicko apercepční test, používané skórovací systémy k jeho interpretaci a Škála sociální orientace (SOS) autorů Goldmanna a Soukupové. Součástí je také přiblížení pojmu sociální kompetence, charakteristiky vývojového období adolescence a specifik diagnostických ústavů, jejich klientů a klientek a problémového chování, které bylo u většiny z nich zaznamenáno. V empirické části jsou porovnávány dvě skupiny adolescentů, každá se skládající z 30 probandů. První skupinu tvořili chlapci a dívky adolescentního věku umístění v době výzkumu v diagnostických ústavech a druhou jejich vrstevníky z běžné populace. Hlavními metodami sběru dat bylo polostrukturované anamnestické interview sloužící k zisku základních charakteristik testovaných skupin a administrace Tématicko apercepčního testu, který byl následně vyhodnocen Škálou sociální orientace a výsledky poté statisticky zpracovány. Výzkum se zaměřuje zejména na zjišťování rozdílů v dosažených úrovních u jednotlivých tabulí a v celém testu. Kromě toho byly příběhy podrobeny také obsahové analýze, která se soustředila na hlavní témata příběhů,...

Občané o důchodovém systému – listopad 2016
Čadová, Naděžda
V rámci svého listopadového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v. v. i., zaměřilo na některé otázky spojené s důchodovým systémem a reformou penzí. V rámci tohoto tematického bloku pak byly respondentům předloženy tři dvojice protichůdných tvrzení týkajících se rozporu mezi principem solidarity a zásluhovosti v důchodovém systému, toho, zda by se o finanční zabezpečení lidí v důchodovém věku měl postarat stát, nebo sami občané, a toho, zda je důchodový systém ve své stávající podobě spravedlivý, či nespravedlivý.